Diskuze: Airiva začne testovat své větrné ploty pro výrobu čisté elektrické energie

puntja

Level

20. 6. 2024 09:36

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Milan Šurkala Přesně.. a stačí se rozhlédnout po Německu, velkoplošné soláry na střechách fabrik, zemědělských staveb, to je cesta. Ohromné nevyužité plochy, kde soláry ničemu nepřekáží a produkce se částečně spotřebuje lokálně. Snad se to rozjede i u nás.

jardadoma

Level

14. 6. 2024 14:57

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@radon Když bude v noci vítr, tak to nejspíš bude slyšet. Ani nevím ,jestli se o tom v článku píše.

tomasjerry

Level

14. 6. 2024 08:45

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@ensidia Praveze si to viem predstavit na mostoch pri dialniciach. Tam by to mohlo lokalne napajat tie scannery dialnicnych znamok a je to. Vizera to v celku OK, a na moste ponad krajinu fuka dost. Dobrym prikladom je most ponad povazsku bystricu, alebo Pristavny most v BA. Tam si viem prestavit to vyuzit je to dost vysoko a fuka prakticky stale. Este aj pri Presove by sa to vedelo velmi dobre implementovat, nakolko je to dost vo vyske ponad kopec.

thegrid

Level

14. 6. 2024 08:58

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@ensidia Zrovna na kopci to bude ničit ráz krajiny.

neverminde

Level

14. 6. 2024 09:40

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@ensidia Tak ze ted jsme si zastaveli urodna pole sklady, vetrniky a solary a budeme si hizdit kopce touhle picovinou. Sory co by tyhle lidi radi znicili dal? JA jsem zastancem Jadra,plynu a uhli tyhle blbosti je akorad likvidovani zdroju na vyrobu min. energie. I obrovske solarni elektrarny stoji vic nez by stalo porizeni JE, ktera bude fungovat i 50 let kde u zivotnosti panelu je 10-15 let..

Milan Šurkala

SHW

14. 6. 2024 10:35

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@ensidia "budeme si hizdit kopce touhle picovinou"

Jenže to právě na kopcích být nemá, ale má to plnit funkci plotu, tedy to být okolo budov, příp. okolo některých silnic. Nemá smysl to stavět do volné krajiny.

"I obrovske solarni elektrarny stoji vic nez by stalo porizeni JE, ktera bude fungovat i 50 let kde u zivotnosti panelu je 10​-15 let.."

To není pravda. Jednak životnost panelu je vyšší (a klidně pak mohou fungovat dál na sekundárním trhu s nižší životností - tam budou fungovat i po 50 letech), jednak aby ta JE dosáhla té životnosti, o které mluvíte, musí se průběžně i nárazově upgradovat. Což není levné. Vždyť jen modernizace našich JE, aby tu Vaši životnost dosáhli, stojí jednotky mld. ročně a ty náklady stoupají. Tak si ty jednotky mld. ročně vynásobte těmi desítkami let a zjistíte, že abyste té životnosti dosáhl, během té doby to toho nasypete pěkně velký počet dalších desítek miliard, v budoucnu patrně i stovek.

Jen pro info, Temelín stál 98 mld. kč, do modernizací padlo dalších 31 mld. Kč (a to jede jen 24 let, přičemž dalších 25 let to bude pravděpodobně mnohonásobně více s tím, jak se vše prodražuje, ostatně jen letos do něj zahučí další 4 mld.).

Jestli ten nový blok Dukovan má stát 300-400 mld. (a některé odhady jsou spíše okolo 600-700 mld), tak reálná cena po všech průtazích a zdražováních bude nejspíš tak 450-700 mld (a někteří tvrdí, že to bude spíše okolo bilionu). A jestli ty modernizace jen za prvních 25 let vychází na třetinu ceny, tak během 50+ let se tu pohybujeme okolo 800-1200 mld.

Já jsem také zastáncem JE, ale opravdu si nenalhávejme, že je to levný zdroj. Já bych byl moc rád, kdyby jádro bylo levnější a nemuseli tady řešit tolik komplikovaných OZE. Jenže jádro není levný zdroj, nenalhávejme si to. Dnes už opravdu není.

akulacz

Level

14. 6. 2024 19:23

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@ensidia Zase ty dva bloky mohou generovat přes 30mld zisku ročně takže při aktuálních cenách, návratnost 10 let v ideálním případě nevypadá špatně, i kdyby to bylo 2x tolik tak to je pořád dobré... Už to mělo dávno být ale tady nedává smysl vůbec nic... Solidní základ stabilních zdrojů, aby jsme mohli odstavit ty uhelné elektrárny, solary na střechy firem, domů klidně, ale ten co to povolí na poli by měl razítko dostat do míst kde slunce nesvítí...
U tohoto záleží jak to je hlučné ale předpokládám že jako plot to taky vyrobí prd, leda jak tu někdo zmiňoval mosty a podobná místa...

