@gepard2
Řidič má jet takovou rychlostí, aby mohl zastavit na vzdálenost, na jakou má rozhled. Na rozdíl od lidského řidiče má přesné měření vzdálenosti, trvalou pozornost, možnost sledovat a vyhodnocovat chování desítek objektů v různých směrech současně a reakční dobu v milisekundách, takže to v principu je v jeho možnostech. Řeší se u letadla, jestli má padat na školku nebo na nemocnici? Klidně byste mohl sestavit spoustu podobných scénářů, ale reálně se to nedělá. Místo toho se věnuje pozornost tomu, aby letadla nepadala. Občas samozřejmě nějaké spadne i tak a pak se hledá příčina proč k tomu došlo a jak tomu příště zabránit. Autonomní řízení jde podobným směrem.
@gepard2
Pokud bychom to měli řešit takto, tak budou priority stanovené zákonem a výrobci se jimi budou muset řídit. Tímhle směrem to ale nejde. Ani zákonodárci ani výrobci nemají nejmenší chuť tohle otevírat, takže se obecně předpokládá, že autonomně řízená auta žádná úmrtí způsobovat nebudou. Když k tomu aktuálně dojde, bere se to jako závada, kterou je do budoucna potřeba opravit.
@Milan Šurkala
"To že momentálně jedu 50, neznamená že o sekundu později nepojedu 180." jedním ze znaků bezpečného řízení je předvídatelnost. Náhlé změny směru a rychlosti by neměly být součástí normální jízdy.
@hoch
Hardwarově to dává smysl, kámen úrazu je právě to plánování. Vytížení je statistická veličina, krásně se určuje zpětně, ale pokud pustíte nějaký kód, tak nevíte, jestli to bude počítat mikrosekundu nebo hodinu. Taky nevíte, jestli je to časově kritická část uživatelského rozhraní, nebo něco nepodstatného, co běží na pozadí a nikdo na to nečeká. U změny frekvence se to řeší tím, že přepínání je co nejrychlejší, aktuálně v řádu milisekund, a frekvence se mění často. U malých jader to takhle dělat nejspíš nepůjde, protože by se moc neušetřilo.
Chtělo by to spolupráci softwaru, ale software nebude tohle řešit, dokud na to nebude hardware. Můj tip je, že je to hlavně uvedení nové technologie. Jakmile budou malá jádra standardem, začne se tomu přizpůsobovat software. A postupně začnou malá jádra i reálně dávat smysl. Při prvním uvedení bych od toho moc nečekal.
@honza1616
To není špatný nápad. Skládky stejně časem nejspíš budeme těžit, je to ekologická zátěž a přitom slušný zdroj surovin. Mohli by udělat pilotní projekt, jak to prohrabat bezpečně a při té příležitosti z toho vyseparovat alespoň některé složky a zmenšit objem skládky.
@Milan Šurkala
Schopnosti lidského a počítačového řidiče jsou různé. Lidský řidič může selhat v situaci, která je pro software očividná, a naopak. Otázka byla, pokud se celkový počet nehod a jejich závažnost sníží, je to děsivé?
@warhawk22
Lékař je taky jenom člověk. Pokud se po deseti letech potká s něčím, co kdysi četl ve skriptech, pravděpodobnost toho, že si na to vzpomene, je přirozeně malá. Je tu ale ještě jedna věc. Aktuální medicína je založena na jednoduchých statistikách, kdy věc X ve většině případů Y víc pomůže než uškodí, a proto se používá. Podrobnější studium může zjistit, že v populaci existuje několik mutací v genomu, takže reakce konkrétního člověka třeba odpovídá jedné z těchto 48 mutací. To na jedné straně otvírá možnosti účinné individuální medicíny, na druhou stranu pro lidský mozek už takové množství informací není zvládnutelné.
@test5
Alphabet nezveřejňuje náklady na provoz konkrétně youtube ani zisk čistě youtube. Co jsem viděl kvalifikované odhady, tak se shodovaly, že youtube je trvale ve ztrátě.
@wrah666
Kompatibilita nebude v principu nepřekonatelný problém. Ono to ale stejně dopadne spíš tak, že na nějaké pokusování v laboratoři to bude dobré, ale celý člověk tak postavit nepůjde. Vždycky je to totiž něco za něco.
@Blaazen
Vzhledem k množství false pozitive lze odhadovat, že je systém nastaven tak, aby raději hlásil víc než míň, ale jistotu by přineslo jen nezávislé srovnání. A tady se dostáváme k druhé věci, i když to odfiltruje někoho, koho nemá, má to na něco vliv? Z hlediska dalšího zlepšování softwaru ano, ale z praktického hlediska nelze očekávat, že by kvůli tomu nasadili do akce skoro o dva řády víc lidí. Takže buď to odfiltruje systém s nějakou zřejmě rozumnou úspěšností, nebo se to odfiltruje nedostatečnou kapacitou policistů, takže ve většině davu nebudou nežádoucí osoby filtrovány vůbec.
Tahle čísla nejsou ta jediná důležitá. Důležité je také říct, že tam bylo cca 170000 lidí a systém tak automaticky odfiltroval 98,5% z nich. Jinými slovy, bez tohoto systému by bylo pro vyhodnocování potřeba sedmdesátkrát víc lidí k dosažení stejného výsledku.
@Choakinek
Máte to tam napsáno. Těžba kryptoměn nepřináší oblasti nic dobrého. A protože se nechtějí stát městem duchů, tak se chovají tak, aby zdroje využili z hlediska rozvoje města efektivně.
@wrah666
Půl hodiny není zrovna vteřina. Je otázka, kolik ta fabrika žere, ale když si vedle postavili 1400MW elektrárnu, tak to asi málo nebude. Ne že by se to zálohovat nedalo, ale opravdu je potřeba zvážit, jestli se to vyplatí.
@jirka-77
Tahle nedomyšlenost byla už u minulého videa a zjevně na to ještě nepřišli. Mě by spíš zajímalo nějaké reálné modelování přepravních toků. Vzít si přepravní požadavky konkrétního města a ukázat, o kolik se co zlepší, co na to bude potřeba a porovnat to se stávajícím řešením. Jestli už chtějí vrtat do země, tak by měli mít jasno, že se to vůbec vyplatí, tak by to pro ně neměl být problém. Nic takhle konkrétního jsem ale ještě neviděl.
@jirka-77
Ve městě úplně stačí fixní kamery. Jejich údržba a provoz prakticky nic nestojí a pořizovací náklady taky nejsou tak vysoké, takže jich lze namontovat relativně hodně.
Náš koncept času je svázán s hmotou, potažmo časoprostorem. Otázka, která předpokládá existenci času mimo tento rámec ("Co bylo před velkým třeskem"), nemá smysl do té doby, než někdo definuje čas jiným způsobem.
@Duncan66
Nejsem si jistý, že výzkumná práce bude až tak oslnivá. Vědec je prima věc, tady na Zemi. Pokud ho ale musíte izolovat skafandrem a tím mu vlastně omezíte možnosti smyslů na to co vidí, tak se ten rozdíl oproti sondě stírá. Z hlediska pobytu člověka ve vesmíru poznatky nepochybně budou, ale kvůli tomu není třeba cestovat tak daleko.
@eviljack
Nesmyslná spotřeba elektřiny je jedním z problémů, které byly zjevné už od začátku. Lidé mohou mít pocit, že se to "nějak vyřešilo", když přece bitcoin běží už tak dlouho. Ve skutečnosti je to stále horší a nabývá to už docela obludných rozměrů.
