Průzkum vesmíru (strana 25 z 69)

Starliner společnosti Boeing se měl nedávno dostat k Mezinárodní vesmírné stanici, aby splnil svůj poslední z velkých testů, než bude moci k této stanici vynášet lidi. To nevyšlo, ale stále existuje možnost, že i tento pokus bude uznán.

Binární hvězda V Sagittae už pěknou řádku let přitahuje pozornost astronomů díky svému rostoucímu jasu. Dle aktuálních odhadů to tak bude trvat už jen 60 let, než se budeme moci pokochat objektem, který bude možná i jasnější než Venuše.

Právě dnes jsme se podívali na to, jak satelity Starlink ruší astronomy při pozorování okolního vesmíru, a to konkrétně Magellanových mračen. Jde o označení blízkých galaxií, jež už možná jsou v procesu kolize s naší Mléčnou dráhou.

Satelit TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) už delší dobu hledá exoplanety jako náhrada dosloužilého teleskopu Kepler a nyní nám ve vzdálenosti sta světelných let objevil novou, která by mohla být obyvatelná.

Už v létě nadcházejícího roku by měl startovat nový rover americké NASA. Nabere směr na Mars, aby Američané měli na této planetě opět dvojici fungujících roverů. Stále je ale třeba splnit potřebné testy.

Astronomové už vědí přibližně o stovce hvězd, které zmizely z oblohy. V některých případech jde i o hvězdy známé od 50. let minulého století, které nyní prostě nelze najít a můžeme se jen dohadovat o tom, jaká je příčina.

Vesmírnou loď Starliner jsme v této době už chtěli vidět připojenou k Mezinárodní vesmírné stanici, ovšem ta už je namísto toho opět dole. Nepovedlo se ji totiž navést na potřebnou oběžnou dráhu.

Evropská kosmická agentura ESA společně se Švýcary vypustila na oběžnou dráhu Země nový satelit zvaný CHEOPS. Jeho úkolem bude pátrat po cizích planetách, které by mohly mít vhodné podmínky pro život.

Sonda OSIRIS-REx dorazila k asteroidu Bennu už před více než rokem a od té doby jej zkoumá i proto, aby si vybrala místo pro své přistání. Letos v létě jsme tu měli čtyři možnosti, z nichž byla nyní zvolena ta konečná.

NICER jako Neutron star Interior Composition Explorer má studium neutronových hvězd přímo v názvu a právě toto zařízení americké NASA nám poskytlo první mapu či detailní pohled na jeden z takových objektů.

Dle běžně uváděných informací má naše galaxie jednu supermasivní černou díru zvanou Sagittarius A* (SgrA*) s hmotností kolem 4 milionů Sluncí. Nejsou ale přece jen nakonec tyto díry dvě?

Díky nové mapě od NASA se můžeme podívat, kde všude byl na Marsu nalezen vodní led jako potenciální zdroj potřebné suroviny pro lidskou potřebu i raketové palivo. Právě ta bude hrát velkou roli pro výběr místa přistání.

Společnosti SpaceX se nedávno podařilo poničit svůj prototyp Starship při tlakové zatěžkávací zkoušce a nyní si něco podobného vyzkoušela i NASA, ovšem s tím, že hlavní nádrž nechala zcela záměrně roztrhat. Jak to dopadlo?

Výzkumníci z University of Cincinnati vyvíjejí základ nové sítě robotických zařízení, která by byla schopna opravovat satelity na nízké orbitě a také jim zajišťovat doplňování paliva. Kdo za tímto projektem stojí?

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) získala dalšího robotického obyvatele, jímž je CIMON-2. A jak jeho název napovídá, není to první robot svého druhu. Už loni na ISS pobýval jeho předchůdce CIMON od IBM.

Astronomům se povedlo díky sledování hvězd v cizí galaxii určit hmotnost tamní černé díry, která se ukázala jako dosud největší, jakou se podařilo najít. Hubble se vedle toho podíval na známý Hoagův objekt.

NASA konečně zveřejnila data z prvních dvou průletů sondy Parker Solar Probe kolem Slunce, respektive skrz jeho korónu. Tyto výsledky se už dostaly do několika studií a ukazují na místo vzniku slunečního větru.

Galaxie NGC 4631 známá též jako Velryba odhalila svá magnetická pole rádiovému teleskopickému zařízení Very Large Array. Ta jsou přitom až překvapivě složitá a sahají do vzdáleností tisíců světelných let.

V září jsme se dozvěděli o druhém zaznamenaném mezihvězdném návštěvníkovi, jímž je kometa C/2019 Q4 (Borisov). Ta byla nalezena akorát včas, abychom mohli sledovat její přiblížení do středu Sluneční soustavy.

Moderní astronomie má celkem jasno v tom, že smrt hvězdy o určité hmotnosti spolehlivě vyústí ve vznik černé díry. V naší galaxii bylo ale přesto nalezeno jen několik černých děr, takže změní něco nová metoda pro jejich hledání?

NASA zkoumá možnosti, jak v rámci Commercial Lunar Payload Services (CLPS) vysílat na Měsíc náklad a v tomto případě především rovery, přičemž cílem je, aby daný způsob byl co nejjednodušší a nejlevnější.

Letoun Super Guppy přistál v Ohiu s lodí Orion na palubě, aby mohly začít její testy ve vakuu. V této době se tak postupně dokončují celkem tři moderní vesmírná plavidla: Crew Dragon, Starliner a právě Orion.

Lidé se při dlouhodobém pobytu na Měsíci budou muset vypořádat s mnoha problémy a mezi ně bude patřit i to, že tamní povrch je pokryt prachem, jehož částečky jsou velice jemné, ale ostré. Co proti tomu NASA použije?

Boeing CST-100 Starliner má stále ještě před sebou první ostrý start, v němž bude bez posádky vyslán k Mezinárodní vesmírné stanici. Tento test má proběhnout ještě letos, a tak Starliner už zamířil na odpaliště.