@Milan Šurkala
Jen k soukromemu sektoru. Sokromy sektor se pysni tim, ze dokaze resit veci, ktere stat nedokaze. Jenze se zamlcuje to, ze ve spouste odvetvi by bez dobre regulace statu ty firmy nic nedokazaly a zejmenan ne bez masivniho verejneho financovani v zacatcich. A kolikrat ani bez primereneho zdaneni a presmerovani penez na reseni externalit, ktere samotny soukromy sektor nehodla resit. Spousta odvetvi (vlastne ktere ne?) vznikla tak, ze do nich nalil obrovske penize stat. V soucasnosti tohoto systemu nejvice vyuziva Cina, ktera verejnymi penezi razi cestu pro sve firmy, od kterych si to potom stahne zpet na danich. Rozsiruje svoji ekonomiku statnim bagrem. Co delame my?
Napovim, presvedcujeme se ze stale verime tem bachorkam o tom, jak nas soukrome firmy zachrani (cizi firmy, ktere tu neplati dane), jak neco zafinancuji a jak tim vsichni zbohatneme. Firmy dostavaji danove ulevy a pobidky, dospelo to tak daleko ze mame degresivni system zdaneni). Jo a ze privatizaci, cili vyvlastnenim neceho ve verejnem vlastnictvi do vlastnictvi ciziho vznika prosperita.
V nekterych zemich se tomu rika korporatismus, v Evrope povetsinou fasismus
@Milan Šurkala
Treba to v budoucnu bude fungovat. Fungovat to ekonomicky bude (pokud) tam, kde standardizaci zaridi ten nejvetsi hrac (cili stat, ekonomicky blok), tam kde se to rozjede na dulezitych tazich zaroven co nejrychleji a take kdyz se vytvori system sdileni nabijecek (tedy ten kdo nabijecku zafinancuje nebude vylucovat zakazniky kteri mu nevoni). Muselo by to znamenat mit regulaci a clearing asi jako kdyz si telco operatori plati za prenesena data do jinych siti ve verejnych telekomunikacnich sitich. Proste iluze jednoty. Dalsi dobry priklad je integrovane MHD, platite jednotne a oni si to rozpocitaji.
U teto technologie by bylo kriticke dostat se nad kriticky bod vyuziti a neudelat chybu (roztristeni standardu nabijeni, nemit 3 nabijeci standardy podobne jako nabijeci konektory). Potud ekonomicke body.
Z tech technickych je to skutecne ucinnost, hmotnost zarizeni na autech, mozna i ohrivani vozovky ztratovym vykonem nabijecky (v lete, v zime ji muze dostat na bod tani vody, coz muze vytvorit ledovku). Jen teoretizuji. Dalsi otazkou je rozptylove pole, ktere pri vyssich frekvencich vyzaruje jako elektromagneticke vlny daleko. Treba uz tech 80kHz (coz by vyzadovalo ne mit magneticky mekke plechy ale nejake ferity pro magneticky obvod) by rusilo. Napriklad pri EMC certifikacich jsou predepsany obalkove krivky (vlastne maximalni hustota vykonu na Hertz spektra), nad 30MHz je to o 10dB mene nez pod 30MHz v kazde frekvenci. A to rozptylove pole bude znacne, mozna to bude muset mit rozmitani nosne frekvence kvuli hustote ruseni na Hz.
Ucinnost prenosu bude extremne zaviset na vzduchove mezere mezi nabijeckou (cili musi byt tesne pod povrchem) a civkou v aute. Da se to vyresit treba sklopnou civkou ktera "poleti" nad povrchem a bude mit kolecka pro pripad potkani se s nerovnosti na vozovce. Coz je asi tento pripad pultunove civky.
Ale uprimne, proti palivu, ktere staci z kanystru nalit do nadrze jsou tyto technologie extremne slozite a maji porad mensi ucinnost cim vetsi je pocet transformacnich uzlu (spalovani neceho, turbina-hridel-generator, rozvodna/transformator, vedeni, transformator, vedeni, menic, vedeni, civka-vzduch-civka, vedeni, usmerneni, menic, baterka). Ucinnosti se nasobi.
