@Pavel Matějka
Mozna jeste podstatnejdi, nez kdo ji zaplatil, je otazka, kdo ji delal. MoSt je investicni banka spravujici velke majetky klientu a mimo jine vydavaji doporuceni na nakupy akcii. Ale asi nebudou zrovna nejvetsimi odborniky na pocitacove technologiee a AI.
Cekal bych, ze v tomto pripade budou spis jen hlasnou troubou a ne autory. Ale muzu se mylit. Treba provozuji obrovskou AI farmu, ktera generuje jejich doporuceni ;-). Mozna i vcetne toho v clanku zmineneho :-P.
Ucinnost perovskitového clanku 42% ? To mi nezni moc realne.
Vzhledem k tomu ze podle clanku z lonskeho unora (viz odkaz dole) pry dosahli vedci z Oxfordske univerzity rekordni ucinnosti slozeneho clanku kremik a perovskit s hodnotou 25%, tak tech 42% zrejme nebude jen z perovskitu.
Druha vec, ktera mne zaujala, je udajna zavislost na poctu cyklu osvetleno / neosvetleno. Mel jsem za to, ze zivotnost se pocita v hodinach osvetleni a ze pokles vykonu zpusobuje hlavne UV zareni, oxidace vzdusnym kyslikem a teplota. Neni mi uplne jasne jaky fyzikalni jev by mel zpusobovat zavislost degradace na poctu zmen osvetleni.
Leda by slo o poskozovani struktury mechanickymi deformacemi zpusobenymi kolisanim teploty pri zmenach intenzity osvetleni. Ale pak by se musela resit take intenzita osvetleni a charakter i rychlost jeho kolisani. Ale pri tak nizke intenzite svetla, pri ktere maji byt panely provozovany, se asi moc ohrivat nebudou.
@Milan Šurkala
Ne, ve zmene ovladace gpu to urcite neni Autori testu zcela jasne pisi, ze nove testy byly delany se stejnou verzi ovladace gpu i stejnym nastavenim Win. Jedinou zmenou konfigurace bylo pouziti nove verze aplikace MSI Center M, kterou se daji nastavovat nektere parametry chovani cpu. Ta pry nove zablokovala moznost nastavit pl2=pl1 a implicitne ma pl2=pl1+1w, pri kterych bylo nove mereno.
Bylo by ale dost naivni se domnivat, ze kdyz se pl2 zvysi o 1w, tak se prikon zvysi o 1w. Zvlast u intelu, ktery je znamy svym "tvurcim" pristupem k tdp (Thermal Design Power).
Jak nazev TDP napovida, mel by tento parametr slouzit pro navrh velikosti chladicu. Procesor by se ve standardnim nastaveni a provozu mel snazit udrzet PRUMERNY prikon na teto hodnote. Spickove hodnoty okamziteho prikonu mohou byt ale o dost vyssi. Tenhle pristup fungoval i u intelu, dokud ho amd nezacalo ve vykonu (celkovem i na 1 watt) predbihat. Pak zacal jako TDP uvadet prikon pri nejakem "zakladnim" kmitoctu, na kterem zatizene cpu nikdy nebezi.
AMD se to puvodni pojeti TDP snazi celkem dodrzovat, ale ani u nej to neni neprekrocitelna bariera. Mam zkusenost s ryzeny 2400g a 5600g (tdp 65w) a kdyz clovek zacne v biosu ladit a taktovat neni problem dostat celkovy prikon pocitace s pouhou igpu ve hre i pres 120w. Nejde se tedy tvarit, ze vykonove limity v biosu jsou prikon.
Mereni realneho prikonu samotneho procesoru pri testovani se da reletivne dobre udelat u cpu pro stolni pocitace, protoze je napajeny samostatnym 12v kabelem. U mobilnich cpu napajenych primo z desky to nejde. Vyuziti informaci o prikonu hlasenych diagnostikou je problematicke, protoze neni jasne, co a jak se realne meri a hlasi. A mereni na napajecim kabelu zarizeni zase zkresluje pritomnost baterky a jejiho nabijeni.
Asi nejcistsi by bylo konzoli rozebrat, odpojit baterku a misto ni pouzit dostatecne tvrdy zdroj. Do toho se vsak se zapujcenym zarizenim asi nikomu z testeru nebude chtit. A stejne by se nemeril prikon cpu, ale celeho zarizeni. Pritom prikon displeje je nezanednatelny a zavisi na nastaveni jasu.
