Seznam kapitol
Na trhu se objevuje stále více roztodivnějších produktů z oblasti vodního chlazení, které stojí za zmapování. Uplatňují se zde firmy, jež se orientují čistě na tento druh chlazení, ale i společnosti se širším záběrem. Dle toho se liší i jejich produkty.
U chladicích specialit začneme trošku zvolna s čínskou společností
. Ta vlastně nemá s chlazením počítačů ani příliš společného, ale její systémy se dají v této oblasti velmi dobře použít.
Hailea HC-500A
V nabídce této firmy jsou totiž jakési ochlazovače vody, které dokáží díky kompresoru při hlučnosti do 20 dBA ochlazovat vodu až k bodu mrazu. S výkonem se můžeme dostat až na cca 1600 W, takže ve výsledku lze získat velmi nízké teploty chladicího média a díky nim i vyšší takty komponent. Připravme se ale jednak na vysokou pořizovací cenu takového chlazení a také nezanedbatelnou spotřebu energie.
Nehledě na to, že při nízkých teplotách v porovnání s okolním prostředí se zvedá riziko kondenzace vodních par na blocích a hadičkách. Pak je nanejvýš vhodné systém na kritických místech zaizolovat, abychom se nedočkali náhlé smrti našeho plechového mazlíka. A samozřejmě jde pouze o průtokovou "chladničku", takže se musí použít ještě čerpadlo, hadičky, vodní bloky, apod.
Ovšem toto není nic proti čistě kompresorovým systémům, kam patří třeba chladiče Prometeia Mach (
) od Extreme Cooling Technologies a nyní také se začali zapojovat i známější výrobci - OCZ Technology a Thermaltake.
OCZ Technology CRYO-Z
Společnost OCZ Technology se začala montovat i do nepříliš tradičních chladicích technologií, tedy co se týče oblasti PC. Nanotrubičkového
se asi jen tak nedočkáme, ale v nabídce firmy již figuruje obdoba Prometeiy - chlazení CRYO-Z. Toto chlazení využívá CPU blok, jemuž budeme spíše říkat výparník. Ten může u tohoto modelu dosáhnout teploty kolem -45 až -50 °C, přičemž při zapnutí počítače chlazení čeká, až blok dosáhne -30 °C a pak teprve počítač zapne, takže my můžeme svůj procesor snadno dostat na teplotu hluboko pod nulu a pokusit se o výrazné přetaktování.
Takové chladiče ale nejsou tvořeny s ohledem na tichý provoz, protože je tu jednak výměník s ventilátorem a pak samozřejmě i kompresor. V tomto případě ale OCZ ve specifikacích o hlučnosti (raději?) vůbec nemluví.
Thermaltake Xpressar RCS100
Zmiňoval jsem také Thermaltake, jenž poměrně nedávno představil svůj systém
zabudovný v jednom ze svých BigTowerů. Ten má tedy výhodu především v kompaktnosti, ale zato není tak výkonný jako externí systémy. Sám výrobce udává, že budeme schopni dosáhnout teplot procesoru o cca 20 °C nižších v porovnání s vodními chladiči. Něco nám napoví také maximální spotřeba chlazení 50 Wattů, což není tak hrozné. V reálu bychom tak mohli očekávat teplot procesoru kolem 20 °C, ale samozřejmě záleží na tom, o jaký procesor vůbec jde a co přesně měl výrobce vůbec na mysli, když psal své specifikace.
V obchodech pak můžeme najít i další podobné chladiče, většinou pod jednotným označením. Jde třeba o "Cooler Express 2009 Design Super Dual Evaporators CPU Cooling Unit", jenž má velmi blízko k modelu Prometeia Mach II a pak také
a jeho řada VapoChill.
Stručný přehled velmi rozlehlého světa vodního chlazení, jenž si v dnešní době již nezadá s oblastí vzduchového chlazení, je tedy za námi. Je nevýhodou, že mít dobrý přehled ve vodních systémech je velmi obtížné, protože jednak zde figuruje moc výrobců, ale především se nejedná o jeden produkt, nýbrž o kombinaci více komponent a každá svým způsobem výsledný celek nějak ovlivňuje. Navíc je i testování vodních chladičů daleko náročnější, než když máme jednoduše na socket šoupnout nějaký heatpipe model a porovnat jej s několika ostatními.
Na druhou stranu, pokud se rozhodnete si svého vodníka postavit, pouštíte se do zajímavého kolotoče s vyhlídkou na budoucí upgrady systému, což má své kouzlo. Něco to sice stojí, ale který koníček ne.