Cimz nerikam, ze by se to nemelo rozvijet, jen si myslim, ze aby to melo smysl, tak to proste nedokaze zaridit samotny trh jako hybna sila pokroku, protoze soukromy zajem jednotlivych hracu pujde proti verejnemu zajmu celku, kazdy si chce vytvorit technologickou barieru aby si zahackoval zakazniky. Mozna to prevezme Cina, naridi si na vnitrnim trhu vlastni standard, za 5 let to vybuduje a bude tak technologicky o 25 let dal nez my, kterym zase zbyde jen moznost si to od nich koupit, protoze se nedokazeme dohodnout na standardu, ktery bychom pouzivali (no posledne se to povedlo s USB-C nabijenim, ke kteremu ovsem unie prisla jak slepy k houslim).
Nejlepsi model, ktery bychom tady v Evrope dokazali na toto tema vytvorit by byla ratifikace standardu, ktery by obsahoval i reseni tech otazek sdileni, nabijeni velkeho/maleho, EMC, statickou i dynamickou verzi (staticka pro nabijeni na stojanu/krizovatce, dynamickou pri jizde) a rozjet to a cele toto reseni prodavat i do sveta. Nepovolit si na svem uzemi na verejnych silnicich oficialne jiny standard. Jakmile se to roztristi, je konec. Znamenalo by to spocitat si jestli by to fungovalo, za jakych podminek a pak do toho nalit penize. Kdo definuje standardy, ten vydela, protoze je prvni.
@jindra72
Nalhavani o nasi technicke nadrazenosti by naopak melo zvysit zajem studentu, protoze by to pro ne znamenalo, ze budou mit vetsi sanci na dobre zamestnani v technickych oborech s budoucimi lepsimi vydelky. Ano, nalhavame si ze jsme porad na vrcholu. Padame ale dolu, a vubec to neni tim, ze studenti studuji netechnicke obory (ktere take potrebujeme). Jen se nam rozpada odbytiste, tim padem tolik neprosperuji nase firmy, nachali jsme(jste) si nalhat, ze to vyresi bezbarierovy trh, coz jeste prohloubilo pad. Kdyz nejsou prilezitosti u firem, studenti budou vahat, jestli ma smysl jit do vetsiho rizika - slozitejsiho studia. A na rovinu, studenti technickych oboru potrebuji v oboru nejak pracovat paralelne se skolou, mit prilezitosti neco zkouset, experimentovat, vyrabet a pak kdyz vylezou ze skoly, tak ( nez se usadi a zadluzi do smrti) je omezene casove okno, kdy dany student muze byt inovatorem pro ekonomiku vlastni zeme. Kdyz se tento cas promrha, tak zacnou pracovat pro (aspon v Cesku) cizi firmy, kolikrat uz mimo obor, protoze je tam vice penez. Skola samotna vas vse nenauci.
To ze na technicke obory jde mene lidi je dane rim, ze uz technicke obory nedelaji rodice tech studentu, proste ze uz neni kde nabirat zkusenosti z prvni ruky. Rodice nedelaji technicke obory, protoze si tam tolik nevydelaji. Nevydelaji si tam tolik proto ( u ceskych firem), ze tyto firmy nedokazi konkurovat na globalnich trzich, kdyz uz by meli know-how, tak nemaji levne vstupy.
Mne dalo nejvic bastleni, neustale neco vyrabet, kutit, pomahat si kdyz nic nebylo. Kdo da toto dnesnim mladym?
Jo soudruzi kapitaliste, dotahli jste (zapadni) ekonomiku do "uspesneho" finale - vitezstvi kapitalu ( bankovniho sektoru, pojistovnictvi, zajistoven, hrani na burze na ohodnoceni akcii) nad produktivni ekonomikou, kde se musi vzdelavat, pracovat a mit podminky k praci a take potrebu udrzet si zakazniky. A vubec ne levicackymi metodami, ale pravicovou chamtivosti, ktera nam tady udrzuje statni dluh, inflaci, bezbarierove obchodni bloky a chtela by nam nainstalovat snizeni zivotnich standardu jako zdravotnictvi, vzdelani a duchodu. Chyba je v makro politice, ne v lidech dole. 3% pohybu penez je pro realne zbozi a sluzby, zbytek je spekulativni presun kapitalu. Bez barier (cel) neudrzime svoje firmy proti levnejsi zahranicni konkurenci.
Uz proste nevyrabime. Jen dluhy. Fakt super. Vrcholem kretenismu je pak agitka slibujici nemecke mzdy do par let. Tvl, dement by na toto neprisel, bo je moc chytry.