Z pohledu beznych uzivatelu by byl pro porovnani zarizeni a jejich nastaveni asi nejuzitecnejsi test vydrze na baterku. Bylo by potreba nastavit stejny jas disleju, nabit baterku na doraz, pak ve hre spusti nekonecnou smycku opakujici dostatecne dlouhou sekvenci a zmerit dobu do vypnuti. A pripadne pro porovnani efektivity spocitat z jmenovite kapacity baterky prumerny prikon a prumernou spotrebu energie na vykresleni jednoho snimku. Jenze to by bylo casove narocne a asi v zadne hre nebude moznost nekonecneho opakovani vhodne testovaci smycky. A stejne by ty informace nejspis ocenilo jen malo z tech, co tyhle konzole kupuji.
@Milan Šurkala
Problem neni ve vykonu (fps), ale v tom, cemu se tady v clanku rika "prikon". Overil jsem si to pro jistotu v originale (viz odkaz na konci clanku) a tam se zadny skutecny prikon nemeril. Autori testu jen nastavili u intelu vykonove limity pl1 a pl2 a u amd nejspis tdp, coz jsou nesoumeritelne veliciny. A vydavat je za prikon je hodne odvazne a zavadejici.
Mimochodem, u toho intelu ani neslo o zadnou aktualizaci zvysujici vykon, ale o zmenu testovaci metodiky. Autori zrejme v puvodnim testu nastavili pro intel pl1=pl2 na stejnou hodnotu jako tdp u amd procesoru. Po zverejneni testu jim intel napsal, ze pl2 musi byt podle specifikaci aspon o 1w vyssi, nez pl1 jinak dochazi k degradaci vykonu. Tak to pretestovsli s pl2=pl1+1w a tak dostali ty vyssi fps.
U pl2 15w zvyseni o 1w znamena nejvyssi (+6,6%) prirustek "prikonu" U vyssich hodnot je procentni prirustek prislusne nizsi (pri 30W je to 3,3% ) .
Pri nastaveni pl1 25w a pl2 26w stouply fps v cyberpunku priblizne o 25%. Ten vyssi pl2 tedy zrejme odblokuje nejaky mechanismus zvyseni prikonu, ale prikon naroste zjevne mnohem vic, nez o ten 1w. Da se totiz cekat, ze narust realneho prikonu bude asi o neco vyssi, nez narust fps.
Porovnavat fps a efektivitu (fps na 1W) uvedenych konzoli bez znalosti skutecneho prikonu tedy nema zadny smysl.
No nevim. Nakup a prodej akcii jde zcela mimo firmu a tak tim Intel nic neziska. Leda by udelali novou, neverejnou emisi. Spis se mi ty tanecky s prohlasenimi napred snizujicimi a ted zvysujicimi zajem a cenu akcii zdaji byt snahou nalit penize do kapes zasvecenych kamaradu, pripadne moznost jak se akcii intelu vyhodne zbavit.
Nakupem dostatecneho baliku akcii by se sice americka vlada mohla dostat do pozice velkeho akcionare a snazit se tak intel ovlivnovat, ale asi to nebude nejefektivnejsi cesta. Pokud ma intelu financne pomoci, tak mu bude muset dat penize primo v podobe subvenci, nebo nerimo pres velke statni zakazky. A v obou pripadech si muze diktovat podminky a ovladat tak intel primo i bez najupu akcii
@gepard2
Zadarmo :-O ? Ze bys delal v marketingu prodejce solarnich elektraren. ;-) ?
Staci zkusit spocitat navratnost investice do pozemni FVE, kde jsou premeny energie a prenosy po dratech s velmi vysokymi ucinostni. A ukaze se, ze se normalni domacnosti fve bez dotaci pri cenach energii a zivotnosti zarizeni nevyplati.
A ted k tomu prihodme naklady na dopravu fve a cele technologie prenosu na geostacioni drahu a 5-15x mensi ucinnost prenosu energie. A je dost jasne, ze ty reci o dodavkach energie do oblasti zivelnych katastrof je jen medialni mlha kolem financivani vyvoje novych zbrani s globalni ucinnosti.
