Výroba C-14 je drahá a omezená, protože vyžaduje specializované reaktory a separační technologie. Cena závisí na čistotě a formě – laboratorní vzorky stojí tisíce dolarů za gram.... Pak taky platí Uhlík C-14 je nebezpečný v případě že se dostane do těla (tohle nechcete mít v kostech).
@drkt
Proč by se dostal do těla. Patří to mezi nebezpečné odpady, tak ty je potřeba dávat na zpracování nebezpečných odpadů jako jiné nebezpečné odpady co máme doma a v práci. Baterie asi dobře drží pohromadě a bez násilného rozbíjení je asi bezpečnější než jiné věci které se i nechtěně dostávají do vzduchu.
@jirka-77
Ani ne. Já se ptal protože to vypadalo na nějaký nápad o vyjímečné nebezpečnosti. Já to beru jen jako vyjímečný materiál, ale ve věci bezpečnosti to beru jako jiný nebezpečný věci. Třeba doma maj lidi běžně tak nebezpečný věci že když to neznalý dítě sní, tak hned riskuje život. Tu baterii v tom neberu jako vyjímečnou.
@jirka-77
Pokud někdo nechápe že látka která bude nebezpečná ještě tisíciletí po jejím použití je fakt jiná "třída" než jen nějaká domácí chemikálie tak mu žádný příklad nepomůže!
@jirka-77
Ale to já chápu, píšu že to beru jako nebezpečný odpad a samozřejmě nebezpečný i dokud to není odpad. Taková kyselina ve skleněné nebo plastové lahvičce asi taky bude nebezpečná tisíce let (když bude vzduchotěsně uzavřená), stejně tak ty léky. Když se řeší bezpečnost a opatření který ve většině případů pomůžou, tak se právě musí vymýšlet a časem i sledovat nejčastější problémy a k tomu opatření který je minimalizuje a pak zbydou ty co se nepodaří odstranit a v těch zbývajících případech se daj porovnávat nebezpečí úplně různých věcí. Jak hodně to škodí zdraví a jak hodně to způsobuje vážný následky. Pro tu "fakt jinou třídu" asi nebude problém vymyslet jaký problémy se nejvíc budou stávat, že? Jinak proti názoru že to je fakt jiná třída nic nemám :-)
@jirka-77
C-14 je běžnou součástí živých organismů, potravin a podobně (ostatně se používá k radiokarbonové metodě datování). Pochopitelně je to ve velmi malém množství. Jeho výhodou je to, že to záření má velmi nízkou energii, takže ho odstíní prakticky cokoli. V nějakém obalu v lidském těle by nemělo představovat větší problém za předpokladu, že se ten obal nepoškodí.
@jirka-77
Je sakra rozdíl mít jeden takový atom na x milinů jiných a nebo jestli je v sobě budu mít koncentrobané a je sakra rozdíl jestli to mám v lahvičce co to zastaví nebo to vdechnu či spolknu.. (a nebavíme se o tom že dítě sežere celou baterku v celku).
Uhlík je základní prvek života – tělo ho automaticky zabudovává do organických struktur. C-14 se pak stává součástí DNA, proteinů, tuků, apod. Pokud je dávka velmi malá (např. z přírodního prostředí) – riziko je zanedbatelné. Co když by se dostal do těla ve vysoké koncentraci? Pokud by se jednalo o uměle koncentrovaný C-14 (např. ve formě značené glukózy nebo CO₂): Může způsobit vnitřní ozáření – záření zevnitř je nebezpečnější než vnější (kvůli blízkosti k buňkám). Beta záření C-14 má nízkou energii, ale pokud je vevnitř těla, může poškozovat: DNA, buněčné membrány, Zvýšit riziko mutací a rakoviny při dlouhodobé expozici Průměrná aktivita a toxicita: Množství Aktivita (Bq) Riziko Přírodní hladina v těle ~3700 Bq Neškodné Dávka pro výzkum (značená glukóza) ~kBq Nízké riziko Vysoce koncentrovaná dávka (mg C-14) ~MBq Vysoké vnitřní ozáření, biologické riziko Shrnutí: Uhlík-14 je v malých dávkách neškodný. Ve větším množství může být při vnitřní kontaminaci karcinogenní. Není vhodný pro manipulaci bez ochranných prostředků, pokud je v čisté nebo koncentrované formě.
@jirka-77
Aha a co se s ní stane? Já řešil jen vliv vzduchu, hlavně vzdušné vlhkosti že za dlouhou dobu by se něco odpařovalo a nějaká vlhkost dostávala dovnitř, takže ředění plus nějaké další reakce, proto jsem psal o vzduchotěsné nádobě. Co se ale stane s kyselinou i takhle utěsněnou to nevím.
@jirka-77
Prostě se postupně rozpadne. Není to prvek (jako ten uhlík) ale složitější chemická látka.. Těsnost nádoby: Ani nejlepší materiály nejsou absolutně dokonalé; molekuly mohou pomalu difundovat ven nebo dovnitř. Koroze: Časem může i nepatrná reakce nádoby s kyselinou vést k její kontaminaci nebo snížení koncentrace. Teplotní výkyvy, radiace, a mikroreakce: Dlouhodobě působí na kyselinu, byť velmi pomalu, různé vnější vlivy, které postupně snižují čistotu.
