@detrhomer
Myslím, že i proti tomu by mohlo GPT pomoci. Při určování diagnózy by vygeneroval třeba tabulku, kde by lékař musel některé věci potvrdit či popřít, něco vyargumentovat. Ta by byla součástí zdravotní dokumentace. Pacient by viděl na první dobrou, jestli tam píše doktor nesmysly a odbývá ho. Po čase by bylo lépe vidět, zda lékař postupoval důsledně a lege artis. Představuji si to tak, že GPT by byl takový nezávislý partner lékaře i pacienta, který by neumožnil lékaři pacienta odbýt tak, že by to nešlo později dohledat a prokázat.
@detrhomer
No, pokud zvažujete situaci, že se obvoďák úplně vynechá, tak to se pohybujete hodně v budoucnosti. Myslím, že to, co máme před námi, je doba spíše přechodná, kdy budou diagnózy dvě: od obvoďáka a od GPT. No a pak nebude zase takový problém ověřit, co je správně. Znám mnoho případů z osobní či mně blízkých zkušeností, kdy příčina problémů byla sice relativně banální, ale protože doktoři během let různých koleček po vyšetření cílili úplně mimo, problémy měly dost závažné dopady, někdy je "léčba" i zhoršila. Nešlo však o úplně nejběžnější problémy. Takže podepisuji to, co píše níže warhawk22. Aby se tomu předešlo, nemusel by se obvoďák úplně vynechat, pouze by se prověřila i diagnóza od GPT. Takže z několika let pokusů a omylů by se stala záležitost na (v drtivé většině) max dva pokusy (diagnóza obvoďáka a GPT). Někdy by už po srovnání obou diagnóz bylo jasné, že ta jedna je lichá. Navíc by ubylo případů, které jsem také již párkrát zažil: Obvoďák určí diagnózu a lečí, nic se nelepší, celé se to opakuje. Ale obvoďák nepochybuje. Pacient nepodezřívá obvoďáka z toho, že je mimo. Po nějaké době se pacient probojuje na odborné pracoviště, kde sprásknou ruce a sdělí, že daná léčba neměla a nemohla mít v daném případě účinek, pokud by nebyl zjištěn jiný doprovodný (velice zřejmý) závažný problém, a naopak symptomy zhoršovala. Myslím, že GPT by to zarazil hned v počátku. Nebo by se aspoň obvoďák musel vypořádat s argumenty, proč si myslí, že je to jinak. Nebo by aspoň zavolal na to odborné pracoviště, kde by ho dovzdělali.
No, po mé osobní zkušenosti s leckterými doktory (čest těm s hlubokým zájmem o práci) mne to zase tak nepřekvapuje. A myslím, že to nepřekvapí více lidí. Jen by mne ještě zajímalo, jak dlouho ta diagnóza trvala GPT. Sice to tam není asi tak důležité, protože zatímco jeden doktor se nerozdvojí, tak GPT může pracovat na obrovském počtu pacientů najednou. Ale zajímavý by mi ten údaj přišel.
@snajprik
To jste asi špatně koukal ;-) Ke zvětšení plochy dojde i pro zbylé dva subpixely. Prostě z plochy pixelu budou všechny subpixely zabírat větší plochu.
@lukypribyl
No ona ta otázka ceny jaderných elektráren je taková relativní, doslova. V absolutních číslech jsou sice velice drahé. Ale když srovnáme náklady na JE s částkami, které se různými způsoby nacpaly (a stále cpou) do OZE, tak jsou velice levné. Co jsem přibližně počítal z dostupných zdrojů, na kolik vyšla podpora OZE (u nás), tak mi vyšlo, že bychom místo toho mohli mít výrobu elektřiny pouze z JE. A to jsem určitě nedohledal vše, co se na OZE dalo (určitě je hromada nepřímých nákladů). Jenže OZE produkuje celkem málo elektřiny (v porovnáním s JE). Takže u JE by šlo téměř o "konečnou částku" (kromě údržby), zatímco pokud se půjde cestou OZE, jako doposud, tak drtivá většina nákladů je teprve před námi...
