Ucinnost perovskitového clanku 42% ? To mi nezni moc realne.
Vzhledem k tomu ze podle clanku z lonskeho unora (viz odkaz dole) pry dosahli vedci z Oxfordske univerzity rekordni ucinnosti slozeneho clanku kremik a perovskit s hodnotou 25%, tak tech 42% zrejme nebude jen z perovskitu.
Druha vec, ktera mne zaujala, je udajna zavislost na poctu cyklu osvetleno / neosvetleno. Mel jsem za to, ze zivotnost se pocita v hodinach osvetleni a ze pokles vykonu zpusobuje hlavne UV zareni, oxidace vzdusnym kyslikem a teplota. Neni mi uplne jasne jaky fyzikalni jev by mel zpusobovat zavislost degradace na poctu zmen osvetleni.
Leda by slo o poskozovani struktury mechanickymi deformacemi zpusobenymi kolisanim teploty pri zmenach intenzity osvetleni. Ale pak by se musela resit take intenzita osvetleni a charakter i rychlost jeho kolisani. Ale pri tak nizke intenzite svetla, pri ktere maji byt panely provozovany, se asi moc ohrivat nebudou.
No nevim. Nakup a prodej akcii jde zcela mimo firmu a tak tim Intel nic neziska. Leda by udelali novou, neverejnou emisi. Spis se mi ty tanecky s prohlasenimi napred snizujicimi a ted zvysujicimi zajem a cenu akcii zdaji byt snahou nalit penize do kapes zasvecenych kamaradu, pripadne moznost jak se akcii intelu vyhodne zbavit.
Nakupem dostatecneho baliku akcii by se sice americka vlada mohla dostat do pozice velkeho akcionare a snazit se tak intel ovlivnovat, ale asi to nebude nejefektivnejsi cesta. Pokud ma intelu financne pomoci, tak mu bude muset dat penize primo v podobe subvenci, nebo nerimo pres velke statni zakazky. A v obou pripadech si muze diktovat podminky a ovladat tak intel primo i bez najupu akcii
Hezka "doplnujici" otazka ukazujici, ze tiskova zprava o velkem uspechu je bohuzel bohapusty marketing. To je asi jako mit "ciste" elektromobily, ktere spotrebovavaji elektrinu vyrobenou spolovanim fosilnich paliv.
Zatim nejvysi ucinnost pry (tvrdi AI) mela fuze v JET (Joint European Torus), kde se ziskalo 50% z celkove dodane energie a fuzi se podarilo udrzet 5s. JET je na dlouhodobe udrzeni a navic s pozitivni energetickou bilanci holt moc maly.
Doba udrzeni je dulezity parametr a ten bude u laserem iniciovane fuze asi taky velka bida. Nepredpokladam, ze lasery funguji jen jako fuzni "sirka", ktera reakci zapali a ta pak uz bezi sama. A neumim si moc predstavit, jak se do prostoru trvale sypou atomy deuteria a pali do nic lasery, aby vyvolaly fuzi tech atomu.
Na udrzeni fuzni reakce je potreba, aby mela dostatecne velky objem, protoze jinak pri pomeru mezi velkou plochou a malym objemem dochazi k tomu, ze do okoli unika vic energie, nez se v objemu stihne vytvorit a reakce "zhasne". Dostatecne velky pro dlouhodobe udrzeni reakce by (snad) mel byt az ITER budovany ve Francii (predpokladane dokonceni 2035). Ale neni to uplne jiste a urcite ani ten nebude dost velky na provoz v rezimu energetickeho reaktoru. Puvodne mel byt vetsi, ale byl zredukovan kvuli nedostatku penez. Mimo jine kvuli tehdejsimu odstoupeni Americanu z projektu.
Jeste poznamku. Ti umeli inteligenti jsou docela nebezpecna "dezinformacni" hracka. Pri prvni otazce zaril stestim nad skvelou ucinnosti fuze, protoze dokaze vyrobit 4x vic energie, nez se ji doda (zrejme to vzal i s chlupama z tehle tiskove zpravy). Teprve kdyz jsem zacal dukladny krizovy vyslech s doplnujicimi otazkami "priznal", ze je vsechno uplne jinak.
Nejsou informace o moznem vyuziti sodikovych baterek misto velkych prizmatickych LFP clanku v malych solarnich elektrarnach a o predpokladane cene za kwh kapacity ? Tam by byl vyssi pocet cyklu pri rozumne cene asi uzitecnejsi nez u beznych aut.
