Zpět na článek

Diskuze: Vodíkový sen končí i v Norsku. Páru za SUV Nexo chtěli dát jen 2200 Kč

Nejsi přihlášený(á)

Pro psaní a hodnocení komentářů se prosím přihlas ke svému účtu nebo si jej vytvoř.

Rychlé přihlášení přes:

Milan Šurkala

SHW

včera 23:05

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@gepard2 "Není mi jasné, proč to EU nepodporuje a tlačí baterky."

Tak EU podporuje i vodík, ale to, proč se to moc nepodporuje, je, myslím, docela jasné. Vždyť je to mrhání energií. Na 100 km potřebujete v elektromobilu i se započtením ztrát vyrobit tak 20-25 kWh elektřiny. U vodíkového auta 55+ kWh.

"Baterky jsou velké, těžké a drahé."

Tak se někdy podívejte na hmotnost vodíkového auta. Máte tam celé elektrické kolečko, které je i v EV. Jedinou výhodou je baterka s méně kWh, jenže aby vydržela tolik cyklů, tak má obrovský buffer a/nebo jde o chemii s nízkou hustotou. A teď k tomu přidáte celé to vodíkové kolečko. Tedy palivový článek (50 kg), celou vzduchotechniku a těžkou vodíkovou nádrž (ta v Mirai má skoro 90 kg). Např. benzínové CR-V má 1576 kg, vodíkové má 2025 kg, je tedy o 449 kg těžší. Vždyť vodík má s hmotností totožný problém.

"Kde ale vzít elektřinu na elektrolýzu vody? Jednoduše. V létě přece máme přebytky elektřiny z FVE takového rázu, že vypínáme FVE elektrárny"

To je jen velmi částečné řešení. Opět musíte počítat s tím, že tam je problém s tou efektivitou. Pro kompletní baterkovou elektromobilitu byste potřeboval v ČR asi 2-2,5 Temelínu. U vodíku jsme v optimistickém případě tak na nějakých 5-7 Temelínech v solárech. Tak trochu počítejme. 45 prodejen Lidlu v roce 2023 vyrobilo 5800 MWh. Jeden Lidl tedy zvládne asi 130 MWh ročně. Jedno vodíkové EV bude kvůli té mizerné efektivitě vodíku potřebovat asi 7-9 MWh za rok, takže jeden Lidl obhospodaří za rok tak 15-20 aut. Pokud by to měly být jen přebytky, tak ještě méně.

Jen osobních aut je 6,3 milionu. To máme ekvivalent 315.000 až 420.000 Lidlů (těch je v ČR něco přes 300). Celkově je supermarketů a diskontů v ČR 1400, takže to máme 182.000 MWh. Vyřešil jste 20-25 tisíc aut, kdyby se veškerá energie ze solárů na všech supermarketech přelila do vodíku a ne jen Vámi navrhované přebytky. Kdyby to byly přebytky, tak nám supermarkety vyřeší ani ne 10 tisíc aut z 6 milionů. A to počítáme jen ta osobní a ještě jsme nevyřešili problém se skladováním. Pro celou dopravu by supermarkety vyřešily asi tak 0,2%? Takže nevím, moc mi to jako "Jednoduše" nepřijde.

Milan Šurkala

SHW

dnes 08:29

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@akulacz Tak já neříkám, že jako částečné řešení pro některá určení nevhodná pro baterie to nemá smysl. To určitě má. Ale jako všeobecné řešení je to bohužel spíše řešení horší.

Vodíkové auto neřeší skoro žádný problém elektromobilu, spíše přidává další. Je to elektromobil, má všechny jeho součásti snad s výjimkou nabíjecího portu. Nabíjecí systém tam ale z větší části je, protože má vyrovnávací baterku. K tomu je tam celá ta vodíková součást, takže je to složitější a potenciálně méně spolehlivé. Je to skoro stejně tak těžké (to, co ušetří menší baterka, zase nahradí celé to vodíkové kolečko, jen článek a nádrž přihodí dalších 150 kg).

Životnost je spíše ještě horší - je tam kapacitně malá baterka, která hodně cykluje, a drahý palivový článek, jehož životnost je ještě nižší než u baterky. Tankování je sice rychlejší, ale rychlost nabíjení se řeší už i u EV, nemluvě o tom, že EV se dají nabíjet, i když se na nabíjení nečeká (při parkování). I bezdrátové nabíjení, které by posadilo komfort provozu už do úplně jiných sfér, je efektivnější než celé to vodíkové kolečko. EV si člověk nabije i doma, vodíkové auto ne...

Nevyužitá energie do vodíku, to není špatné, to rozhodně ne. Ale té nevyužité energie zas nebude tolik, aby to vodíkovou mobilitu posunulo do něčeho všeobecně používaného. To spíše vidím vodík pro průmysl, ale ne až tak dopravu.

Milan Šurkala

SHW

dnes 11:39 (Upraveno)

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@akulacz No právě, u toho vodíku vidím smysl spíše v tom teplárenství než dopravě. Pokud jde o ty přebytky, tak si musíte uvědomit, že to nebudou zas tak velké hodnoty, jak se může na první pohled zdát. Pokud výkon omezujete polovinu času, ani zdaleka to nemusí znamenat, že Vám takto zůstane polovina energie.

Teď jsem si tu jen tak udělal simulaci s ohledem na měsíce (pro vysvětlení konceptu). Evropská solární produkce čtyř států. Medián 13,4 TWh za měsíc, tedy jestli to má být omezováno polovinu doby, máme to 6 měsíců, a to duben-září. Jenže přebytek je to, co jen nad těch 13,4 TWh, takže nejsilnější červenec nám nechá jen 19,9-13,4 = 6,5 TWh. Takový duben se sice počítá k té polovině, kdy omezujeme produkci, ale se svými 15,2 dává jen 15,2-13,4 = 1,8 TWh v přebytcích. Takže z produkce 150 TWh ročně sice 6 měsíců v roce máme přebytky, ale ty jsou jen necelých 26 TWh, tedy šestina.

Takže 4GW park nám dá cca 3,2 TWh za rok (ekvivalent cca 40MW SMR) a z toho tak šestina mohou být ty přebytky, takže cca 0,55 TWh. Jestli to uložíme do vodíku, kde potřebujeme asi 55 kWh/100 km, tak to máme cca mld km. Jestli auto ujede v průměru 13 tisíc km ročně, tak jsme na 77 tisících aut, cca 1,2 % vozového parku z přebytků. Pokud bychom vzali celou solární instalovanou kapacitu ČR, tak jsme na cca 2,5-3 % z přebytků. Kde vezmeme těch zbývajících 97 %?

Reklama

Diskuze: Vodíkový sen končí i v Norsku. Páru za SUV Nexo chtěli dát jen 2200 Kč

Nejnovější komentáře

Nejčtenější obsah

Nejaktivnější čtenáři

Pokračujte ve čtení