V AMD by měli konečně vydat nějakou normu, jak pro bloky vodního chlazení na své procesory, tak i pro bloky vodního chlazení na své grafické karty. Konečně by tak mnozí výrobci mohli bez obav (u spotřebitelů) vydávat v konečném důsledku levnější vodou chlazené komplety, u nichž by bylo možné ušetřit na tom jinak zbytečném chladiči s teplovodivými (výparnými) trubičkami. Stejně by bylo možné ušetřit na chladičích pro procesory, a navíc by se tím podpořilo i celé odvětví vodního chlazení, protože jakmile bude k existovat nějaká norma, pak odpadnou i výše zmiňované obavy uživatelů z možné nekompatibility, což odrazuje i výrobce. Vodní chlazení má totiž největší přínos, když se jim chladí „celý počítač“. Nynější procesorové komplety s vodním chlazením jsou ovšem spíše takovým ustrnutím na půl cestě v úvozu, jelikož jsou nerozšiřitelné: mají obvykle příliš slabé čerpadlo a příliš malý radiátor, který ovšem navíc může překážet v dodatečnému osazení dalšího, tudíž může nakonec skončit i jako nadbytečný. Každá norma musí mít někoho, kdo bude dohlížet na její dodržování, kdo i bude zastřešovat, nu a vznik takové normy by měl být především v zájmu AMD, jelikož mu pomůže získat největší výhodu; zároveň by vytvoření takové normy mělo být bez nejmenších potíží, jelikož AMD má jedinečné postavení v tom, že je velkým výrobcem jak výkonných procesorů, tak i výkonných grafických karet (což ani Intel, ani Nvidia nemají). (Schválně píši „výkonných“ – tedy takových, které má smysl chladit vodním chlazením – což Intelova šoupátka rozhodně nejsou, byť je stále největším výrobcem grafik.)
... a další ukázka čisté demence návrhářů počítačových skříní.
Prostě... téměř všechny skříně „na trhu“ jsou příšerné. Jsou výkladní skříní blbosti jejich výrobců; recenze těch skříní jsou zase zpravidla „oslavou“ blbosti recenzentů. A tato není žádnou výjimkou.
Sakra, proč jsou všichni výrobci tak posedlí děravými skříněmi a spousty větráčků?! Když se na ni podíváte, tak vidíte pletivo shora, pletivo zezdola, pletivo zboku, pletivo zepředu, pletivo zezadu... prostě celá „skříň“ je „děravá“. Eh, to už se pomalu přibližuje otevřeným „testovacím stolkům“ (anglicky: bench tables)...
Který blbec „vymyslel“ děravou bočnici?! (Už mě nezajímá, kteří blbci to dělají – protože to dělají téměř všichni!)
Který blbec vymyslel cpát napájecí zdroj dolů, na spodek skříně?!
Vždyť i pokusy jasně ukazují, že nejúčinnější je mít díry na spodku a na vrchu skříně (a pak vzadu nahoře)... Přesto skříní k díry naspodu a zvláště pak navrchu je prostě pořád hrozně málo! Navíc díry v bočnici, navíc zpravidla s větráčkem, jsou k ničemu, jelikož spíše narušují proudění teplého vzduchu zdola nahoru a točí ho uvnitř! Už ani nemluvě o tom, že to zbytečně zvyšuje hlučnost celého počítače, což zvyšuje i to, že jsou obvykle na straně přivrácené k uživateli. Ani odstranění těch větráčků a zacpání děr odhlučňovací hmotou ty potíže neřeší, neboť na odhlučňovací hmota na těch pletivech nejenom velice špatně drží a odlepuje se, ale navíc na sebe nabírá i další sajrajt.