Milan Šurkala

SHW

14. 6. 2024 20:24

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@ensidia "návratnost 10 let v ideálním případě nevypadá špatně"

10 let? Jestli Vás jeden blok vyjde na 800 mil. Kč a dva bloky 1,6 mld. Kč, tak při 30mld. zisku ročně to zaplatíte za 50+ let. To bude chtít vyšší zisky, aby se to zaplatilo. Což znamená dražší účty.

"Zase ty dva bloky mohou generovat přes 30mld zisku ročně takže při aktuálních cenách"

No ale to jako spotřebitelé moc nechceme, ne? Čím větší zisk to bude mít, tím více zaplatíme na účtu.

Dva bloky, cca 1,6 bil. Kč výstavba a údržba, modernizace během celé životnosti? Na 800 vyrobených TWh (50 let × 2 bloky × 8 TWh ročně) z těch dvou bloků to máme 2 Kč/kWh. Nějaký zisk, s 30 mld. ročně by to bylo 50 let, to se líbit nebude. To musí vydělávat dřív. Za 30 let, to ano. Abychom byli na 30 letech, to jsme na zisku 50 mld. na 16 TWh ročně, další 3 Kč/kWh. Distribuce, dalších 2,5 Kč/kWh. Provozní náklady, platy,... těžko říci, do platů zahučí desítky miliard. DPH přihodí 1,5 Kč/kWh. Jsme někde na 9 Kč/kWh?

Jádro je super zdroj, ale ty ceny opravdu rostou. Já se toho docela děsím, když si uvědomím, že 4 roky dozadu se tu cosi vykládalo o 160 miliardách za blok a za poslední dobu ty odhady každým měsícem skáčou nahoru snad o půlku toho, co to mělo stát. Ještě před dvěma lety se říkalo, že i se zdražením to bude 300-350, dneska tu lítají odhady i přes 700 mld (a to bez těch průběžných modernizací).

"předpokládám že jako plot to taky vyrobí prd"

No nějaký zázrak to asi nebude.

akulacz

Level

14. 6. 2024 23:32

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@ensidia Do prdele, co to meleš to že zaplacený Temelín aktuálně produkuje 30mld zisku a ty to budeš přičítat k nákladům+amortizaci?
Náklady jsou aktuálně 5mld ročně, modernizace v průměru 1mld(letos to je holt víc). Cena za kWh je ~35 halířů, s údržbou a modernizací jsme na padesáťáku... Prodej 2,50 takže se bavíme o 30mld, které v těch prvních letech můžou jít na amortizaci....
Původní nabídka je 160mld za blok, s tím že se operuje že by mohlo dojít k navýšení na 400 ale tady hned počítáte 800, pokud nám někdo nabídne takovou cenu, měli by jsme zvážit preventivní jaderný útok, aspoň tím odpadem, který vyprodukovat zvládneme... Nebo těmi odborníky, kterých máme jako sraček...
Sorry slušně to nešlo ale pokud mícháme hovna se švestkama, dobrý povidla to nebudou...

Milan Šurkala

SHW

15. 6. 2024 10:38

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@ensidia "modernizace v průměru 1mld​(letos to je holt víc​)"

Do průměru počítáte i roky, kdy to byla zbrusu nová elektrárna, která se modernizovat nepotřebovala. Dá se předpokládat, že ty náklady na modernizace budou časem spíše růst než klesat.

"ale tady hned počítáte 800, pokud nám někdo nabídne takovou cenu"

Tak si to přečtěte pořádně, protože nic o tom, že by to někdo nabídl za 800, jsem nepsal.

