Průzkum vesmíru (strana 58 z 69)

Průzkum Marsu je z hlediska potřebné techniky v porovnání s Venuší procházka rozkvetlou zahrádkou, a to hned z několika důvodů. Zařízení, která na její povrch doputují, tak musí být mimořádně odolná a NASA tvrdí, že má k dispozici řešení.

Americká NASA provozuje satelit s nástrojem Earth Polychromatic Imaging Camera (EPIC), který dokáže něco, co jiné satelity nemohou: zachytit Zemi najednou a v celé její kráse. Nyní se na fotografie můžeme dívat na zbrusu nových stránkách.

Vesmírná agentura JAXA plánovala provedení experimentu se systémem, který měl za úkol zmenšit skládku odpadu na oběžné dráze Země. Kvůli technické závadě v kosmické lodi se test bohužel nepodařilo provést.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude obohacena o zbrusu novou přetlakovou komoru, která bude jako první určena pro komerční účely a také bude vlastněna soukromým subjektem. Tím bude konkrétně společnost NanoRacks.

Astronomové mohli pozorovat velice masivní černou díru, která vytvořila rekord, když pozřela hvězdu během deseti let. To ale neznamená, že by byla tato událost rekordně krátká, ale právě naopak, obvykle to trvá ani ne rok.

Myšlenka využití plachet na světlo pro pohon sond není nikterak nová a počítá se s ní také pro průzkum nám nejbližší hvězdy, Proxima Centauri. Především by pak šlo o její planetu Proxima b, která se v mnohém podobá Zemi.

Na začátku éry letů do vesmíru lidstvo netušilo, zda bude vůbec možné ve stavu beztíže byť jen krátkodobě přežít. Dnes už spíše zkoumáme to, jak se naše těla v mikrogravitaci mění a nyní je na řadě mozek.

Na začátku tohoto týdne byl objeven asteroid 2017 BH30, který se dostal na vzdálenost pouze 65.280 km od Země, takže byl v době svého průletu daleko blíže než Měsíc. Nepředstavoval velké riziko, ovšem objeven byl sotva hodiny před svým přiblížením.

Sonda Cassini obíhající kolem Saturnu už nemá co ztratit, protože její mise je u konce, a tak je NASA stále odvážnější při přibližovacích manévrech ke známým prstencům. Nyní se můžeme podívat na nový výsledek těchto snah.

Můžeme se těšit z toho, že se už řádně rozjíždí éra, v níž jsou astronomové schopni přímo zachytit planety v cizích systémech. Nyní se můžeme podívat na animaci HR 8799, okolo níž jsou přímo viditelné hned čtyři planety.

NASA provedla test speciálního nátěru na rakety ve velkém větrném tunelu. Nátěr, který je schopný rozpoznávat sílu vzduchu, jež na něj působí, by měl mít velký význam při testování a vývoji nových raket a letadel.

NASA zveřejnila animovaný graf, který se týká vývoje programů hledajících exoplanety už od roku 1989. Můžeme se tak podívat na důležité milníky i to, jak se počet nalezených planet v cizích systémech raketově zvyšuje.

Mezi potenciální katastrofy globálních rozměrů patří také velké sluneční bouře, které by mohly při (ne)vhodném nasměrování erupce koronární hmoty vytvořit nedozírné škody. Nyní se můžeme podívat na to, jaké by asi byly.

Americké agentury NASA a NOAA vypustily v listopadu minulého roku na geostacionární oběžnou dráhu nový meteorologický satelit GOES-R, který má dnes již nové oficiální jméno a odeslal nám také první snímky Země.

I u asteroidů může platit, že by se neměly soudit podle obalu. Na povrchu trpasličí planetky Ceres byly nedávno učiněny nové objevy, které vyvracejí původní teorie o složení povrchu tělesa a také jeho vzniku.

Sonda New Horizons se už v červenci 2015 setkala s Plutem a jeho měsícem Charon, ovšem ještě na konci minulého roku o této události vysílala poslední data, a to už na cestě ke svému dalšímu cíli. Co to bude?

Dá se říci, že do vesmíru už dnes létá kde kdo, čímž prudce roste i využití především nízké oběžné dráhy, která je plná satelitů a bohužel také smetí. Experti si uvědomují, že tento problém je třeba bezodkladně řešit.

Rusové mají mnoho zkušeností s průzkumem Venuše, však jejich program týkající se průzkumu této planety trval více než dvacet let a využito bylo při něm mnoho sond a zvláště pak nejznámější Veněry. Nyní je stále v příprave mise Veněra-D.

Raketa SS-520 má parametry spíše řízené střely krátkého doletu, ovšem jde o veskrze mírové zařízení, které japonská JAXA vyzkoušela k dopravě malého nákladu na oběžnou dráhu Země. Bohužel neuspěla.

Na palubách sond Voyager jsou dosud nejstarší fungující počítače vlády USA, o nichž se ví a ty jsou současně od nás zcela nejdále. Však Voyager 1 už dávno překročil hranici 20 miliard kilometrů od Země a na jeho další cestu se nyní zaměří samotný Hubble.

Vědci odhalili, že už konečně ví s relativně vysokou přesností, jak je starý Měsíc. Využili k tomu přitom vzorky, které s sebou přivezli ještě astronauti v rámci projektu Apollo. Jaké je tedy nově upřesněné stáří naší družice?

Dnes nebudeme mluvit o temné hmotě a dalších záhadách moderní astronomie, ale o tom, co si účastníci Sloan Digital Sky Survey (SDSS) mohli přímo změřit. Stojí za tím tak dlouhých 17 let mravenčí práce.

Chandra X-Ray Observatory je velice dobře vybavena pro sledování černých děr, respektive projevů, které vyvolávají a nyní byl díky ní vytvořen snímek, v němž je mnoho těchto objektů ve hlubokém vesmíru.

Mars Reconnaissance Orbiter provozovaný americkou NASA zkusil použít svůj výkonný fotoaparát namířený k Zemi a Měsíci. Výsledkem je velice zajímavý záběr z více než 200 milionů kilometrů.