Průzkum vesmíru (strana 38 z 69)

Studie vzniklá na MIT navrhuje způsob, jakým by se Země mohla stát viditelnou pro případné pozorovatele z cizích systémů. Vše, co bychom dle Jamese Clarka potřebovali, je velice výkonný laser a velký teleskop.

Vesmírná agentura NASA vzala do vesmíru profesionální 8K videokameru RED Helium a natočila s ní 3minutové video ze stanice ISS. Máte-li displej s vysokým rozlišením a hodně výkonný počítač, uvidíte ji v nebývalých detailech.

Evropský satelit Gravity field and Ocean Circulation Explorer (GOCE) už řadu let neobíhá Zemi, ale jako obvykle se data zkoumají dlouho poté, co jejich autor sám už neexistuje. Co zjistil o nejméně probádaném kontinentu Země?

Červený trpaslík s poetickým označením 2MASS J18082002-5104378 B je dle studie zveřejněné v The Astrophysical Journal jednou z nejstarších hvězd, které známe. I díky tomu v ní téměř nenajdeme žádný těžký prvek.

NASA na svých stránkách Astronomy Picture of the Day pravidelně zveřejňuje zajímavé fotografie a nedávno se na nich objevil další s popiskem "Létající talíř havaroval v poušti v Utahu". O lež se přitom nejedná.

Mezihvězdný objekt ‘Oumuamua byl nejdříve označen za kometu, pak asteroid, pak opět za kometu a průběžně i za mimozemskou loď nebo sondu. To podporoval především jeho neobvyklý protáhlý tvar. Co ale k tomu mohou říci lidé z Harvardu?

Sonda InSight s přistávacím modulem se už pomalu blíží k Marsu, aby ještě v listopadu vstoupil do jeho atmosféry a snesl se na povrch v oblasti Elysium Planitia. To je pro přistání velice vhodné místo.

Konec teleskopu Kepler se dal očekávat, ale vedle toho tu byla šance, že brzy bude ukončena i mise sondy Dawn. Ta byla vůbec první, která dokázala obíhat dvě tělesa naší soustavy, z nich jedno nebylo Země, a sice Vestu a Ceres. Co se přihodilo?

Pro dlouhé vesmírné mise počítající s lidskou posádkou by mohlo být obrovským ulehčením, kdyby se našly přímo v jejich cíli vhodné základní zdroje. Obvykle se mluví především o vodě či ledu, ale nám nyní půjde o marťanskou půdu.

Supermasivní černá díra uprostřed Mléčné dráhy známá jako Sagittarius A* je notoricky známý objekt, ovšem jeho existence byla vždy spíše jen předpokládaná, než by ji vědci považovali za potvrzenou. To se však nyní změnilo.

Tým maďarských astronomů a fyziků se zaměřil na údajný výskyt meziplanetárního prachu, který má obíhat kolem Slunce před i v závěsu za Zemí. Tento prach by tak byl naší obdobou Jupiterových Trojánů.

To, co se dalo každou chvíli očekávat, nyní konečně nastalo. Teleskop Kepler, kterému vděčíme za objev už tisíců exoplanet, už bude plout vesmírem jako nevyužitelná relikvie. Došlo mu totiž potřebné palivo.

Astronomové potvrdili, že blízké trpasličí galaxie skutečně prodělaly srážku, což jim umožnil vesmírný teleskop Gaia. Konkrétně pak jde o to, co v minulosti prodělal Malý Magellanův oblak vzdálený asi 200.000 světelných let.

NASA může už několik týdnů sledovat podivný mrak na Marsu, který je tak velký, že jej lze pozorovat i teleskopy ze Země. Nejlépe jej ale samozřejmě mohou vidět sondy obíhající samotný Mars.

Když je něco temné a navíc umístěné v neméně temných hlubinách vesmíru, špatně se to hledá. O černých dírách přitom už existuje dost důkazů díky jejich vlivu na okolí, ale s temnou hmotou se to má jinak. Proč?

Vesmírná zařízení mívají své vrtochy, na něž často platí ta nejjednodušší řešení, jaká používáme i v běžném životě. Nyní je zkouší s jistými úspěchy i NASA na Hubbleův dalekohled a když do něj nemůže rovnou něčím praštit, zkouší s ním alespoň zatřást.

Malé černé díry o hmotnosti srovnatelné s hvězdami není jednoduché hledat, a tak se nová metoda pro dané účely bude hodit. Jako obvykle se nebudou hledat přímo černé díry, ale známky jejich vlivu na okolí.

Zajistit noční osvětlení zcela bez stabilního přísunu energie, to vypadá velice zajímavě. Čína přitom plánuje, že během několika příštích let se o to pokusí, a to s využitím umělých satelitů. Je to dobrý nápad?

Pomocí experimentálního čipu vyslaného do vesmíru byl lidmi poprvé v jeho prostředí vytvořen Boseho-Einsteinův kondenzát. Ten by mohl přispět k rozšíření přehledu o fyzice a ke studiu temné hmoty a gravitačních vln.

Evropská ESA a japonská JAXA se spojily v rámci mise BepiColombo, která má za úkol zmapovat planetu Merkur. Vzhledem k extrémním teplotním výkyvům to nebude snadné a snadná nebude ani cesta.

Mezinárodní vesmírná stanice je aktuálně nedostupná pro potřebnou výměnu posádky a důležité je, aby se co nejdříve objevila příčina posledního selhání Sojuzu, vyloučilo se její opakování a obnovily se lety. Je to na dobré cestě?

Na konferenci Wired25 v San Franciscu měl zajímavý příspěvek i Jeff Bezos z Amazonu a Blue Originu. Tvrdí, že lidstvo bude mít v budoucnu až 1 bilion lidí, a protože Země není nekonečná, osídlí sluneční soustavu.

NASA průběžně zkouší, zda Opportunity už nenachytalo díky svým solárním panelům dost energie na to, aby se dokázalo opět spojit se Zemí. Zatím ne, ale je tu ještě naděje, kterou přinese nadcházející období marťanského roku.

Dvě dobré zprávy přichází z vesmíru. Agentuře NASA se povedlo zprovoznit 19letou rentgenovou observatoř Chandra, která se stejně jako Hubble potýkala s poruchou gyroskopu. Další novinky mají Japonci z jejich asteroidové mise Hayabusa2.