@bigless
Efektivnější NENÍ. Každý kdo ví něco o teorii složitosti ti řekne, že každý problém narůstající jak říkáš "geometrickou řadou" na běžném počítači bude narůstat stejně i na DNA. JEDINÁ věc co tohle dokáže obejít jsou kvantové počítače - a ty jsou dnes stále daleko. A k těm 700 petabajtům - to je opravdu pěkné, ale použitelné je to jen k rozgenerování stavů - tzn k věci, která se dá klidně udělat i seriově bez jakékoliv ztráty - nulová výhoda tady. Navíc se musíš konečně rozhodnout, co obhajuješ? Specializované systémy pro biologii(apod)? Už jsem 2x napsal že tam se to skutečně může ujmout - ale z jiných důvodů než výkon. Takže netuším proč píšeš o úpravě molekul. Superpočítače? Možná...možná na nějaký čas pro hodně specializované účely. Desktopy? Ani náhodou. Napiš věc, kvůli které bych si měl pořídit takový koprocesor do desktopu.
K výkonu - ten je podle článku 330Tops u nejvýkonnějšího DNA počítače - to je pěkné, nikoliv nedosažitelné. Vzhledem k tomu že běžně dostupné grafiky mají dnes přes 2TFlops už dnes, není to zvláště u problémů typu obchodní cestující nic - přidáš 5 měst a zase končíš. Doslova. Ano, vím že to zní divně, ale dva,tři řády výkonu navíc právě u těchto problémů, na které je DNA "jako dělaná" skutečně neznamená nic moc.
@bigless
Můžu jednoduše srovnávat hrubý výkon v oblastech, pro které jsou DNA počítače vhodné(tzn jak je naznačeno v článku jsou to NP problémy). A co já tvrdím je, že i dnes je všechno co zvládne DNA počítač možné udělat i na klasických křemíkových čipech a s minimálně stejnou efektivitou, navíc u superpočítačů i rychleji (veškeré algoritmy, které jsou aplikovatelné u DNA jsou aplikovatelné i u klasických PC, ale naopak to prakticky nejde). Takže co DNA přináší? Krátkodobě mírné zvýšení výkonu v určitých oblastech bez výhledu do budoucnosti(krom těch speciálních oborů, kde je dna výhodná i z jiných důvodů - viz biologie). A srovnání s desktopem je v první řadě na místě proto, že tvrdím že do běžných desktopů se nikdy "DNA čip" nedostane.
IMHO se DNA počítače nikdy nerozšíří do domácností a těžko výrazně zasáhnou za hranice medicíny/biologie. Principielně neřeší NPC problémy o nic efektivněji než klasické počítače, jen mají v současnosti o něco vyšší výkon než desktopy - alespoň v teorii(ale na nejlepší superpočítače nemají a nejspíě ani mít nikdy nebudou). Nejde je dále miniaturizovat(DNA už menší nebude), nejde zásadním způsobem zvyšovat jejich "frekvenci" takže jediný způsob je větší množství DNA a to má taky své hranice. Navíc i když se může zdát, že těch pár řádů, o které jsou rychlejší než stolní PC může být velký skok, tak právě v NP-C a extrémně v NP-hard problémech(zmíněný problém cestovatele) to neznamená skoro nic. Tam nepomůže žádný brutální výkon, jen změna principu počítání a to přinesou jedině kvantové počítače - žádný jiný princip zatím neumožňuje ani teoreticky to efektivně počítat.
Kdo by co měl z windows 7 na ARMu? Celá ta myšlenka je od základu vadná - windows 7 by přišel o to základní, proč se windows používá - kompatibilita a mooooooře programů. Takže to je jedině správné rozhodnutí. Možná....možná kdyby udělali hodně rychlý a hodně dobrý emulátor, který by i na jinak hodně slabých ARM procesorech dokázal aspoň nějak rozchodit aspoň běžné aplikace. Jinak je to k ničemu - atom je i proti nejvýkonnějším ARM procesorům o třídu rychlejší. Vemte jim ještě 80% výkonu na emulaci a je to nepoužitelné.
@HeadLesS_2
A v čem je problém? Teď nemám po ruce Vistu, ale v XP cyhtneš taskbar a přetáhneš ho na druhý monitor naprosto bez problému. Jen v případě, že jsi ho uzamknul budeš muset zajít ještě navíc do kontextové nabídky.
@cyberpank
co tak to, že vědomě napomáhali k porušování lokálního az?(a nikdo mi nevymluví, že nevěděli, co přesně dělají) samozřejmě rozsudek bude určitě mnohem složitější a můžeme se bavit do jaké míry je kde autorský zákon "spravedlivý", ale v samotném rozhodnutí soudu problém opravdu nevidím.