Dále: který blbec vymyslel umisťování zdrojů na spodek?! Když byly navrchu, tak alespoň mohly odsávat teplý vzduch ze skříně, čímž by se ušetřil alespoň 1 větráček, čili by se snížila i hlučnost. V napájecích zdrojích jsou obvykle velké vrtule (nebo by alespoň měly být), takže by bohatě stačilo udělat lepší pasivní chlazení ve zdroji a ta vrtule by ho klidně a tiše uchladila i za předpokladu přítoku teplejšího vzduchu ze skříně, zvláště pak v dnešní době zdrojů z větší účinností, které až tak mnoho odpadního tepla nevydávají. Navíc v případě jeho umístění dole i snadněji nabírá prach, čemuž se sice snaží zabránit prachovými filtry, nicméně ty zase snižují účinnost nasávání vzduchu, čímž v konečném důsledku opět zvyšují hlučnost zdroje, čili návrháři nejenom že neušetřili nic, ale to dokonce ještě více podělali.
Větráčky by měly být spíše na vrchu skřínky, ne na jejím boku!
Dále: dementní Intel vymyslel specifikaci, dle kterých mají být různá rozhraní (USB, IEEE-1394, zvukové vstupy a výstupy apod.) někde na předku skříně. Proč, proboha?! Vždyť tam pro ně ani nikde není vhodné místo! Opravdu: a) když jsou umístěny někde dole, tak když je počítač pod stolem, tak na ně nedosáhnete; b) když jsou umístěny někde nahoře, tak na ně zase dobře nedosáhnete, když máte počítač na stole; c) v případě, že máte počítač pod stolem a do těch rozhraní zasouváte „flešku“ – což dělá spousta lidí – tak velice snadno si ji urazíte nebo zlomíte, ať už kolenem, nebo padajícím předmětem; d) v případě, že jsou navrchu – jako u téhle zrůdy – pak to znamená, že jsou v případě umístění počítače na stole ze židle nedosažitelné (navíc tahle zrůda tam má i tlačítka pro spouštění/vypínání/uspávání/probouzení a resetování počítače, což pouze zvýrazňuje nemotornost používání v daném případě).
Proč tahle rozhraní nemohou být pohodlněji vyvedena nějakým kabelem zezadu?! Prostě tak, abyste se za nikam nemuseli natahovat, všechna rozhraní by byla vyvedena kabelem zezadu na to nejpohodlnější místo, třeba na stůl přímo před/pod monitorem, prostě něco jako taková malá dokovací stanice. Nesmírně mě potěšilo, že si nesmyslnost dnešního stavu nezávisle na mně uvědomil i jeden diskutér na Anandtechu, zvoláním: „Proč tohle ještě není, v 21. století?!“ On tam navíc navrhoval i umístění tlačítek pro spouštění a reset. Klidně bych byl za – ostatně, byl by to konečně velký pokrok a bylo to mnohem lepší než to dnešní plýtvání energií a zbytečného napájení USB klávesnice nebo myši pro takové „pohodlné zapínání od stolu“. Pryč s polohodnotnými náhražkami v podobě USB rozbočovačů na monitorech apod! Ani čipové sady pro základní desky by se nemusely pořád předhánět v (někdy až šílených) počtech podporovaných USB portů, možná by na základních deskách pak zbylo místo i na jiné věci... Takováhle „malá dokovací stanice“ by totiž mohla mít i svůj rozbočovač, zvláštní napájení... a prostě cokoliv, co byste si usmysleli s nimi dělat, by mohlo být pohodlnější!
Proč se ještě nepřijal standard pro takové rozhraní, kam by se připojoval ten prodlužovací kabel?! Nebo klidně by ten kabel mohl být veden ze vnitřku počítače i nepřerušený, i tak by to byl krok vpřed, i kdyby při přenášení více překážel... (Mimochodem, já doma něco takového mám a používám již dlouhá léta; nicméně mě štve, že to pořád není široce přijatou samozřejmostí!)
A s plnými bočnicemi a odhlučňovací hmotou by se ty počítače daly nádherně odhlučnit, aniž by se to nějak projevilo výrazněji zhoršeným chlazením.
