Průzkum vesmíru (strana 48 z 69)

Ať už chce NASA postavit základnu u Měsíce, nebo přímo na něm, bude vhodné, když z něj bude získávat co nejvíce surovin pro její provoz. Alternativa je totiž jen jedna, a sice dovoz ze Země, a tak není divu, že se budou zkoumat dané možnosti.

Prezident USA Donald Trump nedávno ohlásil, že cílem NASA je opravdu Měsíc a poté i Mars. Je přitom jasné, že pro NASA s aktuálním rozpočtem jsou takové plány až moc velkolepé, takže nás nemusí překvapit, že se hledají cesty, jak to řešit.

Šance, že první zachycené mezihvězdné těleso není přírodního původu, je nyní ještě menší. Už předtím pochopitelně byla naprosto mizivá a spíše v říši snů, ale i tak se vědci z projektu Breakthrough Listen zkusili podívat, zda ‘Oumuamua něco nevysílá.

Asi v polovině procesu výstavby už je chilský teleskop LSST (Large Synoptic Survey Telescope). LSST bude schopen pozorovat v podstatě celou jižní oblohu a celou ji osnímkovat jednou za tři dny. To bude ale také vyžadovat nový přístup.

Dnes tu máme dvě novinky z naší soustavy, které nám zajistila sonda Juno a také New Horizons. První se týká velké skvrny na Jupiteru, které se Juno podívala na zoubek a pak tu máme záhadu asteroidu MU69.

Agentura NASA ohlásila po boku firmy Google velký objev, který byl učiněn pomocí umělé inteligence. Díky němu už můžeme říci, že Sluneční soustava není jediný známý systém s osmi planetami a hvězdou podobnou Slunci.

Komunikační satelity a jiná zařízení jsou poněkud ve stínu přístrojů pro sledování vesmíru, které učinily zásadní objevy, ale jsou naprosto nezbytná k tomu, aby nám takové teleskopy Hubble nebo Kepler k něčemu vůbec byly.

1I/2017 U1 ‘Oumuamua je první detekovaný objekt, který zavítal do naší soustavy. Nyní je na cestě pryč a astronomy zaujal svými parametry, dle nichž by měl být nezvykle protáhlý. Radioastronomové se tak chtějí blíže podívat, zda z něj nezachytí signál.

Astronomové dali dohromady velice zajímavou 3D mapu, která zahrnuje galaxie z lokální skupiny a mapuje jejich pohyb. Mezi nimi je pochopitelně i naše Mléčná dráha, a tak se můžeme podívat, kam nás vůbec unáší.

Supermasivní černé díry mají z našeho pohledu tu výhodu, že pokud jsou aktivní a zrovna se "krmí", pak mohou být velice jasné v mnoha spektrech a viditelné i na velkou vzdálenost. Právě díky tomu můžeme mluvit o dosud nejstarším takovém objektu.

Fotografie dosvitu velkého třesku, kdy byl vesmír ještě velice mladý, vyhrála cenu Breakthrough Prize. Podpořila známou teorii, že vesmír se skládá především z temné hmoty a temné energie.

Keckova observatoř na Havaji byla využita pro měření rotace třech vzdálených těles, v jejichž případě se astronomové nemohou rozhodnout, zda jde o planety, nebo nepovedené hvězdy, čili hnědé trpaslíky. Mluví tak o nich se značnou neurčitostí.

Mezinárodní vesmírná stanice je občas ohrožena jinými objekty, které se pohybují na oběžné dráze. Těm větším se dokáže vyhnout, ovšem pak jsou tu drobné kousky vesmírného smetí, které nelze sledovat.

Vesmírná sonda Rosetta už má dávno svou misi za sebou, ovšem data z ní se budou zkoumat ještě dlouho. Díky nové studii můžeme zjistit, že kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko je přibližně z poloviny tvořena organickými molekulami.

Hlavní motory vesmírné sondy Voyager-1 začínají pomalu dosluhovat, a proto NASA chtěla vyzkoušet, zda je možné využít ty záložní. Test byl úspěšný, tyto motory naskočily i po 37 letech nečinnosti.

Měření pohybu hvězd není už žádný výjimečný počin, ale v takovém případě obvykle myslíme hvězdy v naší vlastní galaxii. Nyní se ale podařilo změřit pohyb hvězd patřících do jiné galaxie, jíž je "nedaleká" malá galaxie.

Ve stínu Země jej rozhodně nečekají pokojové teploty, a tak musel být James Webb Space Telescope (JWST) podroben tříměsíční zkoušce, která měla za úkol ověřit, zda dokáže bez úhony přežít ve vzduchoprázdnu při teplotách hluboko pod nulou.

I když se to možná nezdá, opravdu podrobně je zmapovaný jen velice malý zlomek povrchu Marsu, a tak na něm může být ještě mnoho překvapivých struktur. V roce 2011 přitom byly objeveny jisté temné proudy, které by mohly představovat tekoucí vodu.

Marťanský rover Curiosity už dalece překonal svou plánovanou životnost, ale stále může velice dobře fungovat, i když má své problémy. Ty se týkají i jeho kol, takže není divu, že se na ně NASA zaměřila.

Svérázný Mike Hughes, který se počítá mezi zastánce teorie ploché Země, už strávil několik let svého života stavbou parou poháněných raket. Už přežil jeden výlet do výšky cca 420 metrů a nyní jej čeká ještě nebezpečnější podnik.

Už dvakrát jsme se podívali na to, co astronomové zjistili o objektu 1I/2017 U1 ‘Oumuamua, prvním známém tělese, které prokazatelně nepochází ze Sluneční soustavy. Nyní už tu konečně máme podrobnější informace.

Ikonická observatoř Arecibo zažila v poslední době velké bouře, a to ty přírodní i finanční. Z posledního hurikánu Maria, který pustošil Portoriko v září, vyšla ještě dobře a nyní dostala i příslib financí. Jenomže těch nebude dost, a tak se hledá sponzor.

Obecně dobře známý projekt SETI má svůj protějšek, který se nezabývá hledáním mimozemské inteligence, ale přímo jejím kontaktováním. Jde o METI a nyní byla v rámci něj zaslána zpráva k tzv. Luytenově hvězdě.

Nejbližší nám známá exoplaneta obíhá kolem nám rovněž nejbližší známé hvězdy Proxima Centauri, ovšem i když je v tzv. obyvatelném pásmu, život by to měl na ní velice složité. Je tu ale jiný blízký kandidát, Ross 128b.