Společnost Intel pracuje již poměrně dlouho na křemíkových laserových modulátorech pro propojení čipů uvnitř počítače. Věří totiž, že optická cesta je budoucnost, jelikož je schopna dosáhnout větší propustnosti a fotonům neklade na rozdíl od elektronů nic odpor, čímž se podstatně snižuje spotřeba a emitované teplo. Nyní se povedlo vyrobit laserový modulátor (zařízení převádějící elektronický signál na světelný) s propustností 40 Gb/s, což dává při spojení většího množství zařízení propustnost v řádech Terabitů. Společnost volí křemíkovou technologii proto, že ji lze vyrábět podobně jako nynější procesory, tedy v masovém měřítku a levně. První úspěch přišel s křemíkovým modulátorem v roce 2004, který při byl frekvenci 1 GHz 50x rychlejší než jakýkoliv jiný modulátor v té době. Následující rok se podařilo propustnost zvýšit na 10 Gb/s a nyní ji Intel zečtyřnásobil. Podle Anshenga Liu, který správu přinesl v blogu Intelu, však ještě potrvá řadu let, než se technologie uplatní v praxi. Zdroj: PC World
Společnost Intel pracuje již poměrně dlouho na křemíkových laserových modulátorech pro propojení čipů uvnitř počítače. Věří totiž, že optická cesta je budoucnost, jelikož je schopna dosáhnout větší propustnosti a fotonům neklade na rozdíl od elektronů nic odpor, čímž se podstatně snižuje spotřeba a emitované teplo. Nyní se povedlo vyrobit laserový modulátor (zařízení převádějící elektronický signál na světelný) s propustností 40 Gb/s, což dává při spojení většího množství zařízení propustnost v řádech Terabitů.
Společnost volí křemíkovou technologii proto, že ji lze vyrábět podobně jako nynější procesory, tedy v masovém měřítku a levně. První úspěch přišel s křemíkovým modulátorem v roce 2004, který při byl frekvenci 1 GHz 50x rychlejší než jakýkoliv jiný modulátor v té době. Následující rok se podařilo propustnost zvýšit na 10 Gb/s a nyní ji Intel zečtyřnásobil. Podle Anshenga Liu, který správu přinesl v blogu Intelu, však ještě potrvá řadu let, než se technologie uplatní v praxi.
Zdroj:
