Diskuze: Vědci vytvořili Li-Metal akumulátor s 560 Wh/kg a vysokou životností

pietrolbc

Level

26. 8. 2021 22:55

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala "Přičemž by se odstranily tam, kde nejsou až tak obrovským problémem."

Tak pokud přijmeme premisu, že lidmi vyprodukované emise skleníkových plynů stojí za globální změnou klimatu, tak je asi úplně jedno kde dochází k jejich produkci.

Milan Šurkala

SHW

26. 8. 2021 23:06

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala To ano, ale řešíme přeci několik problémů. Jedním je globální změna klimatu a jedním je ohrožení zdraví lidí. Lodě jsou problémem pro to první, ale nikoli tak výrazně pro to druhé. Lokální doprava ve městech ohrožuje oboje. Jak jsem říkal, rozhodně bychom na ty lodě neměly zapomínat. Jedno to fakt není. To jsem přeci nikde netvrdil. Ale také je potřeba brát do úvahy tu lokalitu. Když vyřešíme lodě, budeme sice řešit klima, ale nebude řešit problémy lidí ve městech. Je přeci potřeba řešit oboje. Nejde jen a pouze o množství emisí. Jde také o jejich umístění.

cernakus

Level

26. 8. 2021 23:34

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala Problémem jsou tedy lidé. Pozabíjej je a nemáš problém ani s klimatem ani s jejich zdravím ;-)

wrah666

Level

27. 8. 2021 00:43

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala Zabíjet netřeba. Stačí držet politiku jednoho dítěte tak 50 let všude.

cernakus

Level

27. 8. 2021 01:00

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala A kdo tě bude živit až budeš starej? :-)

wrah666

Level

27. 8. 2021 01:17

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala Co takhle si našetřit? Jak to fungovalo za "špatných" komárů..

Dochy

Level

27. 8. 2021 06:16

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala No ono nejde ani tak o prachy, jako spíš o to, kdo vypěstuje pšenici, vyrobí mouku, porazí prase - když skoro všichni obyvatelé budou rozklepaní důchodci. (jo a také samozřejmě, kdo je přebalí....)

asip80

Level

27. 8. 2021 08:02

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala tohle není dobrý nápad, protože vymíráme (cca 43 let průměrný věk + plno lidí si pořizuje děti v pozdním věku, což sebou přináší větší rizika) a navíc se do Afriky sypou triliony, kde probíhá populační exploze a startuje to masovou migraci atd. atd.

cernakus

Level

27. 8. 2021 11:11

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala Ty jíš peníze? Protože já jím jídlo a peníze ti jídlo fakt nevypěstují ;-)

lukypribyl

Level

27. 8. 2021 16:07

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala ad 1) Už to tu někdo dost hezky vysvětlil - jde o to, s čím chcete bojovat. Ale moderní motory emisní problémy ve městech nezpůsobují. Ne, že nemají nějaký negativní vliv, ale problémy nezpůsobují. H2O a CO2 problém není, oxidy dusíku jsou dnes z aut celkem zanedbatelné, pevné částice jsou z pneumatik elektroaut kvůli váze horší, než z ICE. A zase platí to, co v prvním příspěvku: Pokud chcete s lokálními emisemi pohnout efektivně, tak nahraďte vytápění domácností elektrickým. Řešení již existuje, infrastruktura na to je, máte to rychle a levně.

ad 2) Nepamatujete si to zřejmě dobře. Uhlí je téměř ze 100% uhlík, tedy vzniká z něj téměř výhradně CO2. Nafta a benzín jsou cca ze 2/3 vodík a cca z 1/3 uhlík. Takže jestli nepovažujete H2O za škodlivé emise, tak těch 80% z uhlí nějak nevychází. Jestli to spíš není, že 80% elektřiny musí být z jiného než fosilního zdroje.

lukypribyl

Level

27. 8. 2021 16:17

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala Lokální doprava ve městech opravdu neohrožuje oboje. Z hlediska globálních emisí je autodoprava poslední problém. Z hlediska lokálních (kromě některých měst) zásadní. Rozhodně přínos boje s těmito vlivy autodopravy není úměrný nákladům. Je otázka, zda jde vzhledem k dnešní "ekologičnosti" výroby elektroaut o pozitivní přínos. Dnes je přínos spíš negativní :-D

Milan Šurkala

SHW

27. 8. 2021 16:39

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala "pevné částice jsou z pneumatik elektroaut kvůli váze horší, než z ICE"

To ano, ale pokud nebudeme vyvíjet lehčí akumulátory, tak tu váhu nesrovnáme. To, že tak není dnes, neznamená, že tak nemůže být zítra. Ale abychom tam zítra byli, tak musíme vyvíjet a prodávat ta méně efektivní řešení. Nějak se tam dostat musíme, samo to z nebe nespadne.

"Nepamatujete si to zřejmě dobře. "

Tak si to spočítejte. Vezměme auta třeba s výkonem 105-115 kW (tedy 110 kW +/-5kW). Dle SM a údajů skutečných uživatelů 6,4 litru/100km nafta (170g CO2/km), benzín 7,3 litru/100 km (169g CO2/km). 100% výroba z uhlí je cca 900 gramů/kWh. 110kW elektroauto má 17,1 kWh/100 km, tedy 154 gramů CO2/km. Takže dokonce i při 100% uhlí by to vycházelo lépe pro elektroauto než pro ICE. Řekl bych, že pro mnohé naprosto nečekaná informace.

Jenže, nezapomínejme, že v případě elektromobility musíme započítat ztráty při přenosu, ztráty při nabíjení i samovybíjení, což přidá zhruba tak třetinu. Takže jsme na 205 g CO2/km. Takže dejme třeba 80 % uhlí (900g/kWh) a 20 % něco nízkoemisního, třeba jádro (20 g/kWh). To je v průměru na kWh 724 gramů. Krát 17,1 kWh = 124 + třetinové ztráty = 165 gramů CO2/km. Takže opravdu cca 80 %.

Jenže, tady bychom asi neměli skončit. Tohle máme výrobu a spotřebu elektrické energie u BEV. Ale u ICE máme jen spotřebu, ale nikoli výrobu. Na výrobu jednoho litru paliva je potřeba cca 1,5 kWh energie, takže pro ICE potřebujeme připočíst ještě cca 10 kWh energie na výrobu paliva pro ně (na ujetí 100 km). Pokud by tato energie měla stejné emise jako výroba elektřiny z uhlí, přidejte si tam na 100 km 10*900 = 9000 gramů, tedy na 1 km 90 gramů. Takže jsme na cca +/-260 gramech pro 110kW ICE. Kdyby to mělo emise elektřiny v ČR, tak by to bylo asi někde kolem 40-50 gramů navíc, nepletu-li se, takže někde mezi 210-220 gramy. Srovnejte to se 165 gramy u elektromobilu, kde máme v emisích jak třetinové ztráty, tak i 80% výrobu elektřiny z uhlí.

Co tam nevychází?

Milan Šurkala

SHW

27. 8. 2021 16:42

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala "Rozhodně přínos boje s těmito vlivy autodopravy není úměrný nákladům."

S tím se dá rozhodně souhlasit.

"Je otázka, zda jde vzhledem k dnešní ​"ekologičnosti​" výroby elektroaut o pozitivní přínos."

Jak už jsem psal jinde, aby to bylo ekologičtější, musíme ty ekologičtější verze vyvinout. A ty bez méně ekologických verzí dnes z nebe nespadnou.

lukypribyl

Level

27. 8. 2021 17:18

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala 1) Ano, až vyvineme pořádné akumulátory, jsem pro všemi deseti. Ale ty prachy, co se dnes investují do (dnes) škodlivé elektromobility mohly jít na výzkum a řešení už mohlo být třeba i za dveřmi.

2) Nezlobte se, srovnáváte emise spalovacích aut s ne úplně nízkou spotřebou s elektrickými miniautíčky - ve srovnatelně velkých autech by byla spotřeba el. energie jednou taková. ( https://fdrive.cz/clanky/nemecky-adac-meril-realnou-spotrebu-elektromobilu-6386 ) Přičtěte cca 20% spotřeby v zimě. A to srovnáváte jen spotřebu paliva a neberete v potaz energetickou náročnost výroby elektroauta (a případně jeho likvidaci) ve světle dnes ještě mizerné životnosti.

3) Sám jste svým výpočtem (který považuji za dost nakloněný elektromobilitě) došel ke srovnatelné spotřebě CO2. Což podle mě podporuje mou pointu: Fakt se ty astronomické balíky peněz nedají utratit za něco, co by v dnešní době mělo větší dopad? Nechápejte mě špatně, já bych tu elektromobilitu hrozně rád, fakt by se mi líblo auto, co ujede 2000 km na nabití, sloužilo by mi jako záložní baterie pro dům a neobsahovalo by hořlavé palivo (což se o dnešních bateriích také nedá říct).

lukypribyl

Level

27. 8. 2021 17:30

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala "Jak už jsem psal jinde, aby to bylo ekologičtější, musíme ty ekologičtější verze vyvinout. A ty bez méně ekologických verzí dnes z nebe nespadnou."

To je to, s čím nesouhlasím. Dotace elektromobility a další náklady na ní jsou tak astronomické, že kdyby se jen desetina věnovala vývoji, tak už tu dnes potřebné technologie možná i máme. Nevidím žádnou nutnost vyrobit miliardy neekoligických aut ve kterých je jediný problém: akumulátor. Akumulátory se vyvíjí i bez elektroaut. Fakt by stačilo výzkum a vývoj masivně a klidně pod tlakem a nehospodárně zadotovat, ale pořád byste byl na zlomku nákladů toho, co se děje dnes... Ceny na kwh baterie padají od dob, kdy ještě elektromobily nebyly v kurzu.

lukypribyl

Level

27. 8. 2021 17:45

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala PS: Kdyby nešlo o pouhou politiku, tak by vznikla nejdřív třeba podpora (v rozumné míře) plug-in hybridů, aby mohly jezdit na elektřinu ve městě a mimo město na naftu. Současně mohli masivně dotovat vývoj akumulátorů. Technologie akumulátorů by dospěla, infrastruktura by se začala připravovat, vychytávaly by se mouchy a za 10 let jsme mohli evolučně přejít na BEV, ale bez pokusů a omylů a devastace přírody současnými technologiemi akumulátorů.

wrah666

Level

27. 8. 2021 17:48

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala Ano, nahradit topení čistě elektrickým by bylo řešení velmi rychle aplikovatelné. A snadno. Akorát by se muselo postavit tipnu nějaké 3 nebo 4 další reaktory a je vyřešeno. Ostatně to by bylo řešení pro celou ČR na spoustu let dopředu. 3 elektrárny po pěti 1000 MW reaktorech a v každé jeden další ve výstavbě.. Palivo na xy let provozu dopředu si drží sklad přímo v areálu a zem následně není vydíratelná. Ale zeleným by rupla žilka.

Milan Šurkala

SHW

27. 8. 2021 17:53

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala 1, V tomto trochu souhlasím. I dle mého názoru by se více měl podporovat výzkum než okamžité zavádění elektroaut, která na to technologicky ještě nejsou připravena.

2, Vždyť jsem vzal ICE a EV stejného výkonu, jaká miniautíčka? Tohle jsou reálná data reálných uživatelů 110kW elektromobilů. A ty spotřeby zahrnují provoz v zimě, tak proč bych tam měl cokoli připočítávat? To jsou data reálných uživatelů aut celoročně s nimi jezdícími se zapnutým topením, klimou,... I kdybych vzal třeba 20kWh/100 km, abyste byl spokojen, pořád budu na cca 185 gramech vůči 210-260 u ICE.

"neberete v potaz energetickou náročnost výroby elektroauta"

Neberu, protože Vy jste ji nebral. Proč bych reagoval na něco, o čem jste nepsal? Reagoval jsem na provoz, o kterém jste psal, a kde se ukázalo, že je z hlediska CO2 čistější dokonce i při 80% výrobě z uhlí. Pokud jde o výrobu, tak ano, tady souhlasím, ta je rozhodně problémem. To jsem nikdy nepopíral. Nicméně i tady se ukazuje, že čím čistější ta elektřina je, tím rychleji dochází k tomu srovnání. Problémem výroby je spíše toxicita materiálů pro baterie než emise při její výrobě.

3) "Sám jste svým výpočtem ​(který považuji za dost nakloněný elektromobilitě​) došel ke srovnatelné spotřebě CO2."

Opravdu srovnatelné? Já nevím, ale mně tedy 165 při 80% uhlí a 210-260 u ICE až tak moc srovnatelné nepřijde. A teď si vezměte, tohle (80% z uhlí) platí tak možná pro Polsko, ale třeba už vůbec ne pro nás, takže nemáme 724 gramů, ale něco přes 500 gramů na kWh. Takže u nás má ten elektromobil 117 gramů na km. To je polovina toho, co srovnatelné ICE. Průměr EU je 296 gramů, takže 68 gramů CO2/km. Opět, srovnatelné ICE odhadem 210-260 gramů. Nevím jak Vy, ale já tam vidím rozdíl docela brutální.

"fakt by se mi líblo auto, co ujede 2000 km na nabití,"

K čemu by něco takového bylo dobré? Během ujetí 2000 km budete odpočívat tolikrát (třeba už jen na jídlo zastavíte několikrát - to máte minimálně 20 hodin na dálnici), že si v průběhu toho času dobijete desítky kWh, a to ani nebudete potřebovat rychlonabíjení ve stovkách kW.

Milan Šurkala

SHW

27. 8. 2021 17:57

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala "Akumulátory se vyvíjí i bez elektroaut."

To ano, ale elektromobilita vyvíjí mnohem větší tlak na jejich vývoj. Dále si uvědomte, že od první publikace vývoje akumulátoru do jeho praktického nasazení máte mnoho let, takže celý cyklus může trvat, když jde vše dobře, tak 10-15 let.

Milan Šurkala

SHW

27. 8. 2021 17:59

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala Co se týče plug-in hybridů, tak v tom se naprosto shodneme. Plug-in hybrid je velmi dobré řešení celé problematiky. Nemá nevýhody EV (spousta materiálu pro baterie, krátký dojezd a dlouhé "tankování"), zároveň ale zlepšuje ekologii především tam, kde je potřeba, zároveň stále vyvíjí tlak na budování infrastruktury i vývoj akumulátorů.

wrah666

Level

27. 8. 2021 18:36

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala I z mé pozice "rýpala zmetka" potvrzuji. Plug in, co je na baterky schopen dojet řádově pár dewítek km za den je ze současných možností to nejlepší. Pokud se má po skončení jízdy kde nabíjet. (Ale to SNAd dovede na firemním parkovišti řešit běžná prodlužovačka. co by jinak poháněla třeb arychlovarnou konev..) Jen jeěště pořešit baterky, co neváží významné zásoby vzácných kovů a zdroj energie. Ne že se čmoudí za kopcem a "zelený" aktivista jásá, jak poklesly emise ve městě,,

cernakus

Level

27. 8. 2021 18:57

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala Nesmysl, největší tlak vyvíjí samozřejmě elektronika.

Nicméně i přes ten masivní tlak, pokrok v podstatě nepatrný. V roce 2005 jsem kupoval notebook s Liion baterií která měla cca 160Wh/kg a byla v plastovém pouzdře vyměnitelná. Dnešní top notebooky mají nevyměnitelnou LiPol baterii ve smršťovačce s kapacitou kolem 230Wh/kg. Pokrok cca 5Wh/kg ročně. Pokud odečtu té původní baterii plasty, tak to bude ještě méně.

Ostatně v roce 2010 začal tlak automobilismu na 18650 baterie. Tak jsme se posunuli z 2900mAh na 3400mAh, to je z cca 220 Wh/kg na 270 Wh/kg na článek. opět, těch 5 Wh/kg co to rostlo už před tím.

Takže moc nám to nejde, co? To bude tím, že technická praxe říká, že se běžně dá dosáhnout zhruba poloviny teoretického maxima a jestliže má Liionka teoretické maximum 500Wh/kg, tak aktuálních 270 Wh/kg je v podstatě reálné maximum co z toho vytřískáme. A ty ostatní technologie? Opět technická praxe říká, že když podvádíš, je to vždy něco za něco. Jestliže ze systému získáváš větší výkon nebo kapacitu, je to na úkor životnosti.

Je to k nasrání, ale to je tak maximum co s tím můžeme dělat. A nebo se uchýlit k technologiím, které mají teoretická maxima podstatně výše, jako jsou kov-vzdušné baterie (díky externímu zdroji reaktantu násobně roste měrná kapacita, u lithium-vzduchových teoreticky až 10kWh/kg, u hliníko-vzudchových zhruba polovina) a nebo supravodiče (teoretický strop ještě neodhalen, protože nemáme jednotnou teorii supravodivosti, ale aktuálně reálně dosažitelné maximum je 10kW/kg a 700kWh/l) u kterých navíc získáme řešení problému zdrojů na výrobu a celého elektrifikačního procesu.

Těžko se tomu věří, ale dutý válec naplněný kapalným dusíkem o průměru 40cm, délce 100cm a hmotnosti cca 200kg (včetně dusíku) s navinutým YBCO supravodičem má kapacitu cca 800kWh a zvládne bezpečně 4MA (ano to jsou čtyry milióny ampérů, kritický proud je 7MA), což by při napětí 400V znamenalo nabití v řádu sekund.

Milan Šurkala

SHW

27. 8. 2021 19:57

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala "Nicméně i přes ten masivní tlak, pokrok v podstatě nepatrný."

Zapomínáte na to, že ten vývoj trvá extrémně dlouho (10+ let). Takže zatímco dosud vývoj akumulátorů táhla elektronika a ten pokrok byl malý a postupný, první akumulátory, které táhly primárně elektromobily, teprve jen přijdou na trh v průběhu tohoto desetiletí. Pokud se objeví něco vyloženě nového třeba v roce 2025, tak to bude něco, co se začalo vyvíjet tak v roce 2010.

Např. NIO, což je automobilka, která už reálně dodává auta na trh několik let, a je to něco, čemu by se dalo i věřit, že to dotáhne do konce, by měla koncem příštího roku (osobně tomu nevěřím a počítám přinejlepším tak s H2/23) dodat na trh články s 360 Wh/kg. A to už je rozdíl, ne? Baterky Tesla 4680 by se měly dostat na podobná čísla a měly by se začít vyrábět snad ještě letos. Dalším startupům, které zničehonic ohlašují nějaké zázračné baterky se 450-500 Wh/kg, bych nicméně nevěřil.

cernakus

Level

27. 8. 2021 20:41

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala To si pleteš základní výzkum a aplikovaný. Základní opravdu může trvat i přes 10 let, ale aplikovaný ani omylem. Žádná soukromá firma by do něčeho s tak dlouhou návratností neinvestovala. Ostatně i vývoj zbrusu nového automobilu netrvá déle než 7 let a to je o několik úrovní výše v složitosti a nákladech, než nějaká přiblblá baterka.

Baterky Tesla 4680 samozřejmě žádná taková čísla nemají, to jen nějaká tupá mOvce si myslí, že to jsou články velikosti a hmotnosti článku 2170 a dopočítal nesmysl. Jenže ony jsou razantně větší (cca 5,5x větší objem) a těžší (to se neví, ale IMHO bude to nejméně 3x tolik). A najednou těch 33Wh nejsou žádný zázrak a bude to mít spíše výrazně nižší měrnou kapacitu než 18650 od Panasonicu, které jsou zatím svými 270-280 Wh/kg etalonem. Ostatně pokud jsem dobře pochopil, cíl je snížit hlavně měrnou cenu a to znamená tu chemii řádně ošulit o vzácné kovy.

Žádné Li-Ion baterky s 360 Wh/kg prostě na trh nepřijdou, protože to by musely být buď lithium sírové a nebo hliník-iontové. A u nich prostě zatím smůla (Li-S mají extrémně malé degradační proudy a Al-Ion houby životnost). To už budu věřit, že někdo louskne problém se vzdušnou vlhkostí a přijdou Li-Air baterie.

cernakus

Level

27. 8. 2021 20:54

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala Mimochodem 18650 a 2170 mají měrnou hustotu nějakých 2700 kg/m3. Pokud by měl 4680 vážit cca stejně jako 2170 (při cca o 80% vyšší kapacitě) aby dosáhl na těch snových 400Wh/kg, tak by měl měrnou hustotu jen cca 500 kg/m3, tedy asi jako smrkové dřevo, už to by mělo tu movci, ze které čerpáš trknout, že to je naprostá blbost.

Dochy

Level

27. 8. 2021 06:20

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@hobitt Tak ono je otázka jak a z čeho se to palivo bude vyrábět....
Co se elektřiny týče: 60-70% energie vyletí do luftu hned v elektrárně, další procenta až desítky procent při distribuci, pak ztráty při nabíjení/vybíjení/skladování,...

asip80

Level

27. 8. 2021 10:07

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@hobitt Jen to ne vyrábět další BEV ;)

1.souhlas jedy vypouštěné při spalování uhlí, nafty, biomasy kvůli výrobě elektřiny a ani lokálně nejsou BEV čistá
2. hluk - ano tam kde může být BEV lepší, tak je povinný AVAS, který ve výsledku může emitovat větší hluk než ICE
3. vibrace - ano BEV vůbec nevibruje a teď tu karkulce
4. mimo jiné vzniká C02, které prospívá rostlinám, aby mohly vyrábět kyslík > říkejme tomu třeba fotosyntéza:) (dopad bateriové elektromobility je zřejmě nulový o.O)
5. ono to podobně vychází i pro BEV, ale uznávám, že TTW BEV jasně kraluje

Ano spousta lidí si neuvědomuje, co masová bateriová mobilita obnáší a už vůbec si neuvědomují, že osobní doprava není hlavní problém, ale klidně budeme dál vést konzumní způsob života, cestovat zbytečečně tisíce km, převážet zboží přes půlku světa atd. atd.

cernakus

Level

27. 8. 2021 11:46

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@hobitt No, to není pravda.

1) Lze zařídit, aby jedy vypouštěny nebyly, ovšem výrazně se sníží účinnost samotného procesu, tj. bude více CO2 a H2O - nicméně pokud vyrábíš syntetické palivo právě t tohoto pomocí dejme tomu jaderné nebo ještě lépe sluneční energie, pak jsi uhlíkově neutrální a jedná se o efektivnější proces, nežli elektrický.

2) hluk je relativní, moderní spalovací motor je tak odhlučněný, že jej prakticky neslyšíš a většinou slyšíš valivý hluk od pneumatik. Elektromotory a řídící prvky pak samy o sobě vydávají poměrně silný hluk na vyšších frekvencích který je škodlivější, nežli hluk na středních frekvencích , které vydává motor. Viz "Havanský syndrom". Samozřejmě, staré vyrachtané ochcáfky v naftě při chladném ránu či vejtřaska jsou jiná kategorie, ale právě by měla být snaha se hlavně zbavit těchle starých škopků a to jaksi není.

3. vibrace jsou problém jen u naftalínů při volnoběžných otáčkách a pak samozřejmě u lichoválcových motorů. takovej šesti nebo osmiválec na benzín prakticky nevibruje, jeho chod je krásně plynulý v celém spektru otáček.

4. Tohle nevadí, pokud máš uhlíkově neutrální cyklus. Odpad při výrobě paliva je právě kyslík. Lokální úbytek kyslíku je samozřejmě pak blbost. O to se postará prostá fyzika tekutin.