@snajprik
Jestli nesehnalo dost lidi, tak nasadilo nizkou cenu. A to vidim u radobykapitalistu vsude-stezuji si, ze jako nejsou lidi-houbelec, lidi je jak sr****. To jenom kapitalisti nejsou ochotni nebo schopni platit. V tomto pripade si urcite spocitali, ze trzni cena, za kterou by tam ty lidi pretahli, by byla daleko vetsi nez si tam dovezt vlastni otro... eeer, pracovniky.
To, ze nejsou odbornici(kteri by si dle kapitalistu meli sami platit sve vzdelani a kvalifikaci) je dane tim, ze ten obor/znalosti v danem miste nefrci, pro lidi nema smysl zvysovat si nablind kvalifikaci aby ji pak nevyuzili. Na tom opevovanem zapade ted frci transformace univerzit na srocka, studentu na zadluzene zoufalce bez vidiny uplatneni. V Anglii to uz dospelo k bodu zvratu a univerzity krachuji. WTF. Zatizili investici dani - dluhem s uroky, ktere ma zaplatit investor-student a jako byt z tohoto zpusobu financovani happy. Kolik studentu pak bude mit chut jit do takoveho rizika a zafinancovat svoje budouci schopnosti pro nejakou cizi firmu?
Spolecnost, ktera neni schopna udrzet neustale kolobehy investic a zisku (studujes-pracujes, zasevas-sklizis, investujes-vydelavas, vyrabis-prodavas,...) a bud si je sama narusi (univerzity jako vydelecne podniky, stat jako firma, pracujici predluzeni lide) nebo tento kolobeh narusi cizi konkurenti je odsouzena k vykolejeni a naslednemu kolapsu(kolaps se siri z odvetvi do odvetvi jak lavina). Navic to, ze mame nejzhovadilejsi ekonomicky system vyroby penez jaky Zapad vymyslel tento kolaps jen zesiluje. Jasne, Chicago boys pana Friedmana(coz jsou i dnesni tvurci monetarni politiky) to vyresi snizovanim urokovych sazeb, pumpovanim levnych penez subjektum prisatym na vemeno centralni banky, ale ve finale na ty lidi dole dopadne brime inflace za 2 roky a ti pak neresi jak se budou osobne vzdelavat ci zakladat startupy, ale resi jak zaplatit slozenky a najist se.
Cetl jsem ted jeden clanek na EEtimes o tom, jak zatim na Zapade dva roky startupy hledaji investory, pak dva roky vyviji a kupuji si drahe misto na waferech pro svoje cipy, tak v Cine jen za ty prvni dva roky maji za sebou tri tapeouty na 12nm procesu. Cele to bylo o RISC-V startupech.
A ten, kdo driv doda aspon prodejny sh*t, poskodi tim zakaznika a sve konkurenty a ziska penize a snizi trzni cenu za takova reseni nakonec zvitezi. Je to model, ktery tady jel Zapad proti svym koloniim, ted to okopirovala vetsi Cina a pouziva to proti Zapadu. Co se tyce te "spoluprace", tak spolupracovat jde jen se subjekty, ktere vas neprerostou. A dost v tom hraje roli mentalita, uvedomte si, ze do draveho trzniho svetoradu prenasime svoje osobni zivotni postoje. Nechceme znicit svoje konkurenty, ale spolupracovat s nimi. A nalhavame si, ze i oni chteji totez.
@Milan Šurkala
Ve meste kdyz je mlha, prsi a je videt na 20 metru. Taky uz to umi?
Jaky omezeny dynamicky rozsah? 20 EV je 20bitovy rozsah. Opravdu ty cipy sampluji 20bitove, ridici jednotka to vyhodnocuje 20bitove? Co ja vim, tak cipy aspon pro lepsi digitalni bezzrcadlovky mivaji 12,14,fullframe mozna i 16 bitu. Jenze to ma velke cipy. Takze zpet k me hypoteze barevneho oslepeni (to jsou ty bouracky s policejnimi auty s blikajicimi barevnymi majaky), tak ve tme mimo mesto mame rozsah osvetleni klidne >16EV v jedne scene. Pokud jsou ty kamery ovsem nejakym zpusobem jasove prizpusobive, nebo maji mechanickou clonu, tak se jim nemusi povest mit zrovna exponovano vse tak, aby se do jejich rozsahu (cili i do zpracovavajiciho retezce) vesly vsechny extremy, ktere potrebuji. Navic v temne scene zpusobi jasne svetlo podle optiky kamery i ruzne vicenasobne odrazy - zname to z peknych fotografii treba zapadajiciho Slunce.
