Průzkum vesmíru (strana 42 z 69)

Aktuální metody pro hledání exoplanet, které jsou nejúspěšnější, nacházejí především takové planety, které jsou velice velké a/nebo blízko u svého slunce. To ale zrovna neplatí o hledaných dvojčatech naší Země.

Very Large Telescope se dočkal významného vylepšení, které si jeho obsluha hned vyzkoušela na planetě Neptun. Tu nám VLT díky nové adaptivní optice dokázal nasnímat ve vyšší kvalitě než Hubble.

MeerKAT byl už dříve titulován jako největší radioteleskop na jižní polokouli, respektive letos se jím má zcela bezpečně stát. Jde o soustavu vysoce citlivých teleskopů, která nyní přinesla zajímavý snímek naší lokální supermasivní černé díry.

Astronoma Scotta Shepparda můžeme považovat za experta ohledně hledání měsíců planety Jupiter. Se svým týmem jich našel od roku 2001 už desítky a nyní bylo ohlášeno nalezení dalšího tuctu nových měsíců.

Astronomové zachytili relativně těsný průlet asteroidu kolem Země, a ne ledajakého. Jde o 2017 YE5 a ve skutečnosti to jsou dvě velice podobná tělesa, která kolem sebe obíhají v pozoruhodné blízkosti.

Už nějakou dobu visí ve vzduchu otázka, jak je možné, že agentuře NASA trval objev komplexních organických molekul na Marsu tak dlouho. Existuje možnost, že ty mohly být objeveny už v 70. letech, ovšem NASA sama se o to připravila.

Vědci obsluhující observatoř IceCube na Antarktidě dokázali poprvé v historii zachytit neutrino, které k nám přicestovalo z jiné galaxie, a to nejspíše od její supermasivní černé díry. Právě to je na něm zvláštní.

NASA se nakonec odhodlala ke kontrolovanému odstřelu obou věží na historickém odpališti raket na Cape Canaveral Air Force Station. To přitom sloužilo už od roku 1957, čili rok před tím, než samotná NASA vůbec vznikla.

Ve hře Elite: Dangerous je to jednoduché. Palivo pro skoky hyperprostorem získáme snadno a rychle, když si "zasurfujeme" na slunečním světle. Mohlo by to ale fungovat i reálně? To zkoumá společnost Lockheed Martin a chemici z Caltechu.

Díky teleskopu Kepler dnes známe tisíce nových exoplanet a jejich kandidátů. Ten se ve vesmíru pohybuje už od roku 2009 a nevyhnuly se mu vážné potíže, které si vyžádaly improvizační řešení. Konec je ale nevyhnutelný.

NASA by už měla být pomalu ve finále příprav pro vypuštění stále ještě nepojmenovaného roveru Mars 2020, který bude mít za úkol také shromáždit několik desítek vzorků tamní půdy. Úkolem pro evropskou ESA bude dopravit je na Zemi.

V klíčovém období věku našeho vesmíru byla objevena velice jasná galaxie, která už v té době měla svou supermasivní černou díru. Pomůže nám osvětlit dobu před 13 miliardami let, která je obvykle zahalena nepropustným závojem.

Už astronaut David Scott na Měsíci názorně ukázal, že upuštěné kladivo a ptačí pírko dopadnou na zem zároveň. Nyní ale mohli astronomové potvrdit Einsteinovu teorii gravitace i na mnohem těžších objektech, a to na hvězdách.

Dobře víme, že sonda Dawn je aktuálně usídlená u trpasličí planety Ceres a NASA se nedávno rozhodla, že ji navede na mnohem nižší oběžnou dráhu. Dawn se tak na Ceres podívala z výšky jen 35 kilometrů, a nabídla pohled s nebývalými detaily.

Formace planet byla před lety spíše otázka předpokladů a hypotéz, které bylo třeba potvrdit nejlépe přímým pozorováním jiných systémů. K tomu nyní posloužil malý systém PDS 70, v němž se teprve formuje obrovská planeta.

Sondy Voyager se nesmazatelně zapsaly do historie lidského zkoumání vesmíru a i když jsou na cestě už od roku 1977, stále částečně fungují, vysílají a nesou celkem pět přístrojů, které jsou ještě funkční. Jakých?

O prvním detekovaném mezihvězdném objektu, který byl kdy zachycen a rozpoznán, se od začátku mluvilo jako o asteroidu. Nyní se ale ukázalo, že to byla ve skutečnosti kometa, takže i na nejnovějších obrázcích ji můžeme vidět s unikajícím materiálem.

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX startovala naposledy v pátek a na palubě vezla také robotí hlavu CIMON - Crew Interactive Mobile Companion. Toho vyvinula společnost IBM na základě platformy Watson s vlastní AI.

Vesmírný teleskop Jamese Webba měl být už tři roky ve vesmíru a odhalovat jeho tajemství. Namísto toho se na něm stále pracuje a nyní přichází další špatná zpráva, která nedávno ohlášený posunutý start odkládá až na rok 2021.

Americká NASA podpoří celkem šest studií, které vznikly proto, aby se mohly vypracovat základy budoucích způsobů hledání života ve vesmíru. Všechny jsou přitom součástí jediného programu, a sice Nexus for Exoplanet Systems Science (NExSS).

Japonská sonda Hayabusa-2 už je na konci své pouti dlouhé přes pět miliard kilometrů. Doletěla až k asteroidu známému jako Ryugu, aby z něj odeslala vzorky zpět na Zemi. Naposledy k nám odeslala fotky ze vzdálenosti jen 40 km.

Astronomové se už pomalu připravují na to, až začnou přijímat první data ze satelitu TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite). Vyzkoušeli si tak, jak rychle je dokáží analyzovat na vzorku dat od teleskopu Kepler.

V astronomii známe především supermasivní černé díry, ale toto přídavné jméno se dá aplikovat také na hvězdy. Dle nové studie by právě ty mohly stát za podivným chemickým složením hvězdokup.

Marťanské bouři už neunikl ani rover Curiosity, neboť ta namísto svého zklidnění už stačila obejmout celou planetu, aby nám názorně ukázala, že Mars opravdu není klidné místo. Nicméně Curiosity v ní dále pracuje.