Seznam kapitol
Skříně pro PC nejsou hardware, který by často procházel velkými změnami. Dá se říci, že ty už jsou za námi a další nemáme v dohledu. Stojí tedy za to se ohlédnout za jejich vývojem a představit si i zajímavé specialitky.
Thermaltake Mozart TX: doslova skříň
Pro uživatele, kteří potřebují skutečně prostornou počítačovou skříň, si Thermaltake připravil řadu
. Se svou výškou 720 mm je to spíše kus nábytku, do nějž se dá schovat mnoho hardwarových komponent. Uvnitř je rozdělena na čtyři komory, z nichž už jen ta hlavní pro desku a její komponenty je velká jako celá jedna skříň.
Ti, kdo nemají hluboko do kapsy, si mohli (či snad ještě mohou) dokoupit kit se 7" LCD monitorem, který je určen pro umístění do vrchní 5,25" pozice a ten pak lze případně napojit na sekundární systém založený na desce formátu Mini ITX, která je celá schovaná uvnitř. Mozart tak může nést dvě počítačové sestavy, z nichž jedna poslouží jako hlavní výkonný počítač a druhá třeba jako server.
Mozart TX se tedy stal mezi skříněmi unikátním kouskem, který byl často modifikován a využíván jako základ velmi výkonných a vodou chlazených sestav. Nyní se však setkáváme spíše s opačným trendem, který nastoupil díky rozšiřujícím se základním deskám formátu Mini ITX. Objevuje se tak stále více malých skříní, do nichž můžeme vměstnat i výkonné sestavy. To umožní třeba i zbrusu nová karta
, která díky pamětem HBM a vodnímu chlazení může být vhodná právě i pro takovéto sestavy.
Cooler Master Cosmos 1000: těžký elegán
V roce 2007 se Cooler Master pochlubil novou skříní, která započala známou řadu částečně hliníkových kolosů. Jedná se o
s nezaměnitelným designem, který je rozpoznatelný především díky čtyřem tvarovaným trubkám, jež dole slouží jako nohy a nahoře jako madla.
Cosmos 1000 nabídl i neobvykle zpracovaný interiér pro velké základní desky vybavený plastovým tunelem pro lepší chlazení karet, samostatnými vertikálně umístěnými šuplíky pro pevné disky a také byl trošku překopán systém proudění vzduchu. Pod tunelem tu je totiž spodní ventilátor, který slouží k nasávání čerstvého vzduchu do skříně, přičemž přední ventilátory tu nejsou žádné.
Koncept chlazení to nebyl zrovna nejlepší, a tak přímý následovník,
, už přinesl zcela jiný systém chlazení, přičemž se už na přední ventilátor nezapomnělo. Zmínit můžeme ještě novější model
, který tuto řadu dostal i do mainstreamu.
Arctic Cooling Silentium: ticho a originalita
Společnost Arctic, tedy v roce 2006 ještě Arctic Cooling, se rozhodla vydat své vlastní skříně, které by byly od tehdejších modelů odlišné. Vypustila do světa modely Silentium T, z nichž jsme si vyzkoušeli nejvýše postavenou
a už z jejich označení je jasně patrné, že firmě AC šlo především o ticho.
Silentium T3 ECO 80
Toho chtěla docílit systémem chlazení i tím, že použila vlastní napájecí zdroje, které nespadají do žádného standardního formátu. Z toho vyplývá, že do skříně nemůžeme namontovat žádný ATX nebo SFX, takže životnost skříně je spojená s životností zdroje, a to je zřejmá nevýhoda. Zdroj sloužil také k vysávání teplého vzduchu ze skříně, a to skrz labyrintové průduchy v plastovém podstavci, na němž skříň seděla. Pak tu ale jsou také ventilátory v opačném rohu skříně, jež také slouží k vysávání vzduchu, takže uvnitř Silentií se nepočítá s jedním směrem proudění vzduchu, které je tak v podstatě chaotické.
Přidanou hodnotou těchto skříní je odhlučněný box pro pevný disk, který byl u starších verzí vedle zdroje a u
na fotografiích bylo jeho místo přímo na zdroji.
Silentium T3 ECO 80
Dnes už je tento koncept zastaralý a neumožnil by nám instalovat karty, které přesahují prostor základní desky. Arctic Cooling přestal tyto skříně rozvíjet a i když dnes nabízí modely Silentium T11, ty nemají s těmi původními už nic společného a jde o běžné MidiTowery se zdrojem nahoře (což tedy, pravda, dnes už není tak běžné).
