baterka na kolesách musí mať aj káblové nabíjanie, tento typ nabíjania predraží už tak vysoké náklady na prevádzku, výkon je tak na el. auto pre deti do záhrady, Elon má lepšie riešenie, robot pre každého ktorý bude otročiť 24h, stačí ho narvať do kufru auta a o všetko a postará.
Účinnost 90% při 11kW znamená zapnout pod autem plotýnku vařiče, nebo rychlovarnou konvici 1100W jen tak na celou noc. Zkušenost s grilovacíma nabíječkami mobilů říká, že realita je mnohem horší, než optimální provoz. A než parkovat auto na centimetr přesně pro optimální nabíjení je zdá se lepší a ve výsledku levnější mít na stěně robotické rameno, které zasune zástrčku do zásuvky samo...
Počkat ono se to dá udělat rukama za 3 vteřiny a zadarmo?!
@bRUM23
1, Není třeba být na centimetr přesně (pochopitelně čím přesněji, tím lépe). Navíc, už dnešní auta mají asistenty parkování, tak nevidím moc technických problémů v tom, aby si to auto najelo co nejpřesněji na podložku samo. To zvládne i s dnešními technologiemi, natož budoucími.
2, Ztráty má i drátové nabíjení, sice obvykle o něco menší, ale jestli to tady bude třeba těch 1100 W, drát bude mít nejspíš okolo 700 W.
3, Robotické rameno má také několik nevýhod, je hůře použitelné ve volném prostoru. Překáží vedle auta, zatímco tohle před/za autem.
Tyto systémy berou strašně moc místa a omezují množství parkovacích míst. Obvykle vyhrává pohodlnost a osobně si nemyslím, že se robotická ramena prosadí. Drahé a rozměrné.
@Milan Šurkala
“2, Ztráty má i drátové nabíjení, sice obvykle o něco menší, ale jestli to tady bude třeba těch 1100 W, drát bude mít nejspíš okolo 700 W.”
Máte k tomu zdroj? a mohl bych ho vidět?
Obecně se rádo mýchají dvě věci. Účinnost pouze indukčního přenosu na jedné straně a účinnost transformace proudu ma stejnosměrný.
K těmhle 90% je pravděpodobně potřeba ještě přidat dvojitou transformaci proudu tj… 50Hz AC-> 85kHz AC-> indukční přenos -> 85kHz AC -> DC >baterie.
To z toho dělá ještě větší fail.
Proti tomu 11kW kabel vede ke každé druhé míchačce betonu a světe div se… prakticky bez ztrát.
@Milan Šurkala
První odkaz vypadá relevantně, ostatní je marketingová omáčka, ale uvidíme... U mobilu se slibuji hory doly a ve finále reálně jsou ty telefony "ugrilované" a reálná účinnost je okolo 50% a telefony jsou rozpálené poměrně nepříjemným způsobem. No a to se cívky prakticky dotýkají.
@bRUM23
Základní problém je v tom, že aplikujete poznatky z jedné kategorie na jinou a předpokládáte, že se to bude chovat stejně. Pokud je věc černá, kulatá a z gumy, říká se jí pneumatika, ještě to neznamená, že má stejné vlastnosti. Jinak se chová pneumatika na traktor, jinak zimní pneu na Kodiaqa a jinak letní pneu na Ferrari. Že se peče telefon, takřka nic neříká o tom, co se bude u bezdrátového nabíjení dít na autě.
Zkusme se na to podívat trochu v detailu. Neberme to jako naprostou pravdu, ale nechal jsem 3 AI se hádat a reagovat na názory těch druhých, až z nich vypadl tento konsenzus. Pro nás to tak může být alespoň zamyšlení, proč jsou tyto dvě technologie (bezdrát u telefonu a bezdrát u auta) efektivitou úplně někde jinde, a proč jedno nelze vztahovat na druhé:
Cituji: "Bezdrátové nabíjení elektromobilu dosahuje ~90–93 % ze sítě do baterie a blíží se kabelu (AC ~90–95 %). Telefon dává typicky 50–70 % proti ~80–90 % po kabelu. Princip přenosu je stejný (rezonanční induktivní vazba), rozdíl dělají parametry a kompromisy konstrukce:
Vazba (k) vs. jakost cívek (Q): k = M/√(L₁L₂) je podíl magnetického toku, který projde přijímací cívkou. Závisí na poměru mezery k průměru cívky a na zarovnání. Q = ωL/R je poměr uložené a ztracené energie. R zahrnuje ztráty ve vinutí při vysoké frekvenci (skin efekt a efekt blízkosti, potlačené vinutím z vf lanka), ve feritu a v okolním kovu. Účinnost samotné vazby určuje U = k·√(Q₁Q₂), přičemž η ≈ 1 − 2/U.
