Průzkum vesmíru (strana 24 z 69)

Čínský rover Yutu-2 dorazil na Měsíc společně s přistávacím modulem Chang’e-4 už více než před rokem, a to na jeho odvrácené straně. To se Číně povedlo jako první zemi světa a nyní se můžeme podívat na to, co rover objevil.

Od společnosti SpaceX čekáme spíše oznámení toho, kdy už konečně bude moci vynést na ISS první astronauty pro NASA, ale zatím přichází jiná zpráva ze stejného soudku. V dohledné době poletí čtyři vesmírní turisté.

Jeden z důkazů pro existenci temné hmoty se týká pozorovaných galaxií, jejichž podoba a dynamika neodpovídá objemu detekovatelné "běžné" hmoty. Nyní je tu ale nová počítačová simulace, v rámci níž se povedlo vytvořit galaxie právě bez temné hmoty.

Hvězda Betelgeuse by dle všeho měla být nám vůbec nejbližší, kterou čeká exploze v supernovu. Šlo by přitom o nepřehlédnutelný jev viditelný na obloze i během dne, takže nyní je tato hvězda pod pečlivým dohledem.

Když NASA s podporou Trumpovy administrativy ohlásila návrat Američanů na Měsíc, který by měl navíc posloužit jako odrazový můstek pro lety na Mars, bylo zřejmé, že s jejím stávajícím rozpočtem to nepůjde.

Fast Radio Burst (FRB), čili rychlé rádiové záblesky, jsou jedním z prchavých jevů okolního vesmíru. Astronomové dokázali zachytit už řadu z nich, ovšem dosud se jim nepovedlo najít zdroj, který by vysílal takové záblesky pravidelně.

Boeing CST-100 Starliner se měl nedávno v testu navést k Mezinárodní vesmírné stanici, připojit se k ní a opět přistát. To se ovšem nevyvedlo a nyní už víme, že za tím stály dvě chyby v softwaru.

Naše Slunce v poslední době získalo pozornost, jaké si zaslouží jako naše životadárná hvězda, v jejíž moci je však naší technice i nám samotným pořádně zatopit. Po sondě Parker a Inouye Solar Telescope tu máme příspěvek evropského programu.

Zvukové vlny nemá v prostředí vakua co nést, ovšem představme si, že by to možné bylo a mezi Zemí a Sluncem bylo médium, které by neslo zvuk stejně jako vzduch kolem nás. Jak bychom se probouzeli do nového dne?

Sonda Parker americké NASA zlomila jeden rekord coby zařízení s nejrychlejším startem pomocí rakety v historii. Bylo navíc jasné, že pokud bude sonda Parker postupovat dle plánu, další rekordy ji neminou.

Astronomové se zaměřili na binární hvězdu PSR J1141-6545 vzdálenou pár desítek tisíc světelných let, která velice dobře ukázala efekt strhávání časoprostoru, neboli Lense-Thirringův efekt. Jde také o další potvrzení platnosti obecné relativity.

Všechno jednou končí a ke konci své mise došel i Spitzerův vesmírný dalekohled, který po boku jiných vesmírných teleskopů po dobu 16 let přispíval svými snímky k novým objevům v astronomii.

Ze vzdálenosti 150 milionů kilometrů se nový Inouye Solar Telescope podíval na Slunce a přinesl své první snímky, které jsou dosud nejdetailnější, jaké jsme kdy mohli vidět. Rozlišení je totiž pouze 30 km na obrazový bod.

Už více než 40 let se ve vesmíru pohybují sondy Voyager 1 a Voyager 2, které už nejsou v nejlepší kondici, ale stále fungují a komunikují. Voyager 2 ovšem nedávno nedokázal splnit rutinní operaci, nicméně už je opět pod kontrolou.

Exoplaneta KELT-9b se řadí mezi horké Jupitery, ovšem ve skutečnosti má na svém povrchu i vyšší teplotu než některé hvězdy. Jde tak o dosud nejžhavější prostředí, jaké bylo kdy na cizím světě nalezeno a to má své důsledky.

Alpha Magnetic Spectrometer dopravil na Mezinárodní vesmírnou stanici ještě raketoplán Endeavour, a to v roce 2011, pokud se bavíme o AMS-02 a ne prototypu AMS-01. Toto zařízení tak už mělo svá léta.

Sledováním explodujících supernov v 90. letech astronomové určili, že rozpínání vesmíru není konstantní, ani se nezpomaluje, ale naopak zrychluje. Nastoupila tak teorie o záhadné energii, která má více než vyrovnávat efekt gravitace.

Curiosity už více než sedm let jezdí po povrchu Marsu, a to zdaleka ne bez problémů. Nyní přišla další potíž, která se týká vlastních systémů roveru. Kvůli jejich chybě je totiž uvězněn na místě bez informací o své pozici.

Jak to bude jednou vypadat na Měsíci, až bude pro lidstvo běžné pořádat na něj výlety a zájezdy? Společnost Lexus představila sedm návrhů lunárních dopravních prostředků, na kterých by mohli návštěvníci Měsíce jezdit.

Střed naší Galaxie je ostře sledovaný, neboť v něm sídlí velice zajímavý objekt, a sice supermasivní černá díra Sagittarius A* (SgrA*). Nyní byly přitom v jeho blízkosti objeveny čtyři nové záhadné objekty, co jsou zač?

Astronomové hlásí zajímavý objev, který může být pro leckoho podivný. Jedná se totiž o první známý asteroid, jehož oběžná dráha ani v jednom bodě nesahá za dráhu Venuše. Proč takových neznáme víc?

Každý amatérský astronom ví, že nejbližší hvězda krom samotného Slunce je vzdálená 4,2 světelných let a jde o Proximu Centauri, součást trojhvězdného systému Rigil Kentaurus. A ta už nemá jen jednu známou planetu, tedy nejspíše.

Pochopitelně ne všechny binární hvězdy, ovšem některé z nich mohou být právě původci záhadného jevu, jakým je silný záblesk záření gama z hloubi vesmíru. Mluvit budeme o masivních hvězdách a rychlé rotaci.

Vědcům se povedlo najít v meteoritech materiál, který je výrazně starší než celá naše Sluneční soustava. Mají tak k dispozici dosud nejstarší známou hmotu, která bude pravděpodobně pozůstatkem dávných hvězd.