akulacz

Level

17. 6. 2024 23:53

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@ensidia Ještě jednou sorry, přišel jsem načepýřen odjinud, ale spousta těch čísel a výpočtů je vytržena z kontextu.
JE je v dnešní době pokřivené dotacemi, povolenkami... velmi levný zdroj, provoz dvou bloků je dnes 5mld/rok, modernizace řekněme 2,5mld v průměru za poslední roky a proti tomu 35-40mld příjmy. Distribuci bych do toho nepočítal, její náklady stoupají hlavně díky obnovitelným zdrojům a vyskytuje se pouze ve vašich výpočtech, přičítat platy podruhé také není úplně ono, DPH v cenách bez DPH... Z Temelína to prostě leze 0,35kč/kwh s modernizací 0,5...
Pokud vezmu nabídkovou cenu(nejen u nás ale napříč evropou), 150-175mld+60mld na prvních 20 let provozu, jsem při aktuálních cenách na 15 letech, dalších 45 bude stále v zisku, jestli se vyplatí prodloužit životnost o dalších 20 let se uvidí...
Při 350 jsem na ~25, max 30 letech...
Ve finále jsme na dvojnásobku ceny solární elektrárny, které tou dobou bude teoreticky končit životnost, ale nepočítáme nutnost jejího zálohování, to se dnes odhaduje zhruba na +50% po započítání aktuálního dotačního "průmyslu" v budoucnost se počítá s náklady na čistý solár se snížením na polovinu, ale náklady na zálohu mají vzrůst na 4 násobek=dvojnásobek oproti aktuálnímu stavu.
A to jsme se ještě nedostali k té distribuci, která u JE zvýší nároky o nějaké desítky procent, ale OZE spíš stovku...
Viděl jsem i studie, kde ze soláru to vychází 5x dráž než z JE...
Solár na střeše je trochu něco jiného, tam když si to spotřebuju sám, nebudu dostávat dotace ve chvíli když svítí ve správnou dobu/platit "pokuty" pokud svítí ve špatnou dobu a já se snažím dodávat do sítě( pokud mě k ní vůbec v dané lokalitě připojí) jsem zhruba na poloviční ceně, řekněme s třetinovou/poloviční životnosti... Ale pokud si to spotřebuju opravdu sám ušetřím za tu distribuci což může být dost podstatná část ceny. V ideálních případech s návratností poloviční, takže pokud se začnou ve velkém používat ty vyřazené baterie z bev a vzniknou tak relativně samostatné ostrovní systémy, tak teoreticky nemusíme nic moc stavět, za předpokladu že Peksa přiveze to co bude chybět v powerbankách z Maroka...
Těch 800mld v první půlce vyznělo jako náklady na stavbu, v druhé jako celkové ale bylo tam i 700 pouze za stavbu... A pokud s někým uzavřu smlouvu za 160,- a on si řekne o 400 nebo 700 případně 800, tak pokud to dostatečně nezdůvodní tak by měl umět velmi rychle utíkat... Ale v tom dnešním bordelu bych se nedivil kdyby mu házeli klacky pod nohy už zadavatelé(nedej bože že si ještě před tím než se investice vrátí usmyslí, že by rádi lobovali pro něco jiného). To vidím každý týden když vykazuju účty za hotel, v rámci úspor platíme tři filmy navíc, které to kontrolují, zprostředkují a zařídí platbu a 50-100% + poplatky navíc proti ceně kterou jsem si dokázal zařídit sám nejsou problém... "Nechci slevu zadarmo" nám tu holt zůstalo... Ale vedení je šťastné že místo 30€ zaplatí 60(když je průser tak zaplatí i 1000€/noc a nikdo ani nemrkne)

Milan Šurkala

SHW

18. 6. 2024 10:44

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@ensidia "Z Temelína to prostě leze 0,35kč​/kwh s modernizací 0,5... "

Z Temelína možná elektřina takto levně leze, ale z nových elektráren takto levně lézt nebude. Je potřeba ji zaplatit, a to bude součástí ceny. Uvědomte si, že ta nová JE bude mnohonásobně dražší než Temelín, to tak rychle dnešními cenami nesplatíte. Navíc, já tu řešil koncovou cenu pro zákazníka (tedy včetně distribuce, DPH,...), ne cenu, za kterou to leze z elektrárny. To je asi důvod, proč jsme se nepochopili.

"A pokud s někým uzavřu smlouvu za 160"

Jenže nikdo s nikým smlouvu za 160 uzavírat nebude. To byly nerealistické ceny už před 4-5 lety, natož dnes. Dnes se očekává, že se smlouvy budou uzavírat na nějakých 300-400 mld. Kč, ne 160.

"a on si řekne o 400 nebo 700 případně 800"

On si nikdo nebude říkat ani 700-800. Já nic takového neřekl. Je rozdíl cena ve smlouvě a celkové finální náklady za celou životnost. Znova, dá se očekávat, že finální nabídky budou někde okolo 300-400 mld Kč. To je asi docela realistické.

Jenže, už jste viděl nějakou JE kdekoli ve světě, která se opravdu postavila za plánované náklady ve smlouvě? To asi nezvládnou ani v Číně, i když kdo ví. Když to vyjde hodně dobře, je to tak o třetinu dražší, spíše o polovinu i více (třeba i kvůli úvěrovým nákladům, protože JE se na rozdíl od OZE staví velmi dlouho). A že by zrovna ČR, která je doslova pověstná překračováním plánovaného budgetu, byla nějaký zázrakem snad jedinou zemí na světě, kde by se to postavilo za částku uvedenou ve smlouvě, tomu jistě nevěříte Vy ani já.

