Seznam kapitol
Desky s integrovanou grafikou si na trhu vybudovaly slušnou pozici, a tak si je většina výrobců nedovolí opomenout. Stejně se k tomu staví i AMD, které nám dává na výběr ze dvou možností, dnes se podíváme na lepší ale i dražší 890GX ve formátu mATX od MSI.
Pro testování byla zvolena sestava s šestijádrovým procesorem AMD Phenom II 1090T doplněným o paměti A-Data X-Series.
Grafická karta byla volena s ohledem na požadavky testů chlazení a rozložení komponent, tedy dlouhá karta s vyšší spotřebou, což Radeon HD 4870 splňuje.
Největší vliv na naměřené teploty má však proudění vzduchu ve skříni, což je v našem případě ovlivňováno především přítomností věžového chladiče procesoru Noctua NH-U12P, který v našem
za svou kvalitu obdržel hodnocení TREFA, a skříní Cooler Master CM 690 II Advanced, jež také získala
. Dobré proudění vzduchu je tedy zaručeno.
Testovací sestava | |
| Procesor | AMD Phenom II 1090T (3,2 GHz) |
| Paměti | A-Data X-Series 4 GB |
| Grafická karta | Sapphire Radeon HD 4870 |
| Skříň | Cooler Master CM 690 II |
| Chladič procesoru | Noctua NH-U12P |
| Zdroj | OCZ GX5600 GameXStream 600 W |
| Harddisk | Western Digital WD5000KS 500 GB |
| Optická mechanika | Toshiba DVD-ROM SD-M1612 |
| Operační systém | Windows 7 Ultimate 64bit |
Test chlazení
Samotný test probíhal vždy po dobu několika hodin, systém byl zatížen současně během programů 3DMark 06 a Cinebench 11, samozřejmě se zavřenou skříní. Okolní teplota se pohybovala v rozmezí od 22°C do 24°C. Teplota byla měřena pomocí
. Pojďme se tedy podívat na graf, modré hodnoty jsou pro teploty naměřené na systému bez zátěže, červené pak při maximální zátěži.
V režimu idle jsou teploty velmi slušné, nízkým teplotám na MOSFETech přispívá již zmiňovaná funkce Active Phase Switching a ani v plné zátěži teploty nerostou do příliš vysokých hodnot, obzvláště na jižním můstku, kde se i přes malý chladič teplota zvedla skoro zanedbatelně. Za minimálně uspokojivými teplotami na severním můstku stojí také fakt, že je kvůli integrovanému grafickému jádru vyroben 55nm technologií. Celkově se teploty dají označit za solidní, o to více s přihlédnutím k relativně malým rozměrům desky a tedy i chladičů.
Přetaktování
Jako první jsme vyzkoušeli přetaktování pomocí přepínače
OC Switch
umístěného přímo na základní desce. Jak už bylo zmíněno, jeho 3 polohy nabízí buď 10%, 15% nebo 20% overclock. MSI dosahuje udávaného přetaktování pomocí zvyšování FSB při zachování ostatních nastavení. Právě zachování defaultního nastavení napětí vedlo u námi použitého procesoru k nestabilitě systému při 20% OC, pomocí manuálního zvýšení napětí procesoru se však tento problém vyřešil. Tím sice uniká smysl OC switche, který je pro uživatele, co se BIOSu chtějí vyhnout, ale je to závislé na použitém procesoru - s jiným kusem by k problému dojít nemuselo. Pravdou zůstává, že při 15% přetaktování byl náš systém zcela stabilní i bez zásahu do nastavení BIOSu.
defaultní hodnoty
MSI dále v oblasti automatického přetaktování nabízí funkci zvanou
OC Genie
. Ta se zapíná v BIOSu a má za úkol najít a použít stabilní frekvenci při dané HW konfiguraci. Praxe je taková, že po přepnutí do Enabled a restartování počítač najede v přetaktovaném stavu. Nebo se o to alespoň pokusí. Nám poprvé nastavil optimistickou frekvenci 3,95 GHz (defaultní je 3,2 GHz). Bohužel však automaticky zvýšil napětí jen na 1,38 V (defaultně je 1,32 V), což ke stabilnímu běhu nestačilo. Pro dosažení stability bylo nutné manuální zvýšení na 1,45 V. Na druhý pokus s nejnovější verzí BIOSu byl OC Genie optimistický méně a nastavil frekvenci procesoru 3,56 GHz, součastně však podtaktoval paměti na 1189 MHz (z původních 1600 MHz), takže k výraznému nárůstu výkonu nedošlo, ale aspoň byl systém stabilní i bez uživatelova zásahu do nastavení.