Inu, vyrobci noutbuku chteji pro lepsi prodeje uvest kazdy rok novou radu procesoru, at se deje, co se deje. A to i kdyz se zrovna nedeje. A protoze tihle vyrobci predstavuji 80% prodeju procesoru, da se jejich prani asi tezko nevyslyset.
Tim spis, ze jen mizive procento kupujicich aspon tusi, jake jsou mezi generacemi procesoru rozdily. Hlavne, kdyz maji vyssi cislo. A ono to neni az tak divne. Dnesni procesory maji tolik vykonu, ze se ve vetsine pocitacu temer porad flakaji a vyuzivaji svuj vykonovy potencial jen na par procent. Takze uzivatelum je realne dost jedno, jestli ma procesor maximalni vykon o neco vyssi, nebo nizsi.
Z pohledu zvyklosti v maloobchodnim prodeji procesoru nadsencum tohle preznacovani sice neni v poradku, ale pro zajemce o noutbuky jeho dusledky nemuseji byt uplne spatne. Ceny drive uvedenych modelu totiz v case vetsinou moc neklesaji a doprodavaji se za temer puvodni ceny. U novych rad jsou ale technicky stejne procesory osazeny uz do levnejsich modelu a rozdil cen muze byt docela vyznamny. Nejen proto, ze je drivejsi spicka dnes v aktualni rade modelu o dost niz, ale taky muze mit treba rozumnejsi rozlisenu displeje.
Napriklad na IdeaPad (Slim) s ryzen 7, ktery mas plnou igpu zvladajici hry v 1920x1080, davalo Lenovo v radach ARP9/AHP9 zbytecne displeje 2k5 a 2k8 a ceny byly od 25 tisic. V nove generaci 10 uz dava i mnohem rozumnejsi displeje 1920x1089 (vcetne OLED) a ceny jsou vyrazne nizsi. Zacinaji (bez Windows, s 16GB ram a 512GB ssd) na 15 tisicich. Dokonce v 10. generaci osazuji 2 M.2 sloty, takze se pripadne da jednoduse pripojit i externi grafika, nebo pridat disk.
Chybicka se vloudila: Podotkněme, že nejen Intel se nehrne do MAINSTREAMU, dočasně (a možná i trvale) ho opustila i společnost AMD, která chce proti Nvidii bojovat nanejvýš ve vyšším mainstreamu.
Pameti se uz leta pohybuji kolem CL 10ns, takze CL=8,7ns (26*2/6=26/3) je opravdu hezky cas (nizsi o 13%). I kdyz prinos v beznych aplikacich moc velky nebude.
Asi jsem byl malo pozorny, ale informace o zpomaleni pristupu k pametem v dusledku podpory x3d verze procesoru mne nejak minula. Stejne tak nerozumim tomu, jak by mohlo snizeni zpozdeni pristupu do pameti zpomalit procesor. V clanku ani ve zdrojich jsem technicke vysvetleni problemu nanasel.
Podle mne je zpozdeni (latency) pristupu do pameti dane vlastnostmi pameti a castecne konstrukci a nastavenim radice pameti (napetove urovne signalu a zakoncovaci odpory sbernic). Celkove prumerne zpozdeni pristupu muze byt ovlivneno velikosti a zpusobem pouziti mezipameti (cache), ale vetsi pamet by ho mela zlepsovat. Tak nevim, proc by mela podpora vetsi mezipameti zvysit zpozdeni pristupu do pameti. A uz vubec nechapu, jak by zkraceni doby pristupu k pameti mohlo snizit vykon procesoru.
Ale treba sem da nekdo odkaz na nejake vysvetleni tech nejasnosti.
No nevim, tohle uz snad neni ani michani jablek s hruskama, ale jablek s melounama.
Chvalit igpu od intelu s tim, ze s pouhymi 4 Xe jednotkami da 2280 bodu, zatimco bidne igpu se 2 CU od amd da jen 730, je fakt silna kava. Kazdy prece vidi, ze intel musi byt skvely, protoze s pouhym dvojnasobkem jednotek ma vic ney 3x vice bodu.
