Víte, co to vlastně StrongARM je ? Kde a kdy vznikl ? Jaký má výkon, spotřebu a architekturu ? A hlavně: znáte Intelova nástupce StrongARM - procesor XScale a jeho parametry ? Že ne ? Do včerejška jsem je neznal ani já...
Při psaní článku o Fujitsu/Siemens Looxu, prvním kapesním počítači (zřejmě) osazeným následníkem procesoru StrongARM - XScale - jsem si uvědomil, že nevím vlastně o genezi procesorové platformy StrongARM ani jejího následovníka téměř nic. I zapátral jsem na Altavistě - a s překvapením zjistil, že počátky vývoje StrongARM procesoru vedou až k britské firmě Acorn, která se - kdysi dávno - pokusila konkurovat Sinclairovu ZX Spectru svým vlastním osobním počítačem. Ten byl postavený nikoliv na CISC procesoru Zilog Z80, nepsaném to standardu té doby (Intel nechutně zaspal a nechal se ukolébat úspěchem svého procesoru i8080), ale na svém vlastním
RISC procesoru ARM
.
Na poli osobních počítačů dopadl tento pokus špatně, procesor (nebo spíše jeho myšlenka) se však ujaly. A jak že to pokračovalo dál ? Standardně: giganti se požírali mezi sebou:
|
.
Současný stav je takový, že existuje firma
s provozovnami po celém světě, která licencuje technologie ARM těm nejzvučnějším jménům - viz marketingový koláč:
Jednou z firem, které zakoupily licenci, je i Intel, který vlastní mj. licenci na výrobu a vývoj procesorů StrongARM - a úspěšně jí využívá. Velká většina kapesních počítačů, vyráběných v současné době, které používají OS PocketPC 2002, "jede" právě na intelovském StrongARM procesoru (a stejně tomu bude zřejmě i u nových Palm PDA s OS PalmOS 5).
Jaké jsou základní technické parametry procesoru SA-1110, nejpoužívanějším současném procesoru řady StrongARM ?
| Procesor: | Intel StrongARM SA-1110 |
| Frekvence: | 206 MHz |
| Výkon: | 235 Dhrystonů, 330 MIPS |
| Napájecí napětí jádra: | 1,75 V |
| Napájecí napětí CPU: | 3,3 V |
| Příkon: | < 400 mW při práci ("normal mode") < 100 mW v klidu ("iddle mode") odběr < 50 uA ve "sleep" módu |
| Rozsah pracovních teplot: | 0 až 70 C |
| Výrobní technologie: | 0,35 um, 3-vrstvá |
| Počet tranzistorů: | zhruba 2,5 miliónu |
| Bližší údaje: |
|
Takto vypadá jeho vnitřní struktura:
Blíže se asi nemá cenu rozepisovat, podrobnější údaje zájemce najde v PDF dokumentu nebo přímo na
.
Nástupcem StrongARM řady je řada XScale. První procesor z této řady (Intel 80200) již byl uveden na trh. Základním rozdílem je použití nové 0,13/0,18 um technologie, která umožní snížit příkon, zvýšit pracovní frekvenci a dále omezí nároky na chlazení procesoru.
Co je zásadní a důležité: instrukční sada nové procesorové řady
bude zpětně kompatibilní
s StrongARM, takže - co "jede" na Vašem stávajícím (třeba) iPAQu by mělo fungovat i na nových procesorech.
Pracovní frekvence XScale procesorů bude údajně začínat na 400 MHz, další modely budou pracovat na 600MHz a 733MHz. Při výkonu 733MHz by měl příkon procesoru zhruba kolem 0,8W což je přibližně dvakrát více než u stávajícího 206MHz Strong ARM - údaje se však různí, jiné zdroje uvádějí příkon při této frekvenci kolem 1,3W. To již je poměrně dost, uvážíme-li že značný příkon má i barevný TFT displej.
Nároky na akumulátory rozhodně nepoklesnou...
Efektivita zpracování instrukcí oproti XScale procesorům nestoupla - výkon v MIPS při stejné frekvenci je v tabulkách uváděn zhruba stejný (nebo spíše o něco málo nižší). To je ale nezbytná daň za změnu architektury, která umožňuje u XScale řady "jít" na vyšší hodinové frekvence (obdobná situace nastala i u Pentia 4 - tam však bylo porovnání výkonů v neprospěch nového modelu při stejném hodinovém kmitočtu ještě výrazně horší).
A takto vypadá Intelem poskytnutá tabulka benchmarků, srovnávající StrongARM a XScale procesory:
| Procesor: | Intel XScale i80200 |
| Frekvence: | 400MHz, 600MHz, 733 MHz |
| Výkon: | 550 MIPS, 750 MIPS, 915 MIPS |
| Napájecí napětí jádra: | 1,75 V |
| Napájecí napětí CPU: | 3,3 V |
| Příkon: | < 900 mW / 733 MHz < 400 mW / 600 MHz < 150 mW / 400 MHz |
| Rozsah pracovních teplot: | 0 až 70 C |
| Výrobní technologie: | 0,18 um, 3-vrstvá |
| Bližší údaje: |
|
.
A opět vnitřní struktura:
Co říci závěrem ? Myslím, že Intel opět jednou trefil do černého. Je nesporné, že nároky na výpočetní výkon budoucích kapesních počítačů budou výrazně narůstat - ne, určitě ne kvůli aplikacím stylu Adresář a spol. Kapesní počítač se stane téměř organickou součástí každého člověka - bude v něm rádio, televize, telefon, tenký klient, přehrávač audio a video záznamů - a samozřejmě vše to, co je v dosavadním kapesním počítači.
Má slova potvrzuje i to, že i Palm (a tím i všechny firmy, využívající PalmOS) se do budoucna rozhodl vydat cestou ARM procesorů - krok, který by ještě před pár měsíci očekával jen opravdu málo kdo.
Cesta je to ale ještě dlouhá...