Průzkum vesmíru (strana 17 z 69)

Rakety SLS se stejně jako dříve raketoplány neobejdou bez dvou pomocných raket, které dodají potřebný tah v prvních fázích letu. A i v rámci příprav na misi Artemis I se nyní začíná právě s jejich stavbou.

Rádiová observatoř Arecibo s průměrem přes 300 metrů postavená v 60. letech už má svůj osud bohužel pevně daný a ten je takový, že přijde její demolice. Arecibo by se totiž muselo opravit a to bylo vyhodnoceno jako nebezpečné.

Letos se objevila zpráva o vůbec prvním zdroji FRB (Fast Radio Burst), který se nachází přímo v naší galaxii. Ukázalo se, že jde o magnetar a nejnovější studie přitom říká, že jde navíc o zdroj opakujících se FRB.

Britská vesmírná agentura začne z pověření vlády Velké Británie zkoumat možnosti pro vývoj systémů SBSP (Space-Based Solar Power), které by tak dokázaly z vesmíru přivést energii získanou ze Slunce. Jak?

Mise SpaceX Crew-1 v noci na dnešní den odstartovala a je na cestě k Mezinárodní vesmírné stanice. Crew Dragon tentokrát veze už čtyři astronauty, kteří by měli dorazit k cíli během zítřejšího dne.

Magnetary byly nedávno označeny za původ rychlých rádiových záblesků a na jaře mohli astronomové sledovat vznik jednoho z nich. Objevili totiž explozi kilonovy ve vzdálenosti 5,5 miliard světelných let, která byla velice neobvyklá.

Doprava materiálu do vesmíru je drahá a energeticky náročná, a to teprv když jde o expanzi na odlehlá místa Sluneční soustavy. In situ je tak často opakovaným zaklínadlem poslední doby a značí zisk surovin na místě jejich potřeby.

Společnost SpaceX už sice pro NASA jednou vynesla astronauty na oběžnou dráhu a stanici ISS, ovšem dosud jí chyběla řádná certifikace. Ta byla právě tento týden udělena, a to vůbec poprvé v historii soukromému subjektu.

Mars Sample Return (MSR) je už dobře známá kampaň americké NASA, která však zůstávala  a v podstatě i nadále zůstává nejistá. Bez ní by ovšem byla část výbavy nového roveru Perseverance, který je zatím ještě teprve na cestě, veskrze zbytečná.

Lidé mohli už na konci šedesátých let sledovat přenosy z misí Apollo, ovšem tehdy šlo jen o černobílý obraz plný šumu. NASA počítá s tím, že v moderní době bude návrat na Měsíc přiblížen divákovi už mnohem lépe a hledá k tomu vhodné partnery.

Astronomové letos objevili vůbec první zdroj rychlých rádiových i rentgenových záblesků, který se skrývá v naší vlastní Galaxii. Dříve to byly pouze záblesky z cizích galaxií, které byly objeveny, čili nám blízký zdroj je díky tomu mimořádně zajímavý.

Jediná rádiová anténa na světě, která může zasílat příkazy staré sondě Voyager 2, byla mimo provoz od letošního března. Čekal ji totiž upgrade, stejně jako nutné opravy. Nyní už ale Deep Space Station 43 opět vysílala.

Pokud bude lidstvo někdy těžit suroviny ve vesmíru, pak by se mohlo zaměřit především na asteroid 16 Psyche. Zatím se na něj ale zaměřil jen teleskop Hubble, který jej zkoumal v ultrafialovém spektru.

Sonda New Horizons je už dávno za oběžnou dráhou Pluta a směřuje dále do rejdiště komet a jiných objektů samotného okraje Sluneční soustavy. I odtud ale může už sledovat, co se nachází za hranicemi heliosféry.

NASA se obávala, zda bude mechanismus pro sběr vzorků z asteroidu Bennu vůbec pořádně fungovat a zda se OSIRIS-REx nebude muset znovu spustit k jeho povrchu pro další pokus. Nakonec tu byl spíše opačný problém.

NASA hlásí, že vesmírné plavidlo s roverem Perseverance na palubě už má za sebou půlku své cesty, která vede k Marsu. Už mu tak zbývá urazit "pouze" 235 milionů kilometrů, než vstoupí do atmosféry a půjde na přistání.

Americká agentura NASA a evropská ESA stvrzují svou spolupráci, která se bude týkat amerického programu Artemis a stanice Gateway. Jde tak o Měsíc, ale i o přípravy na budoucí mise na Mars.

Pokud by se přihodilo, že v jednom z blízkých hvězdných systémů se vyvinul inteligentní život, jehož zástupci budou mít zájem o vesmír kolem sebe a techniku srovnatelnou s naší, pak by mohli z jednoho ze 1004 míst najít známky života přímo na Zemi.

Teleskop SOFIA americké NASA, který létá nad zemí na palubě upraveného letounu Boeing 747SP, si připsal možná velice důležitý objev. Ve slunném kráteru Clavius na povrchu Měsíce totiž objevil vodu.

NASA vypravila sondu OSIRIS-REx na dalekou cestu k asteroidu Bennu před několika lety, nedávno se sondě s pomocí robotické paže podařilo získat vzorky z povrchu. Podle NASA by materiálu mělo být dostatek, řešit musí ale i problém s vypadáváním.

Zástupce NASA Glenn Research Center popsal cestu k tomu, jak využít solární/jaderný elektrický pohon vesmírných plavidel pro cesty k Marsu. K takovému zařízení ještě leccos chybí, ale vývoj je už nalinkovaný.

Sonda OSIRIS-REx se ve vesmíru pohybuje už několik let, jejím cílem byl asteroid Bennu, který má za úkol zkoumat a odebrat z něj vzorky. Ke sběru došlo tento týden a NASA zveřejnila i snímky ze samotného sestupu a kontaktu s asteroidem.

Americké NASA se nyní povedlo to, co minulý rok předvedla japonská JAXA. Tentokrát ale nejde o sondu Hayabusa2 u asteroidu Ryugu, ale o OSIRIS-REx a asteroid Bennu. Úkol byl ale stejný, sebrat vzorky pro odeslání na Zemi.

Americká NASA myslí i na to, aby měli návštěvníci Měsíce i komfortní přístup k datům, a tak si v rámci iniciativy Tipping Point objednala u Nokie lunární síť využívající technologii 4G LTE. Bude stoprocentní pokrytí?