Pročpak byly asi vynalezeny URI? Co takhle dodat odkaz přímo na konkrétní příspěvky v poradně?
Rada SOS se zjevně vztahuje k tomu, aby se zboží nepoškodilo při dopravě k reklamaci, tedy k obchodníkovi. Důvod tohoto doporučení je zřejmý: Mechanické poškození během přepravy bude jistě důvodem k zamítnutí reklamace. Spotřebitel má však plné právo dát zboží k reklamaci bez náhradního obalu – a svůj náhradní obal si odvést domů.
@Marauder.01
Používám Linux, ale necítím potřebu to zdůrazňovat. Podle toho, co píšete, si pravděpodobně Linux pletete s něčím jiným. Doporučuji vypálit nějaké liveCD a vyzkoušet Linux na vlastní kůži, poté se k němu směle vyjadřujte. Mimochodem, nedělejte základní diskutérskou chybu a hovořte výhradně za sebe, nikoliv za blíže neurčenou skupinu "spousty dalších". Můžete mně prosím vysvětlit, jak jste se najednou dostal od procesorů obecně k procesorům pro desktopy? Znovu zdůrazňuji, že pro výrobce procesorů je velice zajímavý serverový trh. A k vašemu poslednímu dotazu, nepřijde mi nijak zvláštní mít jeden OS jako herní konzoli a druhý OS na práci a další činnost. Navrhuji však, abychom se vrátili od Linuxu zpět k procesorům.
@Marauder.01
O pocitech ("připadá mi svižnější") nelze diskutovat, ani pro nim argumentovat, neboť na své pocity máte bezpochyby právo. Typická situace, kdy hyperthreading selže: Spustíte dvě úlohy náročné na CPU a jedné nastavíte nižší prioritu. Plánovač úloh si myslí, že má k dispozici dvě jádra, takže každou úlohu dá na jiné jádro, aniž by se snažil úlohu s nižší prioritou nějak omezovat. A problém je na světě, neboť jádro je v procesoru jen jedno a úlohy se o něj budou bez ohledu na prioritu přetahovat. Na serveru bych tedy hyperthreading z výše uvedeného důvodu nepoužil a na desktopu, jestliže budu mít čtyřjádrový procesor, k čemu mně bude hyperthreading, když většinu času nenajdu využití ani pro všechna jádra?
@Marauder.01
Jinými slovy, používáte zastaralý operační systém od nepružného dodavatele, který nebyl schopen včas reagovat na nové trendy ve vývoji procesorů. Třeba já jsem na svém OS problémy s plnou podporou platformy AMD64 nikdy neměl. IMO hyperthreading spíše nefunguje, než funguje, zejména běží-li úlohy s různou prioritou. Nyní jsou běžné vícejádrové procesory, takže hyperthreading lze považovat za slepou vývojovou větev stejně jako architekturu netburst.
@Marauder.01
Procesor v 64bitovém modu může být dokonce více jak dvakrát rychlejší než v 32bitovém modu, záleží na typu úlohy, kterou počítá. Příkladem jsou třeba výpočty v molekulární dynamice. Nemyslím si,že AMD kdy použilo slovo vždy či ve všech úlohách, takže bych se neodvažoval jeho tvrzení označit za nepravdivé. IBM vyžadovalo, aby procesory pro jeho PC vyráběly alespoň dvě firmy, Intel tedy uzavřel smlouvu s AMD. Ohledně Pentia byl problém jinde. Číslo (286, 386, 486 atp.) nešlo registrovat jako obchodní známka, proto namísto 586 pojmenoval Intel svůj procesor jako Pentium. Použití dvou registrů ve stylu 8bitových procesorů (s 16bitovou adresací paměti) či u 16bitových procesorů (s 20bitovou nebo 24bitovou adresací paměti) rozhodně není postup, který by byl hodný následování, ale představoval ve své době východisko z nouze. 128bitové SIMD registry Pentia III opravdu nemají s adresací paměti nic společného. Mimochodem, současné 64bitové procesory (Athlon64) mohou kvůli omezení řadiče paměti na 48 bitů adresovat "jen" 256 TiB. Pro kolik uživatelů má 4 GiB význam? Pro hodně a jejich počet stále roste. Nezapomeňte, že pro výrobce procesorů jsou z obchodního hlediska velice zajímavé servery.
@Marauder.01
Jaké lži o 64 bitech máte na mysli? Pokud vy neumíte využít schopnosti 64bitových procesorů, je to jen váš problém. Mimochodem, jak chcete bez 64bitových registrů adresovat víc jak 4 GiB paměti (na proces)? AMD žádné procesory neukradlo, ale technologii získalo na základě licence. Pokud by Intel takovou licenční smlouvu neuzavřel, nemohl by dodávat procesory pro IBM PC. Uzavření smlouvy bylo svobodné rozhodnutí Intelu a zjevně pro něj výhodné. Ostatně podle stejné licence později Intel implementoval amd64 rozšíření instrukční sady x86. Laskavě se zdržte silných slov a diskutujte o faktech. Třeba jedním takovým úsměvným faktem je tabulka dělení desetinných čísel v původních Pentiích. ;-)
Zatím nejsem majitelem M-Audia, ale i tak nevím, proč by to mělo být pro majitele M-Audia bolestivé, když za méně peněz dostanou víc muziky. ;-) Pokud vám stačí Creative, je to vaše věc a ve své podstatě jste šťastný člověk.