Telefon: k ~0,3–0,7, Q ~20–100 (tenká přijímací cívka u kovu). Vazba vychází ~90 % při dobrém zarovnání, ~75–80 % s posunem nebo krytem.
EV: k jen ~0,1–0,3 kvůli mezeře 10–25 cm, ale Q ~200–500 (velké cívky z vf lanka, ferit, stínění). Vazba vychází ~94–97 %.
U dobře položeného telefonu tedy cívky nejsou hlavním zdrojem ztrát. Většinu ztrát způsobuje zbytek řetězce.
Fixní ztráty: řízení, komunikace a usměrnění jsou při 5–15 W podstatný podíl výkonu, při 3,7–11 kW zanedbatelné.
Napětí a proud: telefon pracuje s nízkým napětím a relativně vysokým proudem, takže dominují ztráty I²R. EV na 400–800 V přenáší stejný výkon menším proudem.
Výkonová elektronika: EV používá optimalizované měniče SiC/GaN s účinností ~97–99 % na stupeň. Levné podložky a adaptéry mají horší komponenty a víc ztrátových stupňů.
Zarovnání: posun o 1 cm je u cívky ~4 cm velký zlomek, u podložky ~40 cm zanedbatelný. Qi2 to řeší magnety, EV parkovací asistencí. Ani u EV však tolerance není neomezená.
Okolní kov: cívka telefonu leží těsně u desky, baterie a rámu, kde vznikají vířivé proudy. EV má prostor pro ferit, který vede magnetický tok, a hliníkové stínění.
Teplo: telefon nemá kam teplo odvést a kryt ho izoluje. S teplotou roste odpor mědi a telefon škrtí výkon, čímž roste podíl fixních ztrát. EV odvádí teplo mimo baterii.
Norma: SAE J2954 předepisuje minimální účinnost ≥ 85 % (≥ 80 % při posunu), Qi historicky žádnou nevyžadoval."
@Milan Šurkala
Klasicka AI odpoved… klasifikuje hromadu vlivu, ale kvantifikovat tri nejdulezitejsi neumi. pak zahrabe podstatne mezi hromafu nepodstatneho.
nesouhlasim s tim, ze by pod autem bylo nejak vic neruseneho mista. podelniky, napravnice, ramena…
Opravdu zarovnani telefonu s mag safe na 1cm Je argument?
A tak by se dalo pokracovat.
Verim tomu ze za idealnich podminek to bude tech 90%, ale bezna realita bude jinde.
btw. Sousedova kocka mi chodi bezne spat pod teply motor auta... mit tak kovovy obojek, to by byl ohnostroj… se ji ten obojek rozzhavi kolem krku az ji hlava upadne.
@bRUM23
1, Tu odpověď jsem ji nechal zkrátit, aby tu nebyla celá AI esej, ale jen co nejkratší výcuc toho, v čem může být rozdíl. Není problém nechat udělat i kvantifikaci.
2, Starší Qi nemělo zarovnání, MagSafe ho má, takže tam je to lepší.
3, Nemůžete popřít, že řízení nabíjení bude mít vzhledem k přenášenému výkonu úplně jiný poměr u 15 W a u 15 kW. To jsou tři nuly navíc.
4, Kočku to neuškvaří, na to jsou tam systémy detekce překážek.
@Milan Šurkala
2, a stejně to topí 3 To jistě, otázka kolik to vlastně je? 4 To byl vtip
Mě fascinuje, že při návrhu EM pohonů inženýři bojují o každou desetinu mm. Transformátory se navrhují jako celozapouzdřené se sdíleným feritovým jádrem, aby se minimalizovaly ztráty v magnetickém toku. A tady několikacentimetrový gap, žádný problém. Rezonanční indujční vazba je nepochybně velký technologický krok, ale jak už to tak bývá , realita bývá trochu jinde, než slůvko "až"
@bRUM23
Jasně, že to topí, když bezdrátové nabíjení má u telefonu i se zarovnáním stále malou účinnost. Kolik přesně jsou další hodnoty, to těžko říci.