Vic fotoclanku se da pouzit jen pro sirokospektralni (spojity) zdroj, jako je slunce. A jeste musi byt fotoclanky na hornich vrstvach propustne pro zareni, ktere maji zachytit fotoclanky v hlubsich vrstvach.
Ovsem, kdyby existoval fotoclanek premenujici teplo (tepelne zareni) primo na elektinu, tak by ta ucinnost asi hned lepsi.
P.S. I kdyz ono dost zalezi na zpusobu definicice ucinnosti. A to jak u toho prenosu, tak u mezni ucinnosti fotoclanku (33,7%). Pokud by byla ta mezni ucinnost clanku definivana jako podil k energii celeho slunecniho spektra, tak by pri sladeni frekvence monochromatickeho svetla s frekvencni pozici maxima fotoclanku, tak by se dala mozna dosahnout vyssi ucinnost, nez 33,7% (merene jako ziskana elektricke energie / energie monochromatickeho svazku).
Ale kdyz je ucinnost laseru max 30%, tak zni ucinnost celeho prenosu ve vysi 20% velmi nepravdepidobne. Pri uvazeni utlumu prostredi pri vzdalenost 9 km, by se asi tezko dalo dosahnout vysledne ucinnosti prenosu, ani pri 100%-ni ucinnosti prijimace
Kdyz budu brat, ze vyuzitelna energie nebude zaviset na objemove hustote, ale pujde vyuzit vsechna energie prochazejici plochou povrchu v miste prijmu, bude teoreticke maximum vyuzitelne energie klesat se ctvercem vzdalenosti. Pak je pokles sice pomalejsi, nez u 3. mocniny, ale i tak je Tesluv pristup k prenosu energie na vetsi vzdalenost nevyuzitelny.
@Milan Šurkala
Teoreticka maximalni ucinnost kremikoveho fotoclanku je 33,7%, takze jejich dnesni ucinnost uz neni moc kam posouvat. Trochu muze jeste pridat zvyseni ucinne plochy (schovani privodu dospod a dokonale sesazeni clanku ve tvaru pravouhlych ctyruhelniku za cenu zvyseni vyrobnich nakladu).
Pracuje se i na lepsim vyuziti slunecniho zareni vrstvenim vice fotoclanku s citlivosti pro odlisne vlnove delky, ale to tady neoripada v uvahu, protoze laser je z principu monochromaticky.
Krome toho ta ucinnost 20% neni (viz muj prispevek nahore) ucinnost celeho retezce prenosu energie, ale jen ucinnost premeny na strane prijimu (svetlo laseru na elektrinu). Tim jsem si jist. Vynasobenim teoreticke maximalni ucinnosti fotoclanku ucinnosti nejlepsich vykonovych laseru (30%) dostaneme teoretickou maximalni ucinnost retezce 11%. Realna ucinnost prenosoveho retezce tedy bude ne 20%, ale 6%. A kvuli fyzikalnim limitum, neni sance ji moc zvysovat.
U prvnich spalovacich motoru to bylo jine. Nevim jaka byla jejich tehdejsi ucinnost (uzitecna prace/spalne teplo), ale kdyz je dnesni ucinnost aut se spalovacimi motory (pry) asi 20%, musela byt zoufala a prostor ke zlepsovani obrovsky.
Krome toho, na rozdil od primospalujicich motoru ze zacatku minuleho stoleti, neni darpou pouzita premena elektriny na svetlo a toho zpatky na elektrinu zadna technologicka novinka. Ma za sebou priblizne stoleti vyvoje, je dotazena k dokonalosti a moc prostoru ke zlepsovani ucinnosti tohoto typu prenosu energie uz asi moc nezbyva.
@Milan Šurkala
Spalovaci motory to nad koni nevyhraly, proto ze by na zacatku byly vykonejsi a lepsi. Ale byly mnohem praktictejsi. Kun potrebuje udrzbu a krmeni, i kdyz se pouzije jen obcas, a unavi se, coz omezuje jeho dojezd.
Auto bylo na zacatku kocarem bez kone. Nebylo tedy potreba ustajeni a na kanistr benzinu, ktery se da snadno skladovat i prevazet se dalo dojet dal, nez zvladk kun.
Ale pry, podle dokumentu o Fordovi a jeho modelu K, byla velmi vyznamnym duvidem rozsireni aut ekologie. Kdyz jsem v tom filmu videl bulvar v NewYorku zavaleny vysokymi horami konskych hoven, tak tom docela verim.
