Průzkum vesmíru (strana 66 z 69)

Zhruba před pěti lety americká NASA vypustila do vesmíru sondu Juno, která zamířila k našemu velkému ochránci, Jupiteru. Nyní se už k němu pomalu blíží a jejím úkolem bude nahlédnout pod tlusté mračno.

Tuto neděli, 19. června, má společnost Blue Origin naplánovaný zkušební let své rakety a ten bude možné sledovat živě. A zdá se, že se bude jednat o velmi zajímavou podívanou, protože společnost plánuje simulaci krizové situace.

Experimentování s ohněm na palubě kosmické lodi má pomoct vědcům lépe poznat, jak by se ve stavu beztíže choval případný požár. NASA nyní provedla zatím nejvetší experiment s ohněm ve vesmíru na palubě nákladní lodi Cygnus.

Pokud by si snad někdo myslel, že z přistávacího manévru prvního stupně rakety Falcon 9 už se stala rutina, dnešek ukázal, že tomu tak rozhodně není. SpaceX tak mohla prodloužit řadu již tří úspěšných přistání, ale to této společnosti nebylo přáno.

Zajímalo by vás, jaký pohled se nejspíše naskytne člověku, který se podívá na noční oblohu z povrchu Marsu? Jistě jej nebude trápit umělé světelné znečištění jako na Zemi, ale na druhou stranu jsou tu jiné problémy.

Sonda Curiosity od kosmické agentury NASA, která se na rudé planetě pohybuje v kráteru Gale, objevila na Marsu minerál, jenž by mohl být pozůstatkem dřívější explozivní sopečné činnosti. Mars tak mohl být výbušnější, než si vědci mysleli.

Kosmická agentura NASA letos v září odstartuje misi na planetku Bennu. Cílem je získat především velký vzorek z povrchu asteroidu, aby mohli vědci na Zemi následně zjistit o původu naší sluneční soustavy něco víc.

V roce 2020 má na Mars letět další vozítko či rover americké NASA, který poslouží jako nástupce Curiosity, i když je možné, že to ještě bude v té době fungovat. NASA nyní testuje pro Mars 2020 nový vrtulový dron, který by jej měl na cestě doprovázet.

Vědci odhadují, že kvůli světelnému znečištění je pohled na Mléčnou dráhu zapovězen pro celou jednu třetinu lidstva a existují celé generace, které ji nikdy ani neviděly. Nejde přitom pouze o odepření zajímavé podívané.

Plány Elona Muska a jeho společnosti SpaceX na dobývání Marsu už jsou nějaký ten týden venku, i když je dobře známé, že to byl vždy jeho sen. Nyní se ale Musk rozpovídal o tom, co bude v nejbližší době následovat na této cestě.

Nabídka raket, které se dají znovu využít, se rozšiřuje. Společnost Masten Space Systems představila dva nové modely svých nevelkých raket, které dokážou vzlétnout a pak i v pořádku opět přistát na zemi.

Pod označením Event Horizon Telescope se skrývá projekt sdružující různé radiové teleskopy po celém světě, které díky novému algoritmu z MIT mohou posloužit pro vůbec první detailní zobrazení černé díry v naší galaxii.

Společnost SpaceX dokázala vyslat do vesmíru v krátké době již čtyři rakety Falcon 9, jejichž první stupeň dokázal sestoupit a bezpečně přistát. I ten, co přistál naposledy, je nyní na základně a plánuje se první opětovné vypuštění jednoho z nich.

European Space Agency (ESA) v minulém roce vypustila do vesmíru zařízení LISA Pathfinder, aby zjistila, zda mohou dvě platinovo-zlaté krychle zůstat vůči sobě v naprostém klidu při oběhu kolem Slunce. Výsledek předčil očekávání.

Experimentální obytný modul BEAM je úspěšně nafouknutý na ISS a nyní do něj poprvé vkročili i dva astronauti, aby provedli potřebnou kontrolu. I po počátečních problémech s nafukováním vypadá BEAM v pořádku.

Tým astronomů obsluhujících Hubbleův vesmírný dalekohled zjistil, že vesmír se nejspíše rozpíná rychleji, než se dosud myslelo. To by mohlo výrazně přispět k pochopení jeho záhadných částí tvořených temnou hmotou.

V padesátých letech minulého století byly vesmírné programy USA i SSSR teprve v plenkách, ale rapidní vývoj dovoloval tehdejším agenturám dívat se do budoucna s optimismem. Jak si tehdy NASA představovala, že proběhne cesta na Mars?

Minulý pátek se společnosti SpaceX opět vydařilo, aby první stupeň rakety Falcon 9 dokázal po odvedení své práce přistát na plovoucí plošině. Nyní se můžeme ve zrychleném videu podívat na jeho návrat zpět na Zemi.

Astronomové z Univerzit v Kalifornii a Washingtonu poukázali na planetu známou jako Kepler-62f, která by mohla být dle jejich zjištění vhodným místem k životu. Jedná se ale o planetu vzdálenou 12000 světelných let, což ověření jejich zjištění neusnadní.

V poslední době se stále častěji mluví o nových modulech, jejichž výhoda spočívá v možností roztáhnutí či nafouknutí. Jedním z takových je i BEAM, experimentální obytný modul, který vynesla k ISS raketa Falcon 9. A tomu se zprvu moc nedařilo.

Nová pozorování našeho blízkého souputovníka odhalila, že i on prochází periodickými změnami, jež by se daly označit za opakující se doby ledové. Znamená to, že polární čepičky Marsu se cyklicky rozšiřují a smršťují.

Vytížené zařízení Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) v Chile se podívalo na velice mladou hvězdu HL Tauri, která má kolem sebe plynný disk a v něm objevili přinejmenším dvě mezery. Je to známka rodících se planet?

Vědci z americké NASA využili dostupné teleskopy k tomu, aby lépe prozkoumali původ supermasivních černých děr, které se mají nacházet v centrech galaxií. Dle jejich mínění mohly vzniknout už zhroucením se oblaku prachu.

Otázka o vzniku jednotlivých prvků periodické tabulky je stále velice živá a nové informace přináší také sledování vesmírných galaxií. Nyní se objevily nové informace a důkazy, které ale nejsou zrovna v souladu s očekáváními.