Procesory (strana 182 z 235)

To, že aplikace, která využívá pouze jedno vlákno nebude s vícejádrovým procesorem o nic rychlejší, asi nikoho nepřekvapí. Jenže ono to není až tak moc pravda. Společnost NEC vyvinula technologii, které umožní vícejádrovým procesorem si rozdělit mezi jádra i takovou aplikaci, která s více thready (vlákny) nepracuje. Nejzajímavější na celé věci je, že spouštěný program není třeba nijak překompilovávat autory aplikace. Je využito automatického paralelizačního kompileru. Asi si těžko pod tímto krkolomným pojmem představíte něco rozumného. Jednodušeji řečeno, hledají se vzorky paralelního chování v programu, které by se daly využít a paralelizovat. Dále se využívá přídavná instrukční sada, aby byly režijní náklady co nejnižší a zbytečně se aplikace nezpomalila. Přitom má být její zakomponování do konvenčních procesorů velmi snadné a nepříliš nákladné. Kdy a zda se vůbec tato technologie v praxi objeví, je otázkou. Podle prvních testů se ale jedná o docela nadějnou věc. Manuální paralelizace (reko

Server TheInquirer.net přináší mnoho novinek až se člověk diví, kde na ně pořád chodí. Ovšem ne vždy se z nich vyklube pravda. Nyní přišel s tím, že nová 940-pinová patice společnosti AMD zatím známá pod označením Socket M2 bude patrně přejmenována na Socket AM2. Zatím to není definitivní, tak uvidíme. Nanejvýš pravděpodobné ovšem je, že nové procesory přijdou o něco dříve než se čekalo, už v dubnu příštího roku (původně byly ohlášeny na léto). Budou se vyznačovat především podporou DDR2 pamětí. Nové procesory mají být postaveny na třech jádrech, Windsor (dvoujádrové procesory), Orleans (jednojádrové mainstream procesory) a Manilla (jednojádrové low-endové procesory). Takto nějak by měla vypadat dubnová či květnová nabídka procesorů AMD pro novou patici: K dispozici budou nejen nové procesory, ale rovněž i starší procesory upravené pro tuto patici. Možná vás bude mrzet vypadnutí dvoujádrového Athlonu X2 3800+, který byl nejlevnějším dual-core procesorem AMD, ale proslýchá se, že o něco výkonnější

Analytici předpokládají, že podíl dvou a vícejádrových procesorů se v blízké době velmi výrazně zvýší. Letos to bylo pouze něco kolem 15 milionů jednotek, což je asi 7% zastoupení. Pro následující rok 2006 se však už předpokládá kolem 98 milionů procesorů, což by bylo přibližně poloviční zastoupení. Letošní podíl těchto procesorů byl nižší než se původně předpokládalo. Dle mého názoru, k rozšíření vícejádrových procesorů musí výrobci zvětšit nabídku a snížit ceny. Naprosto ideální by byl low-endový dual-core procesor. Třeba takový dvojitý Sempron, dvě jádra o frekvenci 1,6-2,0GHz s celkovými 512kB L2 cache by se mohl prodávat za cenu přibližně kolem 4000-6000Kč s DPH, což by vedlo ke slušné prodejnosti. I přesto se procesory prodávají poměrně levně, dokonce za ceny nižší, než udávají výrobci. Třeba takový X2 4800+ má stát $803, ale je k sehnání i za $792. 4600+ má stát $643, ale je v obchodech i za $599. Podobná situace panuje i u dvoujádrových procesorů Intel. Zdroj: www.tgdaily.com

Procesorový gigant Intel v kooperaci s firmou QinetiQ představil prototyp nového tranzistoru, využívajícího Indium antimonid (InSb). Nový materiál v kombinaci s tradičním křemíkem má podle výrobce jedinečné vlastnosti, korunované 150% výkonem dnešních typů tranzistorů a dokonce desetinásobným snížením spotřeby elektrické energie, ruku v ruce se zákonitým snížením emitovaného tepla. Nový typ tranzistorů má přijít do výroby v druhé polovině příštího desetiletí, od čehož si Intel slibuje prodloužení platnosti Moorova zákona, který už je skoro mrtvý. InSb však ve světě IT není žádná novinka a sám Intel se již nějakou dobu tranzistory s InSb kanály zabývá. Jejich nový typ má ovšem velikost hradla (zatím) 85nm a ke svému provozu potřebuje pouze 0,5V a to mu dává velikou šanci na úspěch. Zdroj: Intel

Čínský server Hkepc.com je skvělým zdrojem mnoha informací. Teda až na to, že je v čínštině. Sice jí vůbec nerozumím, ale čísla a názvy komponent jsou naštěstí stejná. A právě zde si vzali na mušku nové mobilní procesory VIA C7-M, které slibují pohádkovou spotřebu elektrické energie. Podle obrázku se budou nabízet verze 1,5GHz (400MHz FSB), 1,6GHz (533MHz FSB), 1,8GHz (533MHZ FSB) a konečně 2,0GHz (533MHz FSB). Spotřeby vypadají velmi pěkně, od 12W po 20W u 2,0GHz verze. Pro srovnání, Pentium M má nějakých 27W, otázkou je však výkon. Ultra Low Voltage verze se pak nabízí v provedeních 1,0GHz (se sníženým a normálním napětím), 1,2GHz a 1,5GHz, všechny na 400MHz FSB (4×100MHz). Pohled na specifikace procesoru VIA C7-M ULV 1,5GHz nevzbuzuje žádné nadšení. Výhodou procesoru je, že dokáže změnit svůj P-State za jeden jediný cyklus, Pentium M potřebuje ke změně frekvence a napětí 15000 cyklů. Protože však bylo o procesorech VIA C7 řečeno už poměrně dost, přejděme raději k výkonu těchto proces

Přechod z poměrně malých 200mm waferů na větší a výhodnější 300mm wafery ještě není ani pořádně ukončen a už Intel oznamuje plány na přechod na 450mm wafery. Větší wafery se nevyplatí u malých výrobců, protože jsou dražší na výrobu, ale při velkých množstvích, což u Intelu není problém, už přináší znatelnou úsporu. Fígl je v tom, že na jeden wafer se vejde mnohem více čipů, přičemž náklady na výrobu se o tolik nezvýší a celková výrobní cena jednoho čipu tak klesá. Není to tak dávno, co jsme se dověděli, že výroba jednoho procesoru stojí společnost Intel asi 40$. Jeden 300mm wafer má plochu 707cm2, kdežto 450mm wafer už nějakých 1590cm2, což je více než dvojnásobná plocha a tedy i více než dvojnásobný počet vyrobených čipů z jednoho waferu. První výroba na těchto waferech má začít v továrně D1E v Hillsboru v Oregonu od roku 2012. Ovšem není to ještě úplně jisté, D1E stále může být jen 300mm továrna, rozhodnutí padne do dvou let na základě požadavků trhu. Zdroj: www.xbitlabs.com

Procesory Intel Pentium M (Dothan) jsou velmi žádaným zbožím díky jejich poměrně slušnému výkonu i nízké spotřebě, přestože vychází z poměrně zastaralého Pentia III. To sebou nese trochu slabší výkon například při převádění videa. Dvoujádrové 65nm procesory Pentium M (Yonah) je mají nyní nahradit. Budou sice využívat stále 479-pinovou patici, ale kompatibility se bohužel nedočkáme (jeden "blbý" pin je o políčko vedle). Rovněž je nutný novější chipset i945. Testy probíhaly na desktopové desce určené však pro mobilní procesor Yonah. Výhodou procesoru je to, že 65nm proces zaručuje poloviční velikost jádra, takže dvojice jader v Yonahu má prakticky tutéž velikost co jádro Dothanu. Z toho vyplývají rovněž stejné výrobní náklady. Paměť L2 cache má velikost 2MB, narozdíl od Dothanu je však společná pro obě jádra, nejde tedy o žádnou slepeninu dvou zmenšených Dothanů. Rovněž byla přidána podpora SSE3 instrukcí. Smůlou bylo pouze to, že byla k dispozici 2GHz verze Yonahu a 2,13GHz Dothanu, což srovnání trochu

Společnost GlacialTech, která se zabývá především výrobou chladících systémů, představuje nejnovější přírůstek do rodiny chladičů s názvem Igloo. Nová série nese označení Igloo 5700 a představený chladič má tedy modelové číslo Igloo 5700 MC. Chladič je určený pro CPU společnosti Intel s LGA775. Sama společnost chválou nešetří a prezentuje ho jako jeden z nejlepších chladičů světa ve své kategorii vzhledem k ceně, výkonu, váze a hluku. Nový Igloo 5700 MC bude obsahovat regulátor otáček a rozsah hluku se bude pohybovat od 18dB (1400 otáček za minutu) až 36dB (3100 otáček za minutu). Celý chladič váží 570g a bez problému může chladit i například procesory typu Pentium D na 3,2 GHz či Extreme Edition 3,2 GHz (130W). Zajímavé je však to, že cenu společnost neudává. Zdroje: www.glacialtech.com, www.digit-life.com

Intel už poměrně dost dlouhou dobu využívá 800MHz sběrnici Quad Pumped Bus, přičemž nedávno se některé nejvýkonnější modely začaly nabízet se sběrnicí 1066MHz. Očividně i to je pro Intel málo a tak nebude trvat dlouho a dočkáme se procesorů s 1333MHz sběrnicí. Tuto sběrnici má mít nový procesor Woodcrest, který bude nástupcem 65nm Xeonu DP (Dempsey). Nejlepší na celé věci je, že dvoujádrové procesory Woodcrest budou spolu s novým chipsetem Blackford (který bude k dispozici pro oba procesory) podporovat tyto sběrnice rovnou dvě, pro každé jádro jednu. To přinese velmi vysoký výkon. Procesory Woodcrest se mají objevit ve druhé polovině roku 2006. Jak vše bude vypadat, uvidíme až v druhé polovině roku, ale zatím to vypadá velmi slibně. To už rovněž z toho důvodu, že Woodcrest bude postaven na nové architektuře procesorů Intel, která se má konečně vyznačovat příznivou spotřebou. Zdroj: www.xbitlabs.com

Přestože existence 90nm Athlonů 64 pro socket 754 není žádným tajemstvím, až do teď byly tyto čipy určeny pouze pro OEM výrobce. Všechny Athlony 64 pro s754 prodávané v obchodech byly dnes již zastaralé 130nm verze s jádrem DH7-CG, které jednak poměrně hřeje, jde špatně přetaktovat a zároveň také nepodporuje instrukce SSE3, má horší paměťový řadič a schází mu některá vylepšení architektury, kvůli čemuž jsou na stejné frekvenci o pár procent pomalejší než aktuální čipy. Toto se snad brzy změní. Jeden z distributorů procesorů AMD pro ČR, společnost LEVI International, nyní dal do ceníku procesor Athlon 64 3000+ s754 s nejnovějším 90nm jádrem DH8-E6 (Venice). Toho se hned chytla společnost Alzasoft, která začala nabízet tento čip za cenu něco málo pod čtyři tisíce Kč s DPH. Procesor tak stojí zhruba stejně jako nejrychlejší ze Sempronů pro socket 754, proti němu má ale dvojnásobek L2 cache a o 200 MHz nižší frekvenci. Bližší detaily o novém Athlonu můžete najít v mém Přehledu procesorů.

Budoucí majitelé notebooků si mohou začít mnout ruce. AMD pro ně chystá v blízké budoucnosti mnoho nového. Procesory AMD Turion 64 dostanou dvoukanálový řadič paměti a to rovnou typu DDR2, rovněž druhé jádro a virtualizační technologii. Mobile Athlony 64 dostanou rovněž dual-channel a virtualizační technologii, budou se však muset obejít bez druhého jádra. Máme se tedy na co těšit. A rovněž musíme doufat, že druhé jádro příliš nezvýší spotřebu procesorů. Výhoda dvoukanálového řadiče pamětí DDR2-533 je zřejmá. Zatímco single-channel DDR400 paměti zajišťují propustnost 3,2GB/s, dual-channel DDR2-533 už velmi pěkných 8,6GB/s. Těchto novinek bychom se měli dočkat do listopadu příštího roku. Zdroj: www.xbitlabs.com

Že úspěch může mít i stinné stránky, o tom by v AMD jistě mohli povídat. V současnosti totiž čelí takové poptávce, že nejsou ani náhodou schopni jí uspokojit. Velkoobchodníci již teď pociťují akutní nedostatek procesorů a je tedy dost pravděpodobné, že čipy do Vánoc buďto budou těžko dostupné nebo významně podraží. Například oblíbený Opteron 144 stojí dle oficiálního ceníku 111 dolarů, ale distributoři ho do ČR nakoupí za cca. 150 dolarů. Největší nedostatek je v současnosti u neoblíbenějších modelů, tj. nejnižších Sempronů 2500+ až 2800+ a Athlonů 64 3000+ a 3200+. Navíc A64 3000+ se již přestává vyrábět, protože na něj byl oznámen status EOL (End Of Life), čili tento čip zřejmě už za chvíli nebude dostupný vůbec. Chcete-li si tedy pořídit nějaký ten procesor od AMD, patrně byste neměli příliš váhat...

Není to moc dávno, co jsme vám přinesli první fotografie Socketu F pro připravované Opterony. Nyní vám přinášíme fotografie Socketu M2, s kterým se v budoucnu setkáme rozhodně mnohem častěji. Socket M2 má 940 pinů, tedy stejně jako Socket 940 používaný u dnešních Opteronů. Když se podíváte na přiložené fotografie, na první pohled byste je od sebe nerozeznali a asi jen málo lidí by dokázalo bezpečně poznat, který z nich je Socket M2 (pokud si nepřečtou označení socketu nahoře). Tak jsou si podobné. To ovšem platí i pro Socket 939. Ten byste mohli poznat přepočítáním nožiček :-) Vypadá to, že u narozdíl od serverů si AMD ponechalo klasický design patic a nepřešlo na typ LGA Intelu. Zdroj: www.theinquirer.net, www.hwupgrade.it

Společnost Intel údajně plánuje zlepšit a mírně obměnit rodinu procesorů Celeron D. To by se mělo uskutečnit nejpozději do konce druhého čtvrtletí příštího roku. Nové čipy budou vyráběny mnohem ekonomičtějším výrobním procesem, tedy 65nm technologií. První "nové" Celerony D by měly být modely Intel Celeron D 352 a Intel Celeron D 356, které poběží na frekvenci 3.20Ghz a 3.33Ghz. Co se L2 cache týče, tak ta bude činit 512kB. Celerony by se měly také méně zahřívat a měly by být i levnější, díky již zmiňované 65nm výrobní technologii. Založené budou na jádru Cedar Mill, kde by mohla být rychlejší FSB, ale především zpočátku se očekává "jen" 533Mhz. Potenciálně levný Celeron D, tak může zkomplikovat situaci Sempronům společnosti AMD, ale nechme se překvapit s čím přijdou. Zdroje: Xbitlabs

Nedávno Intel odhalil své plány na revidování značení nových procesorů. Společně s písmeny zařazujícími procesor do 'tepelných skupin' se tak bude rozlišovat i mezi jedno a dvoujádrovými procesory. Všechny CPU Yonah tak budou mít označení v podobě písmen E, T, L nebo U a následně čtveřicí číslic. Písmeno E bude znamenat výdej tepla nad 50W, T mezi 25 a 49W, L 15 až 24W a U pod 15W. Čtyři číslice začínající jedničkou pak označí jednojaderné procesory a dvojkou dvoujaderné. Samotné názvy Yonah budou ještě následovány označením DC, SC a LV, znamenající Dual Core, Single Core a Low Voltage. Zatím se v lednu dočkáme ctyř dvoujaderných verzí taktovaných od 1.66 po 2.16GHz, jedné jednojaderné na 1.66GHz a dvou s označením LV tikajících na 1.66 a 1.5GHz. Zdroj: Digitimes

Lidé od Advanced Micro Devices se nechali znovu slyšet, že plánují uvedení procesorů se čtyřmi jádry ještě před začátkem roku 2007. Toto oznámení je sice už nějaký ten měsíc staré, ale až do včerejška nebylo součástí veřejné roadmapy společnosti AMD. Rovněž se se zmínkou o čipových sadách s L3 cache objevily spekulace o návratu AMD mezi jejich výrobce a mluvilo se i o dalším rozšíření AMD64 instrukční sady. Po uvedení čtyřjádrových procesorů se v roce 2008 rovněž počítá s příchodem Direct Connect architektury verze 2.0, ovšem těžko povědět o co se přesně bude jednat, na to je ještě příliš brzo. V příštích 12 měsících se ale můžeme těšit, nebo netěšit - dle libosti - na přechod AMD k DDR2 SDRAM, kde bude zajištěna i podpora dual-channel přístupu k pamětem. Zdroj: TheRegister

Dlouho očekávaný serverový procesor Niagara (UltraSparc T1) je konečně tady a přináší nevídaný paralelizmus. Dnes není těžké představit si dvoujádrový procesor, do pěti let pravděpodobně většina z nás bude jeden takový mít doma. Jenže osmijádrový, to se hned tak nevidí. UltraSparc T1 ale není určen k domácímu použití, ale do serverů, kde má překonávat procesory Intel Xeon a AMD Opteron. K tomu mu jistě pomůže osm jader (bude ale existovat i v čtyř a šestijaderných verzích), přičemž každé z nich je schopno zpracovávat čtyři vlákna najednou, fyzicky jeden jediný procesor se tedy jeví jako 32 procesorů. Menším problémem je už to, že pracuje na frekvenci 1,0GHz nebo 1,2GHz. To opravdu není příliš vysoká frekvence a pokud se procesor setká s velmi malým počtem single-threadových aplikací, pak bude jeho výkon poměrně nízký. Procesor je vyráběn 90nm technologií. Podporuje šifrování RSA, každé jádro má 16kB L1 instrukční cache a 8kB L1 datové cache. L2 cache je pak jednotná o velikosti 3MB. Procesor rovně

The Inquirer přinesl v tuto poklidnou neděli zprávu, že z Advanced Micro Devices začínají s distribucí horké novinky, procesoru FX-60. Pokračovatel dosavad aktuálního FX-57 sice přijde o 200MHz z taktu a spadne tak na 2600MHz, ale toto více než vynahradí dvěma jádry. I přes přítomnost dvou jader AMD slibuje jen mírný nárůst spotřeby, z 95W na 110W. Každé z jáder by také mělo mít k dispozici 1MB L2 cache a cena zůstane stejná, jako u všech dosavadních nových FX verzí Athlonů. Uvedení dvoujádrové verze klasického Athlonu 64 na 2.6GHz se plánuje na začátek příštího roku. Zdroj: TheInquirer

Společnost Intel dnes uvedla nové procesory Pentium 4 s virtualizační technologií. Prozatím se jedná pouze o dva modely z nejvyšší cenové kategorie - model 662 (3.6 GHz, 2 MB L2 cache, série SL8QB) a model 672 (3.8 GHz, 2 MB L2 cache, série SL8Q9). Díky virtualizaci tyto procesory umožňují spouštět dva operační systémy na jediném počítači, což pro řadu uživatelů může znamenat velký přínos. Jmenuje například programátory, kteří takto budou moct zkoušet svůj program na druhém operačním systému, který v případě havárie nezpůsobí žádné potíže na prvním systému, kde bude právě probíhat vývoj aplikace. Na své si přijdou i fanoušci starších her, kteří budou moci současně spustit operační systémy Windows i DOS. Kromě toho, že nové procesory Pentium 4 přináší virtualizaci, mají i několik dalších vylepšení. Jsou totiž založeny na novém jádře Prescott 2M revize R0. Tato revize opravuje 11 chyb revize N0 použité u čipů 660 a 670. Zároveň také podporuje nejnižší hodnotu násobiče 12x, zatímco ostatní Pentia 4 zvláda

Pod pojmem "přeznačené" si můžeme představit přepsání parametrů o nějakou tu třídu výš, čímž se samozřejmě zvýší i cena. Navíc se jedná o procesory určené pro konstruktéry systémů apod. (anglicky Engineering Samples) , kteří s procesory pracují, než přijdou finální kousky. Tyto Engineering Samples jsou totiž kompatibilní s těmi finálními. Intel vzniklou situaci komentuje, že se nejedná o velké množství těchto přeznačených procesorů. Společnost navíc prodejcům zdůraznila, že dodávané Engineering Samples nejsou určeny pro maloobchodní prodej. Uživatelé (především ti z Číny) by si měli dát pozor, co za procesor si kupují a dle doporučení společnosti Intel by měli případný nákup procesorů uskutečnit v certifikovaných prodejnách (označené GenuineIntel Dealer). Zdroje: Anandtech, PC World

O procesoru Cell společností IBM, Sony a Toshiba se v poslední době psalo opravdu hodně. V srpnu byly uvolněny detailní specifikace, dále byla představena vývojářská souprava (dostupná od dubna 2006) a nyní byla oznámena i softwarová podpora operačního systému Linux pro tyto procesory. Tuto podporu dodají společnosti Sony a IBM a název je Cell Broadband Engine Linux Reference Implementation Application Binary Interface Specification v1.0. Každá ze společností přispěla do balíku různou měrou a dodány byly například kompilátory a mnoho dalšího. Druhý balík s koncovkou SDK od stejných společností dodá pro změnu simulátor procesoru Cell, což bude věc poměrně zajímavá. Pro Cell procesor je zavedení podpory pro Linux zajisté krok vpřed a může novému procesoru pomoci ve větší míře prorazit. Zdroj: www.theinquirer.net

To, že AMD pro rok 2006 plánuje přechod na úplně nové patice Socket M2 a Socket F ví asi každý. Na serveru Tweakers.net se objevily první fotografie nového socketu pro serverové procesory AMD Opteron. Ten ponese jméno Socket F, bude mít 1207 pinů. Asi vás na první pohled zarazí vzhled patice. Ta je totiž až velmi podobná patici LGA775 společnosti Intel, která je vybavena nožičkami pro kontakt procesoru s paticí místo toho, aby piny (nožičky) byly na procesoru. Je s podivem, že i AMD se vydalo touto cestou. Procesory do této patice budou podporovat DDR2 paměti. Totéž se má týkat normálních desktopových procesorů pro Socket M2, jehož vzhled je zatím obestřen tajemstvím a není jasné, zda půjde cestou Socketu F (a LGA775) nebo zda zůstane u klasického provedení. Procesory s novou paticí jsou plánovány na druhé čtvrtletí roku 2006. Zdroj: www.techspot.com, tweakers.net

Jen-Hsun Huang, nynější šéf a spoluzakladatel společnosti nVidia se trochu rozpovídal o VoIP, ale nezapomněl se zmínit i o grafických kartách v blízké budoucnosti. Podle jeho vize během 10 let už nepoznáme rozdíl mezi hrou a filmem. Je nutno říct, že některé dnešní hry vypadají opravdu skvěle, ale stále tam něco chybí. A předpokládá, že hardware, který by dokázal renderovat takový obraz jaký je ve filmech (vezměte si třeba digitální triky) v reálném čase, bude k dispozici tak za 10 let. Jen Hsun Huang, ředitel nVidie Aby bylo možné udělat tak výkonné čipy, je nutno použít stále více a více tranzistorů. Vždyť už dnes GeForce 7 a ATi Radeon X1800 překonávají hranici 300 milionů tranzistorů. Přitom první čip NV1 z roku 1993 měl pouhý milion tranzistorů. Pro rok 2013 se už počítá s 5,4 miliardami tranzistorů. Když trochu pouvažujeme jakou spotřebu mají dnešní karty s pouhým jedním až třemi sty miliony tranzistorů, bude nutno někde udělat rázný krok. Výrobci procesorů už cestu našli, teď je řada na v

V listopadu 2004 uzavřely společnosti AMD a Chartered dohodu, podle které měl Chartered vyrábět procesory AMD. Firma AMD totiž dlouhodobě zápasí s nedostatečnými výrobními kapacitami. Chartered k výrobě procesorů použije svou továrnu Fab 7 v Singapuru. Ta pracuje s 90nm technologií a 300mm wafery. AMD licencuje společnosti Chartered technologii Automated Precision Manufacturing (APM). Tato technologie snižuje čas potřebný k převedení procesorů z papíru na křemík (jinak řečeno jde o rychlejší zavádění nových technologií do výroby), zvyšuje výtěžnost a snižuje náklady na výrobu. Technologii APM může CHartered použít pro všechny své výrobky, které produkuje v továrně Fab 7 s výjimkou produktů přímo soupeřících s produkty AMD (non-AMD x86 procesory a Flash paměti). Tato dohoda pomůže AMD opět o něco zvýšit výrobní kapacity (nedávno otevřela novou továrnu Fab 30), to umožní získat větší podíl na trhu. Hector Ruiz se netají tím, že v blízké době (tak do tří let) by se chtěl přiblížit k třetinovému zast