Proč by to měl být rozdíl? Pokud použiji ten samý digitální vstup v recieveru pro výstup z počítače i z CD přehrávače, dostanu naprosto totožný zvuk. Samozřejmě předpokládám, že se nepoužije žádný DA převodník v PC a že zvuk nebude převzorkován. Jsem rád, že mě chápete, ale já vás naprosto nechápu. Kde se podle vás digitální obdélníkový signál mění na hladký analogový signál, který rozkmitává jádro v cívce reproduktoru a vytváří tak zvuk?
Co myslíte výkonem zvukové karty a jak souvisí s kvalitou zvuku na nekvalitních reproboxech? Zvukové karty M-Audio nejsou určené k hraní her, stejně tak jako nejsou zvukové karty Creative určené k poslechu hudby. Je na tom něco k nepochopení? Třeba já z těchto důvodů preferuji M-Audio před Creative.
Pokusím se pochopit smysl vašich náhodně poskládaných slov a odpovědět na váš příspěvek. Hovořil jsem o CD přehrávači, nikoliv o CD-ROM mechanice, ale to nevadí. Připojte mechaniku jen ke zdroji, do zdířky strčte konektor sluchátek a pusťte tlačítkem na panelu mechaniky přehrávání CD. Kde se digitální signál přemění na zvuk vycházející ze sluchátek?
Zase se zesměšňujete s "digitálním zvukem"? Skutečně si myslíte, že konstrukce obvodů, např. použitý DA převodník, bude v "digitálních" aktivních reproboxech kvalitnější než na zvukové kartě M-Audio? Jakou hi-fi sestavu máte doma, jen se pochlubte.
@umbriell
Digitální výstup ze zvukové karty, pokud nedojde k převzorkování, principiálně nerozlišíte od digitálního výstupu z hi-fi komponenty. Jediný rozdíl, který jste mohl slyšet, vznikl v recieveru, který měl horší DA převodníky než CD přehrávač. MP3 není ani pro přenosné přehrávače, neboť ogg vorbis při nízkých bitrate má lepší zvuk. Pro přehrávání hudby na hi-fi je vhodný flac.
Ne každý hraje hry, aby musel platit v ceně zvukovky za EAX procesor, který setjně nevyužije. Mně se kupříkladu zvukovky od M-Audio velice zamlouvají a asi se brzy stanu jejich zákazníkem.
K čemu mi je softwarový RAID 0, 1, 5 (ani se nezmiňujíc o nepoužitelném 0+1) od nVidie, když mohu mít mnohem lepší softwarová řešení? To samé se týká QoS atp. Místo kvalitního a vyladěného chipsetu přidáme kupu zbytečného software, však ono si to kupce najde. :-/
Čím to jen je, že i nejdražší sestava si zaslouží mizerný monitor? Stejně tak výběr reproboxů nestojí za řeč. Sestavu za 40 kKč tvoří zejména kvalitní periférie. Nárůst výkonu o deset procent nepoznám, kvalitní obraz a zvuk poznám hned. Nebo je snad pro autora důležitější dosažené skóre v benchmarku než pocit z práce na PC?
@tief
Pokud ji výrobci do svých produktů dávat nebudou, tak za dveřmi zůstane možná navždy. Proto nejsem moc nadšený, že se nepřítomnost HDCP zdůrazňuje a považuje za chybu. :-(
@Ritchie83
Z první poloviny vašeho příspěvku mám pocit, že jste akcionářem AOL. Já raději budu psát z pohledu uživatele. Myslím si, že většině lidí bude tento pohled bližší. ;-)
O GNU jsem ve svém příspěvku nehovořil, neboť k tomu není sebemenší důvod. Pouze říkám, že by měl existovat pouze (a) jeden (b) standard pro IM. V tom se snad shodneme. Klientů ať je libovolné množství, s různou funkčností, licencí, uživatelským rozhraním, atd. Mimochodem, Psi je jen jeden z mnoha jabber klientů a pokud vám nevyhovuje, můžete zvolit jiný.
Mluvit o RFC má smysl. Uzavřené IM protokoly by se měly stát minulostí. Jednoduše mně přijde normální, že mohu poslat komukoliv email. To samé očekávám od IM.
Své UIN vám z pochopitelných důvodů nesvěřím. Jabber kontaktů mám kolem deseti, ale já nejsem ten typ, co by přes IM vykecával. Spíš řeším pracovní věci.