Myslím, že nebyly použity zrovna ideální ovladače pro SLI systémy (zvláště 9800GX2). Chápu, že WHQL 180.48 ještě nebyly, ale 180.43 už tu nějakou dobu jsou a mám dojem, že právě tato verze zvyšovala výkon ve Far Cry 2 u SLI (někde jsem to četl právě v souvislosti s mizerným výkonem 9800GX2). Jinak pěkný souhrn.
Nevím, ale "dokazovat" na v průměru jeden rok starých hrách, v poměrně nízkých rozlišeních, když navíc polovina her je multiplatformních (konzole moc paměti nemají), že se 1GB po dobu života karty nevyužije, je ... nevhodné. Všechny (snad až na AoC) jsou z doby, kdy více jak 512MB neměla skoro žádná karta. Dnes už mívají více i mainstream karty, takže narozdíl od toho, co bylo ještě půl roku nazpět, si vývojáři už můžou začít dovolovat využít více než jen 512MB.
Neříkám, že tomu tak určitě bude během roku/dvou, kdy tyto karty budou morálně použitelné (i když tipuji že skoro určitě). Jen že test i na půl roku starých hrách to nemůže postihnout.
PS:tady je zajímavý graf: http://www.anandtech.com/video/showdoc.aspx?i=3415&p=2 neříká nic přímo a ukazuje jen ultimátních 2560, ale sledujte výkonový náskok 1GB verze v závislosti na stáří hry. Je jen otázkou času kdy se to projeví i v nižších rozlišeních.
@ptipi
na 1 GB je dnes omezení i pro multimediální centrum. dále máš omezeno rozlišení na 1366*768, nepodpora PCI, SATA(nebo naopak pata?),... a je jich tam ještě několik (z hlavy si to opravdu nepamatuji). je to prostě šité na míru UMPC a možná ještě levným nettopům.
@vodic
nezačnou - rozhodně ne do klasického pc (možná do nějakého umpc). přečti si něco o tom čipsetu a zjistíš, že ten v pc nemá co dělat - je osekaný až na kost.
@ptipi
na 1 GB je dnes omezení i pro multimediální centrum. dále máš omezeno rozlišení na 1366*768, nepodpora PCI, SATA(nebo naopak pata?),... a je jich tam ještě několik (z hlavy si to opravdu nepamatuji). je to prostě šité na míru UMPC a možná ještě levným nettopům.
@czhunter
tj, ale potom se ukázalo, že SSD, které testovali, byly z první várky narychlo ušitých SSD a když k nim přidali jeden nový, tak ten už měl spotřebu nižší.
@Zumik
Děkuji. Přesně tohle jsem se snažil vysvětlit už od prvního příspěvku ("Pokud vezmu třeba ten 12bit panel, tak bez použití kalibrační sondy je rozdíl opravdu ne moc znatelný, nebo spíš stejně nevíte co je správně."). A možná to tam i je. A protože kalibrační sondu skoro nikdo nemá, tak IMHO nemá cenu ve velké části případů kupovat drahý monitor. Což navazuje na zcela úvadní myšlenku - že je zcela správné, že se testují převážně TNka.
pokračuješ ve výslechu, místo argumentace. už v posledním pps jsem ti napsal, že tohle nehodlám dělat. Stejně jako ti nehodlám dělat vyhledávač monitorů. Napiš svoje argumenty, nebo nashledanou. Ale už jsem pochopil co stále myslíš těmi "přirozenými barvami". pleteš si přirozené a přesně zkalibrované/přesné. Zkus trochu zauvažovat, jak je možné, že i monitor s malým gamutem může mít stejnou odchylku, jako ten s větším. Třeba na to příjdeš jaký je rozdíl a co by všechno muselo být přesné, aby bylo i přirozené... Co všechno jas vyřadí? Myslel jsem, že nemusím takovému expertovi vysvětlovat elementární logiku, ale když není vyhnutí: pokud ani na minimu monitor nezvládné tak nízký jas, tak ho nezvládne vůbec. protože ani na minimu většina nezvládne jas pod 50, tak je tento parametr vyřadí. nebo jsi zase slovíčkařil a děláš, že nechápeš význam slova vyřadí? A pokud nechápete, že počet barev je dán jejich počtem v neujžším místě jejich průchodu monitorem (což je u všech panelů, co jsem kdy viděl právě vlastní zobrazování), tak se nemá cenu dále bavit, protože evidentně nemáte základy.
Znova a naposled říkám, že už nebudu odpovídat na otázky jen reagovat na argumenty. TEČKA.