Jen na okraj. V porovnani s dnesnimi motory byla ucinnost, obsluha i spolehlivost tehdejsich spalovaku zoufala, ale v porovnani s parnimi stroji to byla temer kosmicka technologie. Vyhrevnost paliva (a tedy i potrebny objem) i ucinnost jeho premeny na uzitecnou praci byla nesrovnatelna
Mimochodem v te dobe byly (podle zmineneho dokumentu) 2/3 aut elektromobily, protoze fungovaly lepe a spolehliveji naz spalovaci kocary. Ale Edison mel elektrarny a rozvody jenn v nejvetsich mestech, baterie mely malou kapacitu a tak se elektromobily hodili jen pro mistni provoz. Spakovaky vyhraly prave velkou energetickou hustutou a prepravitelnosti paliva.
Kdyz dojde k zivelne katastrofe, tak je urcite snadnejsi dopravit tam vrtulnikem sudy s palivem, nez resit dodavku elektriny optickym spojem. Navic v takove situaci budou pravdepodobne poskozeny i rozvodne site, tak dodani elektiny optikou k jednomu prijimaci nic neresi, protoze ji, na rozdil od benzinu pro lokalni generatory, nelze bez rozvodne site distribuovat. To jsou lepsi i ty solary s baterkou.
Umim si predstavit, ze hosi z Darpy se mohou tvarit, ze jde z vesmiru dodat timhle mechanismem energii kamkoliv na svete. A to je v podstate pravda. Jen uz nedodavaji to nejpodstatnejsi. Ze cilem je znicit na dalku kdekoliv na svete technologii a zarizeni toho, kdo se americanum nebude libit.
Darpa neni zadna charitativni, nebo zachranarska organizace, ale americka vladni agentura pro podporu rozvoje vojenskych technologii a zbrani. A to ze se neco z toho, co financovala, da nakonec vyuzit i pro civilni ucely z nich lidumily fakt nedela
@Milan Šurkala
Teoreticka maximalni ucinnost kremikoveho fotoclanku je 33,7%, takze jejich dnesni ucinnost uz neni moc kam posouvat. Trochu muze jeste pridat zvyseni ucinne plochy (schovani privodu dospod a dokonale sesazeni clanku ve tvaru pravouhlych ctyruhelniku za cenu zvyseni vyrobnich nakladu).
Pracuje se i na lepsim vyuziti slunecniho zareni vrstvenim vice fotoclanku s citlivosti pro odlisne vlnove delky, ale to tady neoripada v uvahu, protoze laser je z principu monochromaticky.
Krome toho ta ucinnost 20% neni (viz muj prispevek nahore) ucinnost celeho retezce prenosu energie, ale jen ucinnost premeny na strane prijimu (svetlo laseru na elektrinu). Tim jsem si jist. Vynasobenim teoreticke maximalni ucinnosti fotoclanku ucinnosti nejlepsich vykonovych laseru (30%) dostaneme teoretickou maximalni ucinnost retezce 11%. Realna ucinnost prenosoveho retezce tedy bude ne 20%, ale 6%. A kvuli fyzikalnim limitum, neni sance ji moc zvysovat.
U prvnich spalovacich motoru to bylo jine. Nevim jaka byla jejich tehdejsi ucinnost (uzitecna prace/spalne teplo), ale kdyz je dnesni ucinnost aut se spalovacimi motory (pry) asi 20%, musela byt zoufala a prostor ke zlepsovani obrovsky.
Krome toho, na rozdil od primospalujicich motoru ze zacatku minuleho stoleti, neni darpou pouzita premena elektriny na svetlo a toho zpatky na elektrinu zadna technologicka novinka. Ma za sebou priblizne stoleti vyvoje, je dotazena k dokonalosti a moc prostoru ke zlepsovani ucinnosti tohoto typu prenosu energie uz asi moc nezbyva.
@haunter
Ale prdlajs to Tesla umel. Pomoci velkeho vysokonapetoveho generatoru sice vytvoril kolem "vysilace" energie elektromagneticke pole, ze ktereho sla cerpat energie bez dratu, ale ucinnost musela byt zoufale mala i v nejblizsim okoli. A hustota energie v prostoru kolem "vysilace" (a tedy i ucinnost jejiho prijmu) klesa se treti mocninou vzdalenosti, takze to bylo pro prakticke vyuziti na prenos energie zcela nepouzitelne. Staci si ze zakladky pamatovat, ze je neco jako ucinnost, plus neco o vypoctu objemu teles. A pak jen zapnou mozek a hned je jasne, proc Tesla musel celkem zakonite zkrachovat.
Pro zvyseni ucinnosti prenosu se musi energie soustredit do velmi uzkeho svazku, treba mikrovlnou antenou. Jenze to chce zatracene vysoke kmitocty a i tak je rozptyl svazku energie velky a ucinnost mizerna. Proto se tenhle prenos pouziva jen v komunikacich, kde mala ucinnost tolik nevadi, ale energetice vladnou draty.
Hosi z Darpy pouzili ten nejuzsi svazek energie, ktery je k dispozici - koherentni monochromaticke svetelne zareni (laser). A to svetlo v prijimaci premenuji fotoclanky na elektrinu. Tech 20% je hodne vysoka ucinnost (tu maji auta) a neni sance ji zvysit na pouzitelnou hodnotu. I kdyby nemel laserovy svazek zadny rozptyl, ani ztrary a jeho vsechna energie dopadla na fotoclanky zaplnujici 100% jeho dopadove plochy, nemuze byt ucinnost vyssi, nez 33,7%, coz je teoreticke maximum ucinnosti polovodicoveho fotoclanku. No mozna by se dalo jeste neco nahnat vyuzitim tepla ze zahrivani clanku laserovym paprskem, ale to asi nebude uz moc velky prinos.
A docela by mne zajimalo, jak ti hosi z darpy merili ucinnost. Vzhledem k jeji znacne velikosti odhaduji, ze se porovnavala energie na vystupu s energii laseroveho svazku a "zapomnelo" se na ucinnost toho zdrojoveho laseru. To se u takovych experinentu dela docela bezne. Treba u jaderne fuze se uvadi, ze se podarilo dosahnout kladne energeticke bilance, ale neresi se energeticka rezije na vyrobu energie dodavane do reakce a udrzeni plazmatu v reakcni zone, natoz energii potrebnou na vyrobu paliva, nebo i vybudovani celeho zarizeni.
Dohledal jsem (viz dole), ze nejlepsi vykonove lasery maji ucinnost 30%. Tu darpou udavanou ucinnost prenosu je tedy potreba vydelit tremi a realna ucinnost toho bezdratoveho prenosu tak bude ne 20%, ale nekde kolem 6%. Na zbran dobre, pro energetiku zcela nepouzitelne
Kdyz budu brat, ze vyuzitelna energie nebude zaviset na objemove hustote, ale pujde vyuzit vsechna energie prochazejici plochou povrchu v miste prijmu, bude teoreticke maximum vyuzitelne energie klesat se ctvercem vzdalenosti. Pak je pokles sice pomalejsi, nez u 3. mocniny, ale i tak je Tesluv pristup k prenosu energie na vetsi vzdalenost nevyuzitelny.
Vic fotoclanku se da pouzit jen pro sirokospektralni (spojity) zdroj, jako je slunce. A jeste musi byt fotoclanky na hornich vrstvach propustne pro zareni, ktere maji zachytit fotoclanky v hlubsich vrstvach.
Ovsem, kdyby existoval fotoclanek premenujici teplo (tepelne zareni) primo na elektinu, tak by ta ucinnost asi hned lepsi.
P.S. I kdyz ono dost zalezi na zpusobu definicice ucinnosti. A to jak u toho prenosu, tak u mezni ucinnosti fotoclanku (33,7%). Pokud by byla ta mezni ucinnost clanku definivana jako podil k energii celeho slunecniho spektra, tak by pri sladeni frekvence monochromatickeho svetla s frekvencni pozici maxima fotoclanku, tak by se dala mozna dosahnout vyssi ucinnost, nez 33,7% (merene jako ziskana elektricke energie / energie monochromatickeho svazku).
Ale kdyz je ucinnost laseru max 30%, tak zni ucinnost celeho prenosu ve vysi 20% velmi nepravdepidobne. Pri uvazeni utlumu prostredi pri vzdalenost 9 km, by se asi tezko dalo dosahnout vysledne ucinnosti prenosu, ani pri 100%-ni ucinnosti prijimace
@peno11
Karty rady xx60 se nepochybne prodavaji vic nez xx80, ale operovat tou "statistikou" od steamu je dost mimo.
