Seznam kapitol
Pojem softwarové chlazení na platformě AMD zná asi každý, kdo se zajímal o snížení teploty procesoru. Zároveň je však téměř synonymem k tomuto pojmu i slovo "problém". V tomto článku si vysvětlíme princip softwarového chlazení, ukážeme postup, jak ho zapnout a nakonfigurovat procesor, a uvedeme, jaké jsou se softwarovým chlazením spojené problémy i s možnými variantami řešení. Teplota se v případě nevytížení tímto způsobem sníží až o 10 stupňů!
Výsledky
Na závěr se sluší uvést, jakých výsledků jsem se softwarovým chlazením dosáhnul.
Testovací konfigurace:
- AMD Athlon XP 1700+, 1466 MHz (11x 133MHz) při 1.6V - přetaktovaný na 2000 MHz (10x 200MHz) při 1.6V
- EPoX EP-8KRA2L, VIA KT600
- chladič Arctic Cooling Copper Silent 2 TC
V případě této základní desky se teplota procesoru měří v socketu umístěným čidlem. To jsem vystrčil nahoru tak, aby se přímo dotýkalo pouzdra procesoru a ještě jsem ho natřel tepelně-vodivou pastou. Teplota sice nebude přesně vyjadřovat změny v jádře, na druhou stranu vnější čidlo je v měření přesnosti změn teploty lepší a je lépe kalibrované. Naměřené teploty přitom vcelku odpovídají teplotám změřeným měřičem infra-záření s laserovým zaměřovačem.
Teplota procesoru a otáčky větráku chladiče procesoru
Následující hodnoty teploty a otáček ventilátoru byly naměřeny s nastavením dělitelů 8, 8, Ultra Fast.
Teplota procesoru klesla při nevytížení z 46 na 37 stupňů. Nastavení odpojování FSB v případě detekce Halt special cycle nemělo žádný efekt, operační systém (Windows XP SP1) evidentně procesoru neposílá instrukce HLT. Zařídit posílání HLT instrukcí procesoru by šlo zařídit přes některý z "chladících" programů, výsledek by ale stejně nebyl lepší než v případě Stop Grant režimu (který Windows zapínají), protože frekvence procesoru je v obou případech stejná - nastavení dělitelů je totiž v obou případech na 8.
Otáčky tepelně regulovaného větráku chladiče procesoru se při zapnutí Stop Grant režimu snížily z cca. 1600 otáček na zhruba 1000. Protože větrák má kapalinová ložiska, není při takové hodnotě otáček prakticky vůbec slyšet ani v tichém prostředí. Rozdíly mezi HLT zapnuto a vypnutu si vysvětluji jako chybu měření.
Rozdíl mezi různým nastavením dělitelů
Zajímal mě i rozdíl v teplotě plynoucí z rozdílného nastavení dělitelů. V tomto případě při nastavení 8, 8, Ultra Fast byla teplota procesoru zmíněných 37 stupňů (s menším zatížením se snadno přehoupla 38). Naproti tomu při nastavení 512, 512, Ultra Fast se poměrně stabilně držela 36 stupních. Výsledný rozdíl jsou tedy dva stupně Celsia.
Kamarád Marty měřil spotřebu počítače - Athlon XP na 2200 MHz při 1.8V - ampérmetrem a zjistil následující údaje (při střídavém napětí sítě 235V):
8, 8, Ultra Fast - 0.405A (tj. 95W)
512, 512, Ultra Fast - 0.38A (tj. 89W)
Praktický rozdíl mezi rychlostí přepínání Ultra Fast a Slow byl neměřitelný.
V běžném provozu
Teplota při přehrávání filmů ve formátech DivX / Xvid je i na takto přetaktovaném procesoru těsně nad čtyřiceti stupni. Na pozadí přitom běží některé aplikace jako například komunikační klient Miranda IM.
Při spuštění zátěžového testu BurnK7 se teplota vyšplhá až na 56 stupňů při otáčkách ventilátoru 2250 za minutu. Protože původně byla teplota při nevytížení 46 stupňů a po zapnutí softwarového chlazení 37 stupňů, dá se říct, že softwarové chlazení zdvojnásobí rozpětí teplot při plné zátěži a stavu idle!