5. Emise tepla jdou proti emisím jedů. Nicméně dopad není globální, pouze lokální a většinou si lidé nestěžují, že je ve městě o několik stupňů více. Alespoň se nemusí crcat se sněhem (mně to vadí, já mám sníh rád).

Jinak já osobně si myslím, že bychom cestou syntetiky jít měli. A to z toho důvodu, že je to nejefektivnější způsob ukládání elektřiny z nestálých zdrojů, jako jsou slunečníky a větrníky. A jedna z mála možností, jak CO2 a CH4 z atmosféry dokonce aktivně odebírat a tím nejen zbrzdit, ale dokonce i zastavit globální oteplování. A lít to můžeme zpátky do dolů na uhlí (do ropných vrtů to bohužel lít nelze, protože jsme tam nalili vodu).

Ona totiž celá ta baterková elektromobilita má reálnou CO2 stopu a jedovou stopu výrazně horší, nežli spalováky. Protože sluníčkově to nefunguje, takže lithium a vzácné kovy se těží podobně jako zlato, fotovoltaické panely se vyrábí pomocí extrémních jedů a za obrovské energetické spotřeby, že si obvykle na sebe ani v mirných klima podmínkách bez dotací nevydělají, nestabilní zdroje energie vyžadují obrovské vedlejší náklady v stabilizaci sítě, což se dnes bohužel řeší elektrárnami na fosilní paliva, zejména plynovými na zemní plyn (tedy metan), a ztráty na elektrickém vedení, jakož i přeměnách ještě více prohlubují poměrně zoufalou účinnost našich elektráren.

Jinými slovy, elektromobilita kombinovaná se slunečním šílenstvím je cesta do pekla. Řešení je mnohem více komplexní a hlavně by mělo jít po hlavních příčinách znečištění. Tím je například globální ekonomika, kdy se drtivá většina zboží převáží sem a tam. A to nemluvím jen o spotřebním zboží z V a JV Asie. Ale třebas mléko. Za komoučů mělo každé větší město svoji mlékárnu a tak jsi koupil v daném městě a okolí mléčné výrobky prakticky jen od ní. Dnes? Dnes se odveze surové mléko do Francie, kde ho zpracují, dehydratují a následně odvezou do pobočky Danone v ČR, kde ho hydratují a udělají z něj nějakou generickou šmakuládu plnou škrobů a éček.
A nebo rajčata. Pěstují se celoročně ve vyhřívaných a osvětlených sklenících a to v lokalitách, kde by to sotva vyrostlo v letní sezóně. Chutná to jak plast a dovoz takových rajčat ze Španělska, Nizozemí apod stojí další množství emisí.

Jo ale s tímhle EU nic dělat nechce, protože to je byznys a to zejména západních zemí. To se nejlépe ukazuje na tom, že nový automobil musí splňovat tak ostré normy, že je o desítky procent dražší, než by musel být. Ale podnikateli nikdo nezakáže používat vejtřasku z roku 1960, která když nastartuje, vypustí více dusíkatých a sírových jedů do atmosféry, nežli sto nových aut za rok.

Dtto kamiónová doprava - šlápnul bych jim do úsměvu. Kamiony na železnice, samozřejmě elektrifikované a napájené množivými reaktory 4. generace (dají se velmi rychle regulovat, asi jako plynovky). A to tak, že by jezdili na podvalnících. Povinně na vzdálenosti nad 100km. A samozřejmě hlavně tranzit.

To jsou věci, které je třeba řešit a ne omezovat mobilitu fyzických osob (zejména když v ruku v ruce s tím jde omezování a rozklad veřejné dopravy).

wrah666

Level

27. 8. 2021 12:15

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@hobitt Jo, přesně. Bod číslo jedna, nevozit nic dále, než je nutné. Natož aby se něco vyrábělo v Číně, když to umí stejně tak vyrobit v ČR. A dokonce daleko ekologičtěji.bod číslo dva, neplýtvat.Nebo na nesmyslné krámy alespoň napálit ekodaň a za to pak sáeet stromy, budovat vodní nádrže atd. A bod tři, řešit primárně kamiony. Matematika je neúprosná. Osobák obvykle najede pár tisíc km za rok se spotřebou do 8 litrů na 100. Kamion musí najet minimálně 150 tisíc km, jinak je pro majitele ztrátový. A má přitom spotřebu 30+ litrů..

lukypribyl

Level

27. 8. 2021 16:41

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@hobitt Ano, budoucnost je elektřina. Vždyť to píšu! Jen bohužel příliš vzdálená budoucnost :-D

1. Jedy jaké? NOx? Kolik měst překračuje limity???
2. Hluk? Z elektroaut je kvůli větší váze asi větší hluk (od pneumatik).
3. Vibrace kromě náklďáků jsou nesmysl.
4. Při výrobě syntetických se vyrobí přesně stejně kyslíku, jako při jejich spálení :-D To je vysoká matematika, že jo :-D
5. Emise tepla :-D :-D :-D Už vaše předchozí body dávaly tušit, že se vaše představivost neumí popasovat s velkými měřítky, ale tohle je usvědčující důkaz :-D V Praze máte cca 1,14 milionu aut. Češi ročně najedou cca 20 000 km. Denně tedy cca 50. Při spotřebě 10 l/100km tedy počítejme na jedno auto 5 l/den. Kdyby každé strávilo na cestě denně 2 hod a mělo spotřebu 8 l/hod, tak by se spálilo 5,7 milionu litru benzínu denně. V tom je celkově cca 57,4 milionů kwh. Praha má rozlohu cca 496 km2. To je 496 000 000 m2. Když svítí slunce, pálí cca 1 kwh/m2. V zimě 300 w/m2. Ale svítí celý den (byť s různou intenzitou). Takže jste vždy u slunce řádově jinde, někdy o dva řády. Čemu to vadí? Pokud se budeme držet mé myšlenky, že by se mělo začít od efektivních řešení, tak by se města měla změnit tak, aby nebyla černou skříňkou pohlcující teplo, což je proveditelné zase snadno a relativně levně.

wrah666

Level

26. 8. 2021 13:35

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@jardadoma Ono ani tak ne, že by to chtělo, ale jinak to prostě nepůjde. Už sám název vzácné kovy naznačuje, kolik jich je k dispozici. A lithia prostě není k mání ani pro nahrazení 10% osobáků elektromobily. A to nemluvím o nákladních vozech, vlacích, letadlech? :) (letadlo na baterky je spíš vtip než možnost) lodích atd atd. Megabaterie jako v austrálii nevyjímaje.. Ani ne 10% a konec, známé zásoby lithia jsou fuč. (a recyklovat nebude co, jelikož současné baterky z elektromobilů mají upliftovaně sloužit třeba v nabíječkách dalších 20+ let) A neznámé zásoby? Možná existují, možná ne. Ale zcela určitě neexistují ve známé části světa. Tj pokud se něco najde, tak kvůli "ekologii" padne panenská příroda..

A mořskou vodu bych jako zdroj nebral. Jasně, když máte jádrem poháněné odsolování, tak vám z toho provozu den co den vypadne nějaký ten metrák lithia.. Ovšem z metráku se vyrobí celých 8 baterií do Tesly :) Tudíž je to jako zdroj zcela bezýznamné..

cernakus

Level

26. 8. 2021 13:50

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@jardadoma Právě tou mořskou vodou se elektroblbci zaklínají. Jenže frajeři by ani nevěděli, kde získat sodík kdyby jsi se jich zeptal (mám to vyzkoušeno, zatímco starší lidé co jsou ze školy už dekády, většinou ihned řeknou sůl, mladí, blbí, ale o to více motivovaní machírci, co jsou ze školy pár let, nemají ani ahnung).