Kdyz pominu to, ze nezverejnuji, co a jak opravdu zapocitavaji a meri, tak je temer jiste uhnuta cinskymi hernami, kde se na jednom (asi vetsinou nic moc) kompu se slabou grafikou (treba prave ta 1060) kazdy den nepochybne vystrida spousta uzivatelu.
A pokud neni ve steam klientovi nejak udelana jednoznacna identifikaci kazdeho pocitace, ale pouziva se pro identifikaci uzivatelsky ucet, tak to bude prifukovat pocty karet. Da se cekat, ze v tech hernach nebude vetsina karet xx90, ale spis nejake starsi plecky. A hadam, ze tam davaji karty nVidia. Mozna i s velkou zelenou nalepkou na kompu ;-).
@Milan Šurkala
Pri pruzkumech nazoru lidi se pouzivaji vyberove metody prito, ze osloveni ma docela vysoke naklady a lidi obtezuje.
Naproti tomu Steam klient ma informaci o zeleze, na kterem bezi, k dispozici a aktualizace stavu na uzivatelea/nebo pocitac pri kazdem prihlaseni nepredstavuje zadne vyznamne zatizeni. Zvlast ve srovnani s tim, co se prenasi a zpracovava v prubehu hrani. Steam ma temer jiste podrobne informace o zeleze k dispozici a vyuziva je. Jen je z nejakeho duvodu v nezverejnuje v pouzitelne podobe. Mozna nechce lidem moc ukazovat, jak dukladne je sleduje, nebo to dava jako placenou informaci tvurcum her
@Thorleif
Ono o kvalite toho pruzkumu dost napovida i v clanku zminene chovani podilu:
"Nejpopulárnější grafikou se opětovně stává starší GeForce RTX 3060 se 4,73 %, která se o první příčku přetahuje s mobilní GeForce RTX 4060 Laptop, ta má nyní 4,65 % (minulý měsíc bylo pořadí přehozené). "
Aby uz dlouho neprodavana karta 3060 najednou v podilu preskocila jeste prodavanou mobilni 4060, ktera byla drive pred ni je asi dost tezko vysvetlitelne. Pritom udelat a zverejnit slusnou metodiku, ktera zajisti realne zmereni stavu vcetne podrobnejsich rozpadu (treba podle regionu, nebo typu nejvice htanych her) by nebyl zadny problem.
Steam ma o hracich a jejich chovani nepochybne velmi podrobne informace. Ukazuje to treba nedavno studiem WarHorse zverejnena informace o chovani Jindry Ptacka v KCD. Byly tam treba i pocty zabiti dlouhym mecem, nebo lukem, nebo podily poctu hracu v ruznych zemich.
@satryx
Mozna mne s dobou udrzeni ani nebalamutila. Neptal jsem se na nejdelsi dobu udrzeni, ale na nejvyssi ucinnost. A nemel jsem chut dohledavat a overovat vyvoj tech fuznixh rekordu v nejskych duverihodnejsich zdrojich.
AI se da pouzit pro hrubou orientaci v nezname problematice a jako rychly resersni system. Ale chce to hodne opatrnosi a neduvery. A pokladani dukladnych kontrolnuch otazek na overovani jeho tvrzeni a dotazovani se na konkretni zdroje infornaci, o ktere ta sva tvrzeni opira. Je to holt model zalozeny na pravdepodobnosti vyskytu slov v danem kontextu a neni zrejme moc schopen posoudit relevanci a pravdivost informaci.
Hezka "doplnujici" otazka ukazujici, ze tiskova zprava o velkem uspechu je bohuzel bohapusty marketing. To je asi jako mit "ciste" elektromobily, ktere spotrebovavaji elektrinu vyrobenou spolovanim fosilnich paliv.
Zatim nejvysi ucinnost pry (tvrdi AI) mela fuze v JET (Joint European Torus), kde se ziskalo 50% z celkove dodane energie a fuzi se podarilo udrzet 5s. JET je na dlouhodobe udrzeni a navic s pozitivni energetickou bilanci holt moc maly.