Zkusenejsi mozna napadne, ze Xe nemusi byt totez co CU, ale asi malokdo bude dohledavat, kolik ta cisla predstavuji realneho vykonu = vypocetnich jednotek (shaderu). Pritom 2xCU=2x64=128 vypocetnich jednotek a 4x Xe =4x128=512 vypocetnich jednotek. Ta igpu v Intelu tedy nema 2x, ale 4x vic vipocetnich jednotek a dosahuje jen 3.1x vyssi skore.
Spravne by se mel vykom srovnavat s tou 8600G, ktera ma taky 8CUx64=512 vypocetnich jednotek, jako maji ty 4 Xe jednotky. Aby intel igpu dotahnul amd igpu se stejnym pocten vypocetnich jednotek, musel by pridat o 14% (2600/2288=1,14), coz stavi igpu intely do ponekud jineho svetla nez clanek.
Tim nezpochybnuji, ze 2CU v amd procesorech je slaba grafika. Jenze ta tam neni kvuli hrani her, ale jako zakladni grafika pro lidi, co pouzivaji PC na praci. A to, ze se na ni daji hrat i stare a nenarocne hry, neni zamer, ale jen vedlejsi efekt. Ten, kdo uvazuje i o hrani na igpu si koupi 8700g, nebo v nejhorsim to 8600g.
Testovali se starou verzi Win 11 a bez zaplaty zvysujici fps, protoze nemaji pretestovane ostatni procesory. S novou verzi win 11 mohou byt fps i spotreba vetsi. Da se tedy predpokladat zlepseni pozice proti Intelum, proti ryzenum 9000 a 7000 se pozice asi moc nezmeni.
Ciste formalni oddeleni do samostatne firmy vlastnene (vetsinove) intelem riziko pro konkurenci moc nesnizi. A do koupe se asi nikdo moc nepohrne, nebo aspon ne za cenu, ktera by se intelu libila. Ale asi nejvetsi problem je kvalita a cena vyroby.
Hruby vypocetni vykon je hezky, ale zajima malokoho. Larabel na Phoronixu testoval pod linuxem igpu v core 155h a byl nadseny pokrokem i vykonem. Ta igpu byla skoro vsude lepsi a efektivnejsi, nez 780m.
Jenze kdyz se clovek podiva na fps v windowsich hrach, coz u igpu zajima vetsinu lidi, tak to vypada trochu jinak. Ta 780m dava na noutbukach s podobnym tdp asi o 60% vyssi fps a nova 890m ma fps 2x vyssi, nez to igpu od intelu. Optimalizace architektury a ovladacu pro hry je holt o neconarocnejsi, nez pro bezne vypocty.
Díky za zajímavý článek. Zrovna řeším, jaká je nejvhodnější strategie využití a prodeje energie z fotovoltaické elektrárny a tohle by mohlo dost změnit obvyklý přístup k práci s baterkami.
Je ale ještě otázka, co s tou baterkou udělá delší vybití. Třeba u olověných akumulátorů dochází při vybití docela rychle k sulfataci elektrod a ztrátě kapacity. Koukal jsem do zdrojového textu a v testech se podle všeho cykluje okamžitě, takže po vybití na 2,5V následuje nabíjení na cílovou kapacitu.
V běžném domácím provozu by normálně mělo smysl prodat skoro celý obsah baterky do sítě při večerní špičce a nechat tam jen nějakou rezervu na noční spotřebu. Jenže pokud bude další den zataženo, tak se baterka moc nenabije. A jestli jí delší vybití bude škodit, nemusí být výsledek dobrý.
Odložení o týden je pro řešení reálné závady podezřele krátká doba. A dost divné je i to posunutí silnějších verzí o další týden. Ani bych se nedivil, kdyby to bylo odložení na podnět marketingu. Mohlo by to pro amd mít několik výhod.
Odklad vyřešil důsledky skluzu dodávek noutbuků s novými Ryzeny. Ten způsobil kumulaci vydání noutbukových a stolních procesorů do stejného okamžiku, což by vedlo k přetížení recenzentů a taky k výraznému zkrácení doby mediálního zájmu o amd. To výše zmíněné rozdělení vydání ryzenů pro stolní počítače můj dojem, že jde o marketingové rozhodnutí, dost posiluje. Tak bych spíš čekal, že se posunou i ty recenze.
