Dva vědci, Itay Baruchi a Eshel Ben-Jacob, z univerzity v Tel-Avivu, předvedli, že jsou schopni uložit informace do neuronů, tedy nervových buněk. Výzkum nás přibližuje nejen k pochopení fungování mozku, ale i například ke spojení elektroniky s živou tkání. Publikovaný experiment je založen na teorii, která předpokládá spontánní, ale koordinovanou buněčnou aktivitu. K uložení informace vědci použili stimulanty, které aplikovali na určitá místa v kolonii. Stimulant v místě aplikace vyvolal specifickou aktivitu, která se lišila od původní aktivity neuronové sítě. O 24 hodin později aplikovali stimulant na jiné místo a ten zde opět vyvolal další, nezávislou aktivitu. Vědci je pozorovali pomocí elektrod připevněných k síti neuronů. Všechny tři aktivity existovaly nezávisle a nijak se neovlivňovaly po dobu více než 40 hodin. Předchozí publikované výzkumy ukazují, že synchronizovaná aktivita může být vnímána jako jakýsi „paměťový vzor“ nebo jako „předchůdce paměťově z
Dva vědci, Itay Baruchi a Eshel Ben-Jacob, z univerzity v Tel-Avivu, předvedli, že jsou schopni uložit informace do neuronů, tedy nervových buněk. Výzkum nás přibližuje nejen k pochopení fungování mozku, ale i například ke spojení elektroniky s živou tkání. Publikovaný experiment je založen na teorii, která předpokládá spontánní, ale koordinovanou buněčnou aktivitu. K uložení informace vědci použili stimulanty, které aplikovali na určitá místa v kolonii. Stimulant v místě aplikace vyvolal specifickou aktivitu, která se lišila od původní aktivity neuronové sítě. O 24 hodin později aplikovali stimulant na jiné místo a ten zde opět vyvolal další, nezávislou aktivitu. Vědci je pozorovali pomocí elektrod připevněných k síti neuronů. Všechny tři aktivity existovaly nezávisle a nijak se neovlivňovaly po dobu více než 40 hodin.
Předchozí publikované výzkumy ukazují, že synchronizovaná aktivita může být vnímána jako jakýsi „paměťový vzor“ nebo jako „předchůdce paměťově zaměřených pochodů v živých sítích.“ Baruchi a Ben-Jacob jsou první, komu se podařilo „uložit“ informaci v neuronové síti. Oba to zakončují tím, že chemické signální mechanismy mohou hrát klíčovou roli k zapamatování a učení se neuronové sítě. S některými úpravami pokus ukazuje cestu k čipu, který nebude úplně mrtvý.
Zdroj:
