Články s výrobcem Intel (strana 154 z 191)

Počítačová firma Apple, stojící za zrodem rozhraní IEEE1394 FireWire, se podle několika indicií rozhodla zabít své vlastní dítě. FireWire bylo světu představeno na výstavě Comdex v roce 1993 a získalo si cenu pro nejvýznamější novou technologii. Základní verze je schopná přenášet data rychlostmi 100, 200, nebo 400 Mbps. V roce 2003 byla již představena inovovaná, 9-pinová verze FireWire 800, jež maximální rychlost zdvojnásobila. Dnes ovšem zpravodajský server ZDNet přinesl zprávu, že se Apple viditelně snaží o zmizení rozhraní FireWire ze světa. Již iPod Nano očekávanou podporu FireWire nepřinesl a nyní se rozhraní ztrácí i z nového Intel iBooks laptopu, plánovaného k vypuštění na příští měsíc, kde zůstal pouze jeden port FireWire 800. Apple rovněž stáhl odkaz na stránku zabývající se FireWire na méně viditelné místo a i zdroje blízké Applu prý potvrzují, že datum pro utnutí podpory jejich rozhraní je již stanoveno. Zdroje: ZDNet, TheInquirer

Procesorový gigant Intel v kooperaci s firmou QinetiQ představil prototyp nového tranzistoru, využívajícího Indium antimonid (InSb). Nový materiál v kombinaci s tradičním křemíkem má podle výrobce jedinečné vlastnosti, korunované 150% výkonem dnešních typů tranzistorů a dokonce desetinásobným snížením spotřeby elektrické energie, ruku v ruce se zákonitým snížením emitovaného tepla. Nový typ tranzistorů má přijít do výroby v druhé polovině příštího desetiletí, od čehož si Intel slibuje prodloužení platnosti Moorova zákona, který už je skoro mrtvý. InSb však ve světě IT není žádná novinka a sám Intel se již nějakou dobu tranzistory s InSb kanály zabývá. Jejich nový typ má ovšem velikost hradla (zatím) 85nm a ke svému provozu potřebuje pouze 0,5V a to mu dává velikou šanci na úspěch. Zdroj: Intel

Přechod z poměrně malých 200mm waferů na větší a výhodnější 300mm wafery ještě není ani pořádně ukončen a už Intel oznamuje plány na přechod na 450mm wafery. Větší wafery se nevyplatí u malých výrobců, protože jsou dražší na výrobu, ale při velkých množstvích, což u Intelu není problém, už přináší znatelnou úsporu. Fígl je v tom, že na jeden wafer se vejde mnohem více čipů, přičemž náklady na výrobu se o tolik nezvýší a celková výrobní cena jednoho čipu tak klesá. Není to tak dávno, co jsme se dověděli, že výroba jednoho procesoru stojí společnost Intel asi 40$. Jeden 300mm wafer má plochu 707cm2, kdežto 450mm wafer už nějakých 1590cm2, což je více než dvojnásobná plocha a tedy i více než dvojnásobný počet vyrobených čipů z jednoho waferu. První výroba na těchto waferech má začít v továrně D1E v Hillsboru v Oregonu od roku 2012. Ovšem není to ještě úplně jisté, D1E stále může být jen 300mm továrna, rozhodnutí padne do dvou let na základě požadavků trhu. Zdroj: www.xbitlabs.com

Na A.G Edwards konferenci o počítačové technologii firma Intel potvrdila, že zmenšování čipů bude nadále pokračovat a již je v dosahu užití dokonce 32nm technologie, jež je v plánu na rok 2009. K dosažení takové miniaturizace jsou ovšem zapotřebí také velmi pokročilé přístroje a hlavně nový způsob výroby, pomocí litografie s užitím 'extrémního ultrafialového spektra' - EUV. Avšak vývoj takových zařízení je velmi náročný, jak na čas, tak na peníze a lidské zdroje. Překonat se tak musí dva zásadní problémy. Zaprvé je to zvýšení výkonu zdroje EUV potřebného k dostatečně rychlé výrobě a zadruhé je to nutnost užití velmi přesného systému zrcadel. Intel se však všemožně snaží vývoj nové technologie urychlit, takže se snad i dočkáme splnění vyřčeného termínu. Zdroj: XBit Labs