Takže když připočítáme 1/3-2/3, o které to naroste nad smlouvu, tak jsme někde na 400-700 mld. A teď ty náklady na modernizace, protože jestli to chcete mít v provozu 60 let, tak to v podstatě z poloviny postavíte znova. Jestli jste do toho doteď sypal nějaké 1-2 mld. ročně, tak s tím růstem nákladů do toho budete v budoucnu sypat násobky, protože zdraží i ty modernizace. To máte dalších 100-200 mld. Takže jsme na 500-900 mld (já to zúžil na těch 700-800, ale prostě vidíme, že asi někam k těm 700 to ve výsledku půjde). A to je jen cena HW, nemáme tam náklady na jeho provoz a to, co bude tvořit výsledný zisk, DPH, distribuci a další detaily, které pak vytvoří finální cenu elektřiny.

"ale náklady na zálohu mají vzrůst na 4 násobek=dvojnásobek oproti aktuálnímu stavu"

Tohle může být problém. Na druhou stranu ten mix se dá docela vyvažovat. Pokud to bude mix slunce a větru, to Vám zálohy mohou spadnout na desetinu, protože se dost dobře vykrývají. Ceny úložišť také klesají stejně jako ceny těch elektráren. Zatímco před pár lety tyto náklady byly zcela jasně ve prospěch JE, nyní se ty křivky cen začínají protínat a míří opačným směrem (JE zdražuje, OZE a úložiště zlevňují). Když uvážím, jak velký je rozdíl v tom, co platilo v roce 2020 (to je v podstatě včera), a co ohledně cen platí v roce 2024, tak fakt nechci vidět to, co bude platit třeba v roce 2030.

puntja

Level

20. 6. 2024 09:46

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@ensidia JE je dnes z čistě ekonomického hlediska nesmysl. Ale jako stabilní, předvídatelný zdroj "čisté" energie je nutnou součástí energetického mixu. Ale jak uvádíte, náklady rostou strmě nahoru, těžba, přeprava a zpracování uranu, bezpečnost (tu bych uvedl 10x větším písmem), jaderný odpad, kvalifikovaná pracovní síla, násobné jištění všeho... Snad se opravdu jednou dočkáme fúzní JE a většina dnešních problémů zmizí.

khostri

Level

20. 6. 2024 14:54

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@ensidia Já myslím, že v současné době a bohužel i v budoucnu to není jen čistě ekonomická úvaha. U JE vidím poměrně hodně velký vendor lock. V dnešní době predikovat, jak to bude za 10 let s palivem, díly a podobně bych si netroufl. To OZE, byť nejsou tak efektivní, jsou ve své podstatě decentralizované (pokud nestavíte solární pole na Sahaře). Takže využívání střech, průmyslových zon i těch plotů není tak špatná myšlenka - samozřejmě pole a úrodná půda je blbost. Ale i varianta použít panel jako stínění s mezerami má něco do sebe.
I když v článku zmiňovaná blbost nebude dávat tolik, jako řešení diverzifikace k panelům, pro šťastnější i vodní turbíně (bohužel v ČR asi legálně špatně) je to zajímavé. Mě se prostě libí myšlenka, aby mě všichni potenciální dodavatelé zdroje energie z východu i jihu vlezli na záda a klidně se stavěli na hlavu. (ještě vyřešit ty baterky no...) To u JE v zásadě nahradím jednu závislost jinou.
Ale příznivcem JE jsem narozdíl od idiotských nápadů soudruhů z Bruselu.

jirka-77

Level

20. 6. 2024 17:26

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@ensidia "(ještě vyřešit ty baterky no...­­)­"
Li­-ion baterie se asi dost zlepšují jak tady autor článku nám o tom dává informace, ale nahrazovat tím větší úložiště je podle mě nevhodné i když cena bude výrazně klesat. K OZE by se mělo přistavět víc přečerpávacích elektráren od malých rybníků až po velké přehrady. Každý zná Dlouhé stráně, ale máme i mnohem větší přečerpávačky jako např Dalešickou přehradu a jistě nejsou možnosti vyčerpaný. K tomu se pracuje snad docela úspěšně na ukládání energie do vodíku, do suchého písku na zimu a pak až jsou na řadě pro ty nejmenší kapacity a rychlý reakce Li­-ion baterie. K tomu přerušovaný provoz vodních elektráren a přerušovaná spotřeba spotřebičů kde to jde, jako topení, chlazení, nabíjení, sušení, těžba Bitcoinu. Samozřejmě sušení prádla jen v domácnostech by byla výkonnější regulace než Bitcoin :­-­)
Dá se nacházet regulovaný provoz výkonnějších spotřebičů, kde to moc nevadí a uživatel ­(firma­) ráda využije výhodnější proud. Třeba drcení štěrku :­-­) a vždy jen částečná regulace spotřeby jaká firmě nevadí.