Komprese dynamiky (nelinearni samplovani jasu v jedn. kanalech) muze pomoci, musi to umet ridici jednotka. Prikladem komprese je μ-law pro audio.
Treba to dnes uz kamery zvladaji, ale v dobe, kdy to bouralo do aut s majaky to treba mohla byt tato pricina.
Dalsi z problematickych scenaru pro kamery je kdyz pada snih, nebo prsi velke kapky. Clovek ma vyhodu, ze ma hlavu daleko od celniho skla automobilu, takze mu blizko oka nezaclaneji velke kapky a navic pouziva stereo videni, kdy kdyz je cast sceny zakryta ale druhe oko tam vidi tak mozek vybere to co chceme videt, a ne zakryvajici objekt. Pro kameru umistenou za sklem 2-5cm je tohle dalsi orisek.
Zaverem chci rict, ze i kdyz se FSD bude vylepsovat, nelze se na nej spolehnout prave kvuli vyjimecnym situacim, kdy muze fatalne selhat tim, ze "neuvidi" co ma. Prumer neprumer.
@Milan Šurkala
Pouzivani prumeru nehod na kilometr vsak zastira kvalitu rozhodovani FSD , resp. jeho zaporne stranky. Mame nejakou statistiku, kde by bylo videt, v jakych situacich to dela chyby? Vyrobci FSD se totiz budou schovavat za prumery, kde muzou nahnat bezchybne kilometry v jednoduchych situacich. A vite jak je to s prumery - prumerne jsme meli oba pulku kurete. Kdyz nekdo neumi ridit, nebo mu dela problem urcity typ situaci, tak by se mel vratit zpet do autoskoly. Plati i pro FSD. Kdyz jsem o tom premyslel, tak dokud je autopilot jen pomocnikem, tak muze predejit nekterym kolizim, zvysi tedy bezpecnost i kdyz nekdy zbytecne brzdi (pokud ovsem nekoho nevybrzdi az do nehody). Staci aby rozeznaval ve scene kolizni objekty, nevyhodnoceny objekt nemusi nutne vest ke kolizi, protoze ridic. Jakmile je to ale plne autonomni, tedy ridic nestiha delat kontrolora pro akce stroje, tak algoritmus rozpoznavani sceny nesmi neco prehlednout-jinak receno, kdyz nevidi silnici, musi predpokladat, ze na ni neco je co asi prehledl. Uplne staci blikajici majaky v noci, aby to stroj nevidel. Protoze kamera s omezenym dynamickym rozsahem jasu nevidi svetle barevne saturovane body, ale bile fleky. Zkuste si vzit digi fotak a neco preexponovat. Barcy zmizi. Toto je jen jeden z prikladu situaci, ktere jsou bezne a me zajimaji dve veci - jak je postaven system rozeznavani sceny u kazdeho tohoto systemu a dale jake jsou situace, v kterych to chybuje. Kdyz to bude slepe, hloupe a opakovane si v techto specifickych situacich neporadi, tak to nema ridit.
@coolipi
No ale s jakou spotrebou, ze. V podstate vsechny signalove cesty by se musely paralelizovat, cili cip ktery ma A/D prevodniky by musel mit x-krat vice nohou, vevnitr vsechny dekodery a pod. take x-krat, cesta do procesoru by bud musela byt sirsi, nebo rychlejsi, nejlepe na tom samem cipu, pamet x-krat vetsi kapacitu a rychlost, takze bychom IMO meli o 3W vetsi spotrebu, 2* vetsi cenu a trzni segment, ktery by to vyuzil by byl jen ten ktery potrebujes sosat ci nejlepe opakovane zapisovat nesmysly dat rychle. Coz ale dnes prekryvaji SSD. Cili zustava segment pro diskova pole, kde jde o to mit vicenasobne prepisy bez degradace disku, nizke provozni naklady (spotrebu) atd. Treba do NASu by se to nehodilo, tam soucasne disky staci, dokonce ty s mensi rotacni rychlosti maji vyhodu v mensim opotrebovavani, mensi spotrebe.