Procesory Intel Pentium M (Dothan) jsou velmi žádaným zbožím díky jejich poměrně slušnému výkonu i nízké spotřebě, přestože vychází z poměrně zastaralého Pentia III. To sebou nese trochu slabší výkon například při převádění videa. Dvoujádrové 65nm procesory Pentium M (Yonah) je mají nyní nahradit. Budou sice využívat stále 479-pinovou patici, ale kompatibility se bohužel nedočkáme (jeden "blbý" pin je o políčko vedle). Rovněž je nutný novější chipset i945. Testy probíhaly na desktopové desce určené však pro mobilní procesor Yonah. Výhodou procesoru je to, že 65nm proces zaručuje poloviční velikost jádra, takže dvojice jader v Yonahu má prakticky tutéž velikost co jádro Dothanu. Z toho vyplývají rovněž stejné výrobní náklady. Paměť L2 cache má velikost 2MB, narozdíl od Dothanu je však společná pro obě jádra, nejde tedy o žádnou slepeninu dvou zmenšených Dothanů. Rovněž byla přidána podpora SSE3 instrukcí. Smůlou bylo pouze to, že byla k dispozici 2GHz verze Yonahu a 2,13GHz Dothanu, což srovnání trochu

Intel už poměrně dost dlouhou dobu využívá 800MHz sběrnici Quad Pumped Bus, přičemž nedávno se některé nejvýkonnější modely začaly nabízet se sběrnicí 1066MHz. Očividně i to je pro Intel málo a tak nebude trvat dlouho a dočkáme se procesorů s 1333MHz sběrnicí. Tuto sběrnici má mít nový procesor Woodcrest, který bude nástupcem 65nm Xeonu DP (Dempsey). Nejlepší na celé věci je, že dvoujádrové procesory Woodcrest budou spolu s novým chipsetem Blackford (který bude k dispozici pro oba procesory) podporovat tyto sběrnice rovnou dvě, pro každé jádro jednu. To přinese velmi vysoký výkon. Procesory Woodcrest se mají objevit ve druhé polovině roku 2006. Jak vše bude vypadat, uvidíme až v druhé polovině roku, ale zatím to vypadá velmi slibně. To už rovněž z toho důvodu, že Woodcrest bude postaven na nové architektuře procesorů Intel, která se má konečně vyznačovat příznivou spotřebou. Zdroj: www.xbitlabs.com

Poté, co Intel přejde na 65nm výrobní proces při výrobě mikroprocesorů, zůstanou mu volné továrny vyrábějící 90nm čipy. Toho chce Intel samozřejmě využít a začne s produkcí chipsetů touto výrobní technologií. To umožní především vyrábět větší množství těchto čipů, protože 90nm výrobní proces je u Intelu většinou využíván společně s 300mm wafery. Dnes totiž vyrábí chipsety 130nm technologií na 200mm waferech. Na 300mm wafer se vejde o 125% více čipů než na wafer 200mm, když k tomu navíc připočítáme, že 90nm čip má plochu 48% vyráběného 130nm technologií, pak se na jeden wafer vejde asi 4,5 násobek čipů. Výroba pak bude rovněž levnější Intel potřebuje levnější a především vyšší výrobu chipsetů jako sůl, protože je nestíhá vyrábět a tak se na jeho místo tlačí konkurence, což pro něj rozhodně není dvakrát dobré. Zdroj: www.xbitlabs.com

Firmy Intel a Micron spojují své úsilí a chtějí vytvořit podnik se společnou majetkovou účastí, do kterého obě strany ze začátku vloží celých 1.2 miliard dolarů. Cílem je výroba NAND flash pamětí, pro které bude mít užití hlavně Apple, kterážto firma se zatím zavázala odkoupit flash paměti za půl miliardy dolarů. Micron bude vlastnit 51% celého podniku, ale stejně se mohou objevit další hlasy proti Intelu, který se podle mnoha společností chová příliš monopolisticky. Jisté zatím ale je, že podnik s názvem IM Flash začne chrlit flash paměti počátkem příštího roku. Zdroj: TheInquirer