I recenzenti si v mnoha případech spíše všímají a hodnotí nepodstatné triviality, jako „káblmanažment“, což zhusta znamená asi to, jak je lze někam nacpat, aby nebyly vidět... Ale to, kolik místa zbývá pod děrovaným stropem, a tedy jak velký radiátor se pod něj vejde, se zpravidla dovíte málokdy... :-(
Miloslave Ponkráci, začínáš drobným omylem... a končíš plácáním nehorázných blbostí…
Tak si to proberme: 1. Zhruba té samé většině lidí jsou tyhle HW servery naprosto u prdele. Dokonce bych si mohl směle dovolit tvrdit, že drtivé většině lidí jsou počítače u prdele; tyhle HW servery jsou opravdu pouze pro tu velice malou skupinku počítačových nadšenců, které baví hrát si s počítači (a nikoliv pouze na nich), baví je ladění výkonu, chlazení, {pře,pod}taktování apod.
2. Ano, to je prostě holá skutečnost – a je tomu tak přinejmenším několik posledních let – že z hlediska her je grafická karta prostě tou „nejdůležitější součástí počítače“ (v tom smyslu, že nejvíce ovlivňuje plynulost běhu hry). Na tom, že ti na Živě navrhnou herní počítač, není nic špatného, jelikož na herním počítači můžeš provozovat téměř cokoliv, včetně kancelářské práce, zatímco na kancelářském počítači by sis nejspíš moc nezahrál. To si necucám z prstu – podívej se do nabídek hotových sestav, v nichž jsou vy výkonnostně nejchudší obvykle označovány jako kancelářské, zatímco ty nejvýkonnější spíše jako herní.
3. Většina lidí počítač nepotřebuje; dovolil bych si dokonce tvrdit, většina ho ani nemá, dokonce jim ani nechybí; k štěstí jim stačí chatrč bez parazitů, dostatek jídla a pitné vody – to je prostě stejný argument. Stejně dobře bych mohl tvrdit, že auta jsou k ničemu, protože jakožto student se umím všude dostat hromadní dopravou, a navíc nemusím za tu zbytečnost odvádět daň a platit za nájem parkovacího místa. Jak je možné, že ty motoristické časopisy vůbec vycházejí, kdopak by je mohl číst...??!
4. To bych ti stejně přesvědčivě uměl dovodit, že ani výkonných procesorů není potřeba, neboť kromě případů „úchylů“, co na počítačích něco kompilují nebo počítají, je výkonný počítač naprosto k ničemu. :-P Navíc „výkonný procesor zvedne spotřebu a náklady na provoz tak drasticky, že lidé to už často nechtějí nést...“ [a blá-blá-blá] – prostě... už si kakáš do úst, slušně řečeno.
5. Omylem jsou tvoje šílené bláboly. Nemáš ani páru, o čem píšeš! Pročpak se asi bitcoiny (bitomince?) dolují na grafických kartách, a ne na procesorech, hm?! Jdi na jejich fórum, „pouč je“, a uvidíš, jak se budou smíchy válet po podlaze, chytat za břicha… a pak za hlavu! Člověče, za předpokladu, že ty tvoje čísla platí (nezpochybňuji je), tak si uvědom, že i v tom nejlepším případě ti ten procesor zvládne spočítat pouhých 160 (řekněme) instrukcí za 1 takt. Jenomže ta grafická karta má, řekněme, 1536 (Radeon HD 6970 – předchozí pokolení) nebo 2048 (Radeon HD 7970 – současné pokolení) výpočetních jednotek (ta čísla i jejich protějšky ze skutečného světa jsou zde čistě jenom pro tvou představu, jelikož máš zde zjevně obrovské mezery). Čili za jediný takt ti dokáže udělat oněch 1536 nebo 2048 výpočtů! A i za předpokladu, že CPU běží na 4krát vyšším kmitočtu, tedy že za stejný čas provede přinejlepším 640 výpočtů (nebo „hrubě přes 400“, dle tebe), ho GPU drtivě, na hlavu poráží! A můžeš klidně vzít jed na to, že ten poměr výkon/spotřeba je u grafických karet mnohem příznivější než u procesoru! (Vždyť proto také lidé, co dolují bitcoiny to dělají na grafických kartách – schválně se podívej na tabulky na jejich fórech, kde to mají velice podrobně a přehledně rozepsáno!) Nevím, odkud sosáš ty svoje bláboly, ale už dneska jsou GPU výkonově před CPU; dokonce i Larrabee měl být spíš pro grafiku; jeho nástupce, Knights Corner, je postaven na velice podobných