Není žádná sranda extrahovat z mořské vody uran, extrakce lithia je přitom ještě náročnější.

cernakus

Level

26. 8. 2021 13:42

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@zolo_sk Nee, většina vlaků a mašin světa jezdí na naftu. Drtivá většina. Například SSA, největší znečišťovatel planety, má pouhé 1 (slovy JEDNO) procento tratí elektrifikovaných. Dokonce i v nejvyspělejších Západoevropských zemích je to lehce přes půlku. U nás pouhá třetina. Ale velké země mají železnice obvykle bez elektrifikace. Výjimkou je bývalý SSSR a nově Čína. A to do toho nejsou započítané vlečky, které nejsou elektrifikované skoro nikde a přitom taková vlečka obvykle jede motor na prázdno celý den, což jsou vyloženě jalové emise. Je to proto, že startování velkých nafťáků je komplikované a zdlouhavé. Kdyby byly elektrické, bylo by to snazší.

Ony totiž dráty a trafačky jsou příšerně drahé. To je co se snažím vysvětlovat elektroblbům, když si malují, jak ke každému sloupku veřejného světlení natáhnou nabíječku.

wrah666

Level

26. 8. 2021 13:59

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@zolo_sk Asi tak. Přitom loko má bšžně v motoru a soustrojí 60 tun.. Tj by směnu jednoho fíry v pohodě odjezdila na baterky.. (ale nesmí žrát vzácné materiály)

Milan Šurkala

SHW

26. 8. 2021 14:44

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@zolo_sk "Už by sme sa mali prestať krútiť v bludnom kruhu okolo Lítia."

Nemyslím si, že by byl ideální postup se v dalším výzkumu odvrátit se od lithia. Dnes nikdo neví, jaká bude ta správná cesta a především, ona nemusí být jediná. To je to, na co tady všichni pořád zapomínají. Nepotřebujeme jeden typ úložiště energie pro všechny myslitelné případy užití. Jen to, kam uložit energii, má několik desítek řešení a baterie je jen jedním z nich. A baterie ještě můžeme rozdělit na desítky různých podtypů. A ještě tyto podtypy můžeme rozdělit na desítky různých konfigurací...

Jednoduše řečeno, nehledejme jeden svatý grál v bateriích. Tak, jako se dnes třeba NMC, NCA nebo NMCA Li-Ion hodí do elektroaut a LFP do úložišť, tak i v budoucnu můžeme zjistit, že pro některé aplikace bude vhodné stále něco na bázi lithia (třeba se sírou), ale někde jinde se jako lepší řešení ukážou třeba řešení se sodíkem, křemíkem, železem,... nebo klidně i uhlíkem (Mercedes má funkční prototypy organických uhlíkových baterií). Také se nevýhody jednotlivých typů mohou obcházet hybridní technologií, kdy půlka baterie bude jednoho typu, druhá půlka zase druhého.

Podobně tak výroba energie v autech. Vodík je jedno řešení, i když dnes dosti neefektivní. Pomoci mohou také solární panely (např. perovskity, které by možná mohly sloužit i jako tónování skel - dvě mouchy jednou ranou). Nedělejme z toho řešení pro 100 % potřeby toho auta, něco, co by to snad mělo přímo pohánět, to je naprostá blbost, ale pokud to sbíráním elektřiny při parkování udělá třeba 10-20 % jeho roční spotřeby (takový Lightyear One chce ročně udělat až 100 % ve slunných státech, což mi přijde až moc optimistické), můžeme lehce snížit velikost akumulátorů (resp. ji navyšovat o trochu méně), stejně tak to sníží potřebu stavby až tolika nových elektráren...

Mějme na paměti, že jde o dílčí řešení, která se společně dostanou k cíli, a nikoli řešení jediné jak ve výrobě elektřiny, tak v jejím skladování.

Budman

Level

26. 8. 2021 18:36

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@zolo_sk Solární panely na autech byly, jsou a pravděpodobně vždy budou (pokud se nedostaneme na řádově vyšší výkony) naprostá blbost - účinnost solárních panelů závisí nejen na osvitu, ale i na úhlu osvícení a jakékoliv znečištění jí prudce snižuje. Nemluvě už o komplikaci při jakékoliv opravě karoserie nebo skel. A ve většině světa by vám celodenní stání na slunci přineslo energie tak na nastartování a možná pár minut pomalé jízdy... tudy cesta fakt nevede

Milan Šurkala

SHW

26. 8. 2021 22:59

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@zolo_sk "pokud se nedostaneme na řádově vyšší výkony​"

Perpetum mobile z toho jistě nebude. Řádově vyšší výkony jsou utopie. Ale třeba perovskity významně vylepšují vlastnosti tam, kde křemíkové panely mají velké mezery. Nehodnoťme budoucnost na základě včerejších technologií a jejich problémů.

"A ve většině světa by vám celodenní stání na slunci přineslo energie tak na nastartování a možná pár minut pomalé jízdy... tudy cesta fakt nevede"

Jen pokrytí kapoty a střechy by Vám u nás s dnešní technologií dalo asi 10 % ročního nájezdu (cca 1500 km ročně), budete-li stát pořád na slunci. Není to mnoho. Stačí parkovat ve stínu a půjde to výrazně dolů. Jenže... účinnosti se zvyšují, perovskity jdou dát třeba na ta skla, snáze na jiné panely, tím zvýšíte plochu, citlivost ve stínu, a pak se možná dostanete třeba na 15-20 %, i když nebudete parkovat vždy jen na slunci. Znova, nedělejme z toho 100% řešení, ale řešení podpůrné, které sníží problémy jinde.

Ad pár minut pomalé jízdy. Vždyť průměrné auto denně najede 40 km. To nemáte ani zdaleka hodiny, ale desítky minut, maximálně něco přes hodinu. Když uberete desetinu i o trochu více, i to není úplně k zahození. Opět, nikdo tady přeci nechce auta pohánět výhradně solární elektřinou. To přeci globálně nebude fungovat ani při 100% účinnosti. Uvědomte si ale, že pokud ze slunce nabijete energii třeba na 10 km denně (to je pár minut jízdy), tak to máte 3650 km ročně. A to není zas tak málo. Poněkolikáté ale upozorňuji, nedělejme z toho 100% řešení!

asip80

Level

26. 8. 2021 23:38

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@zolo_sk - v podstatě hodnotíme na základě aktuálních technologií a i ty budoucí nepřinesou v podstatě nic revolučního, co by mělo od základu změnit pohled na danou problematiku ;) vč. této baterie nic "extra" a pak se za čas možná dozvíme, že těchto parametrů lze dosáhnou jen za velmi specifických podmínek a mimo "ideální" stav se rapidně mění vlastnosti a nebo to bude za "raketu" :) a i kdyby někdo přišel s něčím opravu "WOW" -+2000Wh/kg za pár dolarů/kWh, tak to stejně neřeší hlavní problém s dostatečnou infrastrukturou a energií pro provoz :)

- FVE na autě fajn hračka(třeba na balancování a provoz palubních systémů), která je ovšem drahá ... ano když je možnost, tak vždy parkuji ve stínu a kvůli pár kWh nebudu nuceně parkovat tak, abych využil co nejvíce slunce, protože to sebou nese i jiná negativa (zahřívání vozu, rychlejší stárnutí materiálů atd. atd.) > mnohem smysluplnější mi přijde zastřešovat parkovací stání FVE a třeba i kombinované s bezdrátovým dobíjením

- parkování ve stínu = kryté/podzemní parkoviště, špatné počas atd. a v podstatě i značné znečištění = udržování neustále čistého vozu(to taky spolyká nějakou tu chemii/energii/čas) .. jasně když výrobce nabídne v základu v nepříplatkové verzi a nebo za velmi nízký poplatek, tak asi není nad čím přemýšlet(pokud zákazník nechce např. jiné prvky výbavy, které by FVE na autě v podstatě neumožnila nainstalovat)

jardadoma

Level

27. 8. 2021 01:18

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@zolo_sk Tak nedávat panely ale vrtule. Cim rychleji auto pojede, tim vic vyrabi.
Stejnou logiku pouziva pani ministrine financi :o)

hobitt

Level

27. 8. 2021 02:19

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@zolo_sk Podívejte se na eauto Sion. Vyvíjí ho v Německu. Mají i předváděcí akce kde jsem i prototyp řídil.
Tohle auto má dost slušně našlápnuté stát se trhákem.
FVE panely jsou na skoro celkem povrchu. Celkem tam mají cca 5m2. Jen na střeše 2m2 a na přední jsou asi 0,6m2. To znamená téměř vždy svítí na plochu min. 2,5 m2. A to už není panýlek jako v Leafu na zadním spojleru.
Tohle už je Suchoně za den nasát i 10-30 km dojezdu a to už není málo.
Sice je to startup, ale prototypy mají vyrobené a stále je vylepšují. FVE panely už mají 3. generace. Jsou pružné a měli by vydržet drobné tukance na parkovištích. Vyměnitelné po modulech "samodoma".

