Články s výrobcem Intel (strana 150 z 188)

Již brzy, na začátku příštího roku, čeká společnost Intel změna. Logo 'Intel Inside', se kterým jsme se setkávali po dlouhé roky (představeno bylo roku 1991) a které bylo a je cílem různých žertíků, zmizí a nahradí ho s velkou slávou logo nové. Ač se to možná nezdá, jde o poměrně velkou událost, vždyt 'Intel Inside' se dnes cení jako jedno z pěti nejcennějších log světa. Příchod nového loga je spojen s novou firemní strategií kvůli příchodu moderních jedno a dvoujádrových procesorů. Nové logo by ale mělo vesměs zůstat stejné, pouze se vypustí slovo 'Inside' a procesory se podle počtu jader budou rozlišovat jako 'Core Solo' a 'Core Duo'. Toto ovšem není vše a tak si na celkový obrázek musíme počkat do Ledna 2006, ale to už není tak dlouhá doba. Zdroj: TheInquirer

Patrně všichni již netrpělivě očekáváme příchod nové architektury procesorů Intel. Nové čipy Conroe a Merom by měly znamenat malou revoluci, minimálně co se poměru (výkon výpočetní) / (výkon tepelný) týče. Otázkou je ale cena, za kterou se budou prodávat. Fotografie prototypu Conroe pořízená serverem X86-secret Dal jsem si trochu práce a zkusil odhadnout, jakou velikost bude čip mít. Podle fotografie výše a s vědomím, že socket LGA775 má rozměry 37,5 mm * 37,5 mm jsem zjistil, že velikosti stran jádra by mohly být přibližně 10,3591 mm a 13,8268 mm. To by znamenalo, že celková plocha bude cca. 143 mm2. To není o mnoho víc než u současných jednojádrových čipů Prescott 2M, které měří 135 mm2, a zároveň je to o mnoho méně než u nynějších dvoujádrových Pentií D (ty mají 206 mm2). Pokud uvážíme maloobchodní ceny současných modelů, pak by mělo znamenat, že Intel by u nejpomalejších verzí Conroe mohl jít s cenou až někam na hranici 6000 Kč s DPH. Vše bude samozřejmě záležet na tom, jak se k celé věci postav

Přestože Intel prohlašoval, že nové 65nm procesory poběží jen v nejnovějších čipových sadách, zatím to vypadá, že služeb těchto procesorů si mohou užít i majitelé starších desek s paticí LGA775. Situace kolem dvoujádrového Presleru je poměrně jasná, ten bude podporován stejnými čipovými sadami jako nynější dvoujádrová Pentia D. Tedy chipsety i945, i955 a i975. Zde byl problém s trochu pozměněným pinoutem dvoujádrových procesorů proti Pentiím 4, který uměly využít novější chipsety. Jednojádrové procesory Cedar Mill by však měly být s jednojádrovými procesory Pentium 4 více kompatibilní, takže po updatu BIOSu by měla valná část základních desek podporovat i tyto 65nm procesory. Upozorňuji, že ne u všech desek se tak musí stát a zároveň je možné, že budou podporovány i u desek s chipset i865 a i848P s paticí LGA775. Jednojádrové 65nm procesory Intel by rovněž neměly po updatu BIOSu dělat problémy ani deskám s chipsety SiS661FX, VIA P4M800 či nVidia nForce4 Intel Editio

Asi nejočekávanější čip příštího roku - Conroe - obsahující novou architekturu kombinující prvky jak z Pentií M, tak z Pentií 4, by se podle všeho měl objevit již v červenci příštího roku. Původní zprávy přitom hovořily až o konci roku, konkrétně cca. říjnu. Společně s novým čipem by měly přijít na trh nové čipové sady řady i965 Broadwater, které podle neoficiální zpráv přinesou podporu pamětí DDR2-800 a které by měly nabídnout vyšší frekvenci FSB, na které Conroe poběží (hovoří se až o 1333 efektivních datových MHz). Fotografie z magazínu The Inquirer Za urychlením uvedení může stát potenciální problém, který se rýsuje nad čipy Presler. To jsou 65nm dvoujádrové procesory (složené ze dvou separátních čipů Cedar Mill) založené na stávající architektuře Pentia 4, které mají být uvedeny na počátku příštího roku. Problém spočívá v tom, že nová Pentia 4 eXtreme Edition 3.46 GHz (model 955) údajně již v nepřetaktovaném stavu významně hřejí na teploty kolem 80 stupňů Celsia. Čip je sice schopný dobrého př