principech. Ano, co se týče výkonu, tak se i ten nevýkonnější současný intelovský CPU může jít schovat, neboť oproti Knights Corneru bude jako prd proti petardě. Ale vývoj stejně směřuje k většímu prolínání CPU a GPU – viz třeba AMD Fusion – čili tenhle tvůj úlet je úplně mimo; GPU budou v budoucnu pořád více a více přebírat úlohy výkonných koprocesorů. Takový Cell svou povahou spadá někde mezi současné běžné CPU a GPU. A úžeji zaměřené procesory jsou obvykle výkonnější. Navíc výkon grafické karty u běžných lidí rostl rychleji než výkon hlavního procesoru (jo, schválně, podívej se na integrované „grafické karty“ – řekl bych, že právě díky tomu vystačí nejenom tobě, ale i značnému počtu dalších lidí – opět, viz AMD Fusion). Takže... proč by se této výhody měli výrobci vzdávat?! Protože nějaký prosťáček má nepřekonatelné předsudky proti grafickým kartám?! :-P
6. Že ty převážně kompiluješ programy, nic nezmění na tom, že do těch nejvýkonnějších počítačů se dávají spousty grafických karet – co myslíš, co nakonec vytěsnilo i Cell ze serverů, hm?
7. To je sice možné, nicméně většinu lidí (nebo alespoň jejich počítače) spíše uživí grafický výkon nežli procesorový. ;-) To je totiž přesně případ dolování bitcoinů.
8. Nuže, většina těch lidí, které znám, před rychlostí pevného disku upřednostní jeho velikost (kapacitu) a také lepší grafickou kartu. Stejného názoru jsou i návrháři počítačových sestav, kteří v drtivé většině raději upřednostní rychlejší grafickou kartu místo nějakého SSD. Pročpak asi? Že by proto, že pomalejší pevný disk je pro většinu lidí snesitelnější než pomalá grafická karta? Že by to nějak souviselo i s tím, že ty počítače se mohou využívat i k hraní her? (A tam nějaká rychlost pevného disku moc nehraje roli, zatímco na integrované „grafické kartě“ si toho opravdu moc nezahraješ.)
9. Jiný závěr od někoho, kdo vůbec nepochopil úlohu a schopnosti grafických karet v současnosti, bych ani nečekal. :-) Dnešní grafické karty ovšem nejsou pouhé tupé zobrazovače – ty ovšem vycházíš z představy, že ony jsou pořád pouze takovými tupými zobrazovači. Totiž: nároky na ně kladené je donutily vyvíjet se směrem k většímu a většímu výpočetnímu výkonu, který prostě nelze „ošidit“ (=nahradit) nějakým zpracováváním hlavním, obecně zaměřeným procesorem, protože povaha úkolů pro grafické procesory je jiná než povaha úkolů pro obecně zaměřené procesory (ačkoliv je možné je slučovat, což se v současnosti i děje), ten vysoký výkon si vyžaduje i vysoký příkon, se kterým roste i ztrátový výkon (zhruba kvadraticky). Povaha úkolů pro zvukovou kartu je sice také velice podobná těm pro grafickou kartu a hodí se spíše pro specializované DSP, ovšem množství obvykle zpracovávaných dat není tak velké jako u grafických karet. (Schválně: zkusme si to porovnat na příkladu grafických a zvukových karet – jaký výpočetní výkon má třeba (dneska už letitý) procesor E-MU CA20K2 oproti Tahiti XT? Odhadl bych to na řádově 300krát menší. Beru to prostě jako znázornění rozdílu poptávky po výkonu grafických karet a zvukových karet. Také grafické karty za tu doby prodělaly překotný vývoj, zatímco u zvukových karet se stav moc neměnil, spíše bych řekl, že dost stagnovaly. Opět to uvádím pouze jako srovnání poptávky a pouze za účelem vyvrácení tvých věšteb.) Zřejmě takový vývoj souvisí s tím, že lidé vnímají drtivou většinu podnětů právě zrakem. Kdyby se počítače dělaly pro živočišný druh se špatným zrakem, ale výtečným sluchem, možná by ten poměr mezi výkonem grafických a zvukových karet byl obrácený. ;-)
Hm, co by na tom mělo být překvapivého?! Vždyť to je všeobecně známá věc; viz třeba taková telemedicína - zatímco zde je to téměř neznámá (ne-li přímo nepředstavitelná) věc, tak tam je to dneska již normální, dokonce už i zcela běžná věc.
