No, po mé osobní zkušenosti s leckterými doktory (čest těm s hlubokým zájmem o práci) mne to zase tak nepřekvapuje. A myslím, že to nepřekvapí více lidí. Jen by mne ještě zajímalo, jak dlouho ta diagnóza trvala GPT. Sice to tam není asi tak důležité, protože zatímco jeden doktor se nerozdvojí, tak GPT může pracovat na obrovském počtu pacientů najednou. Ale zajímavý by mi ten údaj přišel.
Já si o těchto "prvních vlaštovkách" čtu rád, skoro s nadšením. Jasně, masová produkce neklepe zrovna na dveře, ale to, co je běžně dostupné dnes, bylo před deseti lety scifi. Takže předpokládám, že za takových 5 až 10 let bude nadšený potenciální kupec EV i ze mne. Jestli ovšem bude s rozmachem EV ruku v ruce stoupat i produkce elektřiny a nevystřelí cena elektřiny kvůli masovému nabíjení nesmyslně vysoko a nebudu naopak i doma topit naftou :-) Přijde mi ta celá elektromobilita jako stavět dům od střechy. Že budou v relativně blízké době blízké době elektroauta zajímavá pro podstatně více lidí, tomu věřím, ale kde se pro ně má vzít elektřina, to pořád nechápu... Tak jestli to někdo chápe, ať mi nenadává a prosím o vysvětlení :-)
Jako odpůrce současné elektromobility (i když spíše politiky jejího protlačování, ať si, kdo chce, EV pořídí, proti tomu nic) a fanda té budoucí musím říci, že pro mne je toto práh té budoucí. Sice vnější část onoho prahu, ale už bych - mít to auto - moc nebrblal :-) Samozřejmě mluvím čistě za sebe. Doposud jsem si pro sebe uměl jako auto s elektřinou představit pouze plug-in hybrid s dojezdem na elektřinu minimálně reálných 100 km. I když nejsem ani vysloveně příznivce těchto dvou polovičatých řešení v jednom autě. Ale toto už bych si uměl představit. Tedy mít tolik peněz, že bych nemusel řešit rychlejší snižování hodnoty - proto říkám, že jde pro mne o vnější část onoho prahu. Každopádně pokud vývoj půjde podobným tempem, tak za pět let už bych si nejspíš z nabídky EV vybral.
...a po započtení uhlíkové stopy vyrobené elektrické energie a baterií je úspora fosilních paliv resp. CO2... :-) Nemluvě o ekologickém dopadu výroby baterií. To není v žádném případě popíchnutí autora, to je jen připomínka, že celá elektromobilita je v současné době jako stavět dům od střechy (až na nepočetné případy, kdy si někdo nabíjí doma ze solárů na domácí střeše). Jo, pokud by se prachy vyplencané na všechny možné ekonesmysly (od dotací na OZE, zateplení apod.) daly nejprve do jaderných elektráren, tak už jsme dnes téměř bezemisní a byla by energie alespoň třeba pro hybridy (ať už si o nich myslím cokoliv), díky čemuž by spotřeba fosilních pohonných hmot byla podstatně menší (u osobních automobilů na zlomku). Zatím je veškerá elektromobilita bouře ve sklenici vody. Tím nehaním článek, který je sám o sobě zajímavý, ale prostě to je první, co mne vždy napadne u jakéhokoliv takového "pokroku".
Tak s tímto už bych nad hybridem (např. jen s menší spalovací jednotkou pro dobíjení) uvažoval. Kdyby se na baterii dalo ujet aspoň 100 km (lépe 200 km), přes 80 % (ve druhém případě přes 95 %) bych odjel na elektřinu ze zásuvky a odpadly by obavy z požáru v domě. To už bych si takto na první dobrou představit uměl.
K tomuto projektu mě napadá spousta otázek, které smysluplnost takového projektu negují, minimálně nad ní staví otazník. Člověk by si řekl, že to musí mít dobře spočítané, když to bude velice nákladný projekt. Ale z druhé strany když si člověk uvědomí, že v dnešním světě, když je něco "zelené", tak jsou počty stranou, prostor pro pochyby tu je. Teď k těm otázkám.