Doba udrzeni je dulezity parametr a ten bude u laserem iniciovane fuze asi taky velka bida. Nepredpokladam, ze lasery funguji jen jako fuzni "sirka", ktera reakci zapali a ta pak uz bezi sama. A neumim si moc predstavit, jak se do prostoru trvale sypou atomy deuteria a pali do nic lasery, aby vyvolaly fuzi tech atomu.
Na udrzeni fuzni reakce je potreba, aby mela dostatecne velky objem, protoze jinak pri pomeru mezi velkou plochou a malym objemem dochazi k tomu, ze do okoli unika vic energie, nez se v objemu stihne vytvorit a reakce "zhasne". Dostatecne velky pro dlouhodobe udrzeni reakce by (snad) mel byt az ITER budovany ve Francii (predpokladane dokonceni 2035). Ale neni to uplne jiste a urcite ani ten nebude dost velky na provoz v rezimu energetickeho reaktoru. Puvodne mel byt vetsi, ale byl zredukovan kvuli nedostatku penez. Mimo jine kvuli tehdejsimu odstoupeni Americanu z projektu.
Jeste poznamku. Ti umeli inteligenti jsou docela nebezpecna "dezinformacni" hracka. Pri prvni otazce zaril stestim nad skvelou ucinnosti fuze, protoze dokaze vyrobit 4x vic energie, nez se ji doda (zrejme to vzal i s chlupama z tehle tiskove zpravy). Teprve kdyz jsem zacal dukladny krizovy vyslech s doplnujicimi otazkami "priznal", ze je vsechno uplne jinak.
@Tech-boy.lukas
Distribucni sit VN je 22kV. Nejvetsi bezne dostupna trafa 22/0.4kV maji 3,15MVA. Ten by utahnul soucasne max 3 auta s rychlonabijenim a vetsi pumpa s 12 stojany by potrebovala 4 takova trafa a prislusne dimenzovana privodni vedeni.
U rychlonabijecek jsou nutnosti dostatecne baterky s velkou proudovou zatizitelnosti (uz kvuli proudovym spickam). A pak by mohlo byt traf o neco mene. Trebs 2/3, kdyz by nabijeni trvalo jen 2x dele, nez placeni.
Teoreticky by se dalo pomoci baterek dosahnout odlehceni privodu a napajecich tras jejich nabijenim mimo spicky provozu aut, treba v noci. Jenze to by vyzadovalo obrovskou kapacitu baterii.
Pri nabijeni 100kwh baterky za 6 minut a placeni 4 minuty natankuje u stojanu 6 aut za hodinu a sprotrebuji 0.6MWh. Pri 10 stojanech je to 6MWh a na presunuti o 10 hodin potrebuje 60MWh baterek.
Bezna baterka pro domaci fve ma 10kWh a takovych by bylo potreba 6000. Ale stejne bude nejvetsi problem dimenzovani privodnich tras a vyrobnich zdroju.
Spotreba pohonnych hmot v CR je 8.7 miliardy litru. Pri spotrebe 8,7 l/100km by se tedy najezdilo 100 mld km. Pri prumerne spotrebe 20kWh na 100 km by byla rocni spotreba 2000 miliard kWh a tedy 2 miliardy MWh.
Vydelenim poctem hodin v roce dostaneme potrebny vykon elektraren pro nahradu spalovaku elektromobily. Je to trvale bezicich 228320 MW. Vykon temelina je 2172MW a pro pokryti spotreby pohonnych hmot elektrinou by se tedy muselo postavit asi 105 temelinu. To by musel Fiala slapnout do pedalu trochu lepe nez ted s Korejcema.
Nejsou informace o moznem vyuziti sodikovych baterek misto velkych prizmatickych LFP clanku v malych solarnich elektrarnach a o predpokladane cene za kwh kapacity ? Tam by byl vyssi pocet cyklu pri rozumne cene asi uzitecnejsi nez u beznych aut.
Inu, vyrobci noutbuku chteji pro lepsi prodeje uvest kazdy rok novou radu procesoru, at se deje, co se deje. A to i kdyz se zrovna nedeje. A protoze tihle vyrobci predstavuji 80% prodeju procesoru, da se jejich prani asi tezko nevyslyset.