Získal som ich asi pred 5 rokmi na Matfyze, keď som len tak náhodou zbadal, ako ich idú vyhodiť do kontajnera. Vystrelil som ako blesk a požiadal ich o aspoň 1 balík. Bolo to o chlp, takmer som ich už lovil z kontajnera.
A paranoidný vrátnik, keď videl, ako víťazoslávne si ich nesiem, ma zastavil a opýtal sa, či ide o niečo vzácne. S úsmevom som mu odpovedal, že veru hej, pre mňa je to veru vzácnosť, pretože 8" diskety sa len tak nevidia.
Já jsem se hlavně díval na některé komerční (=kapitalistické) i poslouchal zkušenosti uživatelů a srovnával jsem to s mými zkušenostmi a konfrontoval s mým (nebo podobným chlazením).
Sice vím, že to není o průtoku - ostatně, jsou i komerční sestavy s pumpou o průtoku tuším 70 l/h, jméno sestavy si již nepamatuji - ale vypadá to jako hračka.
Já jen to, že v dnešní době, s mnohem dostupnějšími CNC frézami opravdu není problém (nechat) si udělat něco na míru nebo se poohlédnout po mnohem lepší alternativě.
Pokud si tedy schopen oprostit se od představy, že pouze kapitalisté umí všechno sestavit tak, aby to sedělo a neprosakovalo, pak zajisté přijdeš na to, že i ti kapitalisté nepoužívají žádné zázračné součastky a že je lze snadno nahradit i jinými, které vyhovují normám.
Kvalita pumpy obvykle závisí od kvality vyhotovení jednotlivých součástí. Ta má pumpa není špatná, ale až začne chrčet, tak ji vyměním za nějakou s kvalitními ložisky - a to běží už 2 roky (a taky že není bůhvíco). Vzhledem k tomu, že tu svou provozuješ pouze rok, možná se to ještě neprojevuje.
Otázkou zůstává: za kolik je tá tvá sestava bez jediného větráku...? Pasivní (nebo vodou chlazený zdroj) asi nebude levná sranda, nemluvě o tom, že ten můj vodník stál asi 1/2 tohoto kapitalistického.
Co se týče průtoku a jeho indikace... to zní spíš jako pokus o vtip. Přirozeně, že ani do mého okruhu by nebyl problém připojit i takovéto udělátko, ovšem to "řešení" na Reseratoru 2 mi připadá spíš jako pokus o vtip; kdybych někdy pociťoval podobnou potřebu, pak bych si ho určitě udělal i se "spínačem napájení" do zdroje. Protože to, že to začne třebas i pípat by mi bylo tak minimálně 75 % času k ničemu, jelikož ten čas netrávím u počítače, kde bych ho mohl střežit. ;-)
Ano, mám tam sice 2 větráčky, ale z toho je 1 v zdroji a další je regulovatelný na radiátoru (ano, ten by možná šel i vypnout, ale jelikož si chci šetřit pumpu, tak to to dělat nebudu - vzhledem k tomu, co tím chladím, jsem si dovolil použít pouze středně tlustý radiátor). Kromě toho je celý ten počítač "zabalen" do odhlučňovací hmoty (Nexus DampTek) a ta pumpa s expanzkou je - kromě té pěny - postavena na podušce, která tlmí vibrace určitě mnohem lépe, než je jakýkoliv jejich (běžný) koberec (vyjma perských).
Samozřejmě, že každý se může zamyslet, kdo z nás má tišší sestavu. Nemluvě o tom, že u mé skříňky nemusí překážet nějaký obludný, neskladný radiátor s pochybnými hadičky.
A pouze taková poznámečka: kdyby ti i něco prasklo atp., tak kapitalisté ti budou ručit pouze za tu prasklou věc, nikoliv za celkovou škodu, kterou to způsobilo.