Několik společností, mezi něž patří Apple, Intel, LG, Samsung, nebo nVidia, oznámily utvoření skupiny UDI SIG (Unified Display Interface Special Interest Group), která se bude zabývat stvořením nového grafického rozhraní (UDI) schopného nahradit dosavadní standard VGA, jemuž už momentálně u rozlišení jako WQXGA (2560x1500) dochází dech. První generace UDI má dosáhnout přenosové rychlosti 16Gbps a prozatím jsou jeho specifikace uvedeny ve verzi 0.8. Jak již z názvu vyplývá, nové rozhraní má být univerzální, takže se s jeho použitím počítá jak pro desktop PC, tak pro notebooky a ostatní zařízení využívající VGA standardu. Kompatibilita by však měla být zachována s DVI a HDMI, takže se snad nemusíme bát nutnosti kupovat novou elektroniku jen kvůli grafickému rozhraní. Dle vyjádření Intelu se s UDI po jeho uvedení na trh počítá na příštích 10 let, než bude nahrazeno novou generací. Finálních specifikací se dle všeho dočkáme během druhého kvartálu příštího roku a nebál bych se, že za podpory zmíněných fir

Společnost Intel pro nás možná chystá malé překvapení. Mobilní procesory Yonah budou patrně vybaveny technologií, která je přetaktuje v případě potřeby nad původní frekvenci. Což je docela zajímavý počin. Představte si následující situaci. Koupíte si notebook s 2,16GHz procesorem Yonah. Ten je samozřejmě vybaven šetřícími technologiemi, kdy je při nevyužití plného výkonu procesoru jeho frekvence snížena, čímž se snižuje rovněž spotřeba (baterie déle vydrží) a rovněž emitované teplo bude menší. Naopak, když bude výkon potřeba vrátí se na svou původní frekvenci. To by platilo u normálních procesorů, dnes to umí třeba procesory AMD Athlon 64 s technologií Cool'n'Quiet. Jenže, nyní bylo řečeno, při potřebě výkonu se procesor přetaktuje, u tohoto Yonahu se hovoří o 2,33GHz. Přičemž nejde o žádné speciální taktování, ale o přímo podporovanou technologii procesorem stejně jak je tomu u těch šetřících. Takže si to shrňme. Nemáme nic spuštěného, procesor se výrazně podtaktuje. Přehráváme třeba video ne

Společnost BMW, známý mnichovský výrobce automobilů a dodavatel motorů stáji F1 Williams koupil letos v červnu Sauber. Bude tak mít vlastní stáj BMW Sauber F1 Team. To se zatím IT příliš netýká. Jenže, stejně tak jako AMD sponzoruje Ferrari, tak i novou stáj BMW bude sponzorovat její konkurent, Intel. Formule tedy bude mít na sobě nejedno logo Intelu. Samozřejmě, produkty Intelu budou vesele pracovat nejen v paddocku, ale rovněž v sériových vozech této značky. Což ve finále znamená, že vozy BMW nebudou mít problémy se dohovořit s kterýmikoli nejnovějšími MP3 přehrávači či PDA. Rovněž notebooky BMW bez výjimky přejdou na technologii Centrino (tedy novější verze Sonoma či Napa). Zdroj: www.bit-tech.net, www.xbitlabs.com

