To je klasická ukázka kreativních počtů. Autobusy by měly být levnější na pořízení a provoz. Přitom bydou dražší nejen o speciální pneumatiky, ale autoři projektu nezohledňují náklady na instalaci a údržbu nabíjecích desek. Přitom nejmodernější indukční systémy by umožňovaly dobíjení na konečné, kde autobusy zpravidla chvíli čekají tak, jako tak.
@jivy
Tak pokud to o statisíce zlevní jednu z nejdražších položek na tom autobusu, tak to úsporu znamenat může. Druhá věc je že menší akumulátor bude více zatěžován, tedy bude mít teoreticky nižší životnost, což může část té úspory spolu s dražšími pneu eliminovat.
Pokud to má probíhat jen v některých zastávkách, to mi přijde lepší "sběrač" s kontakty, který by se spustil zezhora, nebo odspoda a připojila autobus klasický drátem aby nemusel vozit klasický sběrač ve městech kde dráty nejsou...
U nás třeba jezdí hybridní trolejbusy - dříve měli přídavný spalovací generátor, dnes střední akumulátor - mohou zajíždět i do oblastí kde troleje nejsou a zůstanou v pohybu i při výpadku proudu.
@jivy
Osobně si sice nemyslím, že tohle uspěje (přijde mi to dost nesmyslné), ale v počtech jste zapomněl na několik věcí. Autobus může být levnější na pořízení, protože tam místo 300-500kWh baterie může mít jen 100 kWh a hned máte v ceně dolů klidně 1-2 miliony Kč.
Náklady na instalaci a údržbu nabíjecích desek. To přece vyžadují i ty Vámi zmíněné indukční systémy na konečné. Vždyť tohle je tentýž případ, akorát se to na konečné nenabíjí pantografem, ale zespodu přes pneu. Ostatně i Vy sám zmiňujete nabíjení zespodu jako řešení.
Životnost pneumatik může být teoreticky vyšší kvůli té nižší hmotnosti celého vozu (menší baterie, absence sběračů), takže sice měníte dražší pneumatiky, ale méně často. Otázkou je, jak to bude za celou životnost vozu (osobně si myslím, že toto řešení vyjde hůř a i proto se neuchytí).
Jen k těm parciálním trolejbusům, ty mají obvykle tak malou baterii, že při výpadku proudu budou fungovat už jen pár desítek minut (ty ostravské mají dojezd 12-15 km).
@Milan Šurkala
Tak dobíjení na konečné přes indukční desku s vyšší účinností dává rozhodně větší smysl. To dobíjení přes pneumatiky mi evokuje spíš průběžné dobíjení na zastávkách, nebo na vyhrazených úsecích.
@Milan Šurkala
Tak ono u nás uvádějí 10-12km plně zatíženého vozu, což ve většině případů může stačit na dojetí linky až do depa, objet nějakou opravu silnice, nebo přejet mezi dvěma úseky s trolejemi - třeba přes nějakou část s památkovou ochranou, kde to úřady nepovolí.
Ta indukční deska v depu je pak skoro zbytečná, tam určitě není problém připojit kabel, smysl mi to dává jen po té trase.
@akulacz
Konečná není totéž, co depo (obvykle). V průběhu dne dává průběžné nabíjení smysl na konečných zastávkách, kde ten autobus čeká na další jízdu jednotky, někdy i desítky minut. Případně pak ještě na zastávkách, kde se zpravidla stojí trochu delší dobu (větší stanice, kde se čeká na přípoje, přestupy,...), tam nedává smysl na tak krátkou dobu připojovat kabel, ale může už dávat trochu smysl to na chvíli nabíjet autonomně bezdrátově.
@Milan Šurkala
No v BA to nieje pravda. Autobus cislo 93 caka na hlavnej stanici tak max 15 min. Neviem kolko stoji na druhej strane, ale nepredpokladam, ze dlho nakolko kadencia je: v raneej a poobednej spicke kazdych 5 min inak kazdych 10 min. Tam sa tocia buss ako na beziacom pase. Konecne BA zacala riadne rozvyjat troleje. Inak o kolko je trolejbus lahsi od klasickeho autobusu ?
@tomasjerry
Co není pravda? Vždyť jste to sám potvrdil, 15 minut. To je poměrně dlouhá doba, většinou to bývá méně, jednotky minut (ale jsou i trasy, kde to jsou desítky, u nás na sídlišti to na točně činí např. 8 minut u 8km linky). Pokud byste tam měl např. 50kW bezdrátové nabíjení, tak za 8 minut nabijete tak 6 kWh, to je tak na 5 km, cca 60 % energie potřebné na linku. U jiné, delší 15km trasy, je pauza 13 minut, cca 10 kWh, asi 8 km, tedy stále přes 50 % trasy. Potíží je, když ten autobus přijede pozdě, to pak musí pauzu zkrátit.
Pokud jde o špičku, nemusíte pokaždé vyjíždět s plnou baterií, ve špičce můžete kvůli kratšímu nabíjení jít dolů a pak to dohnat mimo špičku u delších pauz (kdy autobus nemá takové zpoždění a kvůli delším intervalům má delší pauzy na konečné). Uvědomte si, že i malá 100kWh baterie vydrží na cca 80 km, to je třeba na té 8km lince na 3 hodiny jízdy.
Pokud jde o hmotnost, ta je u trolejbusu zhruba stejná jako u autobusu.
@Milan Šurkala
No neako mi to nesedi, nakolko dlzka trasi je 8,5 km. Ak pocas prestavky dobije 6 km (mimo spicky) v spicke este menej, tak mi to nevychadza. Nakrmil som presne Chata s tym a vyplul mi to coho som sa obaval.
Spôsob nabíjania na konečnejČistý úbytok dojazdu za deň (22 kôl)Stačí 100 kWh batéria?
Nabíjanie na oboch konečných (44× po 6 km)
110 km (44 × 2,5 km)
Nie (chýba cca 35 – 70 km dojazdu)
Nabíjanie len na jednej konečnej (22× po 6 km)
242 km (22 × 11 km)
Vôbec nie (vybije sa už po 4 – 6 kolách)
Inak nabijanie na hlavnej stanici je realne cez troleje, ktore tam su, ak je to technicky mozne, co asi nebude. Ja dufam, ze potiahnu troleje co najviac a potom by nepotrebovali bateriove autobusi vobec.