Průzkum vesmíru (strana 46 z 69)

James Webb Space Telescope nedávno úspěšně dokončil testy simulující mráz vesmírného prostředí a čekalo jej spojení se základovou platformou, jejíž součástí je i sluneční štít. Objevily se ale nečekané problémy, jež bohužel pravděpodobně způsobí další zdržení.

Astronomové potvrdili, že hvězda S0-2 bude použitelná pro ověření Einsteinovy obecné teorie relativity. Brzy se totiž značně přiblíží k centru Mléčné dráhy, kde sídlí supermasivní černá díra Sagittarius A* a astronomové ji budou sledovat.

Síťový operátor Vodafone se společně se společnostmi Nokia a Audi rozhodl, že vytvoří přístávací modul, který na Měsíci položí základ první mobilní sítě, jíž bude 4G. Není pak žádné překvapení, že k tomu chtějí využít služeb SpaceX.

Nejbližší známá exoplaneta vzbuzovala naděje, že by mohla být vhodná pro život, jaký známe tady na Zemi. Ovšem nové informace potvrzují dřívejší obavy, že Proxima Centauri jako červený trpaslík třídy M něco takového těžko umožní.

O připravované raketě United Launch Alliance (joint venture Boeingu a Lockheed Martinu) neslyšíme poprvé. Slibuje o 70 % nižší ceny letů díky recyklaci stupňů, začne pak létat nejspíš až v polovině 20. let.

Vědci nedávno použili Hubbleův vesmírný dalekohled k provedení nových přesných měření týkajících se rozpínání vesmíru. Ta však vůbec nejsou v souladu s tím, co se o tomto jevu dříve říkalo a je otázka, jak s tím vědecká komunita dále naloží.

NASA je obvykle velice úzkostlivá, co se týče možnosti kontaminace těles Sluneční soustavy mikroorganismy ze Země. Tato pravidla se ale možná uvolní, alespoň to navrhuje Lisa Pratt, která má v agentuře na starosti ochranu proti kontaminaci.

Součástí konspiračních teorií jsou úvahy o tom, že vlády tají kontakt s inteligentními mimozemšťany proto, že se obávají reakce lidí. Ta by dle provedené studie veskrze neměla být negativní, alespoň pokud jde obecně o objev života a to ne nutně inteligentního.

Zatímco rover Opportunity nedávno oslavil 14 pozemských let na Marsu, po nichž stále ještě plní svou misi, s ohledem na sondu Mars Reconnaissance Orbiter má NASA méně důvodů k radosti. Objevily se potíže s bateriemi.

Neptun je v našem systému možná trošku opomíjeným obrem, který nemá velké prstence jako Saturn a ani obrovskou skvrnu a tak úžasné zbarvení jako Jupiter. Panuje však na něm velice divoké počasí s nejrychlejšími větry, které se kdy podařilo změřit.

Mise Mars 2020 bude zahrnovat také kus planety, který byl někdy v minulosti vymrštěn do vesmíru, aby nakonec spadl sem na Zemi. NASA tak s novým roverem pošle zpět kus marťanského meteoritu, což však nebude mít jen symbolický význam.

Sonda New Horizons už se pohybuje daleko za Plutem a i když se nepohybuje a ani nemůže pohybovat v takové vzdálenosti jako sondy Voyager, mohla už překonat jejich rekord. Ten se týká fotografie, která byla pořízena nejdále od Země.

Odpaliště raket nejsou umístněna v odlehlých oblastech nebo na pobřeží jen tak. Běžně se odhazují vypotřebované pomocné rakety a pak je dobré, že ty neohrožují obydlené oblasti. V Číně to však tak moc neplatí.

NASA si chystá dva nové nástroje, s jejichž pomocí se bude snažit lépe pochopit procesy probíhající v zemské atmosféře. Půjde o mise EMIT a PREFIRE, které budou zkoumat vliv saharského písku a infračervené záření v oblasti Arktidy.

Na sklonku dnešního dne, alespoň dle našeho středoevropského času, proletí kolem Země asteroid s označením 2018 CB. Jde o poměrně malé těleso, které se dostane na pouze pětinovou vzdálenost Měsíce.

NASA už řadu let považovala satelit IMAGE za ztracený, dokud jeho signál nezachytil amatérský astronom pátrající po tajném satelitu Zuma. NASA pak už sama dokázala IMAGE kontaktovat, ale byla otázka, v jakém je vůbec stavu.

Porozumění projevům Slunce a předpovězení jeho masivních erupcí a výronů koronární hmoty by nás jednou mohlo zachránit od globální katastrofy. I proto se tomuto tématu věnuje Tahar Amari, francouzský sluneční fyzik, který objevil důležitou skutečnost.

Přistávací modul Insight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) už je v podstatě dokončen a prochází testy, po jejichž splnění už bude startovat. Letos se totiž opět otevře vhodné okénko pro lety na Mars.

Moderní astronomie už našla tisíce potvrzených exoplanet, ale všechny měly jedno společné, nacházejí se v naší galaxii. Jakým způsobem by ale mohly být nalezeny exoplanety v cizích galaxiích, když pořádně nedohlédneme ani na jejich hvězdy?

Už několik let známe přibližné stáří naší galaxie, ale zbývalo najít ještě také nějakou hvězdu, která by u odpovídala. Astronomové se nyní pochlubili, že takovou našli, a sice J0815+4729 vzdálenou 7500 světelných let.

Sonda Curiosity brázdí povrch Marsu už přes pět let a za tu dobu poslala spoustu zajímavých snímků. Jedním z těch posledních je vlastní širokoúhlé selfie i působivé panorama povrchu rudé planety.

NASA vypustila v roce 2000 do vesmíru satelit IMAGE, jehož účel dobře popisuje celý název Imager for Magnetopause-to-Aurora Global Exploration. Měl tak přímo sledovat magnetosféru Země, ovšem v roce 2005 s ním byl ztracen kontakt.

Jak vyrobit ve vesmíru při dlouhých letech jídlo pro astronauty? Podle skupiny vědců z Pensylvánské státní univerzity by to šlo pomocí bakterií přímo z lidského odpadu, který budou produkovat obyvatelé kosmické lodě.

Poměrně kuriózní příhoda se stala společnosti Arianespace, která pomocí rakety Ariane 5 vypustila minulou středu do vesmíru dva satelity. Ty se sice dostaly na orbitu, ale ve zcela špatném úhlu sklonu. NASA přitom tento let blízce sledovala.