@hobitt
Tak ono je otázka jak a z čeho se to palivo bude vyrábět.... Co se elektřiny týče: 60-70% energie vyletí do luftu hned v elektrárně, další procenta až desítky procent při distribuci, pak ztráty při nabíjení/vybíjení/skladování,...
@Milan Šurkala
No ono nejde ani tak o prachy, jako spíš o to, kdo vypěstuje pšenici, vyrobí mouku, porazí prase - když skoro všichni obyvatelé budou rozklepaní důchodci. (jo a také samozřejmě, kdo je přebalí....)
@honza1616
Tohle se pak řeší dalšími pravidly a vyjímkami: Takže pravidlo: rok má 365 dní z něj vyjímka - rok dělitelný 4 má 366 z ní vyjímka - rok dělitelný 100 ma jen 365 z ní vyjímka - rok dělitelný 400 má 366 Tohle by nám mělo vystačit ještě více než 1000 let než bude třeba to řešit dál
Nemá to ale nic společného s rotací Země kolem osy a vřazováním či vynecháváním "přestupných sekund"
@kadanuh
Myslíš větu "Svými nedokonalými smysly takovou věc samozřejmě nemáme šanci zaznamenat."? Tak ta tomu nedává smysl. Přestupný rok máme pro to, že oběh kolem slunce netrvá přesně 365 dní, ale cca 365.25. 1/4 dne za rok by odpovídalo rozdílu o cca 1 minutě denně a v článku se píše o milisekundách.
Zkrátka to jestli se země otočí o 1ms rychleji nebo pomaleji nemá vliv na to zda bude nebo nebude přestupný rok. ta milisekunda rozdílu, pokud by byla trvalá, nám může udělat bordel v kalendáři o velikost 30 sekund pokud se bude kumulovat 100 let. Opravdu kvůli tomu budeme zařazovat nebo vynechávat přestupný den?
Co je tahle věta za nesmysl? "Pro nás má den prostě 24 hodin a že nejde opravdu a přesně o 24 hodin, ale o něco více, to poznáme spíše jen jednou za čtyři roky, když se v kalendáři objeví 29. únor. "
To nemá žádnou spojitost s rotací Země (nebo OK, minimální). Řešíte tu nečekané změny rychlosti otáčení Země měřené v milisekundách za den a dáváte dohromady s Gregoriánským kalendářem a jeho pravidly pro přestupné roky, který (včetně těch "přestupných" pravidel) byl stanoven a v některých zemích i zaveden v 16. století (ve většině zemí byl zaveden později ale pravidla zkrátka byla spočtena a platí už od toho 16.st.)
@Dochy
Tak jistě, pokud to palivo máš, proč jej nevyužít. Problém je ale že musíš u Země rozpohybovat i to palivo, které s sebou táhneš jen proto abys u Marsu zastavil a pak byl schopen manévrovat a případně se i vydat na cestu zpět. A to je právě problém všech kosmických letů. Čím víc toho vezeš, tím víc potřebuješ paliva, čím víc máš paliva, tím míň toho uvezeš (anebo potřebuješ paliva ještě více a více a více...)
@Jan Vítek
Předpokládám, že plachtu je možné libovolně natočit, že většina světelného toku se bude odrážet podle zákonu odrazu (toky souměrně podle kolmice k plachtě) pak by neměl být problém nastavit plachtu tak aby tak byl třeba z 90% proti směru pohybu lodi a z 10% od Slunce (samozřejmě celkový tah bude výrazně nižší - třeba 10% nebudu teď počítat - kvůli natočení plachty a tím snížené účinné ploše) Po dostatečném zpomalení by mělo být možné plachtu natočit ke Slunci hranou aby se ještě více minimalizoval tlak slunečního záření a loď mohla rychleji "padat".
@DarkRichelieu
Jo, to zrychlení je sice na první pohled "o ničem", ale na rozdíl od chemických motorů co maj palivo na pár minut běhu tohle může "pracovat" celé hodiny/dny/roky... A tahle plachta je jen malá testovací pro ověření funkčnosti, reálná funkční by samozřejmě musela být větší... Tahle jestli dobře počítám za den zrychlí až o 5m/s což opravdu není zrovna příliš... ale za rok už by měla rychlost skoro 2km/s a takovou rychlostí se dá urazit vzdálenost Země Mars za rok... (neberte to prosím úplně vážně, oni by ty výpočty museli být o hodně složitější... jde o průběžné změny tedy ne že rok bude zrychlovat, rok poletí a rok brzdit, také gravitace Slunce bude trochu protestovat.... jen že ta plachta zkrátka v dlouhodobějších projektech smysl má)
@Dochy
Tak jistě, pokud to palivo máš, proč jej nevyužít. Problém je ale že musíš u Země rozpohybovat i to palivo, které s sebou táhneš jen proto abys u Marsu zastavil a pak byl schopen manévrovat a případně se i vydat na cestu zpět. A to je právě problém všech kosmických letů. Čím víc toho vezeš, tím víc potřebuješ paliva, čím víc máš paliva, tím míň toho uvezeš (anebo potřebuješ paliva ještě více a více a více...)
Chtělo by to zjistit něco o plachtění. Samozřejmě, že lze letět ke Slunci. Ono to letí dokonce skoro samo. Stačí jen přibrzdit (dopředný pohyb kolem slunce, primárně kopírující pohyb Země) a to ta plachta dokáže. Pak už se o snížení oběžné dráhy kolem Slunce postará Slunce samo.
@Mr.GO!
Tak z tohohle by tam snad bordel zůstat neměl A pár studentíků má teď zajímavou zkušenost s výrobou a provozem satelitu - je to zkušenost, kterou těmto lidem pravděpodobně pár technoromantickejch miliardářů rádo zaplatí. A Japonsko bude mít o pár odborníků víc.
