Seznam kapitol
Dnes se podíváme na několik IP kamer, které patří spíše do střední třídy. Podmínkou pro zařazení byla pořizovací cena mezi cca 5 000 a 12 000 Kč a přítomnost Wi-Fi. Do testu se tak probojovaly i kousky použitelné v drsnějším prostředí i motorizované modely.
Dnešní část článku zakončíme předběžnými testy, které nám napoví, jaký obraz z kamer asi tak dostaneme. V příštím díle se zaměříme na nastavení kamer, jejich možnosti dané doprovodným softwarem a vlastním firmwarem a nakonec proběhnou samozřejmě testy. V nich se budu snažit zohlednit především to, na co jsou tyto kamery stavěné - bezpečnostní funkce.
Nyní se podívejme, jak kamery dokázaly zachytit velkou nástěnnou mapu světa ze vzdálenosti cca 1,5 m, na kterou již musí všechny být schopny zaostřit. Pokud kliknete na náhledy, zobrazí se původní obrázek bez jakýchkoliv úprav v původním rozlišení. To bylo vždy největší, jakého daná kamera byla schopná a vždy s nastavením nejlepšího bitrate.
D-Link DCS-3420 - 704 x 576, manuální ostření
D-Link DCS-5220 - 640 x 480, manuální ostření
D-Link DCS-5300G - 704 x 576, manuální ostření
Linksys WVC200 - 640 x 480, automatické ostření
Vivotek IP7132 - 640 x 480, manuální ostření
Vivotek IP7139 - 1280 x 1024, manuální ostření
Pokud bych měl posoudit kvalitu obrazu z těchto prvních zachycených obrázků, pak co se týče barev, nejvěrněji snímají poslední tři kamery, tedy Linksys a Vivotek. V ostrosti obrazu nemůže žádná z kamer konkurovat modelu IP7139 od Vivoteku, ale ten má jasnou výhodu v 1,3MPix snímači, jenž jí dovoluje dosáhnout rozlišení až 1280 x 1024, ale pouze při nízkém framerate cca 7 FPS. Bohužel, kamery D-Link se moc neukázaly ani při porovnání ostrosti a to jsem s objektivem kroutil ostošest. A nakonec, co se týče obnovy obrazu, zde se také v dobrém světle předváděla spíše druhá trojice kamer, ale v tomto případě je opravdu ještě velmi brzy činit nějaké závěry. Ty si raději necháme na zítra.