Masová výroba se už pomalu rozjíždí a namísto staré 130nm technologie se u nových MLC (Multi-Level Cell) NOR Flash modulů začne využívat 90nm, což má dle Intelu za následek větší výkon a nižší spotřebu elektrické energie. M18, jak novou paměť společnost pojmenovala, bude schopna se přizpůsobit novým mobilním čipovým sadám a rovněž operovat až na 133MHz. Nové paměťové čipy budou vyráběny ve velikostech 256Mbit až 1Gbit. Těžko ovšem říci, zda tato událost nějak ovlivní stávající pokles v prodeji NOR pamětí, které momentálně prohrávají s paměťmi NAND, ale už se ozývají první firmy, jako NEC a Sony Ericsson, že se jim M18 zamlouvá a objednávky na sebe nedají dlouho čekat. Zdroj: TGDaily

Společnost Intel údajně plánuje zlepšit a mírně obměnit rodinu procesorů Celeron D. To by se mělo uskutečnit nejpozději do konce druhého čtvrtletí příštího roku. Nové čipy budou vyráběny mnohem ekonomičtějším výrobním procesem, tedy 65nm technologií. První "nové" Celerony D by měly být modely Intel Celeron D 352 a Intel Celeron D 356, které poběží na frekvenci 3.20Ghz a 3.33Ghz. Co se L2 cache týče, tak ta bude činit 512kB. Celerony by se měly také méně zahřívat a měly by být i levnější, díky již zmiňované 65nm výrobní technologii. Založené budou na jádru Cedar Mill, kde by mohla být rychlejší FSB, ale především zpočátku se očekává "jen" 533Mhz. Potenciálně levný Celeron D, tak může zkomplikovat situaci Sempronům společnosti AMD, ale nechme se překvapit s čím přijdou. Zdroje: Xbitlabs

Nedávno Intel odhalil své plány na revidování značení nových procesorů. Společně s písmeny zařazujícími procesor do 'tepelných skupin' se tak bude rozlišovat i mezi jedno a dvoujádrovými procesory. Všechny CPU Yonah tak budou mít označení v podobě písmen E, T, L nebo U a následně čtveřicí číslic. Písmeno E bude znamenat výdej tepla nad 50W, T mezi 25 a 49W, L 15 až 24W a U pod 15W. Čtyři číslice začínající jedničkou pak označí jednojaderné procesory a dvojkou dvoujaderné. Samotné názvy Yonah budou ještě následovány označením DC, SC a LV, znamenající Dual Core, Single Core a Low Voltage. Zatím se v lednu dočkáme ctyř dvoujaderných verzí taktovaných od 1.66 po 2.16GHz, jedné jednojaderné na 1.66GHz a dvou s označením LV tikajících na 1.66 a 1.5GHz. Zdroj: Digitimes

Vzorky Intelovského procesoru Presler mají dle některých výrobců motherboardů problémy se stabilitou. Jedná se o 2.8GHz a 3.0GHz verze (označované také jako 920 a 930) tohoto dvoujádrového procesoru, vyráběného pomocí 65nm technologie. Uvedení nového CPU by se tak z plánovaného Ledna 2006 mohlo patřičně posunout a to by nebyla pro akcionáře Intelu zrovna povzbuzující zpráva. Na druhou stranu, procesory Yonah žádnými podobnými problémy prý netrpí a plánované uvedení na trh, rovněž v Lednu 2006, zatím nic neohrožuje. Zdroj: Digitimes

