AMD Llano: pohled na technologii

AMD se akvizicí společnosti ATI dostala k poměrně zajímavým technologiím z oblasti GPU, které doposud v portfoliu společnosti chyběly. Společnost tak připravovala již skoro od počátku platformu, která spojí GPU a CPU. AMD plánovalo několik mezikroků, které by nakonec vedly k jedinému čipu, který by zastal obě úlohy. V podstatě takový multiúčelový procesor. Bohužel se v průběhu následujících letech v této oblasti moc nestalo a prvním podobným počinem byla platforma Brazos pod vlajkou AMD Fusion uvedená ke konci minulého roku.

AMD má letité zkušenosti s vývojem procesorových architektur a ATI zase naopak s architekturou GPU. Tyto vzájemně velmi odlišné světy se musely setkat v jediné platformě, a to vyžadovalo mnoho problémů, které musely být v průběhu času vyřešeny. V případě procesorů je prioritou optimalizace pro nízké latence a vysoké frekvence. Nová architektura procesorů se objevuje v intervalu zhruba 5 let, což je ve světě křemíkových čipů opravdu dlouhá doba.

Naproti tomu GPU jsou v případě svých architektur úplně jinou dimenzí, neboť jejich vývoj je násobně rychlejší. Na tom má zásluhu nejen konkurenční boj, ale i průběžné uvádění nových API DirectX Microsoftu. Pro GPU se návrh architektury řídí zcela jinou logikou a není pro něj až tak důležitá vysoká frekvence jako design výpočetních jednotek a jejich počet spolu s funkčností. GPU jsou jinak řečeno spíše speciálními paralelními výpočetními procesory a jejich výkon do značné míry závisí spíše na schopnostech kompilátorů, které pro architekturu připraví kód tak, aby profitoval z architektury GPU.

Další skutečností je to, že obě společnosti z hlediska výroby svých čipů postupovaly jinak. AMD vlastnilo své vlastní továrny, které se postupem času transformovaly v samostatnou společnost GlobalFoundries, ale nadále se jedná o velmi blízkou spolupráci dvou samostatných účetních jednotek. ATI naproti tomu vždy pro své produkty využívalo služeb TSMC za Tchaj-wanu, takže byly zcela odlišně nastaveny nejen vývojové procesy, ale i distribuční a výrobní procesy.

AMD akvizicí ATI udělalo velký krok a posledních několik let se snaží o to, aby obě firmy pracovaly jako celek, byť už se jedná o jednu společnost. Od akvizice uplynulo 5 let, a tak je na čase, aby vznikly společné plody lopotné práce obou jednotek. Jak celé sbližování probíhalo, je ve zjednodušené formě asi jasné. Kluci z vývoje procesorů koukali pod prsty klukům z vývoje grafických čipů a naopak.

Když se podíváme trochu retrospektivně na architektury AMD, tak se vrátíme do roku 1999 k architektuře K7, kterou následovala v roce 2003 architektura K8. Posledním počinem je architektura K10 z roku 2007, která v evolučních verzích přežívá v procesorech AMD dodnes. Dalším krokem je zbrusu nová architektura Buldozer, která bude pro AMD jedinou kartou proti velmi dobré architektuře Intel Sandy Bridge.

Posledním výkřikem (a doufejme, že ne do tmy) je AMD Llano, které reprezentuje tzv. APU (Accelerated Processing Unit), jež spojuje na jednom čipu CPU a GPU, což už známe třeba z mobilní platformy Zacate. Llano je ovšem první APU pro desktopy a profitovat z něj budou především levnější počítače, které se stanou dostupnější a levnější. Pro vyspělé trhy tento fakt až tak moc znamenat nebude, ale pro rozvojové trhy ano, tedy tam, kde je klíčová cena kompletního systému. Brazos byl sice prvním krokem, ale řekněme, že ne zcela úplným, a tak se od Llana očekává podstatně více.