Tak pro mateřskou školku: - "hloubka panelu" je samozřejmě myšleno barevná hloubka panelu (tj matice tekutých krystalů). pochopitelně v bitech na subpixel. ale už je mi jasné, že když vám nenadefinuji všechno podle naučného slovníku, tak budete slovíčkařit - zkuste si to odpoustit. - jednou už jsem prošel a napsal monitor, který splňoval vaše podmínky (nějaký samsung tuším). teď jste je poupravil a já nehodlám prohlížet znovu recenze - pokud chcete vědět, určitě nějaký najdete v posledních cca 15-ti panelech. recenze nejsou utajované, takže k nim nepochybně přístup taky máte. - nezjednodušuji nic tak aby to normální člověk, co zná aspoň trochu základy (tzn občas si tady přečte nějakou recenzi) nepochopil. Vy se jen snažíte překrucovat. - to vyřazení skoro všech panelů, není můj výmysl, ale jednoduché zhlédnutí posledních cca 15-ti recenzí tady na shw. málokterý monitor má i na minimu jas na 50-ti cd/m2 (nebo méně). a to bez ohledu na použitou technologii. - nepsal jste o "discipline zabyvajici se popisem kvality reprodukce barev" ale o "přirozenějším podání barev". to první je objektivní, to druhé subjektivní záležitost. Mj. další ukázka jak překrucujete. - jak je možné různé bitová hloubka panelu a elektroniky? jednoduše. do monitoru například vstoupí obraz s 8b (na barevný kanál). pro potřeby zpracování (úprava jasu, gamma,...) se rozšíří na 12b(samozřejmě žádná nová informace se tady nepřidá). s těmi 12b počítá elektronika uvnitř monitoru (a tady máte svoje LUTky). nějak tu danou barvu transformuje (vynásobí koeficientem, podělí...to je v podstatě fuk)a výjde barva, která se má zobrazit. ta je ale nejspíš stále v 12-ti bitovém formátu. a teď teprv přichází fáze, kdy se má zobrazit na panelu. a ten zvládne (příklad) 8 bitů. tak se těch 12 bitů ještě musí zaokrouhlit (nejjednodušeji ořezat) na 8 a teprv potom poslat k zobrazení. a proč se to dělalo? protože při násobení a dělení dochází k zaokrouhlovacím chybám na několika posledních bitech. podobně se to dělá u zpracování signálu všude možně. Už chápete proč je barevná hloubka použítá v elektronice defacto nezávislá na vlastnostech panelu? jestli ne, tak už to asi jednodušeji nepopíšu. zkuste si vyhledat něco o zpracování signálu.
PS: Mluvíte ke mě, nebo se jen předvádíte pro ostatní? "nejen ze moc nevi, o cem pise, ale ani neudrzi myslenku" ... to je třetí osoba.
PPS: místo toho aby jste oponoval, tak se snažíte abych já vám vysvětloval každý kousek mé úvahy. tohle dále nehodlám dělat. buď uveďte své argumenty, nebo přestaňte rýpat, slovíčkařit a nadávat.
Jistě, že jsem to zjednodušil. Tady není místo ani nálada popisovat jak se přesně data uvnitř zpracovávají a proč se tedy musí vždy používat větší přesnost při jejich zpracování, než při výsledném zobrazení (a když se použije jen o něco větší přesnost, stále se můžou projevit chyby). Podstatné je, že jsme mluvili o hloubce panelu a vy jste do toho začal motat hloubku LUT. A jako důkaz, že 8 bitů nestačí jste mi podal 12-ti(/16-ti) bitovou LUT...
Takže děkuji za váš sarkasmus (nebo nadávky?), ale s argumentováním, jaké jste předvedl, to beru jedině kladně.
Ty jsi mimo - je úplně jiná věc vnitřní zpracování barev a počet barev LCD panelu. Vnítřní zpracování prakticky vždy probíhá při větší hloubce, protože dochází ke kumulaci chyb s každým dalším provedeným výpočtem. Takže zvláště tam, kde se bude složitě kalibrovat to má smysl. Vyvede se to ale stejně na přinejlepším 10-ti bitový panel.
Takže výrobci nejsou padlí na hlavu, jen nevědí, že někdo bude takto desinterpratovat jejich vlastnosti.
ty žiješ asi v jiném světě...a ano - psal jsem, že "pro práci může být nutnost" (a měl jsem na mysli právě profi grafiku). ale já mluvím o drtivé většině lidí, co nepotřebují dělat postery apod. Málokdo pozná rozdíl mezi 6-bitovým a 8-bitovým panelem. Panely s větší hloubkou barev jsou mimo možnosti smrtelníků rozeznat od 8-mi bitových(nehledě na dalším zdvojnásobení ceny). A co se týká kalibravi optickou sondou...to jen dokazuje, že nežiješ na té samé planetě a stále mluvíš o tom nepatrném zlomku lidí, co skutečně používají optickou sondu ke kalibraci. To ale je případ méně než toho optimistického jednoho procenta, které jsem nechal pro zbytek v mém prvním příspěvku.