Ta infrastruktura bude stát určitě majlant. Navíc takovéto dynamické dobíjení určitě bude (podobně jako na rychlonabíječce) výrazně dražší, než dobíjení někde jinde. Jasně, ušetří se i za čas řidiče, náklad bude v cíli rychleji a bude ho o ušetřenou hmotnost baterie více. To samo o sobě by ještě z mého pohledu nebyla pro tento projekt konečná. To je až další otázka, a tou je, jak dlouho předpokládají, že ten projekt bude pro zákazníky smysluplný. Kapacita (resp. energetická hustota) baterií roste. Tzn. že za pár let už to dynamické nabíjení nebude potřeba, případně podstatně méně. Jestli tomu dobře rozumím, půjde o záležitost zajímavou především pro nákladní dopravu. Ale u té mi přijde na první pohled (nevím, jak při hlubším propočítání) jednodušší a levnější kamionům prostě na "benzínce" vyměňovat baterie (a ty levněji dobíjet v časech levné elektřiny), než takto modifikovat silnici, což se musí zaplatit a ještě k tomu vydělat.
Když to shrnu, pokud během příštích let nikoliv nepatrně vzroste energetická hustota baterií (což se stane dříve nebo později) a dopravci tak budou moci dobíjet na levnějších místech než bude (jak pouze předpokládám) bezdrátové nabíjení v silnici, tak to budou moci akorát sundat a dát do sběru.
Já vím, že jsem se pustil na tenký led, vše vychází ze samých předpokladů, ale smysl mi ty předpoklady dávají. Rád budu, když mi někdo rozšíří obzor a mé úvahy vyvrátí.
@lukypribyl
PS: Navíc jestli CATL, skutečně zahájí letos sériovou výrobu 500 Wh/kg baterií a během pár let i konkurence, tak budeme někde, kde to dynamické nabíjení bude prostě jen drahá nouzovka. Nebo jestli elektřina z toho bude jen o něco málo dražší než "ze zásuvky", tak možná.
Zajímavá první vlaštovka dobře použitelného EV (zdá se). O tom už se dá z hlediska použitelnosti (ne ceny :-) ) docela uvažovat. Ale s tímto už se dá přejet naše zemička aspoň tam a zpět s jedním kratším dobitím. "Už jen" vyřešit ekologickou těžbu surovin na výrobu baterií a postavit bezemisní elektrárny, aby bylo z čeho tyto vozy v masovém měřítku ekologicky nabíjet a cena za kWh neatakovala cenu litru benzínu :-) Také mě bude zajímat, jak ty semi-solid-state ne/hoří. Až přidají ještě 50 kWh, tak už do bude +- co diesel dnes a dojede to na jeden zátah skoro až do Dubrovníku :-D Pokrok je to zajímavý.
U takových projektů si vždy povzdechnu: "Kdyby na takové věci šla pětina dotací, co na ty zelené nesmysly, a byla pro ně aspoň pětinová politická podpora, kde jsme mohli být... Jenže to by bylo levné, problém by to řešilo a nebyl by důvod pro "zelený" byznys".
Sem tam čtu o úžasně levné a efektivní těžbě lithia z mořské vody. Ale vzhledem k tomu, že se rozjíždí tyto projekty, tak to bude spíš minimálně na deset dvacet let sci-fi, jako každou chvíli slyšíme o revolučních bateriích pro příští rok... Nebo má někdo nějaké nadějné info k těžbě z vody?
No osobně vidím také pár problémů. I když nepraktičnost (ve formě absence zavazadlového prostoru a stísněného prostoru v kabině) vidím až na posledním místě a spíš jako nepodstatnou pro cílovku, o které přemýšlím. Je podle mě hromada vyšších manažerů a bohatších lidí, kteří by si to mohli pořídit v aglomeracích typu LA nebo jiných megapolí, aby se ze svého domu někde u moře nemuseli do centra protloukat zácpami. Na druhou stranu nevíme nic o rychlosti (pardon, jestli jsem přehlédl) ve vzduchu, tzn. jestli to nevyjde na stejno jako jet nějakou průměrnou zácpou. Na zemi to pojede, pokud jsem dobře googlil a pochopil, okolo 30 až 40 km/h. Takže k ničemu jinému, než doletět z kraje města do centra apod., nebo přes jezero, aby se nemuselo objíždět, to nebude. Ale i to by stačilo. Jenže vidím problém v doletu. Vždyť při tak krátkém doletu by i 20 30 km/h protivítr snížil podstatně dolet, takže kdo ví, jestli by se doletělo. Jestli ten dolet není s nějakou železnou bezpečností rezervou, tak bych s tím dál než 30 40 km nelétal (range anxiety u elektromobilů hadr :-D ). Tzn. že to je tak tak z nějakého satelitu velkého města do centra, kde by bylo nutné dobít pro bezpečnou cestu zpět. A to je je ten koncový problém, který předpokládá vyřešení byrokracie a fyziky.