Ve druhé čtvrtině roku 2006 se dočkáme nových čipových sad Intelu, nové řady 965. Ta bude zahrnovat čtyři modely, P965 (i965P), G965 (i965G), Q965 (i965GC) a Q963 (i965GF). Jejich kódové označení zní Broadwater. Pro běžné zákazníky jsou určené první dva, P965 a G965. Oba podporují sběrnice 533, 800 a 1066MHz a až DDR2-800 paměti. G965 se navíc liší integrovanou grafikou Intel GMA. Cena prvního činí $38, druhého $42. Další dva, Q965 a Q963 jsou určeny pro podnikový segment. Taktéž podporují až 1066MHz FSB, Q963 jen DDR2-667 paměti (u Q965 byla podpora 800MHz DDR2 modulů zachována). Oba jsou rovněž vybaveny integrovanou grafikou a mají odpovídat SIPP (Stable Image Platform Program). Q965 navíc disponuje výstupem na dva monitory a iAMT (Intel Active Management Technology). Prvně jmenovaný stojí $42, horší Q963 pak $39. Zdroj: www.digitimes.com

Společnost Intel dnes uvedla nové procesory Pentium 4 s virtualizační technologií. Prozatím se jedná pouze o dva modely z nejvyšší cenové kategorie - model 662 (3.6 GHz, 2 MB L2 cache, série SL8QB) a model 672 (3.8 GHz, 2 MB L2 cache, série SL8Q9). Díky virtualizaci tyto procesory umožňují spouštět dva operační systémy na jediném počítači, což pro řadu uživatelů může znamenat velký přínos. Jmenuje například programátory, kteří takto budou moct zkoušet svůj program na druhém operačním systému, který v případě havárie nezpůsobí žádné potíže na prvním systému, kde bude právě probíhat vývoj aplikace. Na své si přijdou i fanoušci starších her, kteří budou moci současně spustit operační systémy Windows i DOS. Kromě toho, že nové procesory Pentium 4 přináší virtualizaci, mají i několik dalších vylepšení. Jsou totiž založeny na novém jádře Prescott 2M revize R0. Tato revize opravuje 11 chyb revize N0 použité u čipů 660 a 670. Zároveň také podporuje nejnižší hodnotu násobiče 12x, zatímco ostatní Pentia 4 zvláda

Pod pojmem "přeznačené" si můžeme představit přepsání parametrů o nějakou tu třídu výš, čímž se samozřejmě zvýší i cena. Navíc se jedná o procesory určené pro konstruktéry systémů apod. (anglicky Engineering Samples) , kteří s procesory pracují, než přijdou finální kousky. Tyto Engineering Samples jsou totiž kompatibilní s těmi finálními. Intel vzniklou situaci komentuje, že se nejedná o velké množství těchto přeznačených procesorů. Společnost navíc prodejcům zdůraznila, že dodávané Engineering Samples nejsou určeny pro maloobchodní prodej. Uživatelé (především ti z Číny) by si měli dát pozor, co za procesor si kupují a dle doporučení společnosti Intel by měli případný nákup procesorů uskutečnit v certifikovaných prodejnách (označené GenuineIntel Dealer). Zdroje: Anandtech, PC World

Do konce roku zahájí Intel výrobu chipsetu i865GV, tedy již dosti starého řešení s integrovanou grafickou kartou. Nové základní desky s tímto chipsetem mají splňovat Restriction of Hazardous Substances (RoHS) normu, ta například vyžaduje absenci olova v produktech. Norma vstoupí v platnost 1. července 2006. Intel na druhou stranu zruší dosavadní low-end v podobě chipsetu i915 a chce tak urychlit přechod na novější chipsety i945. Znovuuvedení i865GV má prý být reakcí na obrovské úspěchy AMD, protože se v USA prodává více počítačů s procesory AMD než s procesory Intel. Navíc se začalo s dodávkami a masovou produkcí high-end chipsetu i975X. Ten bude nutný třeba k provozu nejnovějšího Pentia Extreme Edition 955, to vyjde v lednu příštího roku. Zdroj: www.digitimes.com

Společnost Intel znovu otevírá svou továrnu v Arizoně (město Chandler) označovanou Fab 12. Ta byla postupně rekonstruována a přeorientována na výrobu 65nm technologií a používání 300mm waferů. Jedná se o pátou továrnu Intelu využívající 300mm wafer a teprve druhou vyrábějící 65nm výrobním procesem. Rekonstrukce začala již v roce 2004 a za 18 měsíců práce spolykala více než 2 miliardy dolarů. V této době se přeškolovalo na 800 zaměstnanců, kteří byli poslání do továren rozmístěných po celém světě, aby si zvykali na nové technologie. Spekuluje se, že ve Fab 12 se budou vyrábět převážně dvoujádrové procesory. Nová továrna zvýší výrobní kapacity Intelu a vše tak zapadá do celkového plánu postupných rekonstrukcí. Za rok 2005 již byly investovány zhruba 4 miliardy dolarů do zařízení Intelu po celém světě. Zdroje: www.digit-life.com, www.vr-zone.com, www.xbitlabs.com

