Seznam kapitol
Mini počítače lákají všechny, kdo chtějí mít na stole pořádek, volný prostor a žádné zbytečné krabičky na očích. Většinou jde o drobné stroje, které schováme za monitor, ale jen z jedné strany pohledu. Z té druhé na nás stejně vykukují a o svou přítomnost se pravidelně hlásí hlukem ventilátoru. Arctic Senza na to jde úplně jinak. Prostě zmizí pod deskou stolu a díky pasivnímu chlazení se stane nejen neviditelným, ale i neslyšným. Občas se tak možná podvědomě sehneme pod stůl, abychom se ujistili, že tam opravdu je.
Možná si říkáte, proč se u pasivně chlazeného mini počítače Arctic Senza AI 370 vůbec pouštíme do kapitoly věnované hluku. Upřímně, také jsem s ní původně nepočítal. Jenže nakonec se ukázalo, že i v tomto ohledu mám k testovanému počítači co říct.
Ani pasivní chlazení totiž automaticky neznamená absolutní ticho za každé situace. Některé polovodičové součástky nebo cívky si při vyšších frekvencích občas tiše ševelí či jemně pískají, takže úplné ticho není nikdy stoprocentně zaručené. Proto jsem během testování dával dobrý pozor, jestli se z útrob Senzy neozve něco, co by mohlo rušit nebo kazit dojem z jinak zcela bezhlučného provozu.
Prakticky po celou dobu testování nevydala Senza ani to nejmenší pípnutí. Tedy až do okamžiku, kdy jsem nainstaloval a spustil hru The Callisto Protocol. Při jejím načítání totiž snímková frekvence krátkodobě vystřelila do závratných výšin přes 1100 FPS, a to se projevilo několika sekundami poměrně výrazného švitoření některé z polovodičových součástek na základní desce. Jakmile se FPS vrátila do normální hladiny, Senza opět zcela utichla.
Podobná situace se zopakovala ještě jednou, tentokrát však v podstatně nižší intenzitě, u hry World of Tanks. Při nastavení nejnižší předvolby kvality se snímková frekvence pohybovala okolo 370 FPS a z vnitřku Senzy bylo slyšet jemné ševelení. Šlo ale o zvuk slyšitelný opravdu jen z bezprostřední blízkosti. Pokud bych měl počítač upevněný pod rozměrnější deskou stolu, možná bych si ho ani nevšiml.
Těmto mimořádným situacím lze ale velmi snadno zabránit prostým globálním softwarovým nastavením limitní snímkové frekvence podle provozních možností připojeného monitoru. Ten by totiž nesmyslně vysoké FPS stejně efektivně nezobrazil. Jakmile se takto omezí zbytečné „utržení“ frekvencí, zmizí i extrémní provozní stavy, které mohou způsobit krátkodobé ševelení některých součástek. Z tohoto důvodu popsané zvuky nepovažuji za problém.
