Seznam kapitol
Po posledním testu hi-endových procesorů AMD a Intel se dnes podrobně zaměříme na několik velmi odlišných modelů, kde budou figurovat také nejnovější kousky z nabídky AMD. Jejich soupeři pak pochopitelně pochází z nabídky firmy Intel.
Benchmarky - praktické
V praktických testech se setkáme také se starým známým testem renderování v
Cinebench R10
pomocí 1 a více procesorových jader. Ten však bude doplněn i o novou verzi
Cinebench R11.5
, která lépe škáluje s vyšším počtem jader a ukazuje již pouze výkon s použitím více jader. Pak to bude šachový test Fritz Chess Mark, jenž však dokáže využít maximálně 8 threadů, což je limitující pro Core i7-970, ovšem ostatní procesory omezeny nebudou. A posledními dvěma testy budou
WinRAR
a jeho nejlepší komprese do RARu na čas a encoding videa
x264
v rozlišení 720p.
První benchmark ukáže schopnost procesoru vyrenderovat statický obrázek, a to nejdříve s použitím pouze jednoho jádra a pak s využitím všech dostupných jader. V obou případech ale mají lepší výchozí pozici procesory Intel, protože ty všechny podporují Hyper-threading, čímž svůj počet jader násobí na dvojnásobek (i když jen logických) a od Core i5 a Core i7 se dočkáme také Turbo Boost, kterážto funkce často velmi podstatně navyšuje pracovní frekvenci při zatížení jednoho jádra.
Na druhou stranu procesory AMD nemají nic podobného Hyper-threadingu, ovšem i mezi nejlevnější patří čistě čtyřjádrové modely a až na Phenom II X6 1075T nenabízí alternativu k Turbo Boost. Zmíněný Phenom má Turbo Core, která zajistí zvýšení frekvence 3 GHz až na 3,5 GHz. Pokud ale v prvním grafu porovnáme Phenomy, měl by se výsledek dvou nejrychlejších v ideálním případě rovnat, neboť model X4 970 pracuje na 3,5 GHz také. Ovšem jak je vidět, ani u AMD nepracuje technologie pro zvýšení frekvence zcela ideálně.
Zcela jiná situace však nastane při využití všech jader. V tom případě se ukáže síla vícejádrových procesorů, čímž myslím těch, které mají opravdu více fyzických jader. Hyper-threading zde pomůže jen málo, ovšem u šestijádrového Core i7-970 je pochopitelně dalších 6 logických jader znát. A jak si můžete všimnout, druhý graf ze Cinebench R10 ukazuje naprosto stejné pořadí a velmi podobné rozdíly mezi procesory jako graf ze Cinebench R11.5. Není se čemu divit, protože až na způsob renderování a rozdílné scény jde o naprosto stejné úkoly.
Další dva testy jsou podobné. Nejdříve se uplatní síla jednoho jádra a hned potom se ukáží všechna, což má za následek o mnoho znatelnější rozdíly. V tomto testu je ovšem
znevýhodněn procesor Core i7-970
, neboť Fritz Chess Mark umí využít pouze 8 jader. I tak byl ale v druhém grafu tento procesor nejlepší a oba procesory Core i7 opět díky Turbo Boost a Hyper-threadingu mohly ukázat soupeřům ze stáje AMD záda.
Předposledním praktickým testem byl WinRAR, v němž jsme měřili čas komprese v nejvyšší kvalitě. Kratší sloupec tedy znamená lepší výsledek. Zde se například ukáže, že L3 cache u AMD skutečně má svůj význam, neboť Athlon II X2 265 nedokázal poskytnout srovnatelný výkon se stejně taktovaným Phenomem II X2 560. Více jader v tomto případě znamená víc Adidas a navíc se i WinRARu více zalíbily procesory Intel, především Core i7. Mezi Core i3 a Core i5 však takový rozdíl není.
Encoding videa také favorizoval vícejádrové procesory a zde také již u AMD tolik nezáleželo na přítomnosti L3 cache, jako spíše frekvenci jader. Dvoujádra AMD tedy kopírovala výkon Core i3 a Core i5, zatímco čtyř a šestijádrové AMD stíhaly Core i7, a to velmi úspěšně.