@kp0
Souhlasím, vidím to podobně. Technologie, které budou schůdné i pro takové "EV škarohlídy" jako já, už klepou pomalu na dveře. Nicméně pro masové rozšíření vyhlížím ještě jeden podstatný krok. Tím je, minimálně v podmínkách EU, výstavba nových zdrojů elektřiny. Je mi na jednu stranu jasné, že až ta auta s praktickým dojezdem přijatelným pro masy přijdou na trh, nepromění se vozový park na EV ze dne na den. Avšak když vezmu v úvahu, jak dlouho zde vše trvá, tak mi z toho vychází, že se bude muset dost zabrat. Pokud tedy nemá cena elektřiny vyletět ještě výš, aby zde vůbec byla na EV (či jakákoliv auta) kupní síla a nemuseli jsme začít naftu pálit místo v autech z cenových důvodů v domácnostech na ohřev :-) I když to je nadsázka a spíš na jinou debatu.
@lukypribyl
No ona ta otázka ceny jaderných elektráren je taková relativní, doslova. V absolutních číslech jsou sice velice drahé. Ale když srovnáme náklady na JE s částkami, které se různými způsoby nacpaly (a stále cpou) do OZE, tak jsou velice levné. Co jsem přibližně počítal z dostupných zdrojů, na kolik vyšla podpora OZE (u nás), tak mi vyšlo, že bychom místo toho mohli mít výrobu elektřiny pouze z JE. A to jsem určitě nedohledal vše, co se na OZE dalo (určitě je hromada nepřímých nákladů). Jenže OZE produkuje celkem málo elektřiny (v porovnáním s JE). Takže u JE by šlo téměř o "konečnou částku" (kromě údržby), zatímco pokud se půjde cestou OZE, jako doposud, tak drtivá většina nákladů je teprve před námi...
@maraou
Vzal jste mi to z úst. Za sebe dodávám, že byť jsem celkově odpůrce současného přeregulování všeho možného, tak tady bych byl na první pohled rád, kdyby EU zakázala co nejdříve akumulátory bez tohoto zlepšení; nemluvím o jiných "nehořlavých" jako (semi) solid state. Neumím sice domyslet všechny důsledky, proto píši "na první pohled", a je mi jasné, že to nepůjde přes noc. Ale s tímto už bych si vlastnictví elektromobilu uměl představit (jelikož mám kde nabíjet). Už jen ty elektrárny :-)
Já si o těchto "prvních vlaštovkách" čtu rád, skoro s nadšením. Jasně, masová produkce neklepe zrovna na dveře, ale to, co je běžně dostupné dnes, bylo před deseti lety scifi. Takže předpokládám, že za takových 5 až 10 let bude nadšený potenciální kupec EV i ze mne. Jestli ovšem bude s rozmachem EV ruku v ruce stoupat i produkce elektřiny a nevystřelí cena elektřiny kvůli masovému nabíjení nesmyslně vysoko a nebudu naopak i doma topit naftou :-) Přijde mi ta celá elektromobilita jako stavět dům od střechy. Že budou v relativně blízké době blízké době elektroauta zajímavá pro podstatně více lidí, tomu věřím, ale kde se pro ně má vzít elektřina, to pořád nechápu... Tak jestli to někdo chápe, ať mi nenadává a prosím o vysvětlení :-)
Jako odpůrce současné elektromobility (i když spíše politiky jejího protlačování, ať si, kdo chce, EV pořídí, proti tomu nic) a fanda té budoucí musím říci, že pro mne je toto práh té budoucí. Sice vnější část onoho prahu, ale už bych - mít to auto - moc nebrblal :-) Samozřejmě mluvím čistě za sebe. Doposud jsem si pro sebe uměl jako auto s elektřinou představit pouze plug-in hybrid s dojezdem na elektřinu minimálně reálných 100 km. I když nejsem ani vysloveně příznivce těchto dvou polovičatých řešení v jednom autě. Ale toto už bych si uměl představit. Tedy mít tolik peněz, že bych nemusel řešit rychlejší snižování hodnoty - proto říkám, že jde pro mne o vnější část onoho prahu. Každopádně pokud vývoj půjde podobným tempem, tak za pět let už bych si nejspíš z nabídky EV vybral.
@haunter
Máte pravdu, že jsem u Well To Tank emisního faktoru nesprávně použil stopu na kWh místo na litr. Děkuji za opravu. Mám však pocit, že polemizujete s pointou, kterou (snad) ani implicitně mé příspěvky neobsahují.
Hlavní pointa byla, že směrování podpory do těchto technologií je jako stavět dům od střechy. Když nahradíte emisní zdroj (především uhelnou elektrárnu) bezemisním zdrojem (mám na mysli skutečně bezemisní, nikoliv zálohovaný fosilními palivy), tak prostě emise produkované tímto zdrojem skončí a nemusíte ani měnit koncové spotřebiče za úspornější, chytré apod.
Pointa č. 2 byla, že pokud tento návěs kombinujete se spalovacím motorem a máte úsporu paliva (jak jste vypočetl) 16 - 24 %, tak po zohlednění uhlíkové stopy výroby elektrické energie jste na dalším zlomku této úspory (velikost zlomku podle té které země). A to za cenu celkem vysokých nákladů finančních i ekologických. (Což mělo zdůraznit hlavní pointu.)
Že úspora CO2 není jsem nikde netvrdil. Jen podle mě když dám na jednu misku vah nahrazování fosilních zdrojů za bezemisní se svou cenou a tyto zelené pokroky se svou cenou, tak by priorita měla být to první a to druhé je vzhledem k nákladům a ekologické zátěži při výrobě až priorita č. 2. Prostě stavění domu od střechy či bouře ve sklenici vody.
Na podporu výše uvedeného jeden takový makroúdaj: NKÚ odhaduje, že do roku 2030 přesáhne podpora obnovitelných zdrojů bilion korun. https://www.lidovky.cz/domov/nku-do-roku-2030-presahne-podpora-obnovitelnych-zdroju-bilion.A150106_075807_ln_domov_sk A to v té uvedené podpoře nejsou podle mě další nezanedbatelné podporované položky jako zateplení, podpora EV a další vylepšení. No a myslím, že jaderné elektrárny, které by stačily na vypnutí poslední jaderné či plynové elektrárny, by ani tolik nestály. Na druhé straně kolik asi za tento ranec budeme mít "čistě" vyrobené elektřiny v našem mixu. Nehledě na to, že jak už jsme to tu jednou počítali, tak na přechod na elektromobilitu ve větším měřítku se musí podstatně zvýšit výroba elektrické energie v ČR. Ale to už by ta debata byla pojata moc zeširoka.
@haunter
Zajímavý argument, donutil mne si to najít. V článku "Producing gasoline and diesel emits more CO2 than we thought" píší, že (Well To Tank emisní faktor) "náklady" CO2 jsou u benzínu 77 g na kWh a u dieselu 60 g na kWh. Což je nějakých necelých 10 %. Ale u elektřiny máte také ztráty při jejím vedení, nabíjení, skladování... V diplomová práci "Netechnické ztráty v distribuční soustavě" jsem našel: "Ztráty v hladinách nízkého napětí (NN) u distribučního rozvodu 0,4 kV se průměrně pohybují v rozmezí od 5 do 10%". Moc jsem toho dál nenašel. u nabíjení jsem našel hodnoty rozmanité: 84 - 94%, někde i více, někde i méně. Navíc existuje i samovybíjení... Takže bych řekl, že to podle podmínek může být plus mínus srovnatelné.
@haunter
Nejhorší oponenti v diskuzi jsou ti "se selským rozumem". Na jednoho takového si vzpomínám, jak jsem mu vysvětloval Newtonův gravitační zákon. Odpálil mne se selským rozumem, že je to blbost, a ať tedy změřím vzdálenost sloupu elektrického vedení, ve které ho oběhne, a vypočtu mu z toho, kolik sloup a on váží. No a zde je to něco podobného. 1 litr dieslu vyprodukuje cca 2,7 kg CO2. Při uvažované spotřebě 30 l na 100 km je to 810 g na km. Tesla Semi truck jako (pokud vím) nejefektivnější truck má spotřebu 1,1 kWh na km. V Německu se na výrobu 1 kWh vyprodukuje !v průměru! 385 g CO2, u nás 444 g, v Polsku 667, ve Francii 73 g, ve Španělsku 217 g, v Itálii 375 g. Samozřejmě pokud se trucky nebudou nabíjet v létě přes poledne, tak skutečná uhlíková stopa bude větší. Takže pokud v článku vyšla úspora paliva 16-24 % a budeme-li uvažovat, že ten elektrický návěs zajišťuje cca polovinu práce, tak z uvedených dat vyplývá, že kromě Francie a Španělska (a dalších menších států) jste na zlomku ze těch 16-24 %. Na 2 %, na 5 %? No to se rozhodně při té ekologické zátěži při těžbě a zpracování baterií vyplatí. Nevím, jestli to váš selský rozum dovede pobrat...
...a po započtení uhlíkové stopy vyrobené elektrické energie a baterií je úspora fosilních paliv resp. CO2... :-) Nemluvě o ekologickém dopadu výroby baterií. To není v žádném případě popíchnutí autora, to je jen připomínka, že celá elektromobilita je v současné době jako stavět dům od střechy (až na nepočetné případy, kdy si někdo nabíjí doma ze solárů na domácí střeše). Jo, pokud by se prachy vyplencané na všechny možné ekonesmysly (od dotací na OZE, zateplení apod.) daly nejprve do jaderných elektráren, tak už jsme dnes téměř bezemisní a byla by energie alespoň třeba pro hybridy (ať už si o nich myslím cokoliv), díky čemuž by spotřeba fosilních pohonných hmot byla podstatně menší (u osobních automobilů na zlomku). Zatím je veškerá elektromobilita bouře ve sklenici vody. Tím nehaním článek, který je sám o sobě zajímavý, ale prostě to je první, co mne vždy napadne u jakéhokoliv takového "pokroku".
Tak s tímto už bych nad hybridem (např. jen s menší spalovací jednotkou pro dobíjení) uvažoval. Kdyby se na baterii dalo ujet aspoň 100 km (lépe 200 km), přes 80 % (ve druhém případě přes 95 %) bych odjel na elektřinu ze zásuvky a odpadly by obavy z požáru v domě. To už bych si takto na první dobrou představit uměl.
Ad 2) Zde nevím, jestli dobře rozumím pointě, ale myslím, že odpovím (možná nepřímo) následujícím bodem.
Ad 3) Máte samozřejmě pravdu, také jsem psal o vyměňování baterií pouze v souvislosti s kamiony. U těch by mohlo být relativně snadné vytvořit nějaký standard a i relativně snadné po mechanické stránce baterie "vycvaknout a zacvaknout". Navíc by asi neměl být problém naložit třeba jen potřebné množství baterií.
Nicméně důvod, proč nad celým tím bezdrátovým nabíjením v silnici vidím otazník je právě těch několik věcí dohromady:
-NIO se 150 kWh je za dveřmi. Za pár let bych čekal, že podobná baterie bude standard. Pro běžné zákazníky (nikoliv ty zmíněné insidery) tak bude (pravděpodobně) drahé bezdrátové nabíjení v silnici spíš jen nouzovka.
-Podle mých představ by měl být celý systém vyměňování baterií u kamionů výrazně levnější a flexibilnější, než ten pro bezdrátové nabíjení. Např. když pojednou po trasách bez bezdrátového nabíjení, naloží si baterií kolik potřebují, baterie se mohou nabíjet v době cenových minim, která budou jistě nižší, než bezdrátové nabíjení (byť s cenou pro insidery) bez zohlednění aktuální ceny. Atd.
-Jak píšete Vy výše v komentáři na můj začínající "PS", že jedna věc je něco vymyslet a druhá je to vyrábět, je pravda, nicméně trochu dvousečná. Jestli se začne infrastruktura pro bezdrátové nabíjení instalovat v létě 2024 (navíc jen v pionýrských státech), tak kdy se asi tak může dočkat nějakého smysluplného rozšíření? Řekl bych, že se dostáváme k, ne-li za rok 2026, kde sám předpokládáte velkosériově dostupnou hustotu 400 Wh/kg. Jasně, tím, že se začnou vyrábět auta s touto hustotou neznamená, že ta, co již budou jezdit, najednou tuto hustotu získají. Otázka tedy je, zda ta auta, která do té doby již budou na silnicích, budou pro podobný projekt tvořit dostatečnou poptávku.
K tomu komfortu. Zde částečně souhlasím. Člověk je tvor pohodlný, ale proti tomu jde, že i spořivý. Samozřejmě bych jednou ve své garáži raději bezdrát, než neustále něco zapojovat. A samozřejmě garáž nemá každý. Kdybych žil na sídlišti, asi bych byl rád za bezdrátové nabíjení na parkovacích místech, kde se bude nabíjet v dobách levné elektřiny. Ta parkoviště jsou plná neustále, tak by to tam asi smysl mohlo mít. Mně prostě jen připadá, že v době, kdy se to nějak smysluplněji rozšíří v Norsku či Švédsku, tak to nebude už takový zázrak, natož nutnost. A to nemluvím o zbytku světa. Jestli letošní NIO skutečně ujede minimálně 800 km na nabití v reálném provozu, tak k čemu to bude za takových 5 až 7 let?
Ale pro úplnost dodávám, že technologii fandím. Určitě budou místa, kde usnadní život. Jen si myslím, že nabíjení v dálnici bude v době rozšíření s křížkem po...
No jsem zvědavý, jestli si za pár let na tuto diskuzi vzpomenu. Já si snad dám připomínku :-D
@lukypribyl
PS: Navíc jestli CATL, skutečně zahájí letos sériovou výrobu 500 Wh/kg baterií a během pár let i konkurence, tak budeme někde, kde to dynamické nabíjení bude prostě jen drahá nouzovka. Nebo jestli elektřina z toho bude jen o něco málo dražší než "ze zásuvky", tak možná.
K tomuto projektu mě napadá spousta otázek, které smysluplnost takového projektu negují, minimálně nad ní staví otazník. Člověk by si řekl, že to musí mít dobře spočítané, když to bude velice nákladný projekt. Ale z druhé strany když si člověk uvědomí, že v dnešním světě, když je něco "zelené", tak jsou počty stranou, prostor pro pochyby tu je. Teď k těm otázkám.
Ta infrastruktura bude stát určitě majlant. Navíc takovéto dynamické dobíjení určitě bude (podobně jako na rychlonabíječce) výrazně dražší, než dobíjení někde jinde. Jasně, ušetří se i za čas řidiče, náklad bude v cíli rychleji a bude ho o ušetřenou hmotnost baterie více. To samo o sobě by ještě z mého pohledu nebyla pro tento projekt konečná. To je až další otázka, a tou je, jak dlouho předpokládají, že ten projekt bude pro zákazníky smysluplný. Kapacita (resp. energetická hustota) baterií roste. Tzn. že za pár let už to dynamické nabíjení nebude potřeba, případně podstatně méně. Jestli tomu dobře rozumím, půjde o záležitost zajímavou především pro nákladní dopravu. Ale u té mi přijde na první pohled (nevím, jak při hlubším propočítání) jednodušší a levnější kamionům prostě na "benzínce" vyměňovat baterie (a ty levněji dobíjet v časech levné elektřiny), než takto modifikovat silnici, což se musí zaplatit a ještě k tomu vydělat.
Když to shrnu, pokud během příštích let nikoliv nepatrně vzroste energetická hustota baterií (což se stane dříve nebo později) a dopravci tak budou moci dobíjet na levnějších místech než bude (jak pouze předpokládám) bezdrátové nabíjení v silnici, tak to budou moci akorát sundat a dát do sběru.
Já vím, že jsem se pustil na tenký led, vše vychází ze samých předpokladů, ale smysl mi ty předpoklady dávají. Rád budu, když mi někdo rozšíří obzor a mé úvahy vyvrátí.
@lukypribyl
PS: Navíc jestli CATL, skutečně zahájí letos sériovou výrobu 500 Wh/kg baterií a během pár let i konkurence, tak budeme někde, kde to dynamické nabíjení bude prostě jen drahá nouzovka. Nebo jestli elektřina z toho bude jen o něco málo dražší než "ze zásuvky", tak možná.
Zajímavá první vlaštovka dobře použitelného EV (zdá se). O tom už se dá z hlediska použitelnosti (ne ceny :-) ) docela uvažovat. Ale s tímto už se dá přejet naše zemička aspoň tam a zpět s jedním kratším dobitím. "Už jen" vyřešit ekologickou těžbu surovin na výrobu baterií a postavit bezemisní elektrárny, aby bylo z čeho tyto vozy v masovém měřítku ekologicky nabíjet a cena za kWh neatakovala cenu litru benzínu :-) Také mě bude zajímat, jak ty semi-solid-state ne/hoří. Až přidají ještě 50 kWh, tak už do bude +- co diesel dnes a dojede to na jeden zátah skoro až do Dubrovníku :-D Pokrok je to zajímavý.
@Milan Šurkala
Ad 1) S tím bych nesouhlasil. Když si vezmete, kolik stojí benzín a nafta bez všech daní, tedy cca 15 kč/l (což je cena pro koncového spotřebitele na pumpě, tzn. zahrnuje náklady na provoz té pumpy a dopravu do zásobníků pumpy), tak se nemůžete dostat na VÝRAZNĚ levnější provoz na elektřinu, pokud vůbec ještě někdy alespoň na ten levnější. Vždy bude v elektromobilu navíc finanční náklad ve formě baterie navíc. A pokud bude mít dobíjecí stanice buffer, tak budete platit baterku rovnou 2x. Takže dokud nebude cena baterie pár desítek tisíc, nemůžete se dostat na výrazně levnější provoz. Pokud berete v úvahu budoucnost, tak já též, a v ní je nevyhnutelné, aby provoz na elektřinu byl zatížen minimálně stejnou daňovou zátěží na ujetý km. Mým odhadem za naprosto ideálních (rozumějte nejspíš nesplnitelných) podmínek by mohl být EV provoz cca o třetinu levnější. V praxi tedy nevěřím, že by mohl být levnější, natož výrazně levnější.
U takových projektů si vždy povzdechnu: "Kdyby na takové věci šla pětina dotací, co na ty zelené nesmysly, a byla pro ně aspoň pětinová politická podpora, kde jsme mohli být... Jenže to by bylo levné, problém by to řešilo a nebyl by důvod pro "zelený" byznys".
Sem tam čtu o úžasně levné a efektivní těžbě lithia z mořské vody. Ale vzhledem k tomu, že se rozjíždí tyto projekty, tak to bude spíš minimálně na deset dvacet let sci-fi, jako každou chvíli slyšíme o revolučních bateriích pro příští rok... Nebo má někdo nějaké nadějné info k těžbě z vody?
No osobně vidím také pár problémů. I když nepraktičnost (ve formě absence zavazadlového prostoru a stísněného prostoru v kabině) vidím až na posledním místě a spíš jako nepodstatnou pro cílovku, o které přemýšlím. Je podle mě hromada vyšších manažerů a bohatších lidí, kteří by si to mohli pořídit v aglomeracích typu LA nebo jiných megapolí, aby se ze svého domu někde u moře nemuseli do centra protloukat zácpami. Na druhou stranu nevíme nic o rychlosti (pardon, jestli jsem přehlédl) ve vzduchu, tzn. jestli to nevyjde na stejno jako jet nějakou průměrnou zácpou. Na zemi to pojede, pokud jsem dobře googlil a pochopil, okolo 30 až 40 km/h. Takže k ničemu jinému, než doletět z kraje města do centra apod., nebo přes jezero, aby se nemuselo objíždět, to nebude. Ale i to by stačilo. Jenže vidím problém v doletu. Vždyť při tak krátkém doletu by i 20 30 km/h protivítr snížil podstatně dolet, takže kdo ví, jestli by se doletělo. Jestli ten dolet není s nějakou železnou bezpečností rezervou, tak bych s tím dál než 30 40 km nelétal (range anxiety u elektromobilů hadr :-D ). Tzn. že to je tak tak z nějakého satelitu velkého města do centra, kde by bylo nutné dobít pro bezpečnou cestu zpět. A to je je ten koncový problém, který předpokládá vyřešení byrokracie a fyziky.
