Průzkum vesmíru (strana 44 z 69)

Už dlouho se ví o tom, že NASA zvažovala o vybavení příštího marťanského roveru jeho vlastní malou průzkumnou helikoptérou. Ovšem až nyní můžeme říci, že Mars 2020 ji s sebou opravdu poveze a využije.

Astronomové našli první asteroid v Kuiperově pásu, který obsahuje vysoký podíl uhlíku a právě tímto podporuje teorii o migraci plynných obrů naší soustavy. Ty se měly zrodit blízko Slunce a postupně se dostat do míst, kde jsou dnes.

Projekt Breakthrough Listen nabírá obrátky, neboť se chystá další fáze hledání inteligentního mimozemského života, která bude představovat vskutku masivní pročesávání oblohy. Sledovat se budou miliony hvězd, a to za poměrně krátký čas.

Mezi podivné cizí světy se může nyní zařadit i exoplaneta WASP-96b, která má dle zjištění astronomů čistou oblohu bez mračen, jež kupodivu nezakrývají její interiér plný sodíku. Ten přitom byl v útrobách horkých plynných obrů dlouho hledán.

Měsíc je dnes kus mrtvé skály, která nemá vlastní atmosféru, tedy téměř, je geologicky bez života a také nemá vlastní magnetické pole. Vzorky přinesené díky misím Apollo však ukázaly, že kdysi magnetické pole měl, ale nebylo jasné, díky čemu.

O víkendu měla startovat nová mise americké NASA, jejímž cílem je Mars. Jedná se o přistávací modul InSight a s potěšením můžeme nyní už říci, že ten už je na své cestě, kterou zakončí letos na podzim.

Hubbleův vesmírný dalekohled se opět ukázal jako velice užitečné a v podstatě nestárnoucí zařízení, když astronomové dokázali s jeho pomocí detekovat helium v atmosféře planety vzdálené asi 200 světelných let.

Jaderná energie je ve vesmíru vítaným zdrojem elektřiny i tepla a NASA se přirozeně snaží vyvíjet nové verze reaktorů pro příští mise. Nyní se budeme věnovat reaktoru s názvem KRUSTY, který prošel důležitým testem.

Že i ve více než dvě desítky let starých datech od průzkumných sond se dá najít něco nového, to si NASA nyní ověřila na vlastní kůži, když se zaměřila na záznam telemetrie sondy Galileo. Ta v roce 1996 prolétla kolem Jupiterova Ganymedu.

Letos opět nastává vhodná doba pro lety na Mars, neboť tato planeta se k nám opět přiblížila na stejné straně od Slunce, a tak se jí dá dosáhnout po několika měsících letu. Toho využije NASA a její přistávací modul InSight.

Společnost Blue Origin spojená s Jeffem Bezosem se svou raketou New Shepard úspěšně vykonala testovací let i s následným přistáním. Při tom překonala i svůj vlastní milník, který se týkal výšky zkušebního letu.

Reálnější obrysy dostala už dlouho uvažovaná mise, jejíž vyústěním by měla být doprava vzorků z planety Mars na Zemi. Na tu kousek Marsu i tak občas spadne, ovšem dané vzorky by měly být dopraveny pokud možno ničím neovlivněny.

Evropská mise Gaia už posloužila k mnoha účelům a nyní se může pochlubit výsledky dlouhodobé práce, která čítá mapu s 1,7 miliardou hvězd, 12 trpasličími galaxiemi a také 75 kulovými hvězdokupami.

Na Univerzitě v Texasu proběhne projekt, na nějž americké Ministerstvo energetiky poskytlo grant 7 milionů dolarů. V rámci něj se bude tvořit materiál, který bychom mohli najít přímo v těle hvězd.

Astronomové mají poprvé v ruce důkaz o tom, že tvary galaxií bývají ovlivněny jejich věkem, což umožní jednu důležitou věc, a sice určit stáří galaxie podle jejího tvaru. Jde o práci australských astronomů využívajících teleskop AAT.

Astronomové vzhlížejí k superzemím jako k velice nadějným kolébkám mimozemského života, ovšem také to mohou být světy, jež se pro své obyvatele stanou vězením, které nelze opustit na cestě ke hvězdám. Důvod je prostý: gravitace.

Vědci se rozhodli sestavit světově nejvýkonnější fotoaparát, který bude se svým rozlišením deset tisíc megapixelů sloužit k pořizování snímků planet v jiných hvězdných systémech. Na co se můžeme díky němu těšit?

Fyzik Keith Atkin z Univerzity v Sheffieldu přišel s nápadem, že by už možná bylo vhodné nahradit jednotky jako AU, parsek, světelný rok a další jinými, které vychází ze soustavy SI. Používaly by se tak gramy, metry či jiné a z nich odvozené jednotky.

Výzkum formování Sluneční soustavy je výzva, která si žádá studium a především hledání materiálu starého více než 4 miliardy let. Umožňují to tak především asteroidy, které poletují vesmírem a sem tam spadnou na naši kulatou matičku.

Hvězdy se obvykle nerodí ve vzájemně izolovaných místech, ale využívají základní materiál ze stejných mračen prachu a plynů. Dle toho lze tak vystopovat i jejich původ a Australané to provedli u více než 340 tisíců hvězd.

NASA doufá, že v roce 2023 dokáže vyslat do vesmíru první raketu SLS s lidskou posádkou. Jde přitom o raketu s obrovským potenciálem ohledně hmotnosti a rozměrů nákladu, ale také je to mimořádně nákladný systém.

Dlouho očekávaný satelit TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) se vydá do vesmíru na palubě rakety Falcon 9 Block 4 zítra po půlnoci. Jde přitom o dalšího lovce planet, který bude mít za úkol nahradit notoricky známý Kepler.

Naše planeta má za sebou asi 4,5 miliardy let existence a už za několik set milionů let po jejím vzniku na ní měl zakořenit život. Je otázka, zda k tomu přispěl nějaký zárodek, který doputoval z vesmíru, ovšem nyní nám půjde o prvotní chemickou reakci.

Společnost Virgin Galactic provedla první test svého raketového motoru přímo za letu, a tak je mnohem blíže svému cíli vozit turisty na krátké návštěvy vesmíru. Ty už tak budou dostupné pro "běžné milionáře".