Nokia N95 – tisíc a jedna věc do kapsy | Kapitola 6

Nejprve si shrňme, jak na to Nokia N95 co se fotografických dovedností týče vlastně je. Smartphone je vybaven pětimegapixelovým fotoaparátem o maximálním rozlišení 2592 x 1944 pixelů. O optiku se postarala společnost Carl Zeiss. Kromě fotografování je možno nahrávat také video o maximálním rozlišení 640 x 480 bodů (VGA) rychlostí 30 snímků za vteřinu. Fotoaparátu je k ruce přisvětlovací dioda, jejíž úkolem je poskytnout alespoň trochu světla při fotografování blízkých předmětů za šera či ve tmě. Pokud si chcete v noci vyfotit jízdní řád, díky diodě bude text na snímků docela čitelný, na snímání vzdálenějších objektů zapomeňte.

Čočka snímače je proti poničení a upatlání chráněna plastovou krytkou. Nejenže její odsunutí poodhalí čočku fotoaparátu, ale rovněž aktivuje boční tlačítko sloužící jako spoušť.

Po týdenním testování nemáme k fotografické aplikaci žádnou zásadní výtku, k vytváření snímků ani změně nastavení není třeba číst manuál, jednotlivé nabídky jsou docela intuitivní. Pochválit musíme bohaté možnosti nastavení, které je na poměry smartphonů rozsáhlé. Nastavit si můžete mj. vyvážení výběr, kromě automatiky máte na výběr nastavení na slunečno, oblačno, žárovku a zářivku.

K dispozici je také velké množství fotografických režimů, ať už je to nezbytná automatika, či motivové programy typu portér, krajina, sport a noc. Nokia N95 zvládá také celkem dobře snímky v režimu makro, jak si můžete všimnout na přiložených fotografiích. Nyní se pojďme ale podívat na to nejdůležitější – jak Nokii N95 fotí?

Není to tak dávno, co platilo fotky z mobilu = mizerné fotky takřka ve všech ohledech. Doba plastových optik, fixfokusů a vyvažovačů bílé používajících pro svoji práci generátor náhodných čísel je však již naštěstí v propadlišti dějin, stejně jako rozlišení VGA. Jakou obrazovou kvalitu nám dnes nabídne moderní Nokia N95?

Na fotce se psem na vodítku je vidět problém mnoha obrázků z fotomobilů - nevyvážené podání barev, povšimněte si toho, že zatímco Alík je v kruhu červeném, rohy jsou zelené. Schválně si zkuste zvýraznit všechny barvy o pár desítek % a všimněte si načervenalé koróny kolem psa. Zde se tedy opět zázrak nekoná, divím se, že to Nokia neřeší při významnosti mobilu softwarově - stačilo by vyfotit bílý papír a následně barvy odečíst od ideální bílé (resp. dorovnat patřičnou regulací zelené, červené či modré v příslušných oblastech). S ohledem na kruhový objektiv je i tato barevná chyba kruhové podstaty, takže by asi nešla odstranit zcela dokonale, nicméně prostor ke zlepšení kvality tu je a ne malý... Dalším nešvarem na fotografii jsou některá "přepálená" místa bez kresby (pravá přední packa, ucho, ...), což ovšem není ani tak chyba mobilního digitálu, jako spíše omezení CCD technologie, jež zkrátka u příliš kontrastních scén nezachytí kresbu v celém snímku.

Co se týče všech fotek z N95ky, pak při dobrém světle je kontrast i barevné podání uspokojivé a totéž platí i pro barevnost, pod mrakem to již taková sláva není. Všude jsou tu více a tu méně patrné oba dva zmíněné největší problémy - přeexpozice a načervenalý střed. Aspoň, že vinětace, tmavnutí rohů, není příliš patrné... Veškeré fotky z Nokie N95 jsou v kvalitě sice ještě nedosahující těm z digitálu, nicméně jsou již dostatečně blízko na to, aby ty nejlepší kusy z mobilu stály po troše retuše za vylepení někam na blog a u těch extra povedených + po patřičné úpravě si dokážeme představit i vytištění na papír menšího formátu. Každopádně opět se můžeme přesvědčit, že rozlišení není ani zdaleka vše, jelikož fotky z 3-4megového kompaktu několik let starého tyto moderní 5megovky z mobilu hravě válcují - viz demonstrační foto ze 4 Mpix kompaktu starého 2 roky.

Nokii N95 do testu zapůjčil Vodafone, děkujeme.