@MuadDib
A ještě co se týče té situace s hadičkami - tohle byl totiž ten hlavní důvod, pro který jsem upřednostnil umístění celého chlazení uvnitř skříňky, jelikož takhle nechráněné hadičky vypadaly jako ta nejzranitelnější součást takového "volně svázaného" systému.
Nuž, z mojich skúseností, čo som sa pozeral, tak vśetky tieto komerčné sú dokopy o ničom. Ten 1. Zalman Reserator, to bol snáď len zlý vtip: veža ako na kozmodróme, pumpa taká, že by som ňou nenechal poháňať ani len fontánku.
Ja osobne mám bloky z Exthermu (www.viscool.com), spolu 3, sú super, aj keď kladú trochu vyšší odpor - hlavne si však treba požiadať o 12 mm priemer násadiek. Ten chapík, F. Rosina bol taký fajn, že mi vyrezal otvor do tej svojej expanznej nádoby tak, aby sa tam zmestila aj pumpa Hydor Seltz L20. Síce občas po čase môže začať trochu vrčať, no to sa dá spraviť - ani Eheim na tom nie je bohvieako - naviac táto pumpa môže byť aj ako ponorná (odporúčam, lebo ako prietoková skoro určite raz vytečie). Tá nádrž má výhodu aj v tom, že funguje ako expanzka. K tomu nejaké PVC hadičky (ktoré je dobré chrániť aspoň nejakým obtočeným drôtom proti zalomeniu), ktoré majú tú výhodu, že sa cez ne neodparuje voda. Uchytia sa pomocou kovových svoriek. Ako výmenník používam radiátor Aplhacool NexXxos Pro II, ktorý mi v pohode stačí (prípadne aj nejaký hrubší by bol dobrý) - navyše sa zmestí do vnútra skrinky, dá sa priskrutkovať na jej zadnú stenu, namiesto 12 cm ventilátora. Na radiátor som si dal ten 1500 ot./min ventilátor od Arctic Cooling (asi AF12, či ako sa volá), ktorý som si navyše prepojil cen nejaký zalmanovský napäťový regulátor, ktorý som si vyviedol na prednú časť skrinky. Dôležité je ten ventilátor pripevniť cez tie gumové kolíčky, aby sa to odväzbilo, lebo inak to spôsobuje (relatívne) "strašné" vibrácie a drnčanie, najmä pri takej "papierovej" skrinke, akú mám ja. Pumpu som si prepojil cez relé a napájanie zom si priviedol zo zdroja.
Výsledkom je chladenie, ktoré sa kompletne zmestí do vnútra skrine, vrátane expanznej nádoby, ktorú je však dobré dáť na nejaký tlmiaci vankúšik, lebo predsa len trochu vibruje. Ušetrené prachy som potom vrazil do odhlučňovacej hmoty, takže teraz je ten komp tichý ako noťas. 2 ventilátory (1 12 cm v zdroji) ťahajú vzduch cez skrinku von.
Takže ak jediným dôvodom pre takúto obludu bolo to, aby to bolo pasívne chladené, kvôli hluku, tak je to evidentne blbosť. Až im začne tá pumpa chrčať, tak si budú mlátiť hlavu o stenu... Ten môj 12 cm ventilátor je veľmi tichý - a to hovorím o 1500 ot./min; pro 700 ot./min je skoro nepočuteľný. Ale zapnutý musí byť, pretože aj keď by to moju skromnejšiu zostavu uchladilo, tak teplota vody by sa výrazne zvýšila a tá pumpa by mi o chvíľu "odišla" - začala by chrčať a pod.
A podotýkam, že už asi tak niečo vyše roka vlastne nepotrebuje žiadnu údržbu, ani kvapka vody sa nestratila, tu niet nad čím váhať - mobilita, spoľahlivosť, nízka hlučnosť a a vlastne aj cena - jediné, čo by si musel urobiť, by bolo zostaviť si to - lenže aspoň vieš, čo tam máš a nestane sa ti, že tam budeš mať nejakú pochybnú pumpu, ktorá pomaly nezvládne ani väčší okruh.