Z puvodne nosneho segmentu high-performance disku se stava niche segment. Ani disky s 15000 rpm uz diky SSD nejsou konkurenceschopne. Je to porad spojnice mezi SSD a paskovymi jednotkami, proste spolehlivejsi, pomalejsi varianta SSD.
Co se tyce teploty, tak MAMR sam o sobe je tou technologii ktera predehriva disk aby se lepe premagnetizovaval a zapsana data zustala po vychladnuti dlouhodobe stabilni. Jak velkou plochu predehriva, pri jake frekvenci nevim. Zase pri vyssi teplote trpi loziska.
@honza1616
Jenomze to by se musel zaroven trefit na vsech plotnach (a stranach!) disku na stejne misto. Ale to zrejme z duvodu jiz tak vysoke hustoty nepujde, protoze na kazde plotne muze byt track o neco posunut - diky creepovani materialu, usazeni hlav apod. Ohrivani disku (cili velikost ploten diky teplotni roztaznosti) bude v kazdem patre jina. Doted teoreticky slo s jednoplotnovymi disky vyuzivat obe strany soucasne - jenze problem stejny - trefit se presne do dane stopy na obou stranach disku s jednim nastavenim ramena hlav, a to by se +- dalo pocitat, ze plotna ma stejnou roztaznost na obou stranach. Moderni disky maji i nejake mikrovystavovani hlavicek (cili rameno pojme hrube nastaveni, dalsi mikronastaveni pak navede presne hlavu podle toho co cte) - ale vsechno to zesynchronizovat, to by asi byl hodne orisek. Nehlede na to, ze disk by pak musel mit zapisovou cache nasobne vetsi, stejne by to zapisovalo v narazech (pri kazde otocce nejspis vsechny hlavy najednou) - spotreba by sla nahoru, a kdyby to nezapsalo OK tak co s tim?
Proste vidim tam spoustu problemu. Nejpomalejsi na tocivem disku je stejne presun hlav a latence disku, nez se otoci aby mohl cist.
@coolipi
No ale s jakou spotrebou, ze. V podstate vsechny signalove cesty by se musely paralelizovat, cili cip ktery ma A/D prevodniky by musel mit x-krat vice nohou, vevnitr vsechny dekodery a pod. take x-krat, cesta do procesoru by bud musela byt sirsi, nebo rychlejsi, nejlepe na tom samem cipu, pamet x-krat vetsi kapacitu a rychlost, takze bychom IMO meli o 3W vetsi spotrebu, 2* vetsi cenu a trzni segment, ktery by to vyuzil by byl jen ten ktery potrebujes sosat ci nejlepe opakovane zapisovat nesmysly dat rychle. Coz ale dnes prekryvaji SSD. Cili zustava segment pro diskova pole, kde jde o to mit vicenasobne prepisy bez degradace disku, nizke provozni naklady (spotrebu) atd. Treba do NASu by se to nehodilo, tam soucasne disky staci, dokonce ty s mensi rotacni rychlosti maji vyhodu v mensim opotrebovavani, mensi spotrebe.
Z puvodne nosneho segmentu high-performance disku se stava niche segment. Ani disky s 15000 rpm uz diky SSD nejsou konkurenceschopne. Je to porad spojnice mezi SSD a paskovymi jednotkami, proste spolehlivejsi, pomalejsi varianta SSD.
Co se tyce teploty, tak MAMR sam o sobe je tou technologii ktera predehriva disk aby se lepe premagnetizovaval a zapsana data zustala po vychladnuti dlouhodobe stabilni. Jak velkou plochu predehriva, pri jake frekvenci nevim. Zase pri vyssi teplote trpi loziska.
@maraou
Napadlo me pri cteni clanku to same. Ale nejen v rovine toceni, ale i kolme - zdali se bude disk casem prohybat. Roztazeni disku vykompenzuje dynamicka rekalibrace a navadeni hlav, to uz u techto kapacit neni staticke, mozna tak prvni a posledni stopa, ale dynamicky to stejne musi vyhodnocovat jakou ma hlava odchylku a prekmit. Ale pruhyb disku by znamenal, ze hlava nekde muze narazit, pokid nebude letet na vzduchovem polstari.
