Cooler Master Notepal Infinite | Kapitola 3

Metodika testování

Metodika testování je prakticky totožná s předcházejícím testem (

popis

). Pro připomenutí si jen znovu uvedeme dva hlavní koeficienty a procentuální bodování za jednotlivé vlastnosti. První zjišťovanou hodnotou je takzvaný

koeficient chlazení

, který má za úkol zjistit chladící výkon podložky od zapnutí počítače a postupném zvyšování jeho zátěže. Tato metoda však má svoje chybičky a tak jsem ještě provedl další zátěžový test, ke kterému se dostaneme níže.

Druhým měřeným parametrem je

koeficient schopnosti zchladit

notebook. Tento koeficient udává rozdíl teplot zahřátého notebooku bez podložky a poté po hodinovém provozu s podložkou. Má mírně menší hodnotu v celkovém hodnocení, protože většinou se notebook zapíná přímo na podložce (což je úkolem koeficientu chlazení).

V hodnocení se samozřejmě kromě zmíněných koeficientů odrážejí i jiné aspekty. Důležité jsou zejména předpoklady podložky na přenášení (

mobilita

) a

hlučnost

týkající se hlavně podložek s aktivním chlazením. Menší bodový podíl má pak

úroveň zpracování

a

doplňující funkce a příslušenství

(přídavné USB porty, obal na přenášení, apod.).

Procentuální podíl vlastností podložky na celkovém hodnocení je tedy následující:

• Koeficient chlazení - 35%
• Koeficient schopnosti zchladit notebook - 25%
• Mobilita - 20%
• Hlučnost - 10%
• Úroveň zpracování - 5%
• Doplňující funkce a příslušenství - 5%

Jak je tedy vidět, nejdůležitějším parametrem je účinnost chlazení, které má v součtu obou koeficientů 60% podíl na celkovém hodnocení. Protože se jedná o podložky k notebookům, velký důraz je kladen na pohodlí při přenášení. Ostatní vlastnosti mají menší hodnocení, protože podložka by měla plnit hlavně svůj primární účel. Z tohoto důvodu není vzhled až tak důležitý, ostatně podložka bývá téměř celá skryta pod notebookem.

Nové prvky v měření

Protože test nebyl až tak dokonalý, rozhodl jsem se tentokrát přidat další testování, které proběhlo na jiném notebooku. Předchozí model neumožňoval měření teploty pevného disku, stejně tak z důvodu slabší konfigurace neměl dedikovanou grafickou kartu a nebylo možné zatížit komponenty testem 3D Mark. Nyní máme možnost zjistit účinek i na výkonnějším notebooku s následující konfigurací:

Možnosti senzorů u tohoto modelu byly podstatně lepší, ovšem tentokrát zase chyběla možnost změřit teplotu základní desky. V konečném důsledku jsem tedy měřil následující parametry - teplotu procesoru, grafické karty a pevného disku. Test pak probíhal tak, že jsem teploty změřil nejdříve bez podložky a poté s podložkou. Jejich rozdílem pak byla zjištěna odchylka od normálního průběhu. Zátěž grafické karty byla simulována spuštěným testem 3D Mark 2006 a pevného disku současně spuštěným testem Ad Aware.

Rekapitulace výsledků dřívějšího testu

Pro porovnání si ještě zběžně zrekapitulujeme výsledky předchozího testu. Vítězem se jednoznačně stala podložka

Zalman NC-1000 Notebook Cooler

s hodnocením

80,4%

a stal se tak držitelem ocenění

BEST OF TEST

. Slušné výsledky pak vykazovaly podložky

Lian Li 15-inch Notebook Cooler Pad

a

Thermaltake R150N01 iXoft

, z nichž druhá jmenovaná získala ocenění

TREFA

za zajímavé řečení chlazení pomocí změny skupenství vnitřní výplně. Ostatní podložky už byly průměrné a o chladícím účinku by se dalo pouze spekulovat.

V porovnání ceny a výkonu jasně vedla podložka

Thermaltake R150N01 iXoft

, špatně na tom nebyl ani vítěz testu

Zalman NC-1000

, zejména díky vysokému hodnocení. Nejhůře ze všech dopadla podložka

Gigabyte G-Pad

, která nevykazuje prakticky žádný chladící účinek a někdy byly výsledky naopak horší než u provozu bez podložky.