Před nedávnem Intel uvedl svůj první opravdový dvoujádrový procesor Xeon s jádrem Paxville. Tento čip byl prozatím určen pro dvouprocesoré sestavy a operoval na 2.8 GHz s frekvencí FSB 800 MHz. Včera se Paxville dočkal i nového provedení pod označením Xeon MP řady 7000. Připomeňme, že Xeony MP se od klasických Xeonů liší podporou více než dvou procesorů. Novinka pracuje na frekvencích 2.66 až 3.0 GHz a není právě z levného kraje: Model Frekvence Cache Cena 7041 3.00 GHz 2x 2MB $3157 7040 3.00 GHz 2x 2MB $3157 7030 2.80 GHz 2x 1MB $1980 7020 2.66 GHz 2x 1MB $1177 Jak vidíte, nejlevnější kousek stojí skoro 1200 dolarů, což je u AMD zhruba cena 1.8 GHz dvoujádrového Opteronu 865. Narozdíl od Opteronu, který má maximální spotřebu 95W, je ale Xeon MP s jádrem Paxville mnohem méně šetrný k životnímu prostředí. Zatímco dvouprocesorá varianta si vystačila s "pouhými" 120 Ampéry proudu a typickou spotřebou 135W, Xeon MP jde bohužel ještě dál. Nově je zapotřebí napájecí okruh schopný d

Společnost Intel představila systém pro ukládání dat určený malým a středním podnikům. Tento systém je založen na procesoru Intel Xeon a umožní připojit až 12 Serial ATA harddisků. Intel tak díky SSR212MA a dodanému softwaru umožní firmám vytvořit levný Storage Area Network (SAN) založený na IP standardech k zálohování firemních dat. Připojení k síti je zajištěno pomocí SCSI, což umožní pro Storage Area Network přenos dat pomocí TCP/IP protokolu. Pomocí softwarových nástrojů tak můžete jednoduše nastavovat a zabezpečovat SAN, kopírovat soubory a měnit uživatelům práva. Zvýšení kapacity systému SSR212MA společnosti Intel je možné za příplatek a maximální velikost bude zřejmě 6TB(dvanáct 500GB SATA disků). Podporován je samozřejmě i Hot-Swap(výměna za chodu) či RAID 0, 1, 5, 10 a 50. Dostupnost je okamžitá skrze prodejce uvedené na firemních stránkách. Zdroje: www.intel.com, www.digit-life.com

Virtualizační technologie bude brzy součástí většiny procesorů. Intel s ní přichází dříve, dočkáme se jí už 13. listopadu tohoto roku, kdy budou na trh oficiálně uvedeny modely 662 a 672. Není to nic jiného, než modely 660 a 670 s virtualizační technologií. 90nm proces, takty 3,6GHz (662) a 3,8GHz (672) s 2MB L2 cache zůstávají totožné. Virtualizační technologie dovolí počítači provozovat najednou více virtuálních strojů. Konkurenční AMD chystá podobnou technologii se jménem Pacifica pro rok 2006. To však není všechno, velmi brzy, asi kolem Vánoc, bychom se měli dočkat Celeronu 355. Ten by měl být taktován na 3,33GHz, jinak by měl být naprosto shodný s předchozími typy. Začátek roku 2006 bude ve znamení dvoujádrového mobilního procesoru Yonah, který je vyráběn 65nm technologií. Stejnou technologií budou vyráběny i modely 631, 641, 651 a 661. Ty budou postaveny na jádře Cedar Mill. To je však pouze die-shrink Prescottu, na zbrusu novou 65nm architekturu si budeme muset počkat ještě o půl roku d