@danno
Ano, podle mně výsledný výkon 6,5*single je pro osmijádro slušné. Je otázka jak přesně ten test funguje, protože jsem tam našel pro nějaký xeon že snad 2x10 jader dává násobek výkonu 23 oproti single... (a podobných i zajímavějších perel je tam víc)
@danno
"to tedy vypadá, že AMD udělal něco mezi 4 a 8 jádrem." 8 jádro ale snad nikdy nedá osminásobek výkonu jednoho jádra, protože spousta věcí je tak jako tak sdílených (paměť, cache,...) či jsou tam další náklady (režie pro řízení procesů). Měl jsme kdysi nějaké snad pentium (jedno z těch původních) servrovou dvouprocesorovou mašinu, kde výkon dvou procesorů dával cca 120% výkonu jednoho procesoru. Přinejlepším. (samozřejmě testovací úloha, která dokázala využít více procesorů) Dál je otázka jak je to s řícením frekvence u provedeného testu. Kolonky frekvence min/max/ průměr mně zrovna neuspokojuje, když není vidět ke kterým testům se vztahuje to "min" a ke kterým "max"
Předpokládám, že vzhledem k použití optiky články budou muset být polohovány proti slunci. Takže žádné pole panelů poskládané na plocho ke střeše či na jednoduché konstrukci v řadě za sebou někde na louce. Také využití rozptýleného světla nebude stát za řeč... (takže provoz jen za jasné oblohy)
@danno
Popravdě... Ani jsem nějak necítil potřebu.... Dokud jsem neviděl tento komentář ;-) Dobré je, že první viditelná reakce byla, že prý pro přístup nemám oprávnění a tak tam nemohu. Nicméně, přestože pokus vypadal jako neúspěšný a na první pohled se vlastně nic nestalo, systém už byl na cestě do pekel ;-) Dokázal jsem správně zavřít už snad jen notepad, vše ostatní odmítlo nějak slušně reagovat.
@Cemada
A proč několik g? Vždyť má startovat a fungovat jako normální letadlo spíše než kosmický nosič. U rakety je nutné ji co nejrychleji dostat nahoru, protože zbytečné vyčkávání na nějaké výšce znamená zbytečnou spotřebu paliva, které si musí sama nést včetně okysličovadla. Tohle by ale mělo nejspíš startovat a přistávat jako běžné letadlo, ve větších výškách by měl využívat ramjet, ale pro relativně vodorovný let kde extrémní zrychlení ani extrémní rychlost pravděpodobně kladný vliv na ekonomii letu mít nebudou a v části sice přejdou na raketový pohon (víceméně), ale také si nejsem jist, zda by jim extrémní přetížení nějak pomohlo...
To mně opravdu mrzí. Jeden z požadavků, které bych splnil přednostně. WB přeci musí vědět o hodně líp než google co mají na svých stránkách, tyto požadavky bych rozhodně nefiltroval.
@uray
Ano... Taky mně překvapilo, když titulek slibuje nějaké extra super čištění a pak se celý článek omezí na to že na záchodě bude chvíli svítit UV lampa. UV lampa exkrementy, zvratky ani nalepené žvýkačky neuklidí.
@rpajik
To bych moc neřešil. Zvlášť ne takhle na dálku. 1. Reakce počítače je jinde než reakce člověka 2. Je možné, že rychlost byla snížena třeba kvůli tomu, že je tam úsek s nepřehlednými zatáčkami. Nebudou dávat ceduli každých 100m aby upravili rychlost, dají jednu omezenou na celý úsek, přestože tam nějaká rovinka, kde se dá jet rychleji, asi bude 3. Snížená rychlost může být třeba kvůli nebezpečí smyku za určitých podmínek. Ty podmínky třeba zrovna nenastaly ....
@Dochy
Sodík v potravinách, zvlášť v minerálce, je vždy ve slučeninách. Uváděno je množství sodíkových iontů a pak také množství chlorových iontů. Sloučenin sodíku je ve vodě rozpuštěno víc, zřejmě je výhodnější uvádět ty ionty, než sloučeniny (nejsem chemik, biochemik, ani lékař, tak je mi jedno jak to tam napíší). Žádná minerálka se nemá pít dlouhodobě. Se solením se to ze zdravotních důvodů také nemá přehánět. Přesto nebudu tvrdit, že je sůl jedovatá. Mimochodem... na wiki o Idě píší: "Pro obsah arsenu by se však neměla pít dlouhodobě" a arsen jako jedovatý znám je (v organismu je obecně měněn na jedovaté sloučeniny)
@jirka-77
Sodík? Jedovatý? Od kdy? Sodík sám o sobě je žíravý, reaguje s vodou (které máme dost) na hydroxid, který následně žere téměř vše v organismu. Ale v článku není nic o čistém sodíku. Obsah sodíku je uváděn na většině balených potravin a z velké části je to sodík vázaný v (kuchyňské) soli.
@Dochy
Sodík v potravinách, zvlášť v minerálce, je vždy ve slučeninách. Uváděno je množství sodíkových iontů a pak také množství chlorových iontů. Sloučenin sodíku je ve vodě rozpuštěno víc, zřejmě je výhodnější uvádět ty ionty, než sloučeniny (nejsem chemik, biochemik, ani lékař, tak je mi jedno jak to tam napíší). Žádná minerálka se nemá pít dlouhodobě. Se solením se to ze zdravotních důvodů také nemá přehánět. Přesto nebudu tvrdit, že je sůl jedovatá. Mimochodem... na wiki o Idě píší: "Pro obsah arsenu by se však neměla pít dlouhodobě" a arsen jako jedovatý znám je (v organismu je obecně měněn na jedovaté sloučeniny)
