@tief
No, ono oboje se samozřejmě počítá z normály. Jenže Phongovo je per-pixel a Gouraudovo per-vertex a v rámci polygonu se interpoluje. Čili je jasné, že Phongovo je kvalitnější (= realističtější) a časově náročnější (počítá se pro každý pixel a tudíž pixel-shader kódem).
@Ghost_sk
Jak se to vezme. Ony existují redukce SATA -> PATA, které se snad dají použít i pro mechaniky a ne jen pro HDD, ale s tím "dostatečným" počtem SATA si nejsem tak jist. Když vezmu PATA primární a sekundární, tak to jsou 4 zařízení. Ty desky mají většinou 6 SATA portů = 6 zařízení. Já mam v kompu 3 HDD a 3 mechaniky. Čili PATA komplet osazené (jeden HDD je PATA). SATA mam obsazené 2 a další volné 4 mi zbývají (podotýkám, že mam docela starou desku pro Athlon XP s nForce 2). U těch desek se 6 SATA porty bych byl v koncích (ne, že bych chtěl přidávat ještě něco, už takhle jsem ve skříni docela natěsno, ale docela často se stává, že někdo přinese disk... a to už bych musel odpojovat svůj ...).
@DavesMan
Nu což, počkáme na socket AM2. NVIDIA si je určitě vědoma problémů (nejen SATA) s nForce4 a určitě je opraví. Doufám ale, že tam zase nenaseká nějaký chyby související s přechodem na DDR2, i když tam je prostor relativně malý, protože řadič je v CPU.
@DavesMan
Nu což, počkáme na socket AM2. NVIDIA si je určitě vědoma problémů (nejen SATA) s nForce4 a určitě je opraví. Doufám ale, že tam zase nenaseká nějaký chyby související s přechodem na DDR2, i když tam je prostor relativně malý, protože řadič je v CPU.
No vida, když jsem něco podobnýho navrhoval, bylo mi odpovězeno, že by to vlastně ani nemělo cenu. A hle! Je to tu, takový megatest pamětí. Tohle shrnutí je IMHO mnohem účelnější než průběžné testy. Tady to může zájemce porovnat hezky všechno na jednom místě. Good job.
@Martin Štěpánek
Physical Address Extension opravdu raději nepoužívat. Sice s jeho pomocí jde například i s Athlonem XP adresovat 34-bitově, ale výkon jde do pr.... Trochu mě ale zaráží ten divnej limit, vždyť HW hranicí pro 32-bit procesory / systémy je právě přesně 4 GiB paměti.
Sample a texture with a particular sampler. The particular mipmap level (LOD) being sampled has to be specified as the fourth component of the texture coordinate.
Athlona se zastávat nebudu, protože tady si Intel vede opravdu lépe.
Ale k věci. Enkódování má na starosti CPU. Aby mohlo video enkódovat GPU, musela by být podpora ze strany software (enkódování přes pixel-shaders???). Nejsem si jistej (kdo ví, ať doplní), ale řekl bych, že nic takového není.
K dekódování "obyčejného" (MPEG 2, DivX, XviD, ...) videa opět stačí běžný procesor a slušná grafická karta. Ale, nové kodeky pro HD video (soupeří jich mezi sebou více) budou doopravdy potřebovat novou grafickou kartu, protože to nestíhají dekódovat ani dnešní nejrychlejší procesory (třeba H.264).
@Zdeněk Kabát
Hmm, škoda. No, doufám, že ostrá verze půjde bez problému (tušim, že má vyjít 25.10.?). Já to demo bez problému rozchodil na Catalystech 5.8; tím jsem taky zjistil, že s mym Radeonem 9800 Pro na tuhle hru prostě nemam, proto koukám po něčem novym, byť za cenu výměny desky a CPU.
Chybí mi tam test dema F.E.A.R.! Přece jen, hodně očekávaná a při zapnutí soft-shadows ku*evsky náročná (autoři teda ještě slibují optimalizace) hra. Stálo by za to ji testnout....
Možná se to změní. Právě karty GT / GTO jsou konečně pořádnými konkurenty NVIDIE. A jelikož GF 6600 / 6800 se dělá i pro AGP... Prostě, tohle je mainstream a mainstreamu má AGP stále navrch, takže pokud ATi neudělá verzi s Rialto, podřeže si pod sebou větev (jak známo, nejvíc vydělává právě mainstream).
@Zdeněk Kabát
Souhlasím, že někomu se zavděčit nelze. Ale, pokud jde o testy pamětí, myslím, že by se pak hodil nějaký megatest. Přece jen, pokud chci kupovat paměti, chci si VYBRAT ve větším množství recenzí. Takhle vyjde řekněme jeden test za měsíc a orientovat se v tom je nic moc. Je to jen moje úvaha. P.S.: nebo aspoň čas od času udělat nějakou sumarizaci typu: * Samsung XYZ: DDR400 = 2-2-2 1T, DDR433 = 2-3-3 1T, atd. * Quicong ABC: DDR400 = 8-20-30 5T, DDR433 = crash * atd.
Ne nevypadá. Ale já to řikal jen z důvodu průřezu vodiče. Je jasný, že vedení 6,3 kV nebo i víc je úplně jiný, naddimenzovaný už jen z důvodu bezpečnosti. 6,3 kV tě spolehlivě zabije, 1,3 V ne.
V tom případě stačí, když si počkají rok, dva. To už bude mít Intel® určitě nějaký nesmysl, jehož příkon, napětí a tím pádem i protékající proud se tý tramvaji směle vyrovná! ;-)
P.S. (a trochu o.t.) někdo tady namítal, že spojení patice - procesor není z jednoho kusu, je tam přechodový odpor, atd. Nezapomínat na trolej - pantograf, kolo - kolejnice! To taky není zrovna echt-gold!
Tak tady už se musim ozvat. Možná si to půlka lidí tak vydedukuje, ale to je jejich problém. V článku se jasně mluví o proudu (ampérech). Nikdo nic neříká o voltáži ani o spotřebě. A faktem prostě je, že na vedení proudu dejme tomu 100 A je potřeba vodič o určitém průřezu (trolej + koleje) nebo vícero vodičů o menším průřezu (patice, v tomto příp. LGA). A to, jestli je to pod napětím 1 V, 10 V, 100 V nebo 1000 V je úplně fuk, protože řešíme proud a ne příkon / spotřebu.