Předseda společnosti Intel, Craig Barrett, zkritizoval projekt Nicholase Negroponte a jeho notebook za 100 dolarů, na kterém se bude podílet převážně MIT (Massachusetts Institute of Technology) a který bude určen rozvojovým zemím. První kusy těchto notebooků poputují již příští rok do Brazílie, Číny, Egypta, Thajska či Jihoafrické Republiky a určeny budou převážně dětem. Dle Craiga Barretta však nelze tento stodolarový notebook považovat za notebook, ale spíše za "zařízení za sto dolarů." Takto se alespoň vyjádři na konferencí konané ve Srí Lance. Dále dodal, že si lidé tento notebook rozhodně nebudou kupovat (pro běžné uživatele má být k dostání za cenu zhruba $200), protože je poptávka po plně funkčních počítačích a ne po zařízeních s klikou, jak notebook také označil. Společnosti Intel je takto levný notebook (i když po funkční stránce v dnešní době zaostává, může mnohým nenáročným uživatelům přijít vhod) možná trnem v oku také proto, že je osazen proceso

Analytici předpokládají, že podíl dvou a vícejádrových procesorů se v blízké době velmi výrazně zvýší. Letos to bylo pouze něco kolem 15 milionů jednotek, což je asi 7% zastoupení. Pro následující rok 2006 se však už předpokládá kolem 98 milionů procesorů, což by bylo přibližně poloviční zastoupení. Letošní podíl těchto procesorů byl nižší než se původně předpokládalo. Dle mého názoru, k rozšíření vícejádrových procesorů musí výrobci zvětšit nabídku a snížit ceny. Naprosto ideální by byl low-endový dual-core procesor. Třeba takový dvojitý Sempron, dvě jádra o frekvenci 1,6-2,0GHz s celkovými 512kB L2 cache by se mohl prodávat za cenu přibližně kolem 4000-6000Kč s DPH, což by vedlo ke slušné prodejnosti. I přesto se procesory prodávají poměrně levně, dokonce za ceny nižší, než udávají výrobci. Třeba takový X2 4800+ má stát $803, ale je k sehnání i za $792. 4600+ má stát $643, ale je v obchodech i za $599. Podobná situace panuje i u dvoujádrových procesorů Intel. Zdroj: www.tgdaily.com

Společnost Intel vybírala licenční poplatky od společnosti SiS, která vyrábí čipové sady i pro procesory Intel. Za každý low-endový chipset musela Intelu odvést $1,50. Což je při cenách $15-$25 téměř 10% z celé ceny chipsetu. To by mělo skončit začátkem příštího roku. Krok Intelu je zdánlivě nelogický. Chce si však zajistit, že výrobci budou pro jeho low-endové procesory vyrábět čipové sady a aby z jejich nedostatku zákazníci nepřecházeli ke konkurenci. Počet chipsetů Intel se patrně sníží ze 41 milionů na 39 milionů, čímž se podíl klesne z 62% na 53%. Konkurence naopak posílí z 25,3 milionu na 34,7 milionu, což by mělo znamenat nárůst podílu ze 38% na 47%. Jinak řečeno, počty vyrobených alternativních chipsetů se za poslední dvě čtvrtletí vždy zvýšily o 37%. Zdroj: www.digitimes.com

Počítačová firma Apple, stojící za zrodem rozhraní IEEE1394 FireWire, se podle několika indicií rozhodla zabít své vlastní dítě. FireWire bylo světu představeno na výstavě Comdex v roce 1993 a získalo si cenu pro nejvýznamější novou technologii. Základní verze je schopná přenášet data rychlostmi 100, 200, nebo 400 Mbps. V roce 2003 byla již představena inovovaná, 9-pinová verze FireWire 800, jež maximální rychlost zdvojnásobila. Dnes ovšem zpravodajský server ZDNet přinesl zprávu, že se Apple viditelně snaží o zmizení rozhraní FireWire ze světa. Již iPod Nano očekávanou podporu FireWire nepřinesl a nyní se rozhraní ztrácí i z nového Intel iBooks laptopu, plánovaného k vypuštění na příští měsíc, kde zůstal pouze jeden port FireWire 800. Apple rovněž stáhl odkaz na stránku zabývající se FireWire na méně viditelné místo a i zdroje blízké Applu prý potvrzují, že datum pro utnutí podpory jejich rozhraní je již stanoveno. Zdroje: ZDNet, TheInquirer

Procesorový gigant Intel v kooperaci s firmou QinetiQ představil prototyp nového tranzistoru, využívajícího Indium antimonid (InSb). Nový materiál v kombinaci s tradičním křemíkem má podle výrobce jedinečné vlastnosti, korunované 150% výkonem dnešních typů tranzistorů a dokonce desetinásobným snížením spotřeby elektrické energie, ruku v ruce se zákonitým snížením emitovaného tepla. Nový typ tranzistorů má přijít do výroby v druhé polovině příštího desetiletí, od čehož si Intel slibuje prodloužení platnosti Moorova zákona, který už je skoro mrtvý. InSb však ve světě IT není žádná novinka a sám Intel se již nějakou dobu tranzistory s InSb kanály zabývá. Jejich nový typ má ovšem velikost hradla (zatím) 85nm a ke svému provozu potřebuje pouze 0,5V a to mu dává velikou šanci na úspěch. Zdroj: Intel

Přechod z poměrně malých 200mm waferů na větší a výhodnější 300mm wafery ještě není ani pořádně ukončen a už Intel oznamuje plány na přechod na 450mm wafery. Větší wafery se nevyplatí u malých výrobců, protože jsou dražší na výrobu, ale při velkých množstvích, což u Intelu není problém, už přináší znatelnou úsporu. Fígl je v tom, že na jeden wafer se vejde mnohem více čipů, přičemž náklady na výrobu se o tolik nezvýší a celková výrobní cena jednoho čipu tak klesá. Není to tak dávno, co jsme se dověděli, že výroba jednoho procesoru stojí společnost Intel asi 40$. Jeden 300mm wafer má plochu 707cm2, kdežto 450mm wafer už nějakých 1590cm2, což je více než dvojnásobná plocha a tedy i více než dvojnásobný počet vyrobených čipů z jednoho waferu. První výroba na těchto waferech má začít v továrně D1E v Hillsboru v Oregonu od roku 2012. Ovšem není to ještě úplně jisté, D1E stále může být jen 300mm továrna, rozhodnutí padne do dvou let na základě požadavků trhu. Zdroj: www.xbitlabs.com

Na A.G Edwards konferenci o počítačové technologii firma Intel potvrdila, že zmenšování čipů bude nadále pokračovat a již je v dosahu užití dokonce 32nm technologie, jež je v plánu na rok 2009. K dosažení takové miniaturizace jsou ovšem zapotřebí také velmi pokročilé přístroje a hlavně nový způsob výroby, pomocí litografie s užitím 'extrémního ultrafialového spektra' - EUV. Avšak vývoj takových zařízení je velmi náročný, jak na čas, tak na peníze a lidské zdroje. Překonat se tak musí dva zásadní problémy. Zaprvé je to zvýšení výkonu zdroje EUV potřebného k dostatečně rychlé výrobě a zadruhé je to nutnost užití velmi přesného systému zrcadel. Intel se však všemožně snaží vývoj nové technologie urychlit, takže se snad i dočkáme splnění vyřčeného termínu. Zdroj: XBit Labs

Procesory Intel Pentium M (Dothan) jsou velmi žádaným zbožím díky jejich poměrně slušnému výkonu i nízké spotřebě, přestože vychází z poměrně zastaralého Pentia III. To sebou nese trochu slabší výkon například při převádění videa. Dvoujádrové 65nm procesory Pentium M (Yonah) je mají nyní nahradit. Budou sice využívat stále 479-pinovou patici, ale kompatibility se bohužel nedočkáme (jeden "blbý" pin je o políčko vedle). Rovněž je nutný novější chipset i945. Testy probíhaly na desktopové desce určené však pro mobilní procesor Yonah. Výhodou procesoru je to, že 65nm proces zaručuje poloviční velikost jádra, takže dvojice jader v Yonahu má prakticky tutéž velikost co jádro Dothanu. Z toho vyplývají rovněž stejné výrobní náklady. Paměť L2 cache má velikost 2MB, narozdíl od Dothanu je však společná pro obě jádra, nejde tedy o žádnou slepeninu dvou zmenšených Dothanů. Rovněž byla přidána podpora SSE3 instrukcí. Smůlou bylo pouze to, že byla k dispozici 2GHz verze Yonahu a 2,13GHz Dothanu, což srovnání trochu