Milan Šurkala

SHW

20. 6. 2024 23:25

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@ensidia Na přečerpávačku potřebujete obrovský rozdíl výšek, potenciální energii té vody, to Vám žádný rybník nedá. Tam jsou ta převýšení takřka nulová. U nás to není kde stavět. Dlouhé stráně mají 3,7 GWh, na zálohování OZE budete potřebovat nejspíš stovky GWh až jednotky TWh podle toho, jak moc to budete vykrývat jinými zdroji a jak moc umožníte zálohu fosilními zdroji (kdybyste to postavil jen v soláru, tak hovoříme o desítkách TWh, to je nereálné). Stovky až tisíce Dlouhých strání tu nepostavíte a rybníky na to nemají výškový spád.
Vodík je docela neefektivní (vyhodíte zhruba půlku vyrobené energie), ale asi stále lepší než drátem do oka. Ten bych řekl, že je asi jedním z těch lepších dlouhodobých skladování. Regulace spotřeby je ale určitě jednou z cest. V poslední době se např. mluví o datových centrech ohledně výpočtů. Ty se mohou plánovat na doby přebytku energie a naopak se pozastavit v době nedostatku, čímž uvolní dostupnou energii pro jiná nasazení.

jirka-77

Level

21. 6. 2024 16:31

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@ensidia Já rozumím jak funguje PVE (mgh). Jen jsem se s tím rybníkem nerozepisoval. Tak jistě počítám s tím že jsou vždy dva a jeden z nich na kopci a na to v Česku možnosti jsou. Ne že by to stačilo, jen že by se to hodilo přidat a samozřejmě to řešit i na těch větších přehradách kde to ještě není a je to tam reálný. Využívat oba principy PVE, kde jaký jde. Jeden typu Dlouhé stráně kde jeden rybník je na kopci a druhý způsob typu Dalešické přehrady, kde obě nádrže jsou v údolí na trase řeky a je mezi nima využitelný výškový rozdíl. Přehrada Mohelno je níž, ale i nad přehradou Dlouhé stráně by šel postavit rybník mimo řeku. Okolní terén je o kus výš a určitě i tam by stálo za to postavit nějaký rybník. Jinde v kopcovitém terénu by šlo stavět ty rybníky na kopci s využitím terénu aby práce nebyla tak náročná jako když jde o vrchol kopce. Takových malých vesnických PVE může být spousta a asi ekonomicky efektivnějších než domácí baterie koupené k solárům.

Milan Šurkala

SHW

21. 6. 2024 19:14

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@ensidia Tak ne, že by ten Váš nápad byl od věci, naopak, mohlo by se to využívat častěji, nic proti tomu. V tomto souhlasím. Jenže těch možností, kde to postavit, zas tak moc nemáte. Na to, aby to dobře fungovalo, to musí být velké a mít velký výškový rozdíl. Dalešice-Mohelno je 76 výškových metrů, rozloha Dalešic je 118 ha, Mohelno má 75 ha. Na nějaké přečerpávání ale nemůžete používat nějaký obrovský počet metrů (rozdílů max. a min. hladiny), to byste z toho měl při vypouštění spoustu bahna, řekněme třeba 4 metry. To je asi 4,5 mil. m3 vody, tedy 4,5 mil. tun. Výsledkem je 932 MWh, cca 0,93 GWh. Není to zázrak, ale použitelné to je.

Jenže pokud se bavíte o vesnických řešeních, to jsou rybníky často v jednotkách ha, max. nízkých desítkách ha, ale s malými výškovými rozdíly. Třeba se dívám tady kousek od nás, rozloha cca 2 ha, nedaleký druhý rybník výškový rozdíl 8 metrů. Na tak malém rybníku můžete měnit hladinu tak o metr, víc asi ne. Takže 20000 m3, tedy 20000 tun na 8 metrech a už jste jen na 436 kWh. Nejsem si jist, zda bude levnější a jednodušší tam prokopávat půlkilometrový tunel, instalovat pumpy a kdo ví co ještě, nebo prostě někam připojit pár lithiových baterek (ekvivalent baterek ze 4-5 elektromobilů). Ekologičtější to asi bude, to asi ano, ale opravdu nevím, zda to má smysl.

jirka-77

Level

21. 6. 2024 20:18

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@ensidia Kopat tunel je jistě náročný, to bych si spíš představoval ocelové potrubí zahrabané jen kousek po zem, ale záleží na místních podmínkách. S tím bahnem to je pravda že pak je třeba jen metr vody a 8 m bych bral jako použitelný, ale jestli to je 5 elektromobilů, tak je to už slabý, to je fakt. K takovým rybníkům si představuju spíš nový rybník na kopci, kde si já dovolím tvrdit že je hodně míst kde by několik desítek metrů rozdíl byl a ne daleko od spodního.
Určitě je zajímavý tu vodu porovnávat s množstvím baterií, jinak aspoň kde by to vycházelo trochu líp, tak mě dává větší smysl stavět ty rybníky na kopcích (ne až na vrcholu) a trochu tomu dávat přednost před většíma bateriema.
Já jsem někde četl nebo slyšel že vláda plánuje nový PVE ale nic o tom nevím ani nemám jistotu že to je pravda.

