Seznam kapitol
Philips přišel s monitorem, který je zaměřen na poloprofesionální sféru. Slibuje slušné barvy a zajímavou cenu. Dokáže i levný VA monitor konkurovat dnešní vlně e-IPS? Už jen slib plných 8bitových barev je dobrou předzvěstí.
Pozorovací úhly
Pozorovací úhly jsou u technologie AMVA velmi podobné PVA. Zde však obraz výrazně ztrácel na barvách a některé barvy se navíc posunuly. Je to docela známá vlastnost všech VA panelů, zde je však tento rozdíl trošku zřetelnější.
Kontrast a jeho rozložení po ploše monitoru
V předchozí kapitole už o kontrastu řeč byla. Nyní se však podíváme na kontrast v číslech. Maximální kontrast dosahuje úctyhodného čísla 5860:1. Ano, nejde o dynamický kontrast, ale opravdu o statický s touto hodnotou. V řeči některých běžných e-IPS monitorů je to hodnota i desetinásobná. Věřte, že je to na obraze hodně znát. Minimální hodnota pak je 3584:1, ale jak jsem již říkal, ta může být ovlivněna přesností měření.
Nejvyšší kontrast tradičně naleznete uprostřed monitoru. No pravda, tentokrát je to lehce posunuto do pravé spodní části, ale opravdu jen lehce.
Průběh jasu
I průběh jasu hodně překvapí. Maximání jas 275 cd/m2 je oproti udávanému o trošku vyšší a minimální jas 56 cd/m2 zase potěší noční tvory. Není tedy co vytknout. Někteří jistě namítnou, že hodnota 56 cd/m2 není dostatečně nízká, ale to jsou opravdu už perfekcionisté.
Stabilita jasu
Standardní W-LED podsvícení a s tím spojený nulový náběh jasu po zapnutí monitoru. Nic víc asi nelze dodat. "Tečka"
Podsvícení
Kvalita podsvícení je hned na první pohled docela slušná. Sice jsou zde propady až o 19%, ale to stále není až takový problém Lidské oko je zrádné a i takto velké rozsahy většinou nezpozorujete. Pokud je totiž pokles postupný, tak to oko zkrátka dokáže trošku vykompenzovat. To samozřejmě neomlouvá podsvícení samotného monitoru.
S postupem času vždy narazím na nějaký ten zádrhel při měření LCD. Při projížďce na kole se tento problém obvykle vyřeší, čistý vzduch dělá své. Tentokrát jsem sice neměl vysloveně problém, ale přemýšlel jsem nad podsvícením. A cestou jsem se podíval omylem do slunce. A hle. V tom mi došlo, že grafy zde uváděné jsou lineární. To jsem sice věděl již dávno, resp. byly tak prapůvodně konstruovány, ale oko lineární zkrátka není. Obecně se pokládá citlivost na světlo u lidského oka jako křivková závislost. Konkrétně gamma 2,2. Pokud tedy přepočteme všechny hodnoty jasu, získáme grafy tak, jak je cca vnímá lidské oko.
To už není tak špatné podsvícení, že? Zatím z těchto hodnot nebudu vyvozovat žádné závěry, na to je příliš brzy. Každopádně ale, při pohledu na monitor jsou tyto grafy rozhodně blíže realitě.