Intel už poměrně dost dlouhou dobu využívá 800MHz sběrnici Quad Pumped Bus, přičemž nedávno se některé nejvýkonnější modely začaly nabízet se sběrnicí 1066MHz. Očividně i to je pro Intel málo a tak nebude trvat dlouho a dočkáme se procesorů s 1333MHz sběrnicí. Tuto sběrnici má mít nový procesor Woodcrest, který bude nástupcem 65nm Xeonu DP (Dempsey). Nejlepší na celé věci je, že dvoujádrové procesory Woodcrest budou spolu s novým chipsetem Blackford (který bude k dispozici pro oba procesory) podporovat tyto sběrnice rovnou dvě, pro každé jádro jednu. To přinese velmi vysoký výkon. Procesory Woodcrest se mají objevit ve druhé polovině roku 2006. Jak vše bude vypadat, uvidíme až v druhé polovině roku, ale zatím to vypadá velmi slibně. To už rovněž z toho důvodu, že Woodcrest bude postaven na nové architektuře procesorů Intel, která se má konečně vyznačovat příznivou spotřebou. Zdroj: www.xbitlabs.com

Poté, co Intel přejde na 65nm výrobní proces při výrobě mikroprocesorů, zůstanou mu volné továrny vyrábějící 90nm čipy. Toho chce Intel samozřejmě využít a začne s produkcí chipsetů touto výrobní technologií. To umožní především vyrábět větší množství těchto čipů, protože 90nm výrobní proces je u Intelu většinou využíván společně s 300mm wafery. Dnes totiž vyrábí chipsety 130nm technologií na 200mm waferech. Na 300mm wafer se vejde o 125% více čipů než na wafer 200mm, když k tomu navíc připočítáme, že 90nm čip má plochu 48% vyráběného 130nm technologií, pak se na jeden wafer vejde asi 4,5 násobek čipů. Výroba pak bude rovněž levnější Intel potřebuje levnější a především vyšší výrobu chipsetů jako sůl, protože je nestíhá vyrábět a tak se na jeho místo tlačí konkurence, což pro něj rozhodně není dvakrát dobré. Zdroj: www.xbitlabs.com

Firmy Intel a Micron spojují své úsilí a chtějí vytvořit podnik se společnou majetkovou účastí, do kterého obě strany ze začátku vloží celých 1.2 miliard dolarů. Cílem je výroba NAND flash pamětí, pro které bude mít užití hlavně Apple, kterážto firma se zatím zavázala odkoupit flash paměti za půl miliardy dolarů. Micron bude vlastnit 51% celého podniku, ale stejně se mohou objevit další hlasy proti Intelu, který se podle mnoha společností chová příliš monopolisticky. Jisté zatím ale je, že podnik s názvem IM Flash začne chrlit flash paměti počátkem příštího roku. Zdroj: TheInquirer

Masová výroba se už pomalu rozjíždí a namísto staré 130nm technologie se u nových MLC (Multi-Level Cell) NOR Flash modulů začne využívat 90nm, což má dle Intelu za následek větší výkon a nižší spotřebu elektrické energie. M18, jak novou paměť společnost pojmenovala, bude schopna se přizpůsobit novým mobilním čipovým sadám a rovněž operovat až na 133MHz. Nové paměťové čipy budou vyráběny ve velikostech 256Mbit až 1Gbit. Těžko ovšem říci, zda tato událost nějak ovlivní stávající pokles v prodeji NOR pamětí, které momentálně prohrávají s paměťmi NAND, ale už se ozývají první firmy, jako NEC a Sony Ericsson, že se jim M18 zamlouvá a objednávky na sebe nedají dlouho čekat. Zdroj: TGDaily

