Průzkum vesmíru (strana 50 z 69)

Hubbleův vesmírný dalekohled už přinesl řadu objevů a neočekávaným způsobem rozšířil naše vědění o vesmíru. Nyní opět přispěl, a to pozorováním tělesa 288P, které nepatří ani mezi asteroidy a ani mezi komety.

Problém při zkoumání Sluneční soustavy a jejího vzniku i vývoje je ten, že se vědci a vesmírné agentury musí pečlivě rozhodovat, co chtějí zkoumat. To by mohly vyřešit malé a levné sondy, jichž se může vyslat ke vzdáleným tělesům celá flotila.

Soukromá organizace BoldlyGo Institute aktuálně shání peníze na vytvoření menšího vesmírného teleskopu, který bude mít jeden hlavní úkol, a sice hledat potenciálně obyvatelné planety u nejbližšího hvězdného systému. Nyní získala podporu NASA.

Stephen Petranek se ve své knize How We'll Live on Mars zabývá otázkou přežití lidí v nehostinném vesmíru daleko od ochrany a zdrojů Země. Je tak možné dlouhodobě přežít s tím, co lze získat jinde?

Hledat velice tmavé objekty ve vesmíru pochopitelně není nic snadného. Platí to jak pro černé díry, tak pro další objekty, jako je třeba planeta pohlcující téměř všechno viditelné světlo. O té budeme mluvit jako o WASP-12b.

Zatímco sonda Cassini už to má za sebou, pro New Horizons naopak začíná období aktivity, a to v Kuiperově pásu. Tam byla tato sonda vyslána s novým cílem poté, co zmapovala Pluto na cestě do vnějších částí Sluneční soustavy.

Zítra bude zakončena pouť velice úspěšné sondy Cassini, která prozkoumala Saturn, jeho prstence i měsíce a dostala se tam, kam předtím žádné jiné lidské zařízení. Už v pátek tedy Cassini zanikne v atmosféře Saturnu.

Měsíce planety Uran se pohybují v prostředí, které zrovna nehraje do karet jejich dlouhé a spokojené existence. Z astronomického hlediska již brzy, a to do několika milionů let, se s vysokou pravděpobností čtyři srazí.

Problém s vesmírným smetím na oběžné dráze Země už se nedá ignorovat jako dosud, neboť vzniká reálné nebezpečí, že nám přeroste přes hlavu a z oběžné dráhy se stane smetiště, kde nic nového dlouho nepřežije.

Nedávno kolem naší planety prolétl asteroid 3122 Florence, který nás nijak neohrozil, neboť se nedostal ani přibližně na kolizní dráhu, ale zato jej mohla agentura NASA pozorovat rádiovým teleskopem. Ten ukázal, že Florence je doprovázen dvěma satelity.

Právě před rokem odstartovala na cestu k asteroidu sonda OSIRIS-REx, která, aby se k němu rychle dostala, potřebuje asistenci gravitace matičky Země. Ukáže se tak již tuto neděli a astronomové si už leští čočky svých dalekohledů.

Supermasivní černá díra uprostřed naší galaxie, čili dobře známý Sagittarius A*, je těžko pozorovatelná a stejné to je i s dalším velice hmotným objektem, který aspiruje v Mléčné dráze na číslo dva. O co se jedná?

FRB (Fast Radio Burst) jsou jednou z největších záhad moderní astronomie. Nyní mohli astronomové pozorovat další 15 nových pulzů, v jejichž případě však byla jedna věc jinak než obvykle. Měly totiž vyšší frekvenci.

V souhvězdí Štíra se v první polovině 15. století objevila nova, kterou zaznamenali korejští astrologové. Teprve nyní se moderním astronomům podařilo najít binární hvězdu, která měla tehdejší explozi na svědomí, čímž původní pozorování potvrdili.

Astronomové s pomocí evropského zařízení VLTI dokázali vytvořit dosud nejpodrobnější snímek cizí hvězdy. Na tu se tak už nemusíme dívat jako na neurčitý bod, ale lze na ní i do jisté míry rozpoznat i detaily.

Steampunk není mrtvý, alespoň v plánech americké NASA, která uvažuje, že budoucí sonda vyslaná na povrch Venuše by mohla pro svou navigaci využít mechanický počítač. Prozatím jde ale pouze o studii.

Saturnův měsíc Titan je jedno ze slibných míst naší soustavy, kde by se teoreticky mohl vyvinout život. Vědci tak nyní podali návrh na budoucí misi, která by z oběžné dráhy mohla oceán pod povrchem Titanu prozkoumat.

Na Zemi máme déšť tvořený vodou, i když občas možná trošku kyselou. Na Titanu zase prší tekutý metan, na exoplanetě HD 189733b by to mohlo být roztavené sklo a nyní se ukázalo, že na Uranu a Neptunu to nejspíše opravdu budou pevné diamanty.

Přistání člověka na Marsu bude velkým milníkem v historii objevování vesmíru. Při tak dlouhé cestě by ale astronauti měli být schopní využívat co nejvíce zdrojů. Mezi ně může patřit i jejich moč.

Včera se Američané mohli podívat na úplné zatmění Slunce, což jsou staré zprávy. My se ale podíváme na to, jak vypadá přelet Mezinárodní vesmírné stanice přes tvář částečně zatmněného Slunce.

Americká NASA využívá řadu satelitů, které zajišťují komunikaci s dalšími zařízeními pohybujícími se ve vesmíru. Jde především o flotilu Space Network z minulého století. Ty ale stárnou, a tak je řada na novou, již třetí generaci.

Ruští kosmonauti vystoupili z Mezinárodní vesmírné stanice do volného prostoru, aby vypustili trojici nanosatelitů k uctění Sputniku, prvního satelitu, který už brzy bude mít šedesátileté výročí.

Lodi Orion vyvíjené americkou NASA představují budoucnost jejího zkoumání vesmíru, a tak jsou pečlivě zkoušeny a testovány stejně jako jejich systémy. Ovšem 11 let stále neukončeného vývoje pouhého přistávacího padáku už přeci jen vypadá podivně.

Dalo se očekávat, že soutěž Google Lunar X Prize bude prodloužena, respektive její nejzazší termín, do nějž mají zúčastněné firmy předvést, co umí. Tento termín tak byl odsunut do konce března 2018.