Průzkum vesmíru (strana 54 z 69)

Projevy geologické aktivity na tělesech naší soustavy jsou vždy zajímavé, a to zvláště takové, které předvádí jupiterův měsíc Io. Nalezeny byly na něm totiž obrovské vlny lávy v pohybu přes jedno z jezer roztaveného materiálu.

Do seznamu dobře popsaných exoplanet přibyla HAT-P-26b, což je horký Neptun, na nějž se nedávno zaměřily vesmírné teleskopy Hubble a Spitzer. Ukázalo se, že jeho atmosféra je nečekaně jednoduchá a obsahuje také vodu a exotické mraky.

Abychom našli nehostinné světy, na to nemusíme chodit daleko a stačí to, co nám poskytuje blízká Venuše, Merkur nebo jiné planety naší soustavy. Pak tu jsou ale opravdu extrémní světy k nalezení v jiných systémech Mléčné dráhy.

NASA je na rozdíl od soukromých společností v plánech na návštěvu Marsu spíše zdrženlivá a opatrná, takže není divu, že si možná bude chtít nejdříve vyzkoušet, jak lidé zvládnou dlouhodobé přežití dál od naší planety.

Společnost SpaceX už stihla poprvé vyzkoušet jádro rakety Falcon Heavy, které představuje hlavní středový stupeň, který bude později doplněn o dva první stupně z raket Falcon 9. Prozatím šlo o statickou zkoušku zážehu na zemi.

Vesmírný teleskop Jamese Webba (JWST) už má za sebou vibrační zkoušky, které ověřily, že bude schopen přežít i start rakety. Nyní půjde tento projekt na celých sto dní k ledu, a to doslova. Chystá se totiž další zkouška simulující už pobyt ve vesmíru.

Gravitace stovek galaxií v kupě Abell 370 posloužila obsluze Hubbleova vesmírného dalekohledu k tomu, aby dohlédl ještě za ní s využitím efektu čočky. Opět tak ilustruje velký přínos, jaký tento efekt v sobě nese.

Na Stanfordské univerzitě se sešlli vědci, kteří diskutovali o tom, jak se bude v příštích několika desetiletích hledat život v okolním vesmíru mimo naši soustavu. Jaké budou k dispozici nástroje a strategie?

Moc dobré zprávy k nám nepřicházejí z americké NASA, která chce do roku 2019 přesunout Exploration Mission 1 poprvé nasazující SLS s lodí Orion. Nebere přitom ohledy na to, zda v rámci ní již poletí, či nepoletí lidská posádka.

LEGO Ideas nám nabídne jednoduchou, ale pěkně provedenou stavebnici NASA Apollo Saturn V, která zahrnuje asi metr vysokou raketu Saturn V rozložitelnou na jednotlivé stupně včetně lunárního modulu a lodi.

Ve vesmíru se budou astronauti muset při osídlování Rudé planety potýkat s nedostatkem zdrojů ze Země. Pro stavbu základen nebude praktické všechen materiál dovážet, proto se objevují projekty slibující stavby třeba z půdy Marsu.

Společnost SpaceX se obvykle ráda s veřejností podělí o to, co její rakety právě vynášejí na oběžnou dráhu, ale nyní tak z pochopitelných důvodů neučinila. Zato vůbec poprvé ukázala nepřetržitý záznam ze sestupu a přistání prvního stupně Falconu 9.

I astronauti musí něco jíst a pro budoucí mise na Rudou planetu bude klíčové, aby měli i vlastní zdroje potravy. Z toho důvodu vědci z NASA pracují na vývoji skladného skleníku, ve kterém se budou dát pěstovat rostliny na Marsu.

Na sondu Cassini jsme se naposledy zaměřili v době, kdy se už chystala na svůj premiérový průlet mezi Saturnem a jeho nejbližšími prstenci. Nebylo přitom vůbec jasné, zda sonda takový manévr vůbec přežije, ale podařilo se.

Nové exoplanety se nachází nejčastěji tranzistní metodou, když přejdou přes tvář své hvězdy, což obvykle pozoruje teleskop Kepler. Nyní ale exoplanetu velikosti tzv, superzemě, a navíc v podobné vzdálenosti od své hvězdy, našel Spitzer.

Vývoj James Webb Space Telescope je ostře sledovaný, neboť jde o velice nadějné zařízení, které nám umožní se podívat na vzdálené hvězdy a planety tak, jak dosud nebylo možné. Je tak dobrá zpráva, že testování probíhá dle plánu i přes vibrační anomálii.

Lidé už si za krátký kosmický věk stačili značně zaneřádit oběžnou dráhu, což je problém, který se dosud aktivně neřešil. Dle Evropské vesmírné agentury ale už je opravdu na čase s ním něco dělat, jinak riskujeme mnohé katastrofy.

Nedávno byla nalezena další exoplaneta, která by teoreticky mohla hostit život, ale o tom se vedou a budou vést dlouhé diskuze. Jde o superzemi LHS 1140b obíhající červeného trpaslíka vzdáleného 39 světelných let.

Čínský vesmírný program přinesl první start zásobovací vesmírné lodi Tiančou-1, která vyletěla na oběžnou dráhu pomocí nosiče Dlouhý pochod 7. Právě tato loď má být později využita pro obsluhu nové vesmírné stanice podobné ISS.

Do budoucna se plánuje stále více cest do vesmíru, je tedy třeba připravovat odolné vybavení. K tomu má posloužit speciální materiál od Jet Propulsion Laboratory, který byl vyroben pomocí 3D tisku.

Kolem Země v průběhu zítřejšího dne v bezpečné vzdálenosti proletí velký asteroid, přičemž podobná událost nastala v roce 2004, kdy se přiblížil Toutalis. Dnes jde ale o asteroid 2014 JO25, jejž budeme moci i my sledovat díky Slooh.

Neptunův měsíc Triton byl v poslední době vedle Enceladu, Europy či Titanu poněkud opomíjený, ale nové výzkumy jej řadí mezi potenciální vodní světy s oceánem schovaným pod ledovou krustou. Opět se tak o něm začíná mluvit.

NASA dokázala vůbec poprvé detekovat stálou přítomnost kovových iontů v atmosféře jiné planety než Země. Touto jinou planetou je Mars a objev učinila známá sonda MAVEN, která měla nedávno sama dost svých starostí kvůli možné srážce s Phobosem.

Život, jak ho známe, potřebuje tekutou vodu a není to tak dlouho, co se obecně myslelo, že je jí na jiných místech Sluneční soustavy poskrovnu. Nejde pouze o Mars a jeho tekutou minulost, ale také o řadu měsíců, jako je Enceladus.