Takže to že je něco pro vás neuskutečnitelné neznamená že to nejde. Naopak to někdo jiný schopný udělá.

wrah666

Level

27. 8. 2021 02:59

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@zolo_sk No to je super. Za jízdy po sluníčku to zvládne dodat možná polovičku spotřeby klimošky. Fakt opravdu hodně "velký přínos" A to za cenu černého povrchu auta, čili nutnosti hodně klimatizovat. Btw, jaké vedro v takové káře bude při stání na sluníčku? nepřesáhne to náhodou 100c?

A za druhé: Ano, je to hezký sen. Ale doprkýnka, naučte se počítat. Takzvané obnovitelné zdroje energie jsou naprostý nesmysl. Vzhledem k "výkonu" by musela být větší část přírody nahrazena "zelenými zdroji". Nad každým lesem větrník, místo louky černé solární panely. Netvrdím, že je současná situace ideální, ale tohle co navrhují lidé jako vy je šílenství. Chránit přírodu jejím vyhlazením.

cernakus

Level

27. 8. 2021 11:55

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@zolo_sk tyhle kecy v posledním odstavci si nech na nějaké novinky. Jsi naivka, co tomu nerozumí a hubu si otevíráš?

wrath má pravdu, ty FV panely zejména v teplý den nepokryjí ani zvýšený ohřev interiéru vozu. Celé se to vyvíjí jen a kvůli dotacím.

Milan Šurkala

SHW

27. 8. 2021 11:59

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@zolo_sk "Za jízdy po sluníčku to zvládne dodat možná polovičku spotřeby klimošky."

Ale přeci není smyslem tím napájet jen jízdu. Jde o nabíjení baterie nejen kdy auto jede, ale i kdy parkuje. A auto parkuje po většinu doby.

"A to za cenu černého povrchu auta, čili nutnosti hodně klimatizovat."

To ano. Ale je zajímavé, že jsem ještě neviděl podobné neekologické výtky na adresu černých ICE. A teď co je lepší? Sbírat energii celý den a pak během jízdy mít větší spotřebu klimatizace, nebo nesbírat energii vůbec a mít spotřebu o trošku nižší?

"Takzvané obnovitelné zdroje energie jsou naprostý nesmysl."

Je nesmysl z nich dělat 100% řešení (alespoň z některých z nich). Stejně tak je ale nesmysl je kvůli tomu, že nejsou 100% řešením, zavrhovat úplně.

Derryk

Level

27. 8. 2021 12:51

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@zolo_sk Ten Sion je krásné technologické cvičení, ale k ničemu. Kolik nárazů od jiných dveří vydrží dveře? Kolik bude stát oprava takto poškozených dveří? (To asi nebude stačit vyklepat a přelakovat) Jak finančně náročná bude oprava po střetu se zvěří v porovnání se současným stavem?

Irving

Level

27. 8. 2021 14:50

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@zolo_sk On je tu ještě jeden problém, na který se u obnovitelných zdrojů dost zapomíná, a to je že taky jejich výroba, instalace a údržba také produkuje CO2. A zrovna u solárních panelů na autě mám obavy, že při obvyklé životnosti auta, počtu slunečných dnů ve větší části vyspělého světa a průměrné účinnosti solárních panelů při běžném užívání auta bude ten rozdíl mezi CO2 ušetřeného a CO2 vzniklého při výrobě a tím i celkový ekologický přínos dost výrazně negativní.
To platí i u obnovitelných zdrojů instalovaných samostatně, třeba solární elektrárny v našich zeměpisných šířkách jsou dle mého názoru ekologický zločin. Divil bych se, kdyby za celou dobu životnosti ušetřily více než 50% CO2, které se spotřebovalo na jejich výrobu, dopravu, instalaci a údržbu...

Budman

Level

27. 8. 2021 17:23

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@zolo_sk Jen tak mimochodem - při vysoké teplotě opět klesá účinnost a životnost FV panelů, na elektrárnách je to řešeno přirozenou cirkulací vzduchu zespod panelu, v autě se vám bude teplo akumulovat. Proč myslíte, že za posledních 20let bouřlivého rozvoje fotovoltaiky a elektromobility nikdo takové auto nerealizoval (když pominu technologické koncepty a demonstrátory)? Protože v okamžiku, kdy se od krásné myšlenky přesunete k reálným kalkulacím, tak zjistíte, že tím pokryjete max pár procent spotřeby (těch 10% je velké scifi) za cenu neúměrného nárůstu ceny a hlavně složitosti konstrukce.

A teda bourat v takovém FV autě musí být taky lahůdka, panely nejde z principu funkce vypnout, takže mít na kastli rázem pár set V stejnosměrného napětí bude fakt žužo jak pro posádku, tak pro složky IZS :-)

jiriji

Level

31. 8. 2021 00:33

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@zolo_sk "Uvědomte si ale, že pokud ze slunce nabijete energii třeba na 10 km denně ­(to je pár minut jízdy­), tak to máte 3650 km ročně. A to není zas tak málo."

Zřejmě mluvíte o průměrné energii za den, pak to ale znamená, že v maximu - tj. v létě za slunečného dne musíte být za den schopen nabít plácnu na 80-100km, aby Vám ten průměr vyšel, protože po většinu roku je slunce mnohem níže a mraky v ČR taky nejsou výjimkou, nemluvě o zimě za inverze - kdy je to téměř čistá nula...
A tu "citlivost" ve stínu myslíte jak? V skutečném stínu (například pod stromem) Vám naprosto každý panel vyrobí kulové...snad jedině že by nějaký startup přišel s geniálním nápadem na panel zachytávající neutrina - věřím, že se najdou lidé, co by do toho šli :-) Ostatně svého času nějaký profesor přišel s nápadem na panely, pracující v noci na základě rozdílu teplot zemského povrchu a vesmíru :-)

Milan Šurkala

SHW

31. 8. 2021 08:58

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@zolo_sk "Zřejmě mluvíte o průměrné energii za den, pak to ale znamená, že v maximu ​- tj. v létě za slunečného dne musíte být za den schopen nabít plácnu na 80​-100km, aby Vám ten průměr vyšel"

Zhruba něco na ten způsob. To ale přeci neznamená, že je to špatně.

"V skutečném stínu ​(například pod stromem​) Vám naprosto každý panel vyrobí kulové"

No kulové Vám vyrobí křemíkový solární panel, ale ne perovskitový, který je citlivý na jiné vlnové délky a zvládne lépe pochytat odražené a ambientní světlo. Křemíkový panel ve stínu nevidí takřka nic, jak by byla noc. To pro perovskity obvykle neplatí. Samozřejmě, že to bude výrazně méně, než kdyby na to svítilo slunce, ale pořád to vygeneruje alespoň něco.

jiriji

Level

31. 8. 2021 18:59

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@zolo_sk Můj rozměrově nadstandardní van (půdorys cca 5.1x2.2m) má využitelnou plochu střechy 2.4m2, čemuž odpovídá cca 500Wp panel. Dle aktivisticky optimistických (stačí se podívat na fóra solárníků) výpočtů na https://re.jrc.ec.europa.eu/pvg_tools/en/tools.html vygeneruje tato plocha za rok v Brně 461Wh, tj. 1.26kWh denně, tj. pokud by toto vozidlo bylo EV se spotřebou 17kWh/100km, ujelo by na to 7.4km denně.. Jenže ono by nemělo spotřebu 17,ale minimálně 25kWh, průměrný EV zase nemá tak velkou střechu. Na nějaké panely pod úrovní oken zapomeňme - orientace, znečištění, poškození..Nepůjdu oměřovat sousedovu OII,ale plocha střechy bude poloviční, možná ještě něco kapota... Takže jako EV by na solár ujela 4-5km denně ovšem za předpokladu, že by vždy stála na slunci a umytá..Stojí to za to? Ten příplatek,co by na to byl, by bylo lepší investovat do fotovoltaiky na střeše..