Milan Šurkala

SHW

21. 6. 2024 22:23

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@ensidia "K takovým rybníkům si představuju spíš nový rybník na kopci, kde si já dovolím tvrdit že je hodně míst kde by několik desítek metrů rozdíl byl a ne daleko od spodního. "

Představte si to prakticky. Nějaký rozumný svah si asi oba představit dokážeme, ale uvědomte si jakou šílenou operací by bylo odbagrovat a navozit dostatek zeminy jen pro 1hektarový rybník v kopci. To máte 100×100 metrů. To by byla šílenost to vykopat a přepravit. Kdybyste na těch 100 metrech měl převýšení třeba 10 metrů, tak potřebujete odbagrovat a převézt tak 100×50×7 metrů (to je 35000 m3, asi 2000-2500 tatrovek se 4 nápravami) a odvézt to na druhou stranu, kde z toho uděláte hráz. A pak budete mít k dispozici tak možná 20000 m3 vody (2 metry, se kterými můžete operovat) na 10metrové převýšení. A to mluvíme o tom horním rybníku. Takovou šílenou operaci, abyste měl cca 550 kWh.

Nevím, kde chcete v krajině vzít na krátkou vzdálenost větší převýšení (než třeba těch 10 metrů, které jsem uvedl výše), protože pokud ano, tak jak v takovém svahu udělat dostatečně velký rybník? Byste musel děsně kopat do kopce a pak i na velmi krátké vzdálenosti na druhé straně dělat šíleně vysokou hráz. Dovolím si tvrdit, že ta lithiová baterka, která bude mít jednotky m3 bude proti tomuto přečerpávání desítek tisíc m3 vody mnohem jednodušší a výrazně levnější řešení.

jirka-77

Level

21. 6. 2024 23:36

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@ensidia Teď moc nerozumím tomu popisu horního rybníku, tak nevím jestli jsem to předtím popsal srozumitelně. Mezi rybníkama si představuju převýšení několik desítek metrů. Horní rybník si představuju ne úplně stejný ale terénem docela podobný tomu spodnímu, ne moc rozdílný od běžných rybníků. V mírném terénu na kopci nad tím prudkým svahem. No asi bych si musel vybrat přesný místo aby se to dalo počítat. Jinak do 100 m se hlína nepřeváží tatrovkama, protože je efektivnější ji odhrnout buldozerem pokud by šlo o ten 100 m rybník ve svahu 10 m, aspoň to je v pravidlech používání buldozerů, ale může být lepší převoz nakladačem.

Pavel Matějka

Level

22. 6. 2024 07:02

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@ensidia A co na to všechno řeknou ryby?

Budou s těmito ploty u silnic točit taky víry vzduchu za kamiony?

Milan Šurkala

SHW

22. 6. 2024 09:04

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@ensidia "Mezi rybníkama si představuju převýšení několik desítek metrů"

Ale takové převýšení nemáte jen tak někde. To byste musel stavět v horách. Zásadní otázkou je, jak chcete v horách postavit umělou nádrž? Vodní nádrž Vám vznikne dvěma způsoby. Buď máte "rokli" obehnanou ze tří stran kopcem a dole postavíte hráz (vysokou, ale relativně krátkou), nebo voda steče do ďolíku, je tedy v nejnižším místě v krajině (a to obvykle dost ploché, kde není žádné zásadní převýšení).

"V mírném terénu na kopci nad tím prudkým svahem."

No ale jak ho tam postavíte? Kopec má opačný tvar než vodní nádrž. Abyste v/na kopci postavil vodní nádrž, tak musíte vybagrovat šílené množství země tam, kde v kopci přebývá, a přenést ji na druhou stranu a vytvořit z ní rozlehlou hráz tam, kde to v kopci chybí.

"Jinak do 100 m se hlína nepřeváží tatrovkama"

Tady šlo spíše o vyjádření toho, jak šílený objem zeminy to je pro tak malou "baterii".

Tady jsem si zkusil něco takového nasimulovat. Mezi rybníky dole a hypotetickým rybníkem (který pokrývá kopec v dnešní výšce 305-331 metrů nahoře je asi 450 metrů délkových a 45 metrů výškových. Takže postavme hladinu ve výšce 315 m, dno ve výšce 310 m. To znamená, že vše uprostřed a napravo (to co je 310 m a výše) musíte odbagrovat. To je z těch 1,3 ha zhruba 0,8 ha, v průměru musíte odbagrovat 10 výškových metrů (0 metrů ve 310, 20 metrů ve 330, průměr 10). To je 8000 m2 × 10 m = 80000 m3 (ekvivalent skoro 5000 tatrovek). Tuto zeminu potřebujete přenést na druhou stranu (neřešme teď jak) a vytvořit 10 metrů vysokou hráz (jste až ve 305 metrech, potřebujete 315).

