Průzkum vesmíru (strana 62 z 69)

Na vesmírnou stanici Tiangong 2 se poprvé vydali lidé, kteří se na ní delší dobu usídlí a budou ji připravovat pro postupné zprovoznění, ale to nebude jejich jediný úkol. Mohou se těšit na 30 dní ve vesmíru.

V posledním roce se začalo velice často mluvit o cestě lidí na Mars, a tak se živěji diskutuje také o možných problémech. Jeden z největších je ochrana cestujících proti kosmickému záření, což má být dle NASA ještě větší problém, než se doufalo.

Astronomové z Univerzity v Nottinghamu zkusili s využitím nejnovějších informací provést odhad toho, jak velký je celý pozorovatelný vesmír a přišli s tím, že do této doby byl počet jeho galaxií značně podhodnocen, a to rovnou řádově.

Americký prezident Barrack Obama nedávno ohlásil, že záměrem NASA je vyslat astronauty na Mars v 30. letech a bezpečně je dostat zpět. Dlouhodobým cílem je přitom vytvořit na Marsu menší kolonii. Co o tomto plánu víme?

Díky gravitační čočce se astronomové mohli lépe dívat spíše na velice vzdálené, a tedy i mladé galaxie, ovšem nyní poprvé díky ní objevili exoplanetu. Ta se nachází v binárním hvězdném systému blíže ke středu naší galaxie.

Nejbližší exoplaneta, která má shodou okolností vlastnosti podobné Zemi, obíhá kolem červeného trpaslíka Proxima Centauri. Nyní se ale vědci v rámci Project Blue zaměří na zbytek systému Alfa Centauri a planety chtějí hledat ve viditelném spektru.

První exoplanety, které astronomové našli, se v ničem nepodobaly planetám Sluneční soustavy. Začalo se mluvit o horkých Jupiterech nebo o super Zemích. Nově objevené systémy ale mají obsahovat pouze jednu planetu, a to horkou Zemi.

Sotva před několika měsíci byla objevena nejbližší exoplaneta, která je nejvíce slibným světem, na němž by teoreticky mohl existovat život. Je to Proxima Centauri b vzdálená pouze 4,2 sv. let, ovšem její sledování nám zatím moc nejde.

Základním předpokladem úspěchu připravované mise Mars 2020 je samozřejmě bezpečné přistání. Proto inženýři z NASA vytvořili nový navigační systém, jehož základem je přistávací kamera. Jeho úkolem je zabránit přistání v nevhodném terénu.

Hubbleův vesmírný teleskop odhalil velice zajímavý jev u umírající hvězdy. Jde o obrovské koule plazmatu vystřelované do prostoru velkou rychlostí, takže můžeme mluvit o vesmírné kanonádě u hvězdy V Hydrae.

Slova úspěšný a nouzový obvykle nejdou moc dobře dohromady, ovšem v tomto případě to neplatí. Raketa New Shepard totiž vystartovala právě s účelem vyzkoušet funkci nouzového zařízení, které zachrání náklad i posádku, a poté přistála zase na pevnou zem.

Server Muckrock se pustil do hledání nejstaršího počítače, který je stále provozován americkou vládou či jejími agenturami. Ukázalo se, že ten není na Zemi, ale na palubě sondy Voyager vzdalující se od Země rychlostí 17 km/s.

Astronomové mají novou záhadu. Raketa DXL sponzorovaná agenturou NASA v průběhu svého nedávného letu detekovala vysokoenergetické rentgenové záření, které z části pochází z neznámého zdroje.

Evropská sonda Rosetta už ukončila svou pouť nárazem do komety, kde skončil také její modul Philae. Podívejme se na to, co tato mise přinesla a především na zajímavé fotografie z dlouhé pouti sondy.

Elon Musk se nedávno rozpovídal o svých plánech na průzkum a osídlení Marsu, které jsou skutečně velkolepé. Nový dokument Passage to Mars mapující expedici šesti vědců na nehostinném Ostrovu Devon ukazuje, s čím se budou potýkat.

Vesmírná sonda patřící Evropské kosmické agentuře včera po poledni slavnostně ukončila svou dlouhou pouť vesmírem. V závěru své dvanáctileté mise sonda dopadla na kometu, ze které sbírala data.

Astronomové mohli sledovat vůbec první případ hvězdy, která byla tak masivní, že přeskočila stádium supernovy a rovnou se zhroutila do podoby černé díry. Můžeme tak mluvit o první zaznamenané neúspěšné supernově.

Elon Musk má se svou společností SpaceX velké plány. Vývoj znovupoužitelných raket vede k hlavnímu cíli: dobýt rudou planetu. Na včerejší konferenci Making Humans a Multiplanetary Species Elon Musk představil své plány.

NASA včera uspořádala videokonferenci, před níž ohlásila důležitý nález týkající se měsíce Europa obíhajícího kolem Jupiteru. Hubble na něm zachytil nejspíše silné vodní gejzíry, díky nimž bude daleko snadnější hledat známky života.

Na samotném začátku tohoto měsíce explodovala raketa Falcon 9 společnosti SpaceX a ta se od té doby snažila zjistit především to, co tuto nehodu způsobilo. Nyní už to vypadá, že "viník" byl nalezen, a to héliová nádrž.

Společnost SpaceX má s ohledem letů na Mars velice ambiciózní plány, do nichž spadá také využití silnějších motorů, než jaká má dnes k dispozici. Jedná se o vyvíjený Raptor, který byl nyní vůbec poprvé vyzkoušen.

Nedávno se astronomům zkoumajícím materiály zaslané sondou Cassini ukázal divný mrak ve stratosféře Titanu. Široký, asi 20 km tlustý a umístěný vysoko nad severním pólem měsíce. Dle všeho by tam nic takového nemělo být.

Vzdálená vodíková mračna, která mají své označení Lyman-Alpha Blobs, měří i stovky tisíc světelných let napříč a jejich pravá podstata astronomům dosud unikala. Nyní se ale astronomové spojili, aby ji objevili, což se jim podařilo.

Astronomové s překvapením zjistili, že trpasličí planeta Pluto měla v rukávu jedno velké překvapení. Ačkoliv patří mezi velice chladné světy, je pozorovatelné v rentgenovém spektru, které máme spojeno s naopak horkými objekty. Co to znamená?