V běžných skleněných nádobách, ve kterých se kyseliny dnes prodávají (např. chemicky odolné sklo s plastovým nebo teflonovým uzávěrem), vydrží koncentrované minerální kyseliny typicky bez znatelného zhoršení kvality kolem 5 až 20 let.
Kyselina sírová (koncentrovaná): 10–20 let Kyselina chlorovodíková (koncentrovaná): 5–10 let (mírně těkavá) Kyselina dusičná (koncentrovaná): cca 5–10 let (těkavá, světlocitlivá)
Zatímco ten uhlík 14 bude furt stejně nebezpečným uhlíkem 14 i za 5000 let. To je něco jako zapomenutý alkohol ve skleněné uzavřené láhvi by měl vydržet taky téměř neomezeně, ale ve skutečnosti je většina lahví po století někde v zemi či sklepě nepoživatelná.
@jirka-77
Tak rozumím těm reakcím s okolím, jen nevěřím že kyselina vydrží jen 20 let když bude dobře zavřená. Jestli to spíš není jen nějaká minimální trvanlivost, kde ve skutečnosti vydrží řádově déle jako jogurt. Reakce s okolím můžou být různě rychlé podle kvality nádoby a určitě řádově hodně různé, takže v extrému věřím i na jednotky roků, tak uznávám, že běžně doma to může být slabý, možná. Opačný extrém bych si představil třeba klasicky v chemii používanou skleněnou nádobu se skleněným zabroušeným uzávěrem kdyby se navíc něčím zalepil, tam na slabý desítky roků nevěřím. K tomu je ale už podstatný ten rozpad. Jestli jsem správně pochopil první větu. Jde o rozpad bez reakcí s okolím i kdyby se neměla kam odpařovat. To neznám. Kyselina se i bez vlivu okolí nějak rozpadne? Třeba se rozloží na jednotlivé prvky a ty se v nádobě usadí podle hustoty, nebo se přemění na plyn a stoupne tlak, nebo co je ten rozpad?
@jirka-77
Já zas nerozumím těm nesmyslným spekulací s "dobře uzavčenou kyselinou" nic takového není k dispozici ani v laboratři natož v domácnosti.. Faktem prostě je, že to degraduje i v inertní skleněné láhvi. Pokud to vyleju na smeťák, nebo se tam ta flaška rozbije tak to maximálně způsobí vyšší kyselost půdy a za pár let jako by to tam nebylo, na rozdíl od koncentrovaného C-14 to nikomu za 1000 let nezpůsobi rakovinu... Možná by to šlo srovnat třeba s takovým azbestem, taky se navenek tváří celkem v pohodě.
@jirka-77
No asi u svý spekulace zůstanu protože zatím nevidím důvod proč ne. V domácnosti jsem přeci uznal že tam to může být všelijaký a že ta nádoba možná nemusí být dost kvalitní, takže tam to moc vede k zbytečným dohadům jaká kvalita to je, protože může být asi hodně různá, proto mě přijde zajímavější ta extra kvalitní nádoba, třeba jakou jsem popsal a tam nevím jak by se to kazilo. Kvalitní nádoba hlavně už z důvodu toho samostatného rozkladu, ale vidím že teorie o rozkladu kyseliny asi nevydržela, co? Jo azbest je možná dobrý srovnání. Nám eternit s azbestem co vím odvezli na skládku, kde zůstane v pytlích trvale uložený a zpracování asi počká na budoucí technologie a peníze. Pokud jde o radioaktivní věci, v práci máme požární čidla s alfa zářičem, takže to se daleko nedostane, ale čidla se občas vyměňují za nová a ty starý kdyby si nějaký kutil vzal domu a rozdělal, tak může být v kontaktu s alfa zářením. Sám jsem o tom kdysi uvažoval k čemu by to bylo dobrý, protože každá vyjímečná věc má vyjímečný využití ale tady jsem žádný nevymyslel :-)
@jirka-77
Jaká teorie. To je praxe, prostě nevydrží ani pár desítel let.to je odzkoušené, tečka. Teorie je ten ten blábol s tím že není důvod aby nevydržela... Tohle fakt nemá smysl Ano ta střecha už je uložená zakonzervovaná mimodosah , a azbest se nemí používat...
ad požární hlásiče: Množství americia ve čidle je velmi malé – cca 0,2–0,9 mikrocurie (~0,3 mikrogramu). mimochodem pokud ho vdechneš hrozí ti rakovina plic jakbysmet, takže to prosím nedělej, na rozdíl od uhlíku se ele nebude usazovat v tvém těle a nebude ho zdaleka tolik jako v baterce.