Co dostaneme? 13000 m2, operační rozsah tak možná metr, takže 13000 m3, 13000 tun na 45 metrů. Cca 1600 kWh. Ta obec má 1500 obyvatel, okolo 500 domácností. Takže v tomto uložíte 3 kWh pro domácnost, což je asi třetina toho, co si normálně dáte k soláru, pokud s ním máte i baterku. Spotřeba rodinného domu bude někde okolo 6-10 kWh denně. Že by to byla nula, to se nedá říci, bude to i docela ekologické pro provoz. V baterkách to ale nebude ekvivalent přesouvání zeminy, která by se vešla do 5000 tatrovek (jaké emise to vůbec způsobí a jak dlouho to bude trvat?), ale jeden menší kontejner, který s nadsázkou "připojíte za odpoledne" (ale i zde máme emise na výrobu, navíc nebezpečnější).

jirka-77

Level

22. 6. 2024 11:21

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@ensidia Já v Česku vidím takový místa mimo hory, neřeším nějaký chráněný krajiny na horách, ale normální krajinu mezi vesnicema nebo okolo měst. Takže nešlo o hory.
Vůbec jsem nepočítal s bagrováním rybníku, ale právě využitím terénu podobného údolním rybníkům, to jsem snad psal, takže ano přírodní terén ze tří stran a stavění jen hráze, takže bagrování v rybníku v případě sypané hráze pro její postavení.
Nevím jaké jste měl zadání při hledání místa pro simulaci rybníku. V tom asi máme velký rozdíl. Já si v krajině všímám míst kde se mě terén líbí pro PVE rybníky a vy asi jen vyberete místo jen aby se dal ukázat objem bagrování kdyby tam někdo chtěl rybník.
Tak já bych to zatím nechal být dokud já nemám jedno přesný místo použitelný pro porovnání s Lithiem a vy si zatím můžete v klidu zachovat názor že se PVE rybníky nevyplatí nebo že vhodný místa nemáme. Takže asi si teď právě nemáme jak názory sjednotit aspoň dokud já si nedám práci s navrhnutím konkrétního místa.

jirka-77

Level

22. 6. 2024 11:45

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@ensidia To vypadá jako otázka na mě, ale já pro větrný ploty nenapsal ani slovo, přesto se můžu pokusit odpovědět, že ne, že dosah takových vírů je moc malý, takže jedině normální vítr. Lepší podmínky bych odhadnul na plochých střechách různých průmyslových hal nebo obchoďáků.

S rybama to je složitější. U přehrad v Česku je to běžně tak že od jejich vzniku v minulém století je tam tah ryb zrušen, ryby od moře končí u nejbližší přehrady a nad přehradama jsou už jen chované ryby, které nepotřebují cestovat do moře. Někde se jim postavili schodiště pro překonání přehrady, to je asi docela dobrý vynález, ale asi trvá než nové generace znovu využijí řeku nad přehradou a musí překonat horší vodu v přehradě, ale o tom vím prd. Pokud jde přečerpávačky, tam asi není zásadní rozdíl proti obyčejným přehradám. Pokud jde o mno navrhované využití potoků na kopcích, tam už táhnoucí ryby necestují, protože to je pro ně moc velký opak dálnice. Nějaký život tam ale je a tomu se musí zachovávat minimální průtok potoku nebo řeky, jako v případě náhonu do mlýna, kde dnes místo mlýnu jsou vodní elektrárny využívající spád i jen 2 m, tak nemůže jít do náhonu všechna voda, ale vedle v řece zachovat nějaký průtok, kde jezem maj historicky přerušenou trasu pokud se nepostaví rybí schody. Ve Francii maj dost JE a tak bourají přehrady pro úplnou obnovu řek. Tam ryby táhnoucí z moře budou nejvíc spokojené jestli přežijí v moři, kde se jím oteplováním a emisema a rybolovem kazí voda a podmínky k životu.

Milan Šurkala

SHW

23. 6. 2024 09:01

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@ensidia "ale normální krajinu mezi vesnicema nebo okolo měst"

No však právě o to jde. V takové krajině těžko najdete výrazně vyvýšené místo, aby mělo ideální tvar k tomu, abyste tam udělat byť jen hektarový rybník a nemusel ho "vyrábět" přebagrováním takřka celé jeho plochy.