A to povídání o odložení kvůli nějakému problému může být jen zástěrkou prezentovanou tak, aby firma neutrpěla reputační škodu. Posunutí o týden není nic hrozného a zdůraznění rozdílnosti přístupu firmy ke klientům ve srovnání s Intelem, který je teď velmi intenzivně na tapetě za nekvalitní procesory, může obraz firmy dokonce zlepšit. Ostatně v prohlášeních lidí z amd je ten důraz na kvalitu a prospěch zákazníků dost vypíchnutý.
Efektivita překvapivě blízko ? No, jestli je ten Intel postavený na 3nm od TSMC a Ryzeny na 4nm, tak mi to zvýšení efektivity Intelu moc překvapivé nepřipadá.
Dik, takhle jsou ty grafy mnohem lepsi nez minule.
To zhorsovani efektivity pri velmi nizkych limitech neni prekvapive. Procesor ma nejakou zakladni rezijni spotrebu, ktera se pri rustu zatizeni az tak moc nemeni. A kdyz se limit snizi prilis, podil rezijni spotreby zacne stoupat, protoze na tu uzitecnou spotrebu zajistujici vypocty zbyva mene prostoru.
Nejvyssi efektivitu ma procesor v bode, kde se primka vedena z pocatku souradnic prave shora dotkne oranzove krivky ukazujici rust vykonu pri zmene limitu
Ta myšlenka použít blok jaderné elektrárny na napájení je jako příměr dobrá, ale v praxi by s tím možná byly trochu problémy. Asi by to potřebovalo ještě pěkně velkou baterku. Možnosti regulace výkonu jaderné elektrárny jsou totiž omezené a odezva na regulační zásahy pomalá. A při skokovém snížení zátěže, nebo dokonce ukončení běhu takové výpočetní obludy by bylo potřeba s tím nevyužitým výkonem elektrárny něco udělat.
Ano, téměř jistě tam nepoběží jediná úloha a zátěž se dá plánovat a řídit. Asi by však nešlo mít napájecí jaderku mimo rozvodnou síť, která může případné přebytky spotřebovat. Obecně je řízení spotřeby u velkých odběratelů zajímavý obchodně technický problém. Třeba hutě mají sjednané odběrové diagramy a za odběr nejen většího, ale i menšího množství energie jsou penalizovány.
Pro DDR5 umožňuje CAMM standard dát místo jednoho 128bit širokého modulu dva se šířkou 64bitů stohované v dvoupatrovém CAMM konektoru na sebe. Je otázka, jestli nedojde ještě k doplnění standardu o dvoupatrový konektor pro LPDDR5. Ale asi to není úplně na pořadu dne, protože 4x64bitů je pro současné procesory pro stolní PC asi zbytečné.
Házet vinu na výrobce desek není korektní, protože prvotní příčinou tohohle problému je Intel. Nedodržování specifikací procesorů výrobci desek je jen přirozeným výsledkem jeho obchodní politiky.
Intel píše do specifikací vylhané hodnoty příkonů, aby jeho procesory na webech prodejců vypadaly pro neznalé lidi jako konkurenceschopné. Ale protože ví, že při omezení příkonů na hodnoty ze specifikací by v testech jeho procesory pohořely, tak netlačí výrobce základních desek, aby limity dodržovali, což dříve vynucoval. Podle některých informací prý výrobcům doporučuje implicitně limity nedodržovat, nebo dokonce vypínat.
Ale Intel ani nemusí doporučovat. Když nedodržování limitů povolí a nějaký výrobce je nedodrží, tak to v podstatě musejí udělat i ostatní, protože jinak by jejich desky s Intel procesory v testech dávaly horší výsledky. a to by mohlo mít negativní dopady na jejich prodeje. I když musím přiznat, že tak brutální rozdíly, jaké se uvádí v článku jsem opravdu nečekal.
Když se člověk podívá na srovnávací testy základních desek, tak se výkon jednoho procesoru v různých srovnatelně kvalitních deskách normálně téměř neliší. Z toho je vidět, že výrobci desek ke specifikacím a jejich dodržování přistupují zcela stejně. Předpokládám, že tuhle část BIOSu dodává Intel a výrobci desek dělají jen implicitní nastavení parametrů v souladu s jeho doporučeními. Ostatně výrobce procesoru může nastavit a taky většinou nastavuje jeho nepřekročitelné limity tak, aby nemohlo dojít k poškození procesoru, nebo aby levnější verze stejného křemíku nešly provozovat se stejným výkonem, jako dražší verze.