Ovšem 1 věc je volba v BIOSu, umožňující zadat číslo v rozsahu 0-255, nu a něco jiného je zas schopnost desky zajistit takový příkon, takže... pochybuji, že bychom se u téhle desky a graf. karet bez přídavného napájení PCIE nakonec obešli.
To s tou menou je "blbosť jak voda v koši". Autorovi by som rád odporúčal, aby si najprv preštudoval niečo o čínskej menovej politike, kým sem začne hádzať takéto nezmysly. A to, že na nejakej čínskej stránke sa objavia veci uvedené aj v čínskej mene, by som nepovažoval za nejakú revolúciu.
Nehovoriac už o tom, že ten článok článok je vyslovene zbabraný - nielen čo sa týka zámeny japonskej meny za čínsku, ale navyše je ešte aj z hľadiska faktov nepresný.
Autor zrejme neovláda zjednodušenú čínštinu; potom by si to ale radšej mal overiť aspoň 1 automatickým prekladačom do reči, ktorej aspoň trochu rozumie.
Chceš snad říci, že antimonopolní úřady řídí ty monopoly? Nikoliv, jen se je snaží různými způsoby "omezovat" - což ovšem v kapitalistické ekonomice ani není dost dobře možné. Nehledě na to, že takové úřady jsou už z principu antikapitalistické. A to pak ti kapitalisté děsně řvou... Takže ono to vlastně ani moc nejde...
Asi ano, jsi ve špatné diskusi, agente provokatére z Microsoftu, byl jsi odhalen. Nejdříve by sis asi něco měl nastudovat o vlivu patentů na technologický pokrok a jeho efektivitu. A zejména těch softwarových patentů. Možná by ses pak vzpamatoval z toho prokapitalistického blouznění.
Presne tak, lenže Microsoft od nás evidentne chce, aby sme mu platili za nič, len preto, "že je to normálne" - a svoju vlastnú prácu! Microsoft hlavne zneužíva štátnu moc na zlodejčinu a krádež verejných statkov. To je typický pohľad Microsoftu - ukradnúť niečo, čo je verejné (=odpozerať to), zamknúť si to u seba a vyhotoviť si z toho napr. obrazovú dokumentáciu (=patentovať si to) a následne žalovať všetkých, ktorí doma to isté, čo Microsoft pôvodne odcudzil. Tento kapitalista evidentne považuje za normálne, aby ste mu platili, aj keď s ním nechcete mať nič spoločné. Systém patentov je výmysel zločineckého kapitalizmu, ktorý iba brzdí rozvoj a bráni so voľnej súťaži. Takýto kapitalista hlavne potrebuje "oceľovú pilulku" do hlavy, to je ten správny liek na nenažraných kapitalistov, spolu s liečebnou metódou nazývanou "znárodnenie", to by posunulo celý vývoj dopredu.
Samozrejme, lenže teraz Microsoft chce, aby si im v podstate platil za niečo, čo ani nevyužívaš, čo si si ty súkromne vymyslel a urobil. To je pre kapitalistov typické, že kradnú - a nazývajú to Lockeovským osvojovaním si. Rozdiel je totiž v tom, že ja nepoužívam alebo nechcem používať nič, čo je ich, čo vyrobili oni. Ale nechať si patentovať nápad, to je ako keby som sa - v ducho Lockeovského osvojovania - vyhlásil za majiteľa všetkého vzduchu a potom pýtal poplatky od každého za to, že dýcha. A ak by ich nebol ochotný platiť, tak by som ho zatvoril do basy, kde by drel ako otrok, kým by to nesplatil. To je typický moderný kapitalizmus - zneužívanie štátnej moci na dosahovanie osobného prospechu. A to, či bol Windows OS, alebo nie, je predsa z hľadiska patentovania irelevantné!
Ale jak si myslíš, že by mezi sebou komunikovaly ty virtuální procesory (jádra)? To v případě více vláken 1 procesu. Jak by se dělal přístup do paměti? To by bylo extrémně nákladné, přičemž by to rostlo exponenciálně s počtem jader.