No a ty perovskity.. Jako vážně věříte, že rozptýlené světlo má nějakou rozumně využitelnou energii? Však si odměřte na foťáku, jakou expozici máte se sluncem v záběru a pak ve stínu pod stromem.. 0
A ve stínu žádný panel nevidí (skoro) nic - opálíte se (UV) ? Přehřejete (IR) ? Ne,ne.. A spektrum viditelného světla je mezi tím... Korunou stromů projde až ionizující záření...

Milan Šurkala

SHW

31. 8. 2021 20:16

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@zolo_sk "má využitelnou plochu střechy 2.4m2, čemuž odpovídá cca 500Wp panel"

Tomu odpovídá dnešní panel. Ale dnešní panel není ten zítřejší. Hybridní panel může mít při stejné ploše třeba 700Wp.

"Jenže ono by nemělo spotřebu 17,ale minimálně 25kWh"

Myslím, že dat z reálného provozu reálnými uživateli reálnými EV je už dost. 25kWh/100 km platí tak pro největší Audi e-tron. Např. ze vzorku 140 kusů Hyundai Kona vychází reálným uživatelům průměrná celoroční spotřeba 16 kWh/100 km. I když započítáme nejrůznější zkreslení, která si jistě vymyslíte, přitom jsou už v těch 16 kWh, přes 20 to asi nebude.

"Stojí to za to?"

S dnešními technologiemi si nemyslím, že by to za to stálo. Ale pokud budeme mít kombinaci třeba hybridních článků, případě perovskitů, které jsou průhledné, tedy např. ve funkci tónovaného skla, můžeme se dostat na hodnoty, které mohou být docela zajímavé.

" Však si odměřte na foťáku, jakou expozici máte se sluncem v záběru a pak ve stínu pod stromem.. 0"

Kdyby tam byla nula, tak je tam černo. A to na fotkách zpravidla pod stromem není. Rozdíl je obvykle něco okolo 2 EV (4krát méně světla), ale závisí na tom, jak moc se to odráží. V úzkých jihoevropských uličkách v poledne můžete mít rozdíl i přes 4 EV, stačí trochu měkčí světlo a budete mezi 1-1,5 EV. Uvědomte si, že většina perovskitů je citlivá na jiné vlnové délky než křemíkové panely, takže jejich vlastnosti nemůžete vztahovat na perovskity. Tady přeci nikdo netvrdí, že to ve stínu bude dělat 90 % maxima.

jiriji

Level

31. 8. 2021 23:07

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@zolo_sk Čtete to pořádně? Odhadovaných 25kWh/100km by mělo velké vozidlo s využitelnou plochou střechy 2.5m2 a tedy i příslušně vážící, moje má 2300kg,jako BEV by mělo o hodně více - to audi má přes 2500, takže to jsem se moc nespletl..
Ano, průměr spotřeby EV je jinde, ale současně i ona využitelná plocha pro panely. Navíc onen předpokládaný energetický zisk, na který jsou lákáni zájemci o FVE, není v reálu dosahován ani na pevných instalacích,natož na autě,ale to jsem už nechtěl rozpitvávat.. Obávám se,že ani při zvýšení účinnosti panelů o desítky procent to v reálu nebude žádná hitparáda,leda že by to bylo "zadarmo" - možná to automobilky dostanou od EU jako povinnost :-)
Jako vážně? Rozdíl expozic přímého Slunce a předmětu ve stínu bude 2-4EV? Někdo z nás se o hodně plete a není těžké zjistit kdo - mně se tedy nechce mířit foťákem přímo do Slunce,ale jsem přesvědčen, že i odraz bílé zdi bude oproti stínu mít rozdíl mnohem větší. Uvidíme :-)
Nechápu Vaši mantru, že perovskity jsou citlivé na jiné vlnové délky než křemík - na a co? Ve stínu žádné jiné délky tak jako tak nebudou.. Že neprochází viditelné světlo vidíte, vlnové délky nad či pod také ne - neopálíte se a procházející teplo necítíte..tak jaké by to měly být délky? Nebuďte slušnej a řekněte to :-))

Milan Šurkala

SHW

1. 9. 2021 12:00

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@zolo_sk Ano, u velkého auta se dá s 25kWh/100km opravdu počítat. To máte pravdu.

"Obávám se,že ani při zvýšení účinnosti panelů o desítky procent to v reálu nebude žádná hitparáda"

Znova, nikdo netvrdí, že to dá 100 % (Lightyear ano, ale také to auto podle toho vypadá a i teoreticky to umí jen v pár místech na světě). Může to být podpůrné řešení, ne totální.

"mně se tedy nechce mířit foťákem přímo do Slunce"

Do stínu sice Slunce nesvítí, ale světlo tam je. A dopadá ho tam docela hodně. Snad opravdu nechcete říci, že tam, kam nesvítí Slunce, je černočerná tma. Do stínů stále "svítí" obloha, odráží se tam světlo od budov,... Většina perovskitů je více citlivá na modré a zelené světlo. Když na křemíkový panel svítí jen modrá obloha, ale ne přímo Slunce, tak toho logicky moc nenasbírá, když není moc citlivý na světlo s větším podílem modré než těch složek, na které je ten panel citlivý. Ale perovskit v tomto může být lepší, když je více citlivý na modrou a naopak není citlivý na ty vlnové délky, na které je citlivý křemík. Že někde nemáte hodně infračerveného záření, což hodně zajímá křemíkové panely, které na něj jsou více citlivé, naopak moc nezajímá perovskity, protože ty na něj nejsou výrazněji citlivé. Jako vždy, záleží na konkrétním typu, některé perovskity berou 400-600mm, některé 300-500mm, některé posbírají až 800 nm. Stejně jako křemíkové, kde některé začínají už na 400mm, některé na 500 mm a některé v podstatě sbírají jen infra.

jiriji

Level

1. 9. 2021 16:17

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@zolo_sk Otázku spotřeby nechme být - dovolím si to shrnout,že za aktuálního stavu panely na střeše poskytly významnější procentuální umoření nákladů na nabíjení jen u někoho, kdo ročně najede velmi nízké tisíce km, ale na takové ježdění si finančně příčetný člověk nepořídí něco za např. 1M Kč...
Já přece netvrdím, že ve stínu je tma,ale to, že v něm je světelná energie oproti přímému Slunci velmi malá. Jistě nezapomínáte, že oko nevnímá intenzitu světla lineárně. Příklad s foťákem jsem uvedl proto, že v tomto směru Vás mám za odborníka a že expozice nám může ukázat světelné poměry. Takže když ne Vy, já jsem orientační test provedl. Protože moje vybavenost filtry končí u ND9 a do Slunce bych si troufl tak s ND100, rozhodl jsem se na to jít přes odraz - vzal jsem bílou desku, "vyplnil" jí celý záběr , a na plném Slunci na S nastavil expozici tak,aby clona vycházela F20. Přemístil jsem desku do stínu (bylo to pod jabloní, místy prosvítalo Slunce, takže žádný černočerný les) a ze stejné vzdálenosti snímal stejnou desku. Clona vyšla cca F6,3 (5.6-8 podle toho, jak zrovna prosvitlo světlo) , takže rozdíl byl cca 14EV, tj. s rezervou více jak 10EV, které znamenají 1000x menší intenzitu světla. Udělal jsem někde chybu?
Koneckonců, mohu se zmotivovat stejný pokus provést přímo s FVE panelem a pak poměr generované energie bude zcela jasný.
To že klasické panely jsou citlivější k infra oblasti je známé a když se zkombinují s něčím, co bude citlivější směrem k UV (a přitom se neposekne citlivost na IR), je jistě fajn, ale ve stínu prostě chybí intenzita celkově. A kde nic není, ani smrt nebere, natož nějaký FVE :-)

Milan Šurkala

SHW

1. 9. 2021 17:04

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@zolo_sk "Udělal jsem někde chybu? "

Ano. Kde jste přišel na 14 EV? Jestli Vám to na Slunci dělá F20 a ve stínu F6,3 (tedy 3,2krát vyšší clonové číslo), tak to máte rozdíl cca 3,3 EV (1 EV máte 1,4krát vyšší clonové číslo, 2 EV je 2krát vyšší, 3 EV je 2,8krát, 4 EV 4krát, 5 EV 5,6krát, 6 EV 8krát... 14EV rozdíl by byla 128krát vyšší clona, tedy clona F6,3 vs asi F800). 14 EV, to je 2^14 = 16384 méně krát světla, tedy průměr clony musí být druhou odmocninou a sqrt(16384) = 128. Totéž vyjde, když 1EV rozdíl umocníte na 14 => 1,414^14 = 128.

Já ty testy právě prováděl a díval jsem se na ty rozdíly v expozicích stinných a nasvícených částí. A byly 2-4 EV, což jste Vy Vašim testem s výsledkem 3,3 EV sám potvrdil. Teď jsem to zkoušel na dalších snímcích z recenzí a většinou to bylo okolo 2 EV. Slunko jsem bohužel dnes nestihl.

"Koneckonců, mohu se zmotivovat stejný pokus provést přímo s FVE panelem a pak poměr generované energie bude zcela jasný. "

A jak to chcete otestovat? Vy máte k dispozici perovskitový panel? Nezapomínejte na to, že ve stínech je více modré (ostatní kanály se ve stínech utlumují více než modrá, takže křemíkový panel zde bude mít větší útlum vzhledem k celkovému útlumu intenzity světla, protože mu tam zmizí více z těch složek, na které je citlivý, naopak to platí pro perovskity). Pokud např. spadne intenzita o 50 %, tak to může třeba znamenat, že zelená a červená jsou na 40 %, kdežto modrá na 70 %. Strčíte tam křemíkový panel a udělá Vám při stejné intenzitě světla slabší výsledek než perovskit. Ostatně i při vyvážení bílé to vidíte, že jak fotíte s pevně nastaveným vyvážením na slunci a ve stínu, snímky ve stínu jsou znatelně namodralé. Není divu, že tam křemíkový panel nic nechytá, když je tam málo světla, na které je citlivý (nejen celková intenzita je nižší, ale také ještě ty vlnové délky, které je schopen chytat). Ale to, že tam nechytá křemíkový, neznamená, že tam stejné prd chytne perovskit, který je citlivý právě na ten typ světla, který v těch stínech zbyl (ve větší míře).

Pokud jste někdy maloval, tak si vzpomeňte, že vytvořit stín zdaleka není o tom, přimíchat do barvy černou (nebo ještě lépe barvu komplementární), ale musí tam jít také modrá. A znova, nikdo tady netvrdí, že to ve stínech bude superefektivní. Ale bude to použitelnější než křemíkový panel.

jiriji

Level

1. 9. 2021 20:44

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@zolo_sk Vysvětlení frapantní chyby je docela prosté - přestože samozřejmě vím, že poměr světelného toku mezi dvěma sousedními clonovými čísly je 1:2 a znám i řadu clonových čísel v násobku 1.4 , tak jako programátor pracující v bináru jsem ve "svatém" nadšení toto vytěsnil z hlavy a počítal jako kdyby se množství světla zmenšilo na polovinu např. mezi F14 a F15.. Prohlašuji tímto, že se mi tento politování hodný omyl stává maximálně jednou za deset let :-) No udělal jsem ze sebe před národem hlupáka,ale vyjdu z toho silnější a poučený.. :-)
Panely mám samozřejmě běžné křemíkové monokrystaly,ne perovskit, ale o to mi teď tak nejde. Pořád mi hlava nebere, že by ve stínu byla intenzita světla o tak málo menší.. Proto to chci změřit na něčem, co můžu nastavit přímo Slunci a ne jen odrazem. Jestli by to ve stínu bylo v jednotkách procent z maxima , jak jsem "na tušáka"předpokládal, je celkem jedno, zda to perovskit zvedne klidně o 20-30%, stále bude dodaná energie relativně zanedbatelná. Pokud by ovšem ve stínu dělal křemík třeba 25% maxima na Slunci,tak za předpokladu stejného procentuálního navýšení perovskitem byla by to jiná písnička..Nevím, zda se k tomu zítra dostanu, ale dříve nebo později panel do stínu strčím. I kdyby jen proto,abych si opravil "tušáka"..

wrah666

Level

1. 9. 2021 21:01

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@zolo_sk Intenzita světla záleží na tom, jak moc stinný je stín. Ale stačí vzít luxmetr a jít měřit. A je to dost velký rozdíl. Běžné zdravé oko to vnímá jinak, protože je nesmírně přizpůsobivé, ale přístroj ukáže klidně násobně větší hodnotu.

Milan Šurkala

SHW

1. 9. 2021 22:45

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@zolo_sk "Prohlašuji tímto, že se mi tento politování hodný omyl stává maximálně jednou za deset let :​-​) No udělal jsem ze sebe před národem hlupáka,ale vyjdu z toho silnější a poučený.. :​-​) "

Takové chyby se občas stávají všem. Mně se to už v diskuzích stalo také mnohokrát. Obzvlášť když člověk na něco zapomene, chce to opravit a neopraví to všude.

" Pokud by ovšem ve stínu dělal křemík třeba 25% maxima na Slunci,tak za předpokladu stejného procentuálního navýšení perovskitem byla by to jiná písnička..Nevím, zda se k tomu zítra dostanu, ale dříve nebo později panel do stínu strčím. I kdyby jen proto,abych si opravil ​"tušáka​".. "

Tady je třeba pěkné video https://www.youtube.com/watch?v=gDUGbaYg0FI , kdy ráno svítí slunce, panely mají cca 170W výkon, ale ty ve stínu stromů se potácí jen okolo 25-35W. Tedy někde na cca 15-20 % toho, co mají nestíněné panely. Přes den je pak maximální výkon okolo 200 W. Nicméně viděl jsem i videa, kde to zastínili a výkon padl takřka na nulu.

Tady https://www.youtube.com/watch?v=7_yvLuDAjng zkoušeli po jednom panelu i dvou zapojených sériově a paralelně. Škoda, že nevyzkoušeli plně zastínit jediný zapojený panel, ale jen v tandemu. Nicméně to v zásadě nevadí, protože je vidět, že panel je citlivý na vertikální stín (způsobem svého interního zapojení - je tedy docela jedno, jak moc široký stín to je, pokud aspoň trochu významná část zakrývá panel vertikálně - jinak řečeno, je jedno, zda je panel zakryt z 25% nebo ze 100%, zakrývá-li tento stín celou výšku panelu). Stačí tedy silnější vertikální tyč a výkon padá z cca 55-60W na cca 20 W (na třetinu). Při paralelním zapojení a plném zastínění jednoho panelu to dává cca 65-75W, což vcelku sedí (50-55W z nestíněného a 15-20 W ze stíněného), bez zastínění jsme na cca 110 W. Při sériovém zapojení je výkon dán nejslabším článkem, tedy stíněným panelem. Jak vidíme, výkon pak padá z cca 115-120 W na méně než 20 W (šestinu). Ať tak či onak, stíněním spadl výkon na 1/6 až 1/3 dle zapojení. Daleko do nuly.

Jak sám vidíte, ve stínu se pohybujeme někde kolem 15-25 %, tedy 1/6-1/4 světla. Což docela odpovídá těm EV, které jsme oba naměřili pomocí fotoaparátů. Což i mě překvapuje, čekal jsem o něco menší čísla.