Tim spis, ze jen mizive procento kupujicich aspon tusi, jake jsou mezi generacemi procesoru rozdily. Hlavne, kdyz maji vyssi cislo. A ono to neni az tak divne. Dnesni procesory maji tolik vykonu, ze se ve vetsine pocitacu temer porad flakaji a vyuzivaji svuj vykonovy potencial jen na par procent. Takze uzivatelum je realne dost jedno, jestli ma procesor maximalni vykon o neco vyssi, nebo nizsi.
Z pohledu zvyklosti v maloobchodnim prodeji procesoru nadsencum tohle preznacovani sice neni v poradku, ale pro zajemce o noutbuky jeho dusledky nemuseji byt uplne spatne. Ceny drive uvedenych modelu totiz v case vetsinou moc neklesaji a doprodavaji se za temer puvodni ceny. U novych rad jsou ale technicky stejne procesory osazeny uz do levnejsich modelu a rozdil cen muze byt docela vyznamny. Nejen proto, ze je drivejsi spicka dnes v aktualni rade modelu o dost niz, ale taky muze mit treba rozumnejsi rozlisenu displeje.
Napriklad na IdeaPad (Slim) s ryzen 7, ktery mas plnou igpu zvladajici hry v 1920x1080, davalo Lenovo v radach ARP9/AHP9 zbytecne displeje 2k5 a 2k8 a ceny byly od 25 tisic. V nove generaci 10 uz dava i mnohem rozumnejsi displeje 1920x1089 (vcetne OLED) a ceny jsou vyrazne nizsi. Zacinaji (bez Windows, s 16GB ram a 512GB ssd) na 15 tisicich. Dokonce v 10. generaci osazuji 2 M.2 sloty, takze se pripadne da jednoduse pripojit i externi grafika, nebo pridat disk.
@snajprik
A terazky mi povedztě, Kefalín, čo vy si predstavujetě pod takým slovom plnohodnotna architektura.
Plnohodnotna architektura ma treba ALU jednotky schopne vykonat AVX512 instrukci jednopruchodove, coz potrebuji jen nektere specialni programy a stoji to dost kremiku. Pri male zazezi Woken a v klidovem stavu, kdy maji bezet ta mala jadra, se avx512 temer jiste moc nepouziva. To ale neznamena, ze je dekoder instrukci nemusi znat. Musi, protoze jinak by doslo k padu programu, kdyz planovac Woken posle na jadro vlakno pouzivajici tyhle instrukce. Prave rozdilnost instrukcnich sad ruznych typu jader Intelu byl duvod, proc museli avx512 vypniut i na jadrech, jejichz architektura ho umi.
Amd ma instrukcni sadu na vsech typech jader stejnou, ale lisi se architektura. tech jader, A tedy i zpusob, jak jsou instrukce te sady vykonavany.
Pozadavek na mala jadra s plnohodnotnou architekturou je tedy protimluv. Jejich architektura by naopak mela byt co nejocesanejsi v tom, co se pri malych zatezich moc nepouziva, aby se usetril kremik a energie. Treba pro avx512 neni potreba siroka ALU, ale muze se delat na 8 pruchodu na bezne FPU.
A jeste je potreba zajistit, aby se v male zatezi daval planovac uloh vse na mala jadra a ve velke zatezi je vytezoval az jako posledni
@snajprik
Rekl bych, ze AMD je inzenyrska firma na rozdi od Intelu, ktery je spis "manazerska" firma.
Kdyz o technickych otazkach rozhoduji manazeri, kteri o technicke podstate problemu premysleji a vedi asi tolik, jako nekteri mistni diskuteri, nemohou byt vysledky nikdy moc dobre. Oni totiz klouzou jen po povrchu a pozivaji hlavne marketingove oznaceni bez hlubsi znalosti obsahu a souvislosti. A podle toho to pak vypada.
V AMD je to, zda se, aspon zatim tak, ze rozhoduji inzenyri, kteri podstate rozumi a systematicky stavi na zkusenostech ziskanych z vyvoje predchoziich procesoru. Treba na zkusenosti, ze pri planovani umisteni procesu na jadra, ktere je pro spravne vyuziti silnych stranek jader s odlisnou konstrukci klicove, se na windousi planovac od MS spolehat neda a museji to pokud mozno vyresit sami. A dneska na to maji nrjen zkusenosti, ale uz i dost penez a tedy i lidi. Tak bych se o pouzitelnist tech 2 uspornych amd jader moc nebal.