@jirka-77
Poznámku o teorii jsem teď psal k tomu rozkladu. To znamená že nejde o reakci s okolím, ale samostatný rozklad. Tak na to se pořád ptám o co jde. Co to je ten rozklad a na co se to rozloží? Rozkladem stoupne pH? V případě že to má s čím reagovat, jako se vzduchem, vlhkostí, tak jde o chemický reakce, nebo ředění, něco uniká pryč, něco se dostává dovnitř a za to vše může nedokonalá nádoba. Kdyby byla dokonalá, docházelo by jen k tomu rozkladu, ale co to je? Jo pokud jde o tu skleněnou nádobu, zatím nevidím důvod že by nebyla dost dobrá, takže to mám zatím jako nevyvrácenou teorii. Nenapsal jsi nic konkrétního co by se tam stalo, ani že by to někdo takhle vyzkoušel. Jestli slovo tečka znamenalo že to byla poslední reakce, tak ok.
@jirka-77
Tak buď si slepej nebo neumíš číst.. Čemu na: "Teplotní výkyvy, radiace, a mikroreakce: Dlouhodobě působí na kyselinu, byť velmi pomalu, různé vnější vlivy, které postupně snižují čistotu." jsi nerozuměl?
@jirka-77
Takže žádná tečka. Různé vnější vlivy jsem přeci popsal že jde o chemické reakce a ředění. Jen jsem vynechal radiaci. Mě ale zajímá ten rozpad, který je bez chemických reakcí a ředění z důvodu špatný nádoby kdy to reaguje s nějakou chemickou látkou z okolí teda s jinou než vlastní kyselinou. Píšeš teď tři věci "Teplotní výkyvy, radiace, a mikroreakce". Nevím přesně co myslíš mikroreakcema, tak odhaduju že mikroreakcema myslíš pomalý chemický reakce s okolním materiálem z důvodu špatný nádoby, to by nebyl ten vlastní rozpad, tak to vynechám. Radiace i když vnější vliv ale ok a teplotní výkyvy ok. Co teda tyhle dva vlivy provedou s kyselinou když způsobují ten "rozpad"? Znova: Na co se to rozpadne? Změní to pH? Jestli to nezmění pH, tak to zůstává kyselinou. Jako mě není jasný co by ty dva vlivy s tím měli provést. Nějak tam nevidím žádný významný vliv ani dlouhodobě, ale nejsem chemik a ty můžeš mít lepší znalosti a můžeš si umět představit nějaký významný vliv za delší dobu, tak se ptám co se stane. Můžeš taky počítat s kvantovýma fluktuacema vakua :-) Jestli nevíš. Můžeme se domluvit na tom, že oba nevíme co se stane, ale každý máme jiný odhad :-)
@jirka-77
Já nepotřeboval poradit, já se jen ptal na rozpad o kterém píšeš, protože nevím co to je a ty jsi to do teď nevysvětlil. Zdá se mě že sám nevíš co to je, já tím pádem nemám moc důvod věřit že to existuje a nevadí mě když psát přestaneš. Nemám problém, není potřeba psát když nechceš :-)
Článek mi přijde značně zmatečný, takže se ani nedivím diskuzi. Míchá dohromady baterie (soubor stejných prvků, např. napájecích článků) s akumulátory (napájecí články, které lze dobít). Nová baterie nikde není nazvána akumulátorem a přesto se píše o její degradaci (primární článek se "vybíjí"). Je srovnávána s lithiovými akumulátory a ne s lithiovými (primárními) články.
Co tedy má být ta nová převratná technologie, primární článek? Přijde mi to logické, jaderné články (baterie, chcete-li) dobíjet přece nejdou.
P.S. A v prvním zdroji se píše o napájení implantátů a ty se snad nedobíjí. Další studovat nehodlám...
@Simik
Článek nikde nepíše, že jde o akumulátor, ale o baterii (dokonce hned v první větě perexu mezi nimi rozlišuje). S lithiovými akumulátory srovnává pouze hustotu, ale neříká, že jde o konkurenční technologii. To vybíjení a degradaci ale upravím.
@Milan Šurkala
Probůh, vždyť jsem jsem to sám napsal viz první věta v souvětí: "Nová baterie nikde není nazvána akumulátorem a přesto se píše o její degradaci (primární článek se "vybíjí")." Proti čemu se tedy ohrazujete?
Tak tomu hovorim pokrok, auto s bateriou o hmotnosti 50kg a nie pol tony, či dron čo leti 400 minut na jedno nabitie :) Alebo mobil čo stači nabiť raz mesačne. Najlepšie je na tom to že je to uhlikova bateria...
@snajprik
Problém nastane ve chvíli, kdy budete chtít zavést hromadnou výrobu. Získat C14 po tisících tun není jednoduché a už vůbec ne levné. Nejsnáz asi z vyhořelého jaderného paliva - a toho taky není na světě tak moc.
@snajprik
To zrejme neni akumulator s moznosti opakovaneho nabijeni, ale jednorazova primarni baterie s dlouhou zivotnosti. Tou zivotnost i energetickou hustotubma diky tomu, ze vyuziva jako zdroj energie radioaktivni rozpad. Ale proudy budou velmi nizke.