Společnost Intel údajně plánuje zlepšit a mírně obměnit rodinu procesorů Celeron D. To by se mělo uskutečnit nejpozději do konce druhého čtvrtletí příštího roku. Nové čipy budou vyráběny mnohem ekonomičtějším výrobním procesem, tedy 65nm technologií. První "nové" Celerony D by měly být modely Intel Celeron D 352 a Intel Celeron D 356, které poběží na frekvenci 3.20Ghz a 3.33Ghz. Co se L2 cache týče, tak ta bude činit 512kB. Celerony by se měly také méně zahřívat a měly by být i levnější, díky již zmiňované 65nm výrobní technologii. Založené budou na jádru Cedar Mill, kde by mohla být rychlejší FSB, ale především zpočátku se očekává "jen" 533Mhz. Potenciálně levný Celeron D, tak může zkomplikovat situaci Sempronům společnosti AMD, ale nechme se překvapit s čím přijdou. Zdroje: Xbitlabs

Nedávno Intel odhalil své plány na revidování značení nových procesorů. Společně s písmeny zařazujícími procesor do 'tepelných skupin' se tak bude rozlišovat i mezi jedno a dvoujádrovými procesory. Všechny CPU Yonah tak budou mít označení v podobě písmen E, T, L nebo U a následně čtveřicí číslic. Písmeno E bude znamenat výdej tepla nad 50W, T mezi 25 a 49W, L 15 až 24W a U pod 15W. Čtyři číslice začínající jedničkou pak označí jednojaderné procesory a dvojkou dvoujaderné. Samotné názvy Yonah budou ještě následovány označením DC, SC a LV, znamenající Dual Core, Single Core a Low Voltage. Zatím se v lednu dočkáme ctyř dvoujaderných verzí taktovaných od 1.66 po 2.16GHz, jedné jednojaderné na 1.66GHz a dvou s označením LV tikajících na 1.66 a 1.5GHz. Zdroj: Digitimes

Vzorky Intelovského procesoru Presler mají dle některých výrobců motherboardů problémy se stabilitou. Jedná se o 2.8GHz a 3.0GHz verze (označované také jako 920 a 930) tohoto dvoujádrového procesoru, vyráběného pomocí 65nm technologie. Uvedení nového CPU by se tak z plánovaného Ledna 2006 mohlo patřičně posunout a to by nebyla pro akcionáře Intelu zrovna povzbuzující zpráva. Na druhou stranu, procesory Yonah žádnými podobnými problémy prý netrpí a plánované uvedení na trh, rovněž v Lednu 2006, zatím nic neohrožuje. Zdroj: Digitimes

Ve druhé čtvrtině roku 2006 se dočkáme nových čipových sad Intelu, nové řady 965. Ta bude zahrnovat čtyři modely, P965 (i965P), G965 (i965G), Q965 (i965GC) a Q963 (i965GF). Jejich kódové označení zní Broadwater. Pro běžné zákazníky jsou určené první dva, P965 a G965. Oba podporují sběrnice 533, 800 a 1066MHz a až DDR2-800 paměti. G965 se navíc liší integrovanou grafikou Intel GMA. Cena prvního činí $38, druhého $42. Další dva, Q965 a Q963 jsou určeny pro podnikový segment. Taktéž podporují až 1066MHz FSB, Q963 jen DDR2-667 paměti (u Q965 byla podpora 800MHz DDR2 modulů zachována). Oba jsou rovněž vybaveny integrovanou grafikou a mají odpovídat SIPP (Stable Image Platform Program). Q965 navíc disponuje výstupem na dva monitory a iAMT (Intel Active Management Technology). Prvně jmenovaný stojí $42, horší Q963 pak $39. Zdroj: www.digitimes.com