Představte si nádobu ve tvaru misky. Jen ta miska má průměr třeba 150 metrů. Docela snadno ji v krajině usadíte do nějakého ďolíku, aniž byste musel překopávat "půlku" vesnice. Takové místo obvykle už tím jezerem, rybníkem je. Přijde mi, že se tu bavíme o tom, jak vyrábět elektřinu pomocí gravitace, tedy vody tekoucí z kopce, ale zapomínáte na to, že voda teče z kopce i v případě toho vrchního rybníku.

Zatímco spodní rybník problém není, představte si, jak usadit tuto 150metrovou misku na kopci. Kopec má přece tvar obrácené misky. Takže nahoře musíte strašně moc ubrat, po stranách zase strašně moc přidat. Řešením je najít kopec, jehož vrchol je hřeben ve tvaru "C", abyste dodal jen tu hráz, ale to není v běžné krajině příliš obvyklé a najdete to především v horách.

"právě využitím terénu podobného údolním rybníkům"

To Vám bude skvěle fungovat u toho spodního, ale problémem je vrchní rybník.

"ano přírodní terén ze tří stran a stavění jen hráze"

Jak jsem psal výše, tohle se Vám v přírodě moc běžně nevyskytuje, něco takového najdete v horách, ale není to obvyklé v nížinách.

"Nevím jaké jste měl zadání při hledání místa pro simulaci rybníku."

Vaše zadání. Přemýšlel jsem, kde tady v okolí je nějaká vesnice, která má výrazné převýšení v desítkách metrů, aby se tam dosáhlo pro převýšení, které jste navrhoval. Dokonce už má ten spodní rybník.

"vy asi jen vyberete místo jen aby se dal ukázat objem bagrování kdyby tam někdo chtěl rybník."

Znova, Vaše zadání. Hledal jsem tady v okolí místo, které by mělo smysluplný výškový rozdíl, o kterém jste mluvil Vy. Jenže pokud tam máte velký výškový rozdíl, málokdy tam budete mít vhodně tvarovaný kopec, aby stačilo jen postavit hráz.

"já nemám jedno přesný místo použitelný pro porovnání s Lithiem"

No pak to ale popírá to, co chcete dokázat. Jestli takové místo nedokážete snadno najít, tak vesnické rybníky nejsou příliš použitelné. Kolik vesnic má ve svém okolí převýšení desítky metrů, a to tak, aby se dole dala udělat hektarová plocha pro spodní rybník a někde na kopci hektarová plocha pro horní rybník výškově o desítky metrů výše, aniž byste to tam nahoře musel celé překopat? A i tak mluvíme o nízkých jednotkách kWh pro domácnost.

jirka-77

Level

23. 6. 2024 13:08

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@ensidia To je dlouhá odpověď, ale asi se dá zestručnit na dvě hlavní věci.
1. Jako že asi nechápu tvar rybníka a potřebný úpravy terénu.
2. Že mám z prohlížení České krajiny jiné zkušenosti.

Tak první věc jsem snad popisoval už na příkladu Dlouhých strání, že bych právě využíval ty místa, kde není potřeba takhle extrémní práce jako tam když šlo o vrchol kopce a dál jsem to popisoval s tím podobným tvarem rybníku na kopci jako v údolí, teda upřesňuju nekopaného! Právě si všímám že jsou ty místa, kde ve vyvýšené krajině jsou nějaká údolíčka skoro na rovině, kde jsou nějaký malý potůčky a ten rybník jak jsem psal by tam nebyl stejný, ale dost podobný těm starým údolním rybníkům, které taky nejsou kopané a vždy se staví jen hráz z jedny strany. Takže opakuju že mě nejde o kopaný bagrovaný rybník, ale normální. V těch vyvýšených krajinách kde sice je místama podobný terén jako u údolních rybníků je ale zásadní rozdíl proč tam ty rybníky nejsou, protože tam je moc málo vody, často žádná, jen vhodný tvar krajiny. O kousek dál pak je prudká stráň do údolí nějaké řeky.
Já osobně stavbu neplánuju, takže nemám žádný místo přesně zmapovaný, ani jsem z těmito dohady nepočítal abych pak doma mohl přesně ukázat na mapu, jen si toho všímám když jsem někde pryč a o tom byla moje minulá zpráva že dokud nemám přesný místo vybraný tak ani nemůžu nic dokazovat a tak si asi teď nemáme jak názory sjednotit. Prostě máme každý z české krajiny jiný dojem, tak já jen jsem přesvědčený o tom že ty vhodný místa jsou a jsou mimo chráněnou krajinu hor, tak jako kopcovitá až hornatá krajina to být může ale šlo o normální krajinu mezi vesnicema a ne tu chráněnou. Normální z hlediska nechráněného území. Taky nejde o obrovské rybníky které by zachraňovali českou síť, ale o to že by se měli majitelům vyplatit líp než baterie.