Poté, co byla zpomalena a odložena dvoujádrová Itania, dvoujádrové Xeony se nepředvedly zrovna v tom nejlepším světle, oznámil Intel zrušení multi-core Xeonu pro víceprocesorové sestavy známého pod kódovým označením Whitefield. Tento procesor měl s platformou Redland přijít na trh v roce 2007. Procesor však nezmizel bez náhrady. Místo něj přijde Tigerton s novou platformou Caneland. Rozdíl mezi těmito dvěmi řadami je značný. Problémem Intelu je sdílení sběrnice. Toto nepříliš šťastné řešení měl mít i Whitefield, nakonec se od toho ale upustilo a místo něj přijde Tigerton s nezávislou sběrnicí od každého procesoru přímo do chipsetu. To by mělo tyto procesory učinit mnohem výkonnějšími. O tomto řešení se mluvilo již dávno, stejně jako o integrovaném paměťovém řadiči. Tyto vymoženosti budou mít s největší pravděpodobností multi-core Itania známá jako Tukwila. Ty jsou po odložení dvoujádrových Itanií naplánovaná na rok 2008. Tigerton však oproti Whitefieldu posunut n

AMD může slavit. Podařilo se mu překonat hranici 20% na trhu desktopových x86 CPU. Na celkovém trhu x86 procesorů se podílí neméně slušnými 17,8%. Intel samozřejmě se svým více než tří čtvrtinovým podílem drží stále prim a VIA se svými 1,4% na trhu x86 procesorů téměř jakoby nebyla. Nemluvě o Transmetě. AMD dnes navíc těží z velmi oblíbených mobilních procesorů AMD Turion jejichž prodeje mezičtvrtletně vzrostly o 55%. Zdroj: www.digitimes.com

Poslední dobou opravdu nevím co si o Intelu mám myslet. Na jednu stranu jsou tu nepříliš povedené značně hřející dvoujádrové procesory Xeon nebo procesory Cedar Mill a Presler, které mají i přes 65nm výrobní proces podle prvních testů jen o velmi málo nižší spotřebu, na stranu druhou se mluví o architektuře Conroe, která, pokud se vše vyplní tak jak Intel slíbil, bude naprostá pecka mezi procesory. K negativním záležitostem Intelu se dnes přidává nahlášené zpoždění procesorů Itanium na jádře Montecito, tedy dvoujádrové typy. Ty byly několikrát přesunuty směrem vpřed i vzad. Nedočkáme se jich tedy na začátku příštího roku, ale nejspíš až v jeho polovině. Nejdřív si řekněme k čemu jsou taková Itania dobrá. Většina lidí by vám řekla, že k ničemu. Mají svým způsobem pravdu, protože jsou postavena na úplně jiné architektuře a instrukční sadě. To má za následek jediné, programy pro ně nejsou kompatibilní s těmi, co jsou využívány na Opteronech a Xeonech (a vlastně na celé architektuře x86), takže vyjad

Prakticky každého zajímalo, jak se Intel pochlapí se svými dvoujádrovými procesory Intel Xeon "Paxville". Nakonec podle testů GamePC.com se zdá, že jediným pozitivem procesorů je skutečně jen to, že mají v některých aplikacích vyšší výkon než procesory jednojádrové. Ale to je tak asi všechno. Hodně totiž zamrzí spotřeba procesorů, která je mírně řečeno "dost příšerná". Vždyť tyto procesory spolknout bez zátěže nějakých 135W a při zátěži i více než 150W! Teď si dejte dvojici takových procesorů do serveru a bez zátěže se pohybujete kolem 400W, při zátěži až na 430W na celý systém. Musím však podotknout, že se nepodařilo zprovoznit technologii EIST, která má spotřebu v klidu snižovat. Nejspíše to bylo základní deskou Asus PVL-D, ale kdo ví? Mnohem zajímavější výsledky spotřeby vykazovaly sestavy se dvěma Opterony. Jejich spotřeba při zátěži nedosahuje ani 100W pro jeden procesor, což se odráží v celkové spotřebě asi 250W (265 - 1,8GHz) až 300W (280 - 2,4GHz). To je o třetinu méně. Procesory jsou však