@jirka-77
Bohuzel kdyz se podivame na svetove deni, tak nam dojde, ze pravo bez nasili neexistuje. Bezzube pravo (jako treba rezoluce OSN, atd..) bez donucovaciho aparatu je k nicemu. Ktery stat treba nevzniknul na uzemi, na kterem panovalo pravo puvodnich obyvatel? Izrael vznikl na palestinskem uzemi, Ceskoslovensko si Masaryk vylhal na Versailleske konferenci, USA vznikly genocidou puvodniho obyvatelstva, vsechny kolonie prinesly pravo osadniku...a take jejich jazyk. Rusko si dela naroky na svuj byvaly satelit. Vsechny imperialni mocnosti si delaji zalusk na podmorske bohatstvi pod Arktidou a nejradsi by anektovaly Antarktidu. No a Mesic je dalsi na rade, mit dost raket, tak se tam osadnici semelou o to, kdo bude mit pravo vystrnadovat ostatni ze sveho zapraseneho pozemku.
@jirka-77
Mit zahradku na uzemi, na ktere si delaji naroky Cinane,.... to je bud na Mesici, nebo na Taiwanu. Proste - myslite si, ze mate vlastnite pozemek a ten druhy silnejsi si mysli - "proc si tihle mysli, ze maji prava na nas pozemek ?"
@Choakinek
Antialias nezvysi rozliseni, sikme cary s malou uhlovou odchylkou od vodorovnych ci kolmych smeru ma porad zuby jak prase, i kdyz antialisovane. A me ty zuby rusi, nevnimam vykres ale vsudypritomne zuby.
Je fajn mit monitor, kde sikme cary jsou sikme a ne jako schody, cerchovane cary jsou cerchovane a ne prerusovane schody. Pro praci s CADem je potreba mit takove rozliseni, aby uz nebyl videt rastr. Mam ted 204ppi, dobre se s tim dela. Ale jit z pomeru stran 16:10 na 16:9 by se mi moc nechtelo... i kdyz ta plocha je obrovska.
@akulacz
Nemusim si vsechno vyrabet. Staci si to koupit. Mmch je tu treba ekosystem softwarovych licenci, ktere oklestuji prava s nakladanim nehmotneho dila - kopie softwaru. A predpokladam, ze kdyz bude chtit nekdo vydelavat na cizich datech, dilech, tak si koupi na to od autora licenci stejne jako licenci na software.
Tim, ze s problemem generovani odvozenych del AI nemame moc zkusenosti, tak mame tendenci AI omlouvat, prirazovat ji lidska prava apod. Ale podle me bychom meli vychazet z faktickeho vlivu, ktery to ma na autory. A neobhajuji tu nic co dela OSA, tedy nejake squattovani na penezovodech medialnich spolecnosti. Jde mi opravdu jen o fair trade del autoru. Verim, ze kazdy by mel byt respektovan v tom, jak s jeho autorskymi dily bude nakladano. O mire se samozrejme muzeme bavit, ale uplne zbaveni prav autoru stylem ze si AI spolecnost nekde koupi ci stahne cizi dila a prozene to svym AI modelem a neda nikde kredit autorovi se mi nelibi, autori si zaslouzi byt honorovani a uvedeni, vcetne uvedeni zdroje.
@akulacz
To nema logiku. Regulujeme lidi - ale my klidne muzeme regulovat nejakou technologii. Treba jak zbrane hromadneho niceni, vyrobu vybusnin, tezeni prvku ze Zeme - proste to jde, jen to pojmenovat. Klidne muzeme rict, ze AI se nesmi trenovat na datech autoru, kteri s tim nesouhlasi.
"Regulace autorskými právy měla chránit autory před nenažranými vydavateli, kteří klidně vydali jajich práci a inkasovali za to peníze aniž jim cokoli dali..."
a ted vlastne nedochazi k te same situaci? AI je ted ten vydavatel, a jeste ma schpnosti superplagiatora?
@akulacz
Prizivnictvi je tu leda uzivani cizich del k vlastnimu prospechu. Mmch, kdyz nam ti autori skutecne pochcipou (coz muze byt i pripad, ze pujdou zametat ulice nebo vyvazet odpadky jako job) tak tu zbude jenom brak od AI. Ta se nijak nezlepsi, protoze moudrost (ktera je zakladem spousty del) ji nebyla dana do vinku. Ta totiz prichazi az po dlouhe dobe kdy clovek pozoruje a nalezne svuj pristup k svetu. Nekdo do stavu moudrosti nikdy nedospeje. A brak od AI cist nebudu.