Další, co neumí číst. Nepsal jsem pozorovací úhel 45 stupňů, ale odklon od kolmice o 45 stupňů (tj 90 stupňů pozorovací úhel). S vertikálními je to sice horší(zvlášť zespodu), ale existuje možnost natočení monitoru - a za poloviční cenu je to preferované.
@ptipi
Evidentně jsi nečetl, co jsem napsal, tak ti ještě zopakuji v bodech: - "mám SIPS" (a dodávám, že jsem vyzkoušel všechny tři technologie) - "pro práci může být nutnost" ...to by mělo eliminovat veškeré tvé věty snad až na dotaz ohledně TV. TV potřebují právě ty extrémní pozorovací úhly, které u monitorů stěží využiješ - například pohled zdola (pro děti).
v pořadí na tvé "výhody": -možnost vícebitového zpracování normální člověk nepozná a ten co ano - existují (a celkem se i používají u větších úhlopříček) 8-mi bitové TN panely - u trošičku kvalitnějšího TN to taky platí, pokud u toho neběháš ze strany na stranu a neposkakuješ - to jsem ještě neslyšel a příjde mi to přitažené za vlasy - když si nastavíš takto ujeté parametry, tak vyřadíš skoro všechny monitory (nejen TN), protože málokterý vůbec povoluje jas tak nízko. ale i tak stačí se podívat na posledních 5-10 recenzí a najdeš tam třeba Samsung T220 -"přirozenější podání barev" je tak vágní termín, že se proti němu nedá nic říct. zajdi do obchodu a podívej se na 10 různých monitorů. každý bude mít trochu jinak laděné barvy. ale až na to, že možná vyřadíš extrémní případy(přepálené nebo naopak příliš zašedlé), tak nepoznáš bez optické sondy co je správně.
IPS/VA mají svůj význam, ale jen velice zřídka pro domácí použití (úprava fotek ... dejme tomu).
@daemon64
Řeknu to takto - přestože mám SIPS (z nouze ctnost - nebyla jiná možnost ;)...i když si nestěžuji samozřejmě ), tak nevidím v 99% případů důvod kupovat cokoliv jiného než TN. Co získáš navíc u VA/IPS oproti kvalitnímu TNku (tzn tomu, které si vybereš ze spousty recenzí)? Barvy? Vůbec - normální člověk nepozná rozdíl, pokud nemá monitory vedle sebe a i potom vybere ten s živějšími barvičkami. A o přesnosti se bez kalibrace stejně nedá mluvit ani u ostatních. Pozorovací úhly? Nevidím důvod se na monitor dívat z větším odklonem než cca 45 stupňů od kolmice (a to TNka zvládnou - dokonce i má předpotopní sedmnáctka) a nehodlám připlácet dvojnásobek ceny abych se mohl na monitor dívat zespoda.
Vsadím se, že kdyby se udělal experiment s deseti LCDčky a náhodně zvolenými technologiemi a zamezil by se pohled z velkých úhlů, tak málokdy by vybral "ty jediné správné" technologie.
Pro práci může být nutnost, ale domů je to imho v drtivé většině placebo efekt. Tam je imho nejlepší vybrat TNko bez duchů a nějakých zásadnějších vad a zbytečně nevyhazovat peníze.
@ptipi
Evidentně jsi nečetl, co jsem napsal, tak ti ještě zopakuji v bodech: - "mám SIPS" (a dodávám, že jsem vyzkoušel všechny tři technologie) - "pro práci může být nutnost" ...to by mělo eliminovat veškeré tvé věty snad až na dotaz ohledně TV. TV potřebují právě ty extrémní pozorovací úhly, které u monitorů stěží využiješ - například pohled zdola (pro děti).
Poslední dobou je tady příliš hodně vycpávek místo skutečných testů, recenzí a technických článků. Když jsem se podíval na hlavní stranu, tak celá POLOVINA článků jsou vycpávky typu souhrn článků, událostí, soutěže apod. Je sice zajímavé mít i tyto věci, ale myslím, že to s nima už trochu přeháníte (nebo naopak je málo ostatních, zálaží z které strany se na to člověk dívá). Doufám, že je to jen letním suchem, protože i když čtu SHW dlouho, začínám mít pocit, že tu chodím už jen ze zvyku.
