Semprony proti Athlonům - souboj levných s drahými | Kapitola 3

Testy Sempron 3100+ s AMD64, socket 754, 1.8 GHz, 256 kB L2 cache, jádro DH8-E6
Sempron 3300+ s AMD64, socket 754, 2.0 GHz, 128 kB L2 cache, jádro DH8-E6
Sempron 3400+ s AMD64, socket 754, 2.0 GHz, 256 kB L2 cache, jádro DH8-E6

ASUS K8N4-E Deluxe, socket 754, nForce 4 4x, BIOS 1007

Athlon 64 3000+, socket 939, 1.8 GHz, 512 kB L2 cache, jádro DH8-E6
Athlon 64 3200+, socket 939, 2.0 GHz, 512 kB L2 cache, jádro DH8-E6
Opteron 146, socket 939, 2.0 GHz, 1 MB L2 cache, jádro SH8-E4

ASUS A8N SLI, socket 939, nForce 4 SLI, BIOS 1011

Na simulování jednotlivých typů podtaktováním sloužily různé vyšší modely.

ASUS GeForce 6600 GT, nVIDIA ForceWare 78.01

2x 256 MB DDR400, čipy Winbond BH-5, časování 11-2-2-2 / 1T, frekvence 201 MHz

Windows XP SP2 + všechny aktuální záplaty
ovladače nForce 6.66
DirectX 9.0c

Zvolená frekvence pro přímé porovnání je 2.0 GHz. Do testu byly zařazeny i dva procesory s frekvencí 1.8 GHz, abychom se přesvědčili, jakých nárůstů výkonu je možné dosáhnout při zvyšování frekvence. Jinými slovy tedy abychom zjistili, zda se spíše vyplatí více cache nebo větší frekvence.

Athlony 64 a Opteron pracovaly v dual-channel konfiguraci pamětí. Toto nastavení jsem zvolil proto, že v současnosti již ke každému novému Athlonu 64 musíte pořídit také základní desku pro socket 939, jejíž hlavní výhodou je právě 128bit přístup do pamětí. V cenících se sice ještě občas vyskytují starší Athlony 64 pro socket 754, tyto jsou ale založeny na dnes již obstaróžní revizi CG vyrobené 0.13um procesem, která nejen že je o několik procent pomalejší, ale také podstatně více hřeje a zdaleka nejde tak dobře přetaktovat. Těmto starým modelům je proto potřeba se vyhnout, takže ve hře zůstávají pouze Semprony pro socket 754 a Athlony 64 pro socket 939... tedy přesně ty procesory, které dnes porovnáme.

Testy

V následujících grafech jsou barevně odlišeny různé velikosti L2 cache. Značka "DC" pak znamená, že procesor zároveň používá dual-channel osazení pamětí. Při pohledu na výsledky nezapomeňte, že Athlon 64 3000+ a Sempron 3100+ pracují pouze na 1800 MHz, zatímco všechny ostatní kusy běží na rovných 2 GHz. Pakliže se v testu bude porovnávat rozdíl při zvýšení frekvence o 200 MHz, berte v úvahu, že to je 11% z nominální frekvence 1800 MHz, na které tyto dva procesory pracují.

Z minulého testu Opteronu jste si mohli všimnou, že existuje mnoho aplikací, kde L2 cache nemá prakticky žádný vliv. Z mnou používaných testů se jedná například o enkódování MP3 programem LAME, verifikaci zvukového souboru Monkey's Audio, výpočet MD5 součtů atd. Těmito programy se proto nebudeme zabývat. Při úvahách o koupi byste ale na ně neměli zapomínat.

Kompilování kódu pod Visual C++ 7.1 (NET 2003) je na velikosti cache středně závislé (kromě toho, že potřebuje dostatek paměti a slušně rychlý disk). Athlon 64 3000+ je stejně rychlý jako Sempron 3300+. Rozdíl mezi těmito procesory tak činí 10%. Rozdíl proti Sempronu 3400+ s větší cache je pak pouze 5%.

Nárůst výkonu při navýšení frekvence o 200 MHz je v obou případech 10%.

Známý grafický editor Protoshop v nejnovější verzi CS2 je, zdá se, spíše závislý na frekvenci. Oba procesory na 1800 MHz zde končí poslední. Ani rozdíly mezi Opteronem a Athlonem 64 a mezi oběma Semprony nejsou nějak převratné. Spíše než cache se zde projevuje dual-channel přístup, stále ale velmi málo.

Škálovatelnost obou řad s rostoucí frekvencí je velmi podobná.

WinRAR je známý tím, že na jeho rychlost mají vliv paměti. Evidentně ale také cache. Sempron 3100+ je stejně rychlý jako o 200 MHz výše taktovaný Sempron 3300+. A Athlon 64 3000+ je stejně rychlý jako o 200 MHz výše taktovaný Sempron 3400+. Zjednodušeně řečeno tedy každých 256kB L2 cache má vliv jako 200 MHz frekvence.

Růst výkonu s růstem frekvence je opět u obou řad velmi podobný.

Dekomprese videa podle normy určující přesnost výpočtů s čísly s desetinnou čárkou a následná komprese do formátu MPEG4 pomocí kodeku XviD je na cache závislá málo. Rozdíl mezi nejrychlejším Opteronem a nejpomalejším Sempronme 3300+ činí pouze 7 vteřin, což při délce testu přes 260 vteřin není nějak citelná ztráta. Rozhodujícím faktorem je tedy frekvence. Oba Semprony poráží níže taktovaný Athlon 64 3000+.

Škálovatelnost s frekvencí je v obou případech slušných devět procent. To je téměř lineární nárůst, což svědčí o nepříliš veliké závislosti na pamětech DRAM a na cache.

Renderování scény ve SPECviewperf 8.1 představuje zástupce těch programů, kde rozdíly nejsou nikterak veliké.

Přestože program je závislý především na frekvenci a rozdíly mezi procesory jsou cca. dvě procenta, můžeme si zde všimnout jedné zajímavosti - kvůli menší cache neroste výkon Sempronů s rostoucí frekvencí tak rychle. Rozdíl činí dva procentní body ve prospěch Athlonů 64.