Průzkum vesmíru (strana 47 z 69)

Rocket Lab je startup, kterému se na orbitu podařilo vynést nejen tři komerční satelity, ale také tzv. Humanity Star. Ta vypadá jak obrovská diskokoule a bude nyní nejjasnějším objektem na noční obloze.

Sonda Juno už měla dostatek příležitostí pro vytvoření snímků Jupiteru, okolo nějž aktuálně stále obíhá. Stále je na dlouhé oběžné dráze trvající 53 dní, na níž asi už zůstane, ale jednou za tuto dobu se přiblíží a má jej jako na dlani.

NASA určitě nepočítala s tím, že by Opportunity vydrželo na Marsu pracovat do dnešních dní, však jeho "záruční lhůta" trvala jen 90 solů, čili 90 marťanských dní. Nyní se už přitom jeho mise blíží 5000 solům.

Sonda Cassini vyslaná k Saturnu už dokončila svou 13letou misi a sama neexistuje, ale díky ní se stále dozvídáme nové informace. Jednou z nich je i objev toho, že na měsíci Titan existuje obdoba toho, co u nás nazýváme úrovní moře.

Google se soutěží Lunar X Prize přecenil schopnosti malých týmů a po letech posunování konečného termínu pro dosažení Měsíce je třeba konstatovat, že tato soutěž končí, aniž by se někdo vůbec pokusil splnit její cíle.

Vědci z NASA pracují na kompaktním systému, který má za úkol v budoucnosti zajišťovat potřebnou energii pro základnu na Marsu. Jedná se o malý jaderný reaktor, který by neměl být problém na Rudou planetu dopravit.

Nadějný teleskop Jamese Webba (JWST) už je dávno postaven a nyní už má také za sebou úspěšnou zkoušku v komoře, kde byly provedeny testy v prostředí o teplotě blízké absolutní nule. Nyní se chystá do Kalifornie.

Problém s vesmírnou navigací je především ten, že nelze vše v reálném čase řídit ze Země. NASA tak hledá způsoby, jak zajistit sondám v hlubokém vesmíru i autonomní řízení a k tomu mají posloužit pulzary.

Efekt gravitační čočky opět přispěl k tomu, abychom se mohli podívat na velice vzdálený objekt. Je jím galaxie SPT0615-JD, dosud nejvzdálenější, která byla zachycena, a to díky spojeným silám dvou známých teleskopů.

Výzkumníci studující záběry sondy Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) odhalili, že na obnažených srázech Marsu se objevují obrovská ložiska vodního ledu, které navíc začíná jen asi metr pod povrchem.

Nedávno jsme se v článku podívali na to, jak si vedou jednotlivé týmy soutěžící v rámci Lunar X Prize. Bylo zřejmé, že pokud to některý z nich stihne, tak to bude opravdu těsné a nyní to bohužel vypadá, že ve stanoveném limitu se na Měsíc nedostane ani jeden.

KIC 8462852, známá spíše jako Tabbyina hvězda, motá astronomům hlavu už pár let. Díky teleskopu Kepler bylo objeveno, že má velké výkyvy svítivosti, alespoň z našeho pohledu, a tak vyvolala pozornost i záhadologů.

Uvnitř drtivé většiny známých galaxií se ukrývá supermasivní černá díra, která je svou gravitací drží pohromadě. Otázka ale je, zda takové objekty nakonec své galaxie nesterilizují tak, že se v nich přestanou tvořit nové hvězdy.

Dle teorie agentury NASA, mohou gravitační vlny za obraty směru atmosférických proudů na Jupiteru, což může přispět k lepšímu pochopení toho, jak se chová počasí u nás na Zemi. Nejsou však gravitační vlny jako gravitační vlny.

O vzniku Sluneční soustavy se vědci dosud dohadují a ještě dlouho dohadovat budou. Mají sice favorizovanou teorii, pro niž však existuje nová fantaskní alternativa. Ta říká, že se naše soustava mohla zrodit v bublině uvnitř obrovské dávno mrtvé hvězdy.

Na závěr letošního roku se můžeme podívat na to, co si pro nás vesmírné agentury chystají pro ten příští. Odstartují v něm mise pro studium Slunce či Merkuru a novinky má také Boeing, Čínská vesmírná agentura i Indové.

Pokud mluvíme o plánech NASA, obvykle tím pokryjeme jen dvě či tři další desetiletí, ovšem nyní se budeme bavit o symbolickém roku 2069. NASA chce v jeho průběhu vypustit svou první mezihvězdnou sondu na cestu k exoplanetě.

Observatoř Arecibo už byla opravena po pustošivém hurikánu Maria, který letos na podzim zasáhl Portoriko. Ostatně poškození nebylo velké, a tak už se Arecibo mohlo zaměřit na prolétávající asteroid 3200 Phaethon.

NASA už dříve vyzvala k navrhnutí nových robotických vesmírných misí zahrnutých do programu New Frontiers. Těch nakonec dorazil tucet, z nichž však pouze jeden má naději na realizaci. Který to může být?

Evropský Very Large Telescope se přímo podíval na vzdáleného rudého obra, který má průměr 700x větší než Slunce a jsou na něm patrné obrovské útvary, které můžeme označit za konvekční bubliny. Samy tak mohou mít průměr jako téměř 100 Sluncí v řadě.

Součástí Mezinárodní vesmírné stanice by měl být luxusní hotel, kde budou ubytováni bohatí turisté. K dopravě bude využívána loď Sojuz. Jak bude nový modul vypadat a na kolik vyjde týdenní pobyt v kosmu?

Henrik Svensmark z Dánského národního vesmírného institutu přišel se studií, která pojednává o kosmickém záření, jež má mít tu sílu výrazně ovlivňovat tvorbu mračen na Zemi, a v důsledku tak i celé klima.

Společnost Blue Origin vidí svou budoucnost i v zajišťování turistických letů do vesmíru. K tomu ale nejdřív potřebuje provést ještě spoustu zkoušek svých systémů. Věří však, že první let s lidskou posádkou by mohl proběhnout už i v příštím roce.