Jinde pisu o tom, zrusit uplne autorskou ochranu. Software bude zadarmo, cizi dila take - tedy jejich digitalni kopie, socialismus. Vlastne komunismus. Super, ne? Nemusime se starat, jestli tu nekdo nechcipne hlady, nemusime se starat jestli nekdo muze jeste neco generovat, kopie neovlivnuji existenci originalu tak muzeme kopirovat. Skvela budoucnost, ne?
@akulacz
AI ale neni clovek aby melo nejaka lidska prava. Muzeme ho regulovat jinak nez lidi.
A pokud se neovlivnuje co uz vzniko... tak me napada ze to presne sedi na stahovani filmu, hudby, knih a softwaru bez licence. Proc take, kdyz samotny akt vytvoreni kopie neovlivnuje original, ze? Tak co kdybychom rovnou zrusili cely koncept autorskych prav, protoze kopie neovlivnuje original?
@akulacz
Naprosto stejne jako clovek? Toto je opravdu myslenkovy zaver cloveka? Jak by to asi udelala, kdyz bez vstupu cloveka to nema vlastni program, nezije to, neciti to, jak by to bylo schopno chapat co je poezie, satira, humor, city? Tedy jestli na toto nedokazeme odpovedet, tak asi neni ten vyrok platny-cili by to bez cloveka nedokazala. AI dostala do vinku cele vedeni cloveka za poslednich 10000 let.
Opakuji, ze mi by mi to co se stane s soucasnymi autory mohlo byt jedno, mohl bych je hodit pres palubu do oceanu AI vln. Ale kdyz pujdou pres palubu dnesni autori, tak zitra uz zadni lidsti nebudou. Jestli zijeme v demokracii, kde demos je lid a kratos je hlas, tak chci aby se ekonomicky system, ktery ma byt demokratickemu rozhodovani podrizen staral o to, jestli nejaky umely system (ma to primo v nazvu - artificial) tuto ekonomiku a demokracii neznici. Neni v tom naprosto zadna zavist, je to vec preziti. Nemuzeme si dovolit predat vsechno know-how nejake korporaci, co tady bude kvicet jak je ji ublizovano kdyz nemuze pouzit cizi myslenky ani za cenu papiru na kterem jsou napsane. To know-how se tvorilo tech 10000 let. Autory to stalo trilionove castky v prepoctu na dnesni ceny to vytvorit a predat dalsim generacim. A ted bychom to jako nekomu meli zadarmo predat, aby z toho varil zisk a nedelil se s dodavateli? Jako opravdu? A Jeste to okecavat tim, ze kdo to zpochybnuje zavidi(bez urazky a ne osobne)?
Ono v cestine se rika, zlodej krici chytte zlodeje. A to je podle me tento pripad-AI firmy sice mohly jako prvni kapnout na diamantovy dul s informacemi, ale bez tech miliard lidskych hledacu, kteri jim prokopali cestu by to nemeli sanci udelat. Protoze sami do toho vedeni neposkytli.
Opakuji, ze neni mozne znicit cele segmenty ekonomiky touto nenadalou konkurenci. Ne proto, ze by nekdo zavidel, ze to dokazali vyvinout ve schopny nastroj. Ale proto, ze aby nam tu nepochcipali tvurci. Priklad co se stane kdyz se zrusi regulace je videt primo tady-vrhli jsme se pod vedenim oblblych ekonomu do naruci svetove ekonomiky, ktera nas vysala. A to zpusobilo socialni propad, ktery zadna AI nezaceli, protoze aby narod/stat prezil, tak je potreba mit solidarni ekonomicky system, ktery alespon lidi nezabije, kdyz uz jim tedy neumoznuje se nejak rozletnout.
@akulacz
Aha, takze AI vytvari nove dilo, a bez tech puvodnich del by to "nove dilo" take vytvorila?
A neni to jako "kazdy jiny lidsky autor", AI neni lidska. Je to zcela novy druh ekonomickeho konkurenta, ktereho se jeho vlastnici snazi protlacit aby to melo stejna autorska prava jako lide (minus povinnost uvadet zdroj, ze) a druha strana ho vidi jako plagiatora, zlodeje.
To, ze jsme si doted mohli hrat na to, ze nove dilo je nove pokud se neprokaze umysl autora dilo plagiarizovat, nebo to neni zjevne v dobe prichodu AI je uz dnes nedostatecne. Lide totiz byli omezeni svymi lidskymi moznostmi. S prichodem stroju to uz neplati. Jde strojne vygenerovat nespocet variaci. Nedavno jsem si nechal vygenerovat poucnou pohadku na miru. Rekl jsem si, co ma byt pouckou, pak jsem nechal AI chatbota zamenit jmena, zmenit dej na konci. Hotovo. Urcite by to umel, kdyby necetl ty knihy jinych nezaplacenych (ci klidne zaplacenych) autoru?
Zpochybnuji proste definici "odvozeneho dila" v dobe strojni. Ta definice (uz z nazvu) bude muset lepe definovat, co je to odvozene dilo. Jestli kdyz sesrotujete 1000 neplacenych knih AI, vygenerujete 1000 novych a kazdou 100000x prodate a pak to udelate kolikrat budete chtit, budete porad tvrdit, ze to je nova tvorba?
To na cem se shodneme je, ze ta hranice je opravdu krehka. A ja jen obhajuji fakticky stav pro tvurce obsahu, ne pro vlastniky plagiatorske platformy. Pripominam i problemy dodavatelu novin(ek), kteri diky ruznym agregatorum na internetu prichazi o moznost prodeje sve reklamy.
A jako posledni - nikdo nikomu nezavidi. Kdyz me nekdo okrade, tak mu sakra nezavidim, ale jsem echt nastvany, ze me jako okradl. Asi jako kdyby si banka udelala bankovni prazdniny, z kazdeho uctu strhla kolik chce a zaplatila z toho svoje dluhy a pak lidem oznamila, ze to jako musela udelat ve prospech plebs. Coz se mimochodem stava, nezijeme v demokracii, ale bankokracii. Taky byste te bance zavidel?
@akulacz
Nikdo nikomu nic nezavidi. Pripominam, ze vyrobce AI modelu vytvari odvozene dilo, ktere se tak ovsem netvari. At si tam pouziji to, na co si nakoupili prava. To je snad zaklad kapitalismu - zaplatit dodavateli, ne?
@honza1616
kazdy autor cerpa z dila nekoho jineho... To jsme si mohli dovolit dokud jsme odvozena dila nebyli schopni generovat strojne. A i tak by podobne znejici dila byla povazovana za plagiatorstvi. Ono to opravdu neni jednoduche, kdyz se objevi strojni technologie, ktera umoznuje na jedne strane zlevnit vyrobu, na druhe strane ale pripravi o moznost prodat svoje dilo spouste lidi. Neni to ovsem nic noveho. Muj zaver je ten, ze aby se alespon nejak kompenzovala takto vznikla disproporce, tak musi byt strojni vyrobky zdaneny a ziskane penize rozdeleny tak, aby se to odsunutym tvurcum aspon nejak kompenzovalo. Neco jako dan ze stroju, ktere nekdo privadi na lidsky trh. Nebo jinak - potreba udrzet situaci win-win mezi vyrobci na trhu. Plati to i o levnem dovozu. Levny dovoz je treba vyrobek z cizi zeme, nebo produkt vznikly exportem a naslednym importem. Coz je treba vyhledavani na internetu pres Google, atd. AFAIK neni to vubec jednoduche to vubec nejak uchopit. Moje logika vychazi z toho, ze samotny trh je obrovska investice a nemuzeme si dovolit umoznit vstup na trh subjektum, ktere ten trh (=obrovske naklady na udrzeni lidi na trhu) nechteji financovat. Plati jak pro dovoz, tak pro strojni ukusovani z kolace prodeju. Vcera o tom vysel clanek tady
@akulacz
A proc ma ty prachy? Asi neco prodava, ze? A kde k tomu prisla? Jak? Sedli si s v ramci firmy a naucili sve ditko - chatbota - tomu co umi? Prdlajs. Vzali vytvory ostatnich lidi a namydlili to do toho. Cili vysledne dilo - chatbot, AI model - je spolecnym dilem vsech poskytovatelu obsahu, kteri za to ovsem nedostali zaplaceno.
