Trošku mně irituje že se neustále podsouvá že to bude zdroj levné a čisté energie . Ne nebude to levné ani náhodou bude to sakra drahé. Jsem velký fanda tohoto výzkumu protože tuto cestu a následný přístup ke zdroji energie lidstvo prostě potřebuje ale do té doby si musíme vystačit s něčím jednodušším a to jsou štěpné reaktory nemluvě o tom že nám mohou pomoci se zbavit dlouhodobého odpadu že starších generací reaktorů které sice také štěpily ale trochu jinou cestou.
@Pate1973
A jak to teda je s tou cenou? Když to nebude levné proč tomu fandit a proč se to dělá? Jak se drahý zdroj bude provozovat s ostatníma v síti, jak se bude platit? Např teď se odstavila krásná termosolární elektrárna protože nedokázala konkurovat levným solárům a bateriím.
Doba běhu je zajímavý údaj, ale v základu mě přijde že nevadí jestli běží třeba 10 s. Jde o to jak rychle může běžet znova a jakou teplotu a tím účinnost tím bude dosahovat. Kdyby to umělo účinně takový impulzní provoz, tak výstupní elektrárna může mít stabilní výkon. Takže hlavní je ta celková účinnost.
@jardadoma
S největší pravděpodobností to bude velice podobné jaderné, nebo spíše tepelné elektrárně. Akorát místo "kotle" na uhlí nebo na uran bude tenhleten fuzni reaktor(nebo dva), který poběží 20 minut a pak bude 20 minut odpočívat ... například.
@jardadoma
Tak nějaká akumulace. Teplo se postupně předává přes několik věcí, než dojde pára na turbínu, všude je nějaká akumulace i nechtěně a tady by se někde musela zvětšit. 22 min je už hodně, běžně pamatuju sekundy až minuty, to by akumulace zvládla líp. Na tak dlouhý čas by např musela být akumulace ve vodě, která teče přes ty grafitový cihly, ale musela by se přidat větší nádrž, kde díky tlaku by musela být moc tlustá stěna, tak by asi bylo lepší vřadit akumulaci pomocí pískové baterie, nebo jiný pevný materiál, třeba nějaké cihly pro lepší vodivost a tím menší plochu, kde by primární okruh byla voda v tenkých trubičkách s velkým tlakem a sekundární za vrstvou písku by už mohli být přímo várnice, teda tlustší trubky s menším tlakem, v nich by vznikala pára, šla klasicky do bubnu, srážeč páry a na turbínu. Kdyby se střídalo dva a více reaktorů, tak by stačila malá akumulace. Jsme obětí jednoduchých údajů že reaktor už zvládl 22 minut, ale asi je teda potřeba delší čas pro dosažení teploty a ta pro dosažení účinnosti a teda zisku. Pro nás je stejně podstatná ta účinnost, která se řeší 70 roků.
@jardadoma
Jak přesně to bude vyrábět elektřinu? To jakou budou tou plasmou 50 milionů stupnu, ohřívat vodu na páru a pak to půjde do turbin? Jakou to celé bude mít účinnost?
@jardadoma
Tak je to stejný jako klasická uhelná nebo jaderná (štepná) elektrárna, jen zdroj tepla je jiný. Pokud jde o to že má mít např 120 milionů °C jako v ITERu, teda jiná teplota než v kotli, nebo klasickém reaktoru, tak ale výstup je stejná pára. V reaktoru má být plazma s tou šílenou teplotou, dál je stěna magnetické nádoby, teda magnetické pole, pak mezera, pak grafitová stěna ohřívaná zářením z plazmy. Grafit už teda nemusí mít tu velkou teplotu, jeho teplota je daná výkonem přicházejícího záření a chlazením vodou v grafitu v měděných trubičkách pod tlakem. Voda odvádí teplo pryč a když poběží reaktor stabilním výkonem a nebude tam vřazená ta akumulace, tak hned dál se může z vody dělat pára snížením tlaku jako teoreticky např redukčním ventilem, nebo spíš to půjde přes výměník tepla jako v jaderných elektrárnách, kde primární voda s vyšším tlakem ohřívá sekundární vodu s nižším tlakem kde už vzniká pára a jde na turbínu a pak do kondenzátoru a zpět do výměníku, teda parogenerátoru. Grafit bude mít nějakou vyšší teplotu proto tam není kov, měděné trubičky s vodou v něm už nižší asi nějakou normální. Nevím jak moc dobrou tepelnou vodivost má grafit, takže na povrchu ozářený bude mít hádám třeba jednotky tisíc °C a u chladících trubiček už nízkou teplotu stovky °C. Přesně nevím. Účinnosti od vody po výstupní trafo jsou stejný jako třeba v uhelných elektrárnách, přenos tepla od záření do vody asi bude téměř bezztrátový a jediný problém je dnes účinnost samotného reaktoru kolik energie přijme na ohřev plazmy a kolik energie vydá díky slučování vodíku s lithiem.
@jardadoma
"V roce 2022 se povedlo poprvé vyrobit více energie, než bylo na vstupu, to mělo ale háček. Tento vstup se začal počítat až "od prostředka" a v celkovém součtu to byla sotva setina (počítalo se s výkonem laserů, ale nepočítalo se to, jaký příkon vlastně potřebovaly)."
@jardadoma
Ok, ale když lasery, tak asi šlo o laserovou termojadernou fůzi a ne tokamak. V každým případě když se překonává hranice ziskovosti tak tam může být jakkoliv malý zisk, třeba 1 ppm. Kdyby energetický zisk byl opravdu 1 %, stejně by se to nejspíš nevyplatilo kvůli různým dalším nákladům. Potřebná technika se musí ještě hodně zlepšit aby to mělo smysl. Tohle by do elektrárny použít nešlo. Účinnosti běžné elektrárny si dost dobře nepamatuju, snad se daj snadno najít.
@Mr.GO!
No aby to fungovalo. Je třeba vysoká teplota a tlak. Ve slunci to funguje kvůli extrémní gravitaci, takže nepotřebuje tak šílené teploty jak my tady. Plazma je nestabilní, každý výkyv a je fuč. Neexistují materiály které to dlouhodobě vydrží. Na nahození a udržení fungování, je třeba extrémní množství energie. A na všechny tyhle hračky co je k tomu potřeba tak se taky přehřívají. Takže když jim to nezhasne samo, tak to stejně musí odstavit. Ta technologie a materiály zatím neexistují. Jaderný reaktor je proti tomu jednoduché zařízení. Které vypadá složitě protože je v něm tisíce kilometrů trubek ve kterých se střídají různé vody a páry. :D
@ensidia
Neexistují ani materiály které to vydrží krátkodobě a ani se s tím nepočítá že by to nějaký materiál vydržel, proto tam je magnetická nádoba a teprve kus za ní je vodou chlazený grafit s měděnýma trubičkama, který to vydrží, protože už je mimo tu hroznou teplotu. Voda tak předává teplo dál na využití.
Problém je, že i když se to podaří zprovoznit, bude to drahé, pravděpodobně o dost dražší než jaderná elektrárna stejného výkonu. Zlaté dnešní soláry za pár šupů.
@thegrid
Nové soláry by dneska nebylo potřeba dotovat vůbec a stejně je to nejlevnější zdroj elektřiny. A nemusíte mít obavu, žádné soláry sám zatím nemám, takže mi nic nedotujete. A je jisté, že až si je pořídím, že to bude bez dotace. Je ale zajímavé, že ti, co tak hrozně nadávají na ty dotované soláry, tleskají dotované jaderné energii, případně si myslí, že ta budoucí termojaderná bude levná. K tomu není vůbec žádný důvod. Termojaderná elektrárna se od té jaderné bude lišit jen tím "reaktorem", který u termojaderné bude dražší a pak tím, že "palivo" bude levnější, ale to u jaderné tvoří jen jednotky procent nákladů.
@thegrid
pokud bude nastaven výkup elektřiny tak jak je, tak nemusíte žádat o žádnou dotaci a budeme vás dotovat. Zkuste si to napřed zjistit. Ano na dnešní soláry není třeba nic, budou vám fungovat dobře, ale tak samo i starší. Jen neprodávejte přetoky ale pořiďte si akumulátory a vlastní střídač jinak dotován budete.
@thegrid
Dodávat do sítě už se dávno nevyplatí, takže to fakt nehrozí. Ale jinak se stejnou logikou dotování přestane až v okamžiku, kdy všichni dodavatelé i odběratelé pojedou na okamžité spotové ceny.
@thegrid
Za ty nemorální dotace bohužel soláry nemůžou. Já mám svoje soláry co jsem koupil bez jakékoliv dotace, protože nemám na vlastní barák, a naopak z mnou zaplacených daní se platí soláry ostatním, co vlastní baráky mají :(
Já tomu nerozumim, ale když bych viděl, že jsem na hranici technologických možností a pořád to celkově nejde energeticky do plusu, nebo je to +1%, tak bych asi zkusil něco jiného.
@jardadoma
Tak bys skončil v začarovaném kruhu, protože limity se překonávají pouze tak, že poznáš dané limity a budeš zkoušet všechno co tě napadne, když tě nic nenapadne, zkusíš i blbost. A něco se vždy najde.
Je to velmi pozoruhodná technologie. Ale do komerčně použitelné verze, se nedožije ani ta další generace, Dokud nedojde k velkému průlomu v materiálech a technice. Autor by mohl doplnit poznámku. Že co se týká Fúzních reaktorů tak vývoj je jako jediný projekt celosvětový a propojený USA+EU+Rusko+Čína+Indie+Švýcarsko+Japonsko. Proti tomu dnešní vesmírný program vypadá jako parta nadšenců.
@ensidia
Jen aby to nedopadlo jako Rusko americké vztahy v kosmonautice, co to v 2014 začalo Bublat na Ukrajině. Čína a USA jsou v obchodní válce... Ale zrovna v tomhle oboru snad vztahy dokáží vydržet. Myslím si že Ai pomůže se dostat rychleji ke komerčnímu využití.
@Mr.GO!
Tady jo protože všichni mají nůž na krku. Kdyby jeden to dokázal a měl čistou neomezenou energii. Velmi rychle by ostatní vyšachoval. AI neexistuje, a co se týká strojového učení tady chyby materiály a technologie. To lepší software a propojení nevyřeší. Podle odborníků, nečekej me že za našeho života to bude použitelné. To dřív bude těžba ve vesmíru. Ale držím palce.
@Mr.GO!
AI existuje. AI je označení pro systém, který pracuje úplně jinak než normální počítačový program (sekvence příkazů, podmínky, cykly), který má v základu stejný princip práce jako neurony v mozku, kde jde o jakousi statistiku z těch propojení a předávání informací. je to úplně jiný princip zpracování informací. Mozek pak využívá tenhle princip v základu stejně, ale má tam různý architektury těch propojení pro různý použití. To že dnešní AI umí jen ten základ a je takhle úzce zaměřená, třeba jen na text, kde nechápe o čem píše, to neznamená že to není AI. Když se povede někdy ta univerzální, tak to bude AGI. AI je teda označení pro práci té sítě, ať to jsou tři neurony, nebo milion v lepším zapojení. AI právě úspěšně pomáhá i s vývojem materiálů už v téhle tupé verzi bez AGI.