Takže pro potřeby ČR bychom potřebovali (kdyžtak mě prosím opravte, jestli jsem se seknul) cca 214 takových věcí, abychom dosáhli instalovaného výkonu našich elektráren a cca 506, aby plně nabité pokryly !průměrnou! spotřebu na 24h. Tzn. že to by ani náhodou nestačilo a jen na tuto zálohu na 24h by bylo potřeba něco přes tři bilióny Kč. No úplně Future Is Here :-D Jo, já chápu, že není potřeba hned nahradit všechny elektrárny a jsem rád za jakýkoliv pokrok. Ale pořád mi vychází, že už tu měly být rozestavěné/dostavovány další 3 jaderné elektrárny nebo nové bloky (strašně drahé za cca 600 mld., i kdyby 1 bln.), které by na další dvě tři dekády pokryly potřebu elektrické energie, než tyto hračky dospějí. No ale pozdě, takže oprášit krumpáče na a jdeme pálit uhlí o 106. Pokrok nezastavíš.
Není mi jasná jedna věc. Do loňského roku, s tehdejšími cenami elektřiny, jsem to blbnutí s elektromobilitou ještě hraničně chápal. Bral jsem to tak, že nějak se začít musí, byť způsob, jakým to tlačili a tlačí je nesmysl. Už tehdy bylo jasné, že je to blbost už jen proto, že se elektřiny vyrábí ve velké míře z fosilních paliv, ale jak jsem si říkal, příprava na budoucnost, bla bla bla. No ale dnes? Dnes, když je elektřiny včetně surovin pro její výrobu nedostatek? Při těchto cenách? Jak jsme počítali pod jiným článkem, na přechod na elektromobilitu u nás by bylo potřeba plus mínus autobus o polovinu až tři čtvrtiny zvednout výrobu elektřiny u nás. Podobně to asi bude i v jiných státech. Z čeho chtějí tu elektřinu vyrábět? Přechodem na elektromobilitu se tedy bude nezanedbatelně zvyšovat spotřeba, resp. poptávka, a to bude cenám bránit klesnout zpět. To nikoho nenapadlo, že na tu elektromobilitu bude potřeba doslova znásobit kapacitu LNG terminálů, pálit uhlí o sto šest no a ještě ta elektřina bude stát takový prachy? Něco mi uniká, nebo jsou všichni ještě větší blázni, než se zdálo před rokem? Nevím, jak to vychází u kamionů, ale u osobních EV už je při dnešních cenách z burzy km podobně drahý jako spalovacím autem. No a když se vezmou ty vyšší náklady na řidiče kamionů... Navíc, když se bude někde nabíjet takových 5 6 kamionů najednou, (ale spíš 20, protože dnes jsou benzínky všude a natankováno je jedna dvě), tak aby ty dobíjecí stanice měly vlastní elektrárnu. Nejlíp na uhlí nebo dřevo z blízkého lesa... Jo, pokrok nezastavíš.
Sice jsem za současné technologické úrovně a při současném energetickém mixu kritik elektroautomobility, ale v tomto případě nechápu tak negativní reakce zde v diskuzi. Dokonce se rozcházím v názoru i s lidmi, se kterými je jindy 100% shoda. Mně toto totiž nepřijde úplně špatné. NENÍ TO ALE PRO KAŽDÉHO. Je spousta řidičů, kteří najedou za rok skoro prd. Poslední léta patřím mezi ně. Ne že bych si to auto běžel koupit, ale můj dojez by to pokrylo cca z 80% (to uvažuji situaci, kdy občas ujedu dlouhé cesty najednou, jinak by mi to stačilo s rezervou). Jasně, pokud parkujete v garáži a do práce jezdíte do podzemní garáže, tak je toto auto vyloženě nesmysl. Ale pokud Bydlíte na venkově, parkujete na dvoře nebo zahradě a jezdíte do práce 5 nebo 15 km, kde parkujete zase venku, tak už to začíná být zajímavé. Nemluvě o situaci, kdy do práce nedojíždíte autem, ale jen jedete párkrát týdně pá desítek km na nákupy. Máte spoustu důchodců z venkova, kteří jen sem tam nakoupí ve větším městě, nebo lidí na venkově, kteří nedojíždějí do práce denně, nebo jen do vedlejší vesnice. Takže určitě jsou lidé, pro které to je velice zajímavé. Jasně, asi to nebude třetina trhu. Ale to výrobce asi nepotřebuje. Navíc je to první vlaštovka. Až třeba přidají na okénka perovskity a tím se třeba o polovinu zvětší celkový výkon panelů, tak to už začne být zajímavé pro hodně lidí. Máme tu nějaký průměrný nájezd. Ale ten je průměrný. Hodně lidí najede do 10 000 km ročně. Takže dokud nenapálí daň za ujeté kilometry, docela dost to může ušetřit - což je relativní. Chtěl jsem tím říct, že s tou úsporou za dobíjení jsme na celkovém provozu srovnatelném s novou Fábií s tím, co projede. Dokud to nebude mít (skoro) nehořlavé baterie tak si stejně nic podobného nekoupím, ale za pokrok jsem rád.
Už nějakou dobu přemýšlím, proč to do toho písku neukládají a helemese, to už je asi třetí projekt, o kterém čtu. Ale aby to bylo opravdu zajímavé, tak by ten kontejner musel zvládnout o mnoho vyšší teplotu, aby spodní teplotní hladina stačila na výrobu páry pro turbíny a rozdíl mezi tou spodní a maximální teplotou stál za to. Tzn. aby ten teplotní rozdíl znamenal dostatek energie i po zohlednění účinnosti. Takže dokud to zařízení nebude schopné udržet v podstatě lávu, tak to bude spíš jen hračka. Ale to zase bude obnášet poměrně exotickou izolaci a u té nedovedu domyslet, co by to udělalo s cenou a jaká je ekologičnost dobývání surovin pro ně. Dokud se používají akorát na raketoplány a další maloobjemové aplikace, tak to jde, ale co by to provedlo s cenou tantalu hafnia na trzích, kdyby začaly podobné budky růst jako houby po dešti, netuším. Myslím, že by rozumnější bylo smířit se na příštích 50 let s jadernými elektrárnami (jasně, ono 20 let bude trvat jen je postavit) a ty pak nahradit budoucími pokročilými technologiemi, pokud již budou (takže tím neříkám, že by se mělo na rozvoj podobných pokusů zanevřít). Ale všechny tyto věci znamenají těch příštích 50+ let pálit uhlí a plyn o 106.
Podle v článku uvedených parametrů se ta kapacita blíží hodnotám, se kterými se dá žít. Alespoň pro většinu lidí. Ještě by bylo zajímavé vědět, jak to funguje v mrazech (což článek zmiňuje), jestli to méně hoří a jestli je nižší potřeba vzácných prvků. Možná to z článku vyplývá, ale těm zkratkám tolik nerozumím. Na druhou stranu budu asi trochu škarohlíd, ale teď zbývá ten větší problém, jak tu elektřinu v dostatečném množství při přijatelné ceně vyrobit (a ekologičtěji než je spalování benzínu a nafty). Když jsem si přepočítával spotřebované množství pohonných hmot v ČR na ekvivalent elektrické energie, vyšlo mi (opravte mě, prosím, pokud jsem se někde řádově sekl), že pokud bychom chtěli klasická paliva nahradit, potřebovali bychom o cca 75% vyšší výrobní kapacitu elektráren (a to jen za předpokladu rovnoměrně rozložené potřeby nabíjení během dne, tedy reálně i o mnoho vyšší). Takže když se nebudou stavět jaderné elektrárny, tak jezdit namísto benzínu a nafty budeme na uhlí a plyn za neskutečné spotřeby surovin pro baterie (i když ta recyklace podle posledních článků také postupuje). Tomu se říká pokrok.
Málokdy mám na něco tak jasný názor, jako na toto, ale tohle je jasná slepá vývojová větev. I kdyby to bylo vhodné jako doplňková služba pro parkovací místa např. u obchoďáků apod., toho materiálu, kdyby se tím měla vybavit už jen sídliště, natož cesty. Tady se šetří na jedné straně brčka a igelitové pytlíky a na druhé se zkouší projekty, které by při jejich zavedení znamenaly doposud nevídanou spotřebu materiálů. A to jen kvůli přechodné době (doufejme), než pokročí technologie ukládání energie tak daleko, že to vůbec nebude potřeba. Tedy pokud vůbec pokročí dřív, než pokročí výroba syntetických paliv. Ta umíme jak ukládat (ze solárů by se vyrobila v létě a spotřebovávala v zimě), tak distribuovat přes čerpací stanice. To už není ani "zabij bobra, zachráníš strom", ale "vyhlaď bobry a co tě napadne, zachráníš pár stromů".
No nevim. Sice sjednocení, ale zase brzda invence. Já už v podstatě mobil na nic nepřipojuju, vše probíhá bezdrátově. Chápu, že občas je kabel potřeba, ale pro běžného uživatele méně a méně. Bezdrátové nabíjení už jede rychle (já naopak nabíjím nabíječkou s nízkým výkonem), přes WIFI 6 už data frčí jako blesk. Takže pokud výrobci chtějí díru na kabel, tak ať, ale já bych to reguloval spíš tak, že "nemáte-li něco minimálně 2x rychlejšího a pokročilejšího, dáte tam usb-c". Možnost koupit bez nabíječky je asi dobrá, reálně jsem novou nabíjčku nepotřeboval od doby, co jsem nakoupil bezdrátové...
Mohli by mi zasvěcenější říct, jestli je to srovnání toho, kam nejdál teleskopy dohlédnou, nebo jestli je to srovnání jen pro zajímavost a Webb by dohlédl dál?
Nabíjet telefony přes kabel je stejně předpotopní. Mám pár bezdrátových nabíječek (jasně, vede k nim taky kabel :-) ) a nabíjím tel přes ně. Samozřejmě jde o to mít telefon, který s jistotou zvládne provoz aspoň od rána do pozdního večera (spíš 24h). Pak nové nabíječky nejsou v podstatě potřeba a já bych je v balní telefonu oželel úplně. Díra na nabíjení je stejně jen mechanicky namáhané místo náchylné k rozbití.
Jedna z oblastí, kde by EU mohla nade vší pochybnosti prokázat svůj smysl, je právě tato oblast, tedy oblast strategických investic přesahujících možnosti států. Jestli EU nedokáže podpořit a zajistit výrobu takto zásadní produkce, tak je to dost smutné a je to doklad toho, že jsou eurobyrokrati mimo realitu. Místo toho nás žene do energetické závislosti, polovodičové závislosti. Ono to tu bude ze setrvačnosti fungovat ještě nějakou dobu i se špatným vedením. Ale až Čína vytlačí Evropské automobilky svými elektromobily (třeba i tím, že těm evropským nedodá třeba baterie), tak bude pozdě začít dvacet let něco vyvíjet.
Kašlu na nízkokapacitní úložiště v bateriích, jedině vysokokapacitní úložiště ve formě agregátu s pár kanystry nafty. Jednou za čas vyjet naftu a doplnit čerstvou, a máte buffer na 14 dní :-D
Já bych směřoval výzkum a vývoj do výroby syntetických paliv. Infrastruktura a motory na ně existují, "jediný háček" je výroba. Ale oproti pořádným bateriím, což vypadá jako výzva na 100 let, by výroba syntetických paliv z CO2 a H2O (i přes mizernou účinnost) mohla být aspoň funkční cesta. Ta elektromobilita je v dnešní době ve větším měřítku prostě nefunkční koncept. To se dostávám k tomu, že u elektromobility jde o snižování emisí až v poslední řadě. Pokud by šlo o emise, příčetný člověk nejdříve nahradí velké emisní zdroje (uhelné elektrárny, lodě atd.), čímž by se odstranilo relativně rychle a levně vysoko přes 50% emisí, a pak by mohla přijít na řadu auta (která vyrobí emisí tolik, co deset dvacet největších dopravních lodí, a že těch lodí je). K čemu teď budovat elektromobilitu, když ty elektromobily stejně jezdí de facto z většiny na uhlí??? :-D :-D :-D
