Články s výrobcem IBM (strana 4 z 13)

IBM minulý týden koupila americkou designérskou společnost Resource/Ammirati. I poté jí zjevně zůstala chuť na menší firmy zaměřené na design, takže teď kupuje berlínskou kreativní společnost Aperto.

Z nejnovějších údajů o finančních výsledcích firmy IBM to vypadá, že její dříve téměř již odepsaná platforma POWER po pokusech o oživení skutečně začala na trhu růst. Pomoci mělo přitom především její otevření.

Společnosti IBM a Xilinx se dohodly, že se zasadí o rozšíření procesorů IBM Power na serverovém trhu, kde dnes dominuje Intel. S tím spojené téma je také program OpenPower, který má k této věci přispět.

Kdysi nadějný operační systém OS/2 posledních několik let přežíval prakticky jen na virtuálních počítačích. Nyní se společnost Arca Noae, která se mu věnuje systematicky, dohodla s IBM, že ho upraví tak, aby běžel na současném hardwaru bez virtualizace.

Superpočítač IBM Watson umí spoustu zajímavých věcí, například napsal vlastní kuchařku. Teď se naučil vnímat i citové zabarvení textu, takže pokud něco napíšete, zanalyzuje text a navrhne i úpravy, aby více vyhovoval vašemu ladění.

Společnosti IBM, GlobalFoundries a Samsung ve spolupráci s americkou univerzitou SUNY vyrobily první funkční tranzistory 7nm technologií. Musely přejít na novou SiGe technologii, kombinující křemík s germaniem.

Už v říjnu minulého roku se objevila zpráva o tom, že Microelectronics Business Unit firmy IBM má přejít pod křídla firmy GlobalFoundries, která by tak získala továrny IBM a vyráběla by i důležité součástky pro americkou armádu a vládní organizace.

Inženýři z univerzity v Utahu (University of Utah) dokázali vyrobit jednu z klíčových komponent, které se budou moci využít v počítačích, v nichž informace nenesou elektrony v polovodičových čipech a kovových rozhraních, ale světlo.

Superpočítač IBM Watson, který se proslavil především svým úspěchem v populární americké televizní hře Jeopardy nebo inovátorskými nápady v boji s rakovinou, nyní napsal svoji první kuchařku.

IBM oznámila, že vytvoří nový organizační útvar zaměřený na internet věcí. Do kolébky mu dá tři miliardy dolarů, které mají vystačit na čtyři roky. Prvním úkolem útvaru bude vytvořit otevřenou IoT platformu založenou na cloudových službách společnosti.

IBM koupilo společnost AlchemyAPI, která produkuje řešení zaměřená na strojové učení. IBM tak získává rozšíření své technologie Watson – ano, to je ten, co porazil dva šampióny znalostní soutěže Jeopardy! – a současně se tím zbavilo nepříjemného konkurenta.

Společnost IBM se rozhodla pro zajímavou transakci. Firmě Global Foundries, která vznikla před lety odštěpením továren firmy AMD, svěří své výrobní kapacity a navíc za toto privilegium zaplatí 1,5 miliardy dolarů.

Společnost IBM se pochlubila svým novým procesorem, který dostal označení TrueNorth. Jedná se o čip skládající se z celkem 4096 jader, která jsou propojena podobně jako neurony v lidském mozku.

Společnost IBM se pochlubila novou technologií, která by se měla zasloužit o navýšení propustnosti datové konektivity, a to jen s velmi nízkou spotřebou. Mluví se o přenosových rychlostech 200 až 400 Gbps.

Společnost IBM se po dlouhém váhání rozhoupala k rozhodnutí prodat své továrny vyrábějící počítačové čipy na zakázku, čímž by se automaticky stáhla z tohoto byznysu. Nicméně firma ještě není rozhodnuta, a tak může celá věc dopadnout i jinak.

Společnosti Lenovo a IBM jsou blízko k dohodě, na jejímž základu by právě Lenovo mělo převzít divizi x86 serverů IBM, což zahrnuje různý hardware, software, síťové produkty i jejich správu. Celá transakce bude mít hodnotu cca 2,3 miliardy dolarů.

William C. Lowe, muž stojící za počítačem, který je pokládán za praotce PC, zemřel ve věku 72 let. Jeho jméno je spojeno s počítačem IBM Personal Computer 5150, který jsme nedávno zmínili v článku mapujícím osudy desktopových PC, Intelu a Microsoftu. William C. Lowe Počítač IBM PC 5150 byl veřejnosti představen 12. srpna 1981 a přinesl procesor Intel 8088, operační systém MS-DOS 1.0 a v základní verzi stál 1565 amerických dolarů. Pan Lowe přitom začal svou kariéru v IBM již v roce 1962 jako inženýr testující produkty. V roce 1980 ve firmě dokázal protlačit myšlenku o vývoji osobního počítače, což se mu s týmem 12 specialistů na hardware, software, výrobu a marketing podařilo za pouhý rok. Model 5150 se stal na trhu velmi úspěšným díky svým schopnostem, rozšířitelnosti a, i když se to dnes moc nezdá, také ceně. Už za první rok tak IBM dokázalo prodat čtvrt milionu těchto počítačů. Specifikace IBM PC 5150: Mikroprocesor Intel 8088 na 4,77 MHz 40kB paměti ROM 16kB paměti

Společnosti Google, IBM, Mellanox, Nvidia a Tyan se rozhodly založit OpenPower Consortium, které se bude točit kolem mikroprocesorové architektury IBM Power. Tato skupina tak hodlá stavět výkonné servery, síťová zařízení a především datová centra, která využijí také akceleraci pomocí GPU a uživatelům mají nabídnout svobodu výběru a flexibilitu. Hardware a software dotýkající se architektury IBM Power tak má být vůbec poprvé otevřen pro vývojáře a konsorcium nabídne také otevřený firmware pro hardware Power, od čehož si slibuje značné rozšíření vývojářské základny. Vytvořit se tak má celý ekosystém hardwaru, příslušného softwaru a podnikových aplikací, které poběží na čipech NVIDIA (čili Tesla) a CPU architektury Power. Jedním z prvních úkolů pro firmy IBM a NVIDIA tak bude skloubení architektur CUDA a Power. Nakonec firmy uvedly, že do OpenPower se může zapojit jakákoliv firma, která má zájem na spolupráci a rozšiřování platformy Power. Zdroj: X-bit labs

Společnost IBM v tiskové zprávě oznámila, že investuje jednu miliardu amerických dolarů do výzkumu a vývoje technologie pamětí typu flash, což má přinést nové technologie, které se uplatní především v serverech, datových centrech a tzv. middlewaru IBM. Cílem tedy je, aby tato zařízení lépe zvládala zvyšující se nároky na nakládání s velkými objemy dat. Všichni jistě víme, že paměti flash mají oproti klasickým pevným diskům výhodu v tom, že umí být výrazně rychlejší, energeticky efektivnější a díky tomu, že neobsahují žádné pohyblivé části, také spolehlivější, i když s ní to není tak jednoduché. Mají totiž omezenou životnost danou počtem mazacích a zapisovacích cyklů každé buňky a tato životnost se postupným vývojem zrovna neprodlužuje. Spíše je tomu naopak a dá se říci, že čím pokročilejší je výrobní technologie, tím kratší životnost výsledné paměti mají, což se musí řešit technikami jako wear levelling či overprovisioning. Nicméně IBM se ve své tiskové zpráv

Optická vlákna jsou využívána pro přenos dat již dlouhá léta, ovšem poněkud odlišným způsobem, než o jaký se nyní snaží firma IBM. Ta nyní oznámila, že po několika letech vyvinula průlomovou technologii, kterou nazývá Silicon Nanophotonics. Ta umožní integrovat optické komponenty po bok klasických elektronických obvodů na jednom křemíkovém čipu, a to i s využitím výrobních technologií pod 100 nm. Vzniklé optické "dálnice" budou nejlépe využitelné pro přenosy velkých objemů dat, které se budou moci přesunovat mezi počítačovými čipy v serverech, velkých datacentrech i superpočítačích. Výhodou mají být především nižší náklady ve srovnání s tradičními rozhraními a sem spadá i fakt, že přenosy v optických vláknech nemohou být rušeny. Nemá přitom záležet na tom, zda jde o přenosy na vzdálenost několika centimetrů, nebo rovnou kilometry. Technologie Silicon Nanophotonics je tak mířena do oblasti, kde se firmy potýkají s nutností zpracovávat velké objemy dat, pro což se vžil

Vědcům z IBM se podařilo jako prvním na světě rozlišit chemické vazby v jednotlivých molekulách, k čemuž využili metodu bezkontaktní mikroskopie atomárních sil (AFM). Jejich úspěch znamená, že se výzkum používání molekul a atomů posunuje do oblasti nejmenších rozměrů a také se dotýká studia grafenových zařízení. Tím se v této době zabývají výzkumníci v průmyslovém odvětví i na univerzitách, kteří se snaží jej uplatnit při vývoji zařízení určených pro vysokorychlostní bezdrátovou komunikaci a také v elektronických displejích. Fabian Mohn ve výzkumném centru IBM - Curych Odborník IBM Leo Gross se k tomu vyjádřil: „Přišli jsme na dva různé kontrastní mechanismy pro rozlišení vazeb. První spočívá v měření malého rozdílu sil nad vazbami. To jsme sice očekávali, ale byl to velký oříšek. Na druhý kontrastní mechanismus jsme narazili čistě náhodou. Při měření pomocí AFM vykazovaly vazby rozdílné délky. Pomocí opětovných výpočtů jsme zjistili, že příčinou tohoto rozdílu

IBM se pochlubila svým novým mainframem zEnterprise EC12, který je určen do podniků pro cloud computing. Jedná se samozřejmě o momentálně nejvýkonnější a technicky nejpokročilejší verzi systému firmy IBM, která jej vyvíjí již 48 let, který předtím podniky znaly jako System z. IBM přitom do vývoje nové verze investovalo na miliardu dolarů. Inovace dodaly především dílny IBM Research (a vedle toho 17 laboratoří IBM z celého světa) a konkrétně jde o 25 % vyšší výkon každého jádra, jež jsou konfigurovatelná a k dispozici jich je více než 100 pracujících na 5,5 GHz. Oproti IBM zEnterprise 196 má také EC12 celkově o půlku větší kapacitu pro data. Nový mainframe je stejně jako předchozí určen pro zpracování velkých objemů nestrukturovaných dat, například online transakcí, které může analyzovat a zjišťovat informace o zákaznících. IBM také slibuje vysokou bezpečnost a zajistění dodržování norem v řadě různých odvětví. Má tak jít o jedinou komerční platformu, která získala