Průzkum vesmíru (strana 49 z 69)

Velké hvězdy končí svou hlavní část života jako supernovy a dosud se mělo za to, že to dokáží předvést jen jednou. Nyní ale našli jednu hvězdu, která měla takto explodovat již alespoň šestkrát. Jak je to možné?

Nedávno naší soustavou proletěl mezihvězdný návštěvník, a sice vysokou rychlostí se pohybující asteroid A/2017 U1, který později dostal havajské označení 1I/Oumuamua. Co se o něm dosud podařilo zjistit?

Jedním z největších úspěchů dnes již zaniklé sondy Cassini je objev stále aktivních kryovulkánů na povrchu měsíce Enceladus. Nebylo přitom jasné, jak je možné, že Enceladus něco takového má při své nejvyšší povrchové teplotě -198 °C.

V příštích dekádách se budou astrofyzikové zajímat především o pulzary a černé díry a jiné záhadné objekty vesmíru, k čemuž chtějí využít služby velkolepého projektu známého jako SKA - Square Kilometer Array. Nenechte se ale mýlit, o něco tak malého nejde.

Hvězdy mají dle astronomů relativně pevně daný čas života, který závisí především na jejich hmotnosti, ovšem nyní se ukázalo, že jeden hnědý trpaslík dokázal způsobit předčasnou smrt svého souputníka, z nějž se tak mnohem dříve stal bílý trpaslík.

Samotné černé díry jsou pro naše přístroje nedetekovatelné, ale můžeme sledovat to, co se děje kolem nich. Jde o akreční disky materiálu, jenž je zčásti pozřen a zčásti tryská pryč z pólů. Právě na ten unikající pryč se nyní zaměřili astronomové.

O vzrušení mezi astronomy se postaral objekt A/2017 U1, který byl spatřen letos v říjnu a nejdříve byl pokládán za další těleso, které přicestovalo z vnějších částí Sluneční soustavy. Nyní je ale jasné, že do ní vůbec nepatří a že už jej také neuvidíme.

Je opět čas se podívat na to, co nového zjistila sonda Dawn obíhající kolem Ceres, jediné trpasličí planety ve vnitřní části Slunečního systému. Výzkumy se nyní zaměřily na její minulost, která měla být plná vody.

Trinární hvězda Kepler-13 má i dle pozorování Hubbleova vesmírného teleskopu v systému jednu planetu, která je šestkrát hmotnější než Jupiter. Zajímavé je na ní přitom to, že na ní má přímo sněžit oxid titaničitý.

V příštím desetiletí má do vesmíru letět zařízení WFIRST, které má mimo jiné i pátrat po exoplanetách s využitím efektu gravitační čočky. NASA nyní hledá i mimo své řady zdroj nápadů, jak plánovaný rozpočet na celou misi snížit o alespoň 400 mil. USD.

Mars Rover Curiosity mohl po dlouhých deseti měsících vyzkoušet svou vrtačku, jeden z hlavních nástrojů. Vyzkoušel tak novou techniku vrtání, kterou bude nutné nasadit kvůli poškozenému mechanismu pro vnořování vrtáku do hloubi hornin.

Společnost SpaceX na sebe právem v poslední době strhla pozornost jako firma, která už běžně vynáší náklad do vesmíru a navíc umí s raketami i přistávat. Blue Origin je tak trošku v pozadí, ale i ta si zvláště nyní zaslouží také svůj díl.

Jméno Kronos je v různých podobách dobře známé z mytologie i populární kultury, ovšem nyní budeme o něm mluvit jako o hvězdě podobné našemu Slunci, která měla dle astronomů pozřít více než tucet planet. Právě díky tomu si vysloužila tuto přezdívku.

Nacisty na odvrácené straně Měsíce nyní necháme v klidu a zaměříme se čistě na to, zda a jak by mohly tamní detekované geologické útvary posloužit v jeho kolonizaci. Je totiž jasné, že případní obvyvatelé budou potřebovat úkryt.

Srážka dvou neutronových hvězd detekovaná zařízeními LIGO a Virgo se jistě zapíše do historie, a to možná i jako počátek nové éry sledování vesmíru. Mimo jiné dokázala i zpřesnit údaje týkající se expanze vesmíru.

Zařízení LIGO, nyní už s přispěním italského Virgo, přineslo astronomům velký dárek v podobě detekce srážky dvou neutronových hvězd. O tom se dosud debatovalo jen čistě teoreticky, a tak jde o velký objev, na nějž se čekalo.

Astronomové stanovili rekord, který se týká nejvzdálenějšího objektu patřícího do naší galaxie, u nějž se podařilo stanovit, kolik světelných let je od nás daleko. Proč je to vůbec tak těžké, když je možné měřit i daleko vzdálenější objekty?

Silné sluneční bouře nasměrované "tím správným směrem" dokáží spustit silné polární záře i na Marsu. Nedávno byla díky sondě MAVEN kroužící kolem této planety zachycena jedna, která byla 25x jasnější, než dosud zachycené záře.

Jamese Powella políbila v roce 1961 múza, když měl zrovna dost času na přemýšlení čekajíc v dopravní zácpě. Napadlo jej, že by se daly použít výkonné magnety pro udržování cestovních vozů v prostoru. To nyní známe jako maglev, ale mluvit budeme o StarTram.

Robotická ruka Canadarm-2 je velice důležité zařízení, které umožňuje manipulovat s objekty poblíž Mezinárodní vesmírné stanice. Nahrazuje tak lidskou práci, která by vyžadovala neustále výstupy do volného prostoru. Potřebuje ale také občas udržovat.

Trumpova administrativa už definitivně nasměrovala agenturu NASA zpět na Měsíc, což se tak nějak očekávalo i dle plánů, jež začaly zveřejňovat jí blízké firmy jako SpaceX, Blue Origin či Bigelow Aerospace.

Výstavba třicetimetrového teleskopu (Thirty Meter Telescope - TMT) na posvátném havajském vrcholu byla ohrožena a už to pomalu vypadalo, že se stavitelé budou muset přestěhovat na Kanárské ostrovy. Nyní už má TMT zelenou, takže co se chystá?

Americká NASA a ruská vesmírná agentura Roskosmos navážou mezi sebou spolupráci ve snaze vyslat lidi do hlubokého vesmíru. To znamená především k Marsu, ale časem možná i k dalším cílům naší Sluneční soustavy.

Teprve loni byla konečně potvrzena Einsteinova gravitační teorie, a to zachycením gravitační vlny. Od té doby jich bylo zachyceno více, ovšem díky nedávno spuštěnému italskému Virgu mohli vědci poprvé